Už jste někdy sáhli po knize čínských nebo jiných asijských autorů? Ne? A znáte důvod? Pokud jedním z nich je, že pocházejí ze zcela odlišného prostředí než my, a tak také píšou o tématech nám na hony vzdálených, nyní vám váš důvod k nedůvěře vůči asijským autorům vyvrátím.
Aby našla samu sebe, musí odejít z domova
Holky ze severu jsou knihou jedné z nejvýznamnějších současných čínských autorek. Šeng Kche-i román vydala v roce 2004. V českém jazyce vyšel o čtrnáct let později. A můžeme být rádi. Je to totiž kniha, v níž se najde každá žena a ještě se jí příběh vryje hluboko pod kůži. Hlavní hrdinkou je Růžena, samozřejmě má i čínské jméno, to však většině českých čtenářů nic neřekne, a navíc pro nás asijská jména nejsou snadno zapamatovatelná, proto se v českém překladu používají převážně jména česká. Rozhodně to však ničemu nevadí. Růžena se jednoho dne dostane do nezáviděníhodné pozice. Vyspí se s manželem své sestry. Hanba ji fackuje, sestra jí pohrdá a tak odchází ze svého rodného maloměsta, nebo spíše vesnice, aby našla štěstí ve velkoměstě.
Pro slabé a chudé, avšak cílevědomé ženy není v Číně místo
Tam se však setkává s tím, s čím se setkalo i tisíce, ne-li desetitisíce dalších čínských žen a o čem se Šeng Kche-i nebojí psát. Jde o prostituci a sexuální násilí. Ženy, včetně Růženy a jejích kamarádek, jsou často najímány jako dělnice, a nezřídka se na svých pozicích setkávají se sexuálním obtěžováním a sexuálním zneužitím, která v nemálo případech končí smrtí. I Růžena se po příjezdu do města setkává s muži, kterým nejde o nic jiného než o sex. Je však silná, hned tak ji nic nerozhodí, zato její přítelkyně, ať už jde o nevinnou a prostou Lidušku nebo další dívky a ženy, jsou však naivnější, bojácnější a tak pro ně ve světě dravých mužů příliš místa nezbývá, rozhodně ne tehdy, hledají-li štěstí a lásku.
Co platilo dříve, platí dodnes
S Růženou prožíváme její první sex, první velké přátelství, střídání jedné práce za druhou, násilí, sexuální obtěžování, loučení, ale i sterilizaci, kterou si projde její kamarádka. Právě ta byla a stále je jednou z nepochopitelných praktik v některých provinciích komunistické Číny dodnes.
I když se vám nyní může zdát, že skutečně s takovými ženami nemáte nic společného, opak je pravdou. Zkuste se zamyslet. Všechny hledáme štěstí, lásku, chceme mít práci, která nás bude bavit, a toužíme vydělat si hodně peněz. A nemálo z nás se na této vytýčené trase setkává se sexuálním obtěžováním a vykořisťováním. A přitom chceme jenom to, aby si muži a ženy byli rovni. Ve všech aspektech života. Navíc i u nás je častá migrace z vesnice do města a zase naopak. Venkovské dívky jdou studovat, plné očekávání a radosti, co všechno je ve velkém městském životě potká. Ne každá má však to štěstí, aby do města zapadla. Někdy je lepší vrátit se zpátky, tam, odkud pochází.
V Číně její knihy zakázali
Kniha Holky ze severu byla v roce 2012 nominována na prestižní literární ocenění Man Asia Literary Prize. Šeng Kche-i (1973) patří k autorkám a autorům, kteří vyrůstali a dospívali v době, kdy se Čína začala otvírat světu, zároveň se však prohlubovaly rozdíly mezi bohatším městem a chudším venkovem. Dodnes publikovala sedm románů. Kromě Holek ze severu (2004) také napsala například román Divoký růst (2015), v němž se věnuje venkovskému životu a ženám, které se ocitly mezi konzervativními hodnotami a rychle se rozvíjejícím světem. Fuga smrti (2014) a Brokátový popel (2018) zase popisují utlačované obyvatele v totalitní společnosti, kteří hledají svobodu. V Čínské lidové republice však tyto knihy byly pochopitelně zakázány.
Foto: archiv
Napsat komentář