V Evropě není děsivějšího místa než hřbitov chovanců v pražských Bohnicích. Není to totiž jen tak ledajaký hřbitov. Jde o místo, ke kterému se váže mnoho tajemství. Jestli máte kuráž, čtěte dál.
Dny jsou krátké. Tma už je prakticky ve čtyři odpoledne. Co tedy podniknout? V kině už jste byli za poslední měsíc čtyřikrát, v divadle jakbysmet a výstava vás neláká? Vyrazte právě jsem. Do Bohnic na hřbitov bláznů. Pokud jste velcí strašpytlové, doporučuju zajít sem za denního světla. Jestli si troufnete na něco drsnějšího, pak počkejte do úplného setmění.
4700 těl ve třech vrstvách
Hřbitov vznikl v roce 1909 , ale už celých pětapadesát let zůstává opuštěný. Co se týče pohřbů, poslední využití našel v roce 1963, ale na satanské rituály a vyvolávání duchů sloužil prakticky donedávna. Na pozemku o rozloze 4200 metrů čtverečních leží pohřbených na čtyři tisíce sedm set lidí a to hned ve třech vrstvách nad sebou. Pohřbeni jsou tu lidé, kteří tehdy nemohli být pohřbeni na běžných křesťanských hřbitovech. Pokud se však domníváte, že tu leží jen pacienti nedaleké psychiatrické léčebny, pak jste na omylu. Hřbitov sloužil i pro pohřbívání jejich předčasně zesnulých dětí a rovněž zaměstnanců léčebny. Dokonce zde leží i čtyřicet osm italských válečných choromyslných uprchlíků a údajně i Gavrilo Princip, který v roce 1914 spáchal atentát na Františka Ferdinanda d’Este.
Záhadná vražda prostitutky Otýlie Vranské
Ke hřbitovu se váže i tajemství spojené se smrtí známé prostitutky Otýlie Vranské. Narodila se v roce 1911 a zemřela o pouhých dvaadvacet let později. Její tělo se našlo rozřezané, zvlášť nohy, ruce a trup, a naskládané do dvou kufrů. Jeden byl poslán do Bratislavy, druhý do Košic. Vraha nikdy nedopadli, avšak jedním z podezřelých byl jistý četař Pavlíček, který se v době její vraždy nacházel poblíž, a dokonce na něj seděl i popis svědků. Oficiálně se k vraždě nikdy nepřiznal, ale údajně se svěřil svým přátelům. Později byl Pavlíček umístěn do bohnické psychiatrické léčebny, kde nakonec spáchal sebevraždu. Jeho tělo bylo pohřbeno právě tady.
Tam, odkud chcete utéct
O hřbitově bláznů se říká, že je to jedno z evropských míst s největším výskytem paranormálních jevů a nejvyšší koncentrací negativní energie. Návštěvníky děsí hlavně místo kolem mohyly, která byla vystavěna na památku obětem a vojákům z první světové války. Právě na tomto místě údajně můžeme pociťovat vnitřní neklid, tíseň a záchvaty paniky. Není to však jen kvůli mohyle, ale i proto, že poblíž se nachází desítky hrobů pedofilů, sebevrahů, žhářů, vrahů a jiných násilníků.
Satanské rituály osmdesátých let
Podle mého je nejděsivějším místem hřbitova márnice s kaplí, kam dodnes lidé nosí a zapalují svíčky. Pod ní se podle některých povídaček nachází spleť tajných chodeb, ale to se dodnes oficiálně nepotvrdilo. Ve skutečnosti pod polorozpadlou stavbou nebylo asi nic jiného než sklad vápna, které sloužilo k zasypávání mrtvých. V 80. letech se v kapli také konaly děsivé satanské rituály.
Den, anebo noc?
Přes den sem občas lidé chodí na procházku nebo si zaběhat, ale většina návštěvníků se neodváží ani otevřít bránu, natož udělat krok dovnitř. Hřbitov láká nejen samotné Pražany, ale i lidi z dalekého okolí. Hrůzu nahání v kteroukoliv dobu. Přes den vám bude po těle běhat husí kůže z rozpadlých nebo břečťanem porostlých náhrobků, ze z části zřícené kaple a ticha, v němž bychom slyšeli i špendlík spadnou. Za tmy nás děsí všudypřítomné plápolající svíčky, černočerná tma, v níž nevidíme na krok před sebe a stromy sklánějící se nad kaplí, které připomínají hrůzostrašné pařáty nebo příšeru ze seriálu Stranger Things. Dovnitř někdejší kaple se za tmy odváží jenom málokdo.
Smrt způsobená úbytkem mozku
Jediným nepoškozeným hrobem je hrob, v němž je pohřbená Marie Tuma, jejíž život vyhasl v roce 1912. Bylo jí pouhých dvacet devět let a zemřela na něco, čemu se říká úbytek mozku, v překladu jde o degenerativní onemocnění, pod kterým se může skrývat téměř cokoliv. U hrobu leží i její černobílá fotografie obklopená několika zapálenými svíčkami a to jak přes den, tak v noci. Ostatní hroby se staly terčem vandalů a zlodějů.
Odvrácená strana světa
Hřbitov bláznů není nic pro slabé povahy, ale jestli se rozhodnete toto místo navštívit, budete mít zážitek na celý život. Mě ale víc než samotný hřbitov bláznů děsila představa, že se jen o pár desítek metrů dál, naproti, po levé straně, nachází hřbitov zvířat, který byl založen v roce 1998 a pohřbívalo se tu až do roku 2006, kdy byla kapacita hřbitova vyčerpána. Ovšem co mu chybí do rozlohy, to mu přebývá v míře děsivosti.
Najdi vyhlídku
Také si při návštěvě hřbitova dávejte pozor na díry. Ve dne je uvidíte, ale za tmy byste si v nich mohli klidně zlomit nohu. A až si hřbitov projdete, jděte buď skrze něj až na druhý konec anebo okolo (stojíte-li zvenčí čelem k hlavní bráně, dejte se doleva), po pár desítkách metrů se před vámi rozprostře nádherný výhled na Bohnice a osvícený Kostel sv. Matěje.
My tu byli v šest večer, ale nebyla tu ani noha. Jen v chatařské osadě naproti hřbitovu zrovna někdo s rozsvícenou čelovkou vykopával na zahrádce jámu. Vtip? Nikoliv. Vzhledem k tamnímu místu je to úsměvné. Nebo sakra děsivé.
Foto: archiv
Napsat komentář