Teroristická organizace ETA bojovala za svobodné Baskicko. Během svého téměř šedesátiletého působení zabila přes osm set lidí. Rozvracela rodiny i dlouholetá přátelství. Rodiny obětí i samotných bojovníků za svobodu poznamenala na doživotí. A o tom tato kniha je.
Návrat do minulosti
Rok 2011 se zapsal do historie jednotného Španělska tím, že nacionalistická organizace ETA neboli baskičtí teroristé ohlásili konec zabíjení. Jenže pro Bittori, ženu jednoho ze zavražděných, ještě nic nekončí. Potřebuje totiž vědět, kdo jejího manžela zastřelil. A chce, aby ji dotyčný požádal o odpuštění. A tak se vrací do svého domu, do míst, kde kdysi dávno se svým manželem spokojeně žila. A společně s ní se vracíme do minulosti i my, čtenáři, abychom pocítili to, co cítila kdysi i ona sama. Strach, zoufalství, nenávist a beznaděj.
Bývalo to poklidné městečko, než se sousedské i rodinné vztahy začaly vyostřovat. Politika je věc ošidná, ale když se k ní přidá vraždění, je to mnohonásobně horší. Nikdo neví, komu může věřit a kdo je jeho nepřítel. Všichni mají strach z toho, že každý den může být jejich poslední, nezávisle na tom, zdali organizaci ETA podporují, nebo s ní nesouhlasí. Každý odpor, každá chyba a zrada se trestá.
ETA straší dodnes
Román Vlast je o vyrovnávání se s tragickou minulostí a také o odpuštění. A pochopení. Přestože se teroristické činy pochopit ani nedají. Copak je svoboda důležitější než lidský život? Možná ano. Pro mnohé to tak skutečně dodnes je, přestože v roce 2018 byla ETA oficiálně rozpuštěna.
Nelze tvrdit, že by se román četl jedním dechem. Na to je v něm příliš mnoho postav. Dějové linky jsou příliš propletené a osoby, o nichž jednotlivé nitky příběhů vypráví, příliš úzce propojené. Zkrátka je tam příliš všeho. Není to oddechové čtení, naopak si ho možná budete muset dávkovat po malých částech. Přesto se díky románu Vlast vžijete do kůže těch, které ETA nadosmrti poznamenala. Je-li ale příběh o odpuštění a pochopení, budeme muset pochopit i my, čtenáři. Baskičtí teroristé chtěli svobodnou zemi, vlastní kulturu a hlavně vytvořit na území mezi Španělskem a Francií nezávislý socialistický stát. Zachovat jazyk, zvyky, tradice a všechno, co k národu patří. Baskové se dodnes od zbytku Španělska distancují. Protože se cítí naprosto odlišní. To se samozřejmě pochopit dá, na vraždění nevinných lidí už ale k pochopení není vůbec nic.
Španělé skoupili už milion výtisků
Fernando Aramburu je španělský spisovatel, který píše jak španělsky, tak baskicky. Od roku 1985 žije v Německu. Ve Španělsku už Vlasti prodal přes milion výtisků a byla přeložena do více než třiceti jazyků. Přestože Aramburu napsal již několik románů, například Pomalé roky (2012) nebo autobiografii Autoportrét beze mne (2018), Vlast je jeho první knihou přeloženou do češtiny. Doufejme, že ne poslední, neboť Aramburu dokáže čtenáře zasvětit do událostí a míst, o kterých tady v Česku nejspíš nemáme představu či snad ani potřebné znalosti. Na některé události ale není radno zapomínat, natož je vůbec neznat.
Foto: archiv
Napsat komentář