K poslechu: Vrány

Není většího psychického trýznění, než když vidíte, v tomto případě spíše slyšíte dítě snášet všechen vztek, který si na něm vybíjejí jeho vlastní rodiče.

Po audioknize Petry Dvořákové Vrány jsem sáhla poté, co jsem doposlouchala její předchozí knihu Chirurg. Zatímco v případě Chirurga jsme měli možnost sledovat vztah doktora Hynka Grábla s jeho manželkou a milenkou a také neúspěšnou léčbu alkoholismu, Vrány jsou především o těch nejmenších z nás, dětech. Sice už školou povinných, přesto stále nevinných. 

Výprasky, výčitky a nadávky

Bára chodí na základní školu a ze všeho nejlépe jí jde výtvarná výchova. Maluje a kreslí tak dobře, že si toho všimne i jeden z profesorů, kterému dívky ve třídě říkají Frodo, neboť je podobný hobitovi Frodovi z Pána prstenů. Všechny včetně Báry jsou do něj platonicky zamilované. Když si tak dvanáctiletá dívenka získá jeho pozornost, je v sedmém nebi. Šťastná ale není, doma ji totiž téměř denně čeká pořádný výprask, výčitky a nadávky. Podle své matky na co sáhne, to zvorá a neumí po sobě ani pořádně uklidit. Její otec by si jí byl ani nevšiml, ale protože je kvůli ní doma pořád rozruch, kolikrát se naštve tak, že ji seřeže jako žito. Stačí jen malá chybička. Bára má i sestru, ale ta je na rozdíl od ní pro matku tou bezchybnou. A tak jí nezbývá nic jiného, než se upnout na malování a svou platonickou lásku.

Nic pro slabší povahy

Petra Dvořáková dokáže ve čtenářích pokaždé vyvolat velmi reálné pocity i neskutečně silné emoce, které se jim pomalu, ale jistě vkrádají i do jejich vlastních životů. Donutí nás nad příběhem přemýšlet. Chirurga jsem si neskutečně užívala, naprosto jsem mu propadla a neustále si představovala, co asi bude s jeho rodinou, zaměstnáním a milenkou dál. Těšila jsem se na každý poslech a na konci mi bylo líto, že skončil. V případě Vran to ale bylo docela jinak. Bez dechu jsem poslouchala, ale jakmile jsem přestala, k dalšímu poslechu jsem se musela přemlouvat. Toužila jsem vědět, jak se Bářin život bude vyvíjet dál, ale zároveň jsem tušila, že mi při poslechu bude hodně úzko. Přestože jsou Vrány velmi útlá kniha a poslech trvá necelé čtyři hodiny, emocionálně vás vyčerpá snad víc než sedmi set stránková Sophiina volba. Když jsem audioknihu doposlouchala, byla jsem šťastná. Tak moc je drásající číst (poslouchat) příběh dívky, která své rodiče miluje nade vše a ani náznakem netuší, že se v její rodině děje něco špatného, až zvráceného. A nezjistí to ani tehdy, když se s ní její vlastní otec začne dost podivným způsobem `mazlit`. Je to dojemný, nadmíru trýznivý příběh.

Hlasové kontrasty v podání oblíbených hereček

Audioknihu čte Veronika Khek Kubařová jakožto Bára a její matku hlasově ztvárňuje Andrea Černá. Veroničin měkký, nevinný hlas padne Báře jako ulitý, stejně tak se nervózní a řezavý hlas Andrey Černé zase perfektně hodí k nervově labilní matce, pro kterou je čistá domácnost víc než láska k vlastnímu dítěti. Je to jedna z nejpozoruhodnějších audioknih, kterou jsem měla možnost si kdy poslechnout. A také jedna z nejsmutnějších. Petra Dvořáková je zkrátka mistryně ve vyprávění o lidských vztazích. Nad jejími knihami budete přemýšlet ještě dlouho poté, co je odložíte. A hlasy Veroniky Khek Kubařové a Andrey Černé vám budou znít v uších ještě několik dní poté, co si audioknihu doposlechnete.

Audioknihu si můžete zakoupit ZDE.

Stopáž: 3 h 49 minut