Recenze: An(n)a.

Může být člověk dokonalý? Pokud ano, podle čeho se takový člověk pozná? Někomu však k dokonalosti stačí perfektní postava. Ne počkejte, hubená postava, kosti potažené kůží. Jednou z takových byla kdysi i Sára Bachorová.

Hladovění střídá přejídání

Anna (Sářino literární alter ego) má celý život před sebou. Je oblíbená, chlapcům se líbí a ve škole nemá sebemenší problémy. Až do dne, kdy se rozhodne zhubnout, přestože to vůbec nepotřebuje. Jenže jak to udělat, když tolik miluje sladké a další nezdravá jídla?

Když se `daří`, za den sní sotva kousek ovoce nebo zeleniny. Ve `špatných` dnech do sebe nahází buchtu, pizzu anebo ji rovnu přepadne tak nezvladatelný hlad a chuť na něco zakázaného, že sní všechno najednou. Ale co s tím? Na to přichází relativně záhy. Vyzvrací všechen obsahu žaludku do záchodu nebo umyvadla. Vždyť je to tak snadné. Leč shodit pár kilogramů jí nestačí. Chce být co nejhubenější a čím štíhlejší také je, tím drastičtěji hubne. 

Nebýt nikým je frustrující. K smrti frustrující

Jenže jejích problémů si nikdo nevšímá. Kamarádky ji začínají pomlouvat, protože se z ničeho nic chová divně, chlapec, s nímž randí, ji opouští a rodiče všechno přecházejí slovy, „že je nějaká hubená a měla by něco sníst“. Dívka má pocit, že vůbec nikoho nezajímá, že kdyby nebyla, nikdo si toho nevšimne. A tak se jednoho dne rozhodne, že tenhle svět navždycky opustí.

Skutečná Sára se ale rozhodla bojovat a proto minulý rok sebrala všechnu svou odvahu a odhodlání a požádala o pomoc. Mentální anorexie je totiž nemoc, která může dívky i chlapce trvale poznamenat. Sára si uvědomila, že pokud nevyhledá pomoc a nezačne se léčit, může dopadnout jako spousta jiných, kteří kdy touto zákeřnou nemocí trpěli. Zemře.

Všechno teprve začíná

Dnes je z ní dívka jako každá jiná. Je jí osmnáct, studuje, má spoustu kamarádů a je zase oblíbená. Nepoznali byste na ní, že kdy nějakou nemocí vůbec trpěla. Přesto svádí každodenní boj, který zřejmě nikdy neskončí. Nemoc se může vrátit a nejspíš se i vrátí, ale Sára tvrdí, že ví, jak s ní bojovat, aby ji znovu neovládla. Je to běh na dlouhou trať, ale pokud chce žít a mít kvalitní život jako většina jejích vrstevníků, musí ho podstoupit a neklopýtnout.

Plánů do budoucna má hodně, například vydat další knížku, protože ta s názvem A(n)na., kterou před několika měsíci vydalo nakladatelství Pointa, se stala velmi úspěšnou. Otevřená zpověď dospívající dívky může být pro mnohé odstrašujícím příkladem. Pro druhé to bude napínavé čtení, protože s problematikou bulimie či mentální anorexie se zatím setkali jen velmi povrchně. Pro jiné zas kniha bude znamenat jen další srdcervoucí příběh, který zhltnou za jeden den a jenž v nich zanechá na několik dnů stopy smutku a lítosti. Nic není špatně. Smutné lidské příběhy táhnou. A ještě víc táhnou ty, které mají šťastný konec. Prozatím.

Ceny sbírá už od dvanácti

Sára začala psát příběh v patnácti letech a v osmnácti ho upravila a dokončila. Jazyk je strohý, děj má díky tomu spád a nedává čtenářům žádný prostor pro oddych. Snad není co vytknout. Vzhledem k tomu, že jde o deníkový záznam, svůj účel plní na jedničku. Že je literárně nadaná, Sára ovšem dokázala už ve dvanácti letech, kdy obsadila třetí místo v soutěži Zlatá stužka. V roce 2018 zase obsadila druhé místo v literární soutěži Mensy. O Sáře Bachorové dozajista ještě uslyšíte. 

Foto: archiv