Může být člověk dokonalý? Pokud ano, podle čeho se takový člověk pozná? Někomu však k dokonalosti stačí perfektní postava. Ne počkejte, hubená postava, kosti potažené kůží. Jednou z takových byla kdysi i Sára Bachorová.
Hladovění střídá přejídání
Anna (Sářino literární alter ego) má celý život před sebou. Je oblíbená, chlapcům se líbí a ve škole nemá sebemenší problémy. Až do dne, kdy se rozhodne zhubnout, přestože to vůbec nepotřebuje. Jenže jak to udělat, když tolik miluje sladké a další nezdravá jídla?
Když se `daří`, za den sní sotva kousek ovoce nebo zeleniny. Ve `špatných` dnech do sebe nahází buchtu, pizzu anebo ji rovnu přepadne tak nezvladatelný hlad a chuť na něco zakázaného, že sní všechno najednou. Ale co s tím? Na to přichází relativně záhy. Vyzvrací všechen obsahu žaludku do záchodu nebo umyvadla. Vždyť je to tak snadné. Leč shodit pár kilogramů jí nestačí. Chce být co nejhubenější a čím štíhlejší také je, tím drastičtěji hubne.
Nebýt nikým je frustrující. K smrti frustrující
Jenže jejích problémů si nikdo nevšímá. Kamarádky ji začínají pomlouvat, protože se z ničeho nic chová divně, chlapec, s nímž randí, ji opouští a rodiče všechno přecházejí slovy, „že je nějaká hubená a měla by něco sníst“. Dívka má pocit, že vůbec nikoho nezajímá, že kdyby nebyla, nikdo si toho nevšimne. A tak se jednoho dne rozhodne, že tenhle svět navždycky opustí.
Skutečná Sára se ale rozhodla bojovat a proto minulý rok sebrala všechnu svou odvahu a odhodlání a požádala o pomoc. Mentální anorexie je totiž nemoc, která může dívky i chlapce trvale poznamenat. Sára si uvědomila, že pokud nevyhledá pomoc a nezačne se léčit, může dopadnout jako spousta jiných, kteří kdy touto zákeřnou nemocí trpěli. Zemře.
Všechno teprve začíná
Dnes je z ní dívka jako každá jiná. Je jí osmnáct, studuje, má spoustu kamarádů a je zase oblíbená. Nepoznali byste na ní, že kdy nějakou nemocí vůbec trpěla. Přesto svádí každodenní boj, který zřejmě nikdy neskončí. Nemoc se může vrátit a nejspíš se i vrátí, ale Sára tvrdí, že ví, jak s ní bojovat, aby ji znovu neovládla. Je to běh na dlouhou trať, ale pokud chce žít a mít kvalitní život jako většina jejích vrstevníků, musí ho podstoupit a neklopýtnout.
Plánů do budoucna má hodně, například vydat další knížku, protože ta s názvem A(n)na., kterou před několika měsíci vydalo nakladatelství Pointa, se stala velmi úspěšnou. Otevřená zpověď dospívající dívky může být pro mnohé odstrašujícím příkladem. Pro druhé to bude napínavé čtení, protože s problematikou bulimie či mentální anorexie se zatím setkali jen velmi povrchně. Pro jiné zas kniha bude znamenat jen další srdcervoucí příběh, který zhltnou za jeden den a jenž v nich zanechá na několik dnů stopy smutku a lítosti. Nic není špatně. Smutné lidské příběhy táhnou. A ještě víc táhnou ty, které mají šťastný konec. Prozatím.
Ceny sbírá už od dvanácti
Sára začala psát příběh v patnácti letech a v osmnácti ho upravila a dokončila. Jazyk je strohý, děj má díky tomu spád a nedává čtenářům žádný prostor pro oddych. Snad není co vytknout. Vzhledem k tomu, že jde o deníkový záznam, svůj účel plní na jedničku. Že je literárně nadaná, Sára ovšem dokázala už ve dvanácti letech, kdy obsadila třetí místo v soutěži Zlatá stužka. V roce 2018 zase obsadila druhé místo v literární soutěži Mensy. O Sáře Bachorové dozajista ještě uslyšíte.
Foto: archiv
Do divadla, kina ani galerie se nejspíš hned tak nepodíváme. Naštěstí se s kulturou nemusíme loučit definitivně. Všechno je teď online.
Divadlo / Sudabeh Mohafez: Hoří
MeetFactory na svém youtube kanále v úterý pustí záznam divadelního představení Sudabeh Mohafez: Hoří. V hlavní roli uvidíme Anitu Krausovou, která bojuje se svým vnitřním já. Poté, co jí shoří byt, je na tom totiž psychicky dost špatně. Palčivou otázkou ale je, kdo a proč požár založil.
KDY: úterý 14. 4. od 20:00
Divadelní záznam můžete zhlédnout ZDE.
Přednáška / 10 let v Trabantu
Znáte cestovatele Dana Přibáně a jeho žlutý trabant, s nímž procestoval celý svět? Tak právě ten bude mít online cestovatelskou přednášku, v níž se dozvíte něco ze zákulisí jeho dobrodružných cest.
KDY: úterý 14. 4. od 20:30
Informace o vstupenkách a promítání najdete ZDE.
Divadlo / A přece se hraje!
Divadlo Viola rozhodně nelení a jede online. V rámci projektu A přece se hraje! pořádá streamovaná setkání s herci, kteří jsou s tímto divadlem nějak propojeni. Tentokrát se můžete těšit na Jana Zdražila a Davida Novotného.
KDY: středa 15. 4. od 20:00
Více info se dozvíte ZDE.
Umění / Komentovaná prohlídka Otevřeného depozitáře Umění Asie
Co jste v Národní galerii nejspíš ještě neviděli? Například umělecká díla pocházející zejména z Japonska, která má galerie umístěná ve svém depozitáři. Teď se do něj ale můžete společně s kurátorkou Janou Ryndovou podívat.
KDY: středa 15. 4. od 14.00
Vice info ZDE.
Literatura / Svět knihy: Bianca Bellová
Knižní veletrh Svět knihy se letos sice neuskuteční, ale jeho pořadatelé rozhodně nelení. Proto uspořádali autorské čtení přes Mall.tv. Díky tomu si můžete ze záznamu poslechnout například autorky Petru Soukupovou, Petru Hůlovou nebo Pavlu Horákovou. Anebo si počkejte na Biancu Bellovou či Petra Stančíka.
KDY: Petr Stančík čte ve středu 15. 4. od 14:00 / Bianca Bellová čte ve čtvrtek 16. 4. od 14:00
Vysílání najdete ZDE.
Film / CinéDOC Tbilisi
Znáte filmovou kulturu Jižního Kavkazu? Že ne? Teď se s ní můžete seznámit díky online dokumentárnímu kinu Dafilms.cz. To nejlepší ze současné grúzínské a arménské produkce můžete zhlédnout až do neděle 19. dubna.
KDY: do neděle 19. 4.
Všechny filmy najdete ZDE.
Vzdělávání / Ne hladu: Webinář – Mýty o výživě
Co je zdravá výživa? Je kokosový olej zdravý? Je potřeba jíst sacharidy? Na tyto a mnoho dalších otázek dostanete odpověď díky přednášce nutriční terapeutky Mgr. Veroniky Pourové. V průběhu webináře můžete pokládat i vlastní otázky.
KDY: středa 15. 4. od 18:30
Více informací se dozvíte ZDE.
Foto: archiv
Baletní soubor Národního divadla patří k těm nejuznávanějším v Evropě i ve světě. A už tuto neděli ho konečně můžeme zhlédnout v televizi nebo na Facebooku úplně všichni.
Místo nákupu vstupenek přispějte na dobrou věc
Protančíme tím! Tak se jmenuje benefiční baletní gala, které pořádá Národní divadlo v neděli 12. dubna od 20:00.
Toto „představení“ by nemělo být jen uměleckým zážitkem, ale také dokumentem o poslání umění a způsobu žití v těžké době. Baletní gala samozřejmě proběhne za přísných hygienických opatření, a tak na podiu uvidíme buď jenom sólové výstupy, anebo spolu budou tančit ti, kdo mohou, protože spolu sdílejí domácnost.
Na online vysílání se vstupenky prodávat nebudou, ale určitě bude možné přispět na dobrou věc.
Kdo vystoupí?
Tančit budou sólisté a členové Baletu ND: Mathias Deneux, Ayaka Fujii, Roger Cuadrado, Alexandra Pera, Tudor Moldoveanu, Radka a Adam Zvonařovi, Francesco Scarpato, Jakub Rašek, Giacomo De Leidi, Giovanni Rotolo, Aya Watanabe, Patrik Holeček a Federico Ievoli. Večerem provede Radúz Mácha, člen Činohry ND.
KDE: ČT Art, iVysílání, Facebook Národního divadla
KDY: neděle 12. 4. od 20:00
Více informací se dozvíte ZDE.
Foto: Národní divadlo
Nesmutníme, naopak umožňuje-li nám to naše zdraví, musíme tyto hibernační dny využít k něčemu konstruktivnímu. Například k rozvíjení našich koníčků anebo ke sledování kulturního života, který žije i online.
Film / Moje Kino LIVE
Na jaké filmy se v rámci tohoto projektu můžete těšit tento týden? Rozhodně bude na co koukat:
CO a KDY:
pondělí 6. 4. od 20:30 TEHERÁNSKÁ TABU
úterý 7. 4. od 20:30 DOKUD NÁS SVATBA NEROZDĚLÍ
středa 8. 4. od 20:30 ERMITÁŽ – SÍLA UMĚNÍ
čtvrtek 9. 4. od 20:30 PARAZIT
sobota 11. 4. od 20:30 CLIMAX
neděle 12. 4. od 20:30 DIEGO MARADONA
Film / Vaše kino
Dalším projektem spadajícím do virtuálního kina je i Vaše Kino. Díky tomu, že si zakoupíte vstupenku, přispějete na udržení provozu vybraných kin po celé republice a tím i jejich zaměstnanců.
CO a KDY:
úterý 7. 4. od 20:00 ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK
středa 8. 4. od 20:00 MŮJ PŘÍBĚH
čtvrtek 9. 4. od 20:00 PŘÍPAD MRTVÉHO NEBOŽTÍKA
pátek 10. 4. od 15:00 OVEČKA SHAUN VE FILMU: FARMAGEDDON
pátek 10. 4. od 20:00 BEZ VECÍ NAD VĚCÍ
sobota 11. 4. od 15:00 PAT A MAT: KUTILSKÉ TRAMPOTY
sobota 11. 4. od 20:00 PŘÍPAD MRTVÉHO NEBOŽTÍKA
neděle 12. 4. od 15:00 PAT A MAT: KUTILSKÉ TRAMPOTY
neděle 12. 4. od 20:00 MŮJ PŘÍBĚH
Divadlo / NoDFLIX – Divadlo NoD u vás na gauči
V úterý 7. dubna můžete zhlédnout představení Všechno, co v nás zkurvili komunisti, ironickou a politickou hru o tom, jak se čtyři pravdoláskaři rozhodnou bojovat divadlem, a ve čtvrtek 9. dubna si pro nás NoD přichystal hru Fantasy, v níž kombinuje zvukovou virtuální realitu a tradiční ruchařskou práci k tomu, abych věrohodně ztvárnil svět fantrasy.
KDY: úterý 7. 4. od 19:30 představení Všechno, co v nás zkurvili komunisti / čtvrtek 9. 4. od 19:30 představení Fantasy
Představení můžete sledovat ZDE.
Hudba / Kultura do domu MYDY
Elektro-popová kapela MYDY se představí v rámci živého přenosu na Facebooku Rock Café už tuto středu 8. dubna. Stream však můžete sledovat i na YouTube a dalších kanálech.
KDY: středa 8. 4. od 18:00
Více info se dozvíte ZDE.
Výstava / Online Korzo Pragovka
Těšte se na komentovanou prohlídku výstavy a online koncert umělkyně Marie Ladrové. Ta nyní v Pragovce představuje svou výstavu Marie Ladrová, Pavel Trnka: Šťávy – Soli.
KDY: středa 8. 4. od 18:00
Více info ZDE.
Nový cirkus / Hit, Tell the Difference
Unikátní projekt spojuje akrobaty, tanečníky a další umělce z Česka, Kanady a Rwandy. Hit je představení divadleního souboru Cirk La Putyka o předsudcích, snech a kulturních nárazech.
KDY: středa 8. 4. od 20:00
Více se dozvíte o představení ZDE.
Umění /NGP – Livestream: Staří mistři
Tentokrát se v rámci komentované online prohlídky podíváme na sbírkovou expozici Staří mistři. Sbírkou nás provede ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler.
KDY: středa 8. 4. od 14:00
Více info ZDE.
Hudba / Mňága a Ždorp
Oblíbená kapela pořádá živé koncerty v rámci projektu Online Zkušebna Live!. Bude se zpívat, hrát a možná přijde i host.
KDY: sobota 11. 4. od 20:00
Více info ZDE.
Literatura / Číst Havla
S dílem bývalého prezidenta a především dramatika a esejisty Václava Havla se můžete setkat klidně teď hned. Nemusíte chodit ani do knihovny ani do divadla. Stačí jít na stránky projektu Číst Havla, kde najdete načtené jeho Dopisy Olze, divadelní hru Zahradní slavnost nebo například Pokoušení.
Více info se o projektu dozvíte ZDE.
Foto: Ermitáž – síla umění, Aerofilms
Umělec, který si zaslouží být vzýván a uznáván, nebo šílenec, který by měl být raději zapomenut? Egon Schiele bezpochyby patří mezi nejkontroverznější osobnosti evropského výtvarného umění.
Od Vídeňské secese k evropskému expresionismu
Rakouský malíř a kreslíř je neznámějším žákem dalšího význačného rakouského umělce, Gustava Klimta (1862–1918). Na svého učitele nikdy nedal dopustit, byl to snad jediný malíř, kterého Egon Schiele (1890–1918) uznával jako autoritu i jako svůj vzor. V roce 1897 Gustav Klimt založil skupinu, která je známá pod názvem Vídeňská secese. V pozdějších letech do ní samozřejmě patřil i Schiele. Jenže ten se nakonec rozhodl jít vlastní cestou a jeho obrazy nakonec začaly zapadat do takzvaného evropského expresionismu.
Za svého života příliš uznání nesklidil
Liboval si v portrétech vlastních, i žen, které různým způsobem ovlivňovaly jeho život. Většinou šlo o milenky, oficiální partnerky, ale občas to byly i nezletilé dívky, kvůli kterým se Schiele dostal do křížku se zákonem. Ve své době proto příliš uznání nesklidil. Lidem se zdály jeho portréty nemorální a vulgární. Nahé ženy a muže zachycoval v sexuálních pozicích, se zkroucenými těly, se smutnými, nezřídka až šílenými výrazy.
Všechno dával za vinu své matce
Jeho vztah k ženám je intenzivně rozbírán dosud. Říká se o něm, že přílišnou úctu opačnému pohlaví neprojevoval. Naopak se k ženám uměl chovat i velmi ignorantsky, až hrubě. Po své ženě Edith chtěl, aby mu hodiny a hodiny pózovala, někdy oblečená, jindy nahá, i přestože sama už měla všeho plné zuby. Způsob, jak se k ženám choval, byl odrazem jeho vztahu s matkou, kterou hluboce nenáviděl a jíž nemohl nikdy odpustit. Celý život jí totiž vyčítal, že se o něj nikdy příliš nezajímala. I přes to všechno ho ale ženy zbožňovaly, milovaly ho a byly mu k dispozici, kdykoliv chtěl.
Osudnou se mu stala španělská chřipka
Rakouský rodák, který část svého života strávil v Českém Krumlově, odkud ale nakonec odešel, aby se usadil ve Vídni, byl bohužel doceněn až na sklonku svého života a zejména po něm. On, stejně jako jeho manželka, zemřeli v říjnu 1918 na španělskou chřipku. Schielemu bylo pouhých osmadvacet let. I jeho učitel Gustav Klimt zemřel na pandemii španělské chřipky. Začátkem roku 1918 ho ranila mrtvice a tak byl převezen do vídeňského sanatoria. O pár dní později ale chytil zápal plic, který jeho pětapadesátileté stárnoucí tělo již nedokázalo překonat.
Není to biografie, spíše vhled do úzkého propojení díla a obyčejného života
Kniha Schiele Reinharda Steinera zachycuje a popisuje jeho slavná i méně slavná díla, i život ovlivněný zejména ženami v souvislosti s jeho bohatou malířskou a kreslířskou tvorbou. Právě lidé, se kterými se stýkal, a prostředí, v němž se pohyboval, se promítali do jeho uměleckého života, do jeho cítění a chápání lidského bytí. Publikace je doplněna taktéž o stručný životopis tohoto umělce.
Kdo hledá Schieleho biografii, s touto knihou příliš nepochodí. Kdo chce ale znát důvod, proč maloval tak, jak maloval, jak ho osobní život ovlivňoval při tvorbě a jak tvorba formovala jeho soukromí, ten bude z knihy nadšený. Představuje totiž jakýsi vhled do Schieleho umělecké duše a psychického rozpoložení.
Foto: archiv
Žijeme v podivné době. Nic není zřejmě tak, jak jsme si po listopadu 1989 vysnili a představovali. Česko se rozdělilo na dva tábory. Na ty, kdo volí Babiše a Zemana, a na ty druhé, pro které Václav Havel není sprosté slovo.
Víme, že za počátek všech problémů můžeme považovat sametovou revoluci, ale také rozdílné chápání demokracie a jejích zásad. Tato kniha nám pomůže mnohé pochopit, ale ještě urputněji v nás začne vyvolávat touhu ptát se a hledat odpovědi.
Kniha je vodítkem, jak chápat dnešní svět
Dvanáct rozhovorů s předními politology, literáty, umělci, profesory, aktivisty, historiky, komentátory a právníky přináší pohled nejen na současnou českou společnost, ale například i na tu slovenskou či americkou. Všechny zpovídané spojuje to, že stáli u zrodu demokratizace našeho státu.
Rozhovory se však netýkají jenom politiky, ale také společnosti, lidí, jejich preferencí a hodnot. Zabrousíme do genderových témat stejně jako do problémů amerického školství. Kniha Rozhovory přes rozbouřené doby nám nabízí jakési vodítko, jak chápat dnešní svět. Leccos si díky ní uvědomíme a možná i pochopíme, ale zároveň vyvstane mnoho nových otázek, na které budeme chtít znát odpověď. Dokud se totiž ptáme, hledáme odpovědi a nespoléháme jenom na to, co nám říkají v televizi, pak je svět ještě v pořádku a stále mohou vyhrát demokratické principy nad těmi ostatními. Pravda může zvítězit nad lží a poctivost nad nečestností.
Kdo chce, porozumí, leccos se dozví a bude dál hledat odpovědi
Co oceňuji na knize v první řadě, je, že ji můžeme číst skutečně všichni. Zpovídaní ani zpovídající si nelibují v cizích slovech, politické hantýrce ani ničemu, co občas slýcháme v médiích a čemu mnozí lidé vůbec nerozumí. Tuto knihu pochopí každý z nás. Zároveň pochopíme i to, že nemusíme mít vystudovanou vysokou školu, abychom nenaletěli všemu, co nám média, politici a některé další osobnosti v médiích předkládají. Stačí používat selský rozum a mít vůli ověřovat si informace z různých zdrojů. Jedním z nich může být i tato knížka.
Dvanáct rozhovorů o demokracii a lidech
V knize najdete rozhovory s disidenty a politiky Petrem Pithartem a Lubošem Dobrovským, novinářem a spisovatelem Alešem Palánem, ústavním právníkem Janem Kyselou, profesorem historie Igorem Lukešem, spoluzakladatelem humanitární organizace Člověk v tísni Šimonem Pánkem, politickým komentátorem Jiřím Pehe, spisovatelem Markem Sloukou, americkým historikem Timothym Snyderem, dokumentaristkou Olgou Sommerovou, přírodovědcem a knězem Markem Orko Váchou a také s bývalým poradcem prezidenta Václava Havla Michaelem Žantovským. V knize nechybí ani fotografie všech zpovídaných.
Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, členka redakce časopisu Vesmír a spoluautorka knih Význační čeští lékaři, Elita české medicíny, Hvězdy vědeckého nebe nebo Věda nepadá daleko od stromu, Jiří Leschtina, bývalý člen týmu Reportéři ČT, redaktor ČRo Plus a web Aktuálně.cz, Petr Placák, šéfredaktor měsíčníku Babylon a autor románu Medorek, jenž získal cenu Jiřího Ortena, a také Petr Vizina, redaktor Českého rozhlasu a Aktuálně.cz a autor knihy rozhovorů Stará garda.
Foto: archiv
Aktualizace 2. 4. 2020 12:08
Letošní ročník knižního festivalu Svět knihy se nakonec neuskuteční. Rozhodlo o tom včera, tedy 1. 4., představenstvo Svazu českých knihkupců a nakladatelů.
Vzhledem k tomu, že nikdo neví, co bude zítra, natož za několik měsíců, se knižní veletrh nebude konat v posunutém říjnovém termínu, jak bylo ohlášeno před pár dny, ani v žádném jiném. Knižní nadšenci si proto budou muset počkat na příští rok. Vzhledem k tomu, že knihkupci a nakladatelé v současnosti bojují o přežití a obracejí každou korunu, je pochopitelné, že veletrh by pro ně byl jen další obrovskou zátěží.
29. 3. 2020 14:07
Jako každý rok, tak i letos se měla největší knižní událost v Česku konat v květnu na pražském Výstavišti. Bohužel se tak v obvyklém termínu nestane, neboť organizátoři festivalu kvůli koronaviru přesunuli festival na říjen.
Čestným hostem bude v roce 2020 Polsko
Půjde-li všechno dobrou cestou a koronavirus přestane omezovat naše životy, festival Svět knihy proběhne od čtvrtka 8. do neděle 11. října. Čestným hostem festivalu bude Polsko, které zde představí své nejlepší prozaiky i básníky a nebude chybět ani slam poetry (recitování na pomezí poezie a divadla, kdy umělec komunikuje s diváky). Mezi nejočekávanější hosty tak patří hlavně Andrzej Sapkowski, autor mnoha fantasy knih a také dnes již kultovní ságy Zaklínač.
Téma letošního festivalu je „střed/t světa“ a tak se bude vše točit okolo středu světa i střetů současného světa.
KDE: Výstaviště Praha
KDY: čtvrtek 8. 10. – neděle 11. 10.
Vocee info o festivalu najdete ZDE.
Foto: archiv
Výstavy, kino a divadlo. To vše lze absolvovat i bez toho, aniž byste se zvedli z gauče. Nevěříte?
Moje kino LIVE
Filmový distributor Aerofilms přišel s nápadem pustit online divácky oblíbené filmy, které hned tak jinde neuvidíte, ale například i slavnostní předpremiéry. Na určitý den a hodinu si tak můžete koupit přes internet vstupenku, na základě které vám bude odeslán speciální odkaz. Film je však k dispozici jen v určený den a hodinu. Jindy už ne.
Ve středu 25. 3. se promítá film Raoul Taburin, ve čtvrtek 26. 3. snímek Paterson a v pátek 27. 3. je na programu diskuze s Vítem Klusákem o jeho novém filmu o zneužívání dětí přes internet V síti. Všechny filmy startují ve 20:30. Více se o tomto online promítání dozvíte ZDE.
Kultura žije
Mall.tv přišla s projektem #kulturažije, který spočívá v tom, že téměř každý den pro své diváky pouští záznamy z různých kulturních akcí, především koncerty a divadelní představení. Díky tomu můžete zhlédnout hru A Studia Rubín Thelma a Selma, představení Dejvického divadla Černá díra, koncert PSH nebo Prago Union.
V nejbližších dnech se můžete těšit na představení Squadra Sua – Přecházení v prostoru Jatka 78. To bude odvysíláno ve středu 25. 3. od 17:00. V sobotu 28. 3. od 19:55 zas můžete zhlédnout představení Společenstvo vlastníků v divadle Vosto5. Celý seznam připravovaných i odvysílaných představení najdete ZDE.
Zkrocení zlé ženy v Divadle na Vinohradech
Jedna z nejznámějších her Williama Shakespeara bude ve středu 25. 3. od 20:00 a následně ve čtvrtek 26. 3. od 14:00 dostupná online. Vstupenky si můžete koupit ZDE.
Filmy česky a zadarmo
Filmový distributor Bioscop si pro své diváky připravil ke zhlédnutí několik online českých filmů, které budou dostupné na jejich YouTube kanálu Filmy česky a zadarmo po dobu třiceti dnů. Ke zhlednutí tu již teď najdete film Samotáři a Pelíšky, v nadcházejících dnech Bisocop zpřístupní například snímky Fair Play, Horem pádem nebo Lichožrouti. Všechny filmy najdete ZDE.
Koncerty Nechoď ven
Jazzový klub U Staré paní spustil online šňůru koncetů, během nichž se můžete těšit na Libora Šmoldase a Organ Triem, balkánské rytmy Lovesong Orchestra nebo hudební skupinu Marz, která ve čtvrtek 26. 3. pokřtí své nové album, či livestream zpěvačky Doroty Barové. Všechny plánované koncerty najdete ZDE.
Umělecké sbírky online
Nahraďte návštěvu galerie online sbírkami. Národní galerie v Praze na svých stránkách prezentuje více než dva a půl tisíce děl od známých mistrů, díky čemuž si můžete každé dílo prohlédnout v klidu ze svého domova. Hledat můžete podle jednotlivých autorů nebo podle použité techniky či materiálu. Online sbírka je ke zhlédnutí ZDE.
Světová muzea a galerie virtuálně
Nestačí vám prohlížet si díla online? Nyní můžete procházet celými galeriemi a ne jen tak ledajakými! Takto lze navštívit například Britské muzeum v Londýně nebo pařížské Musée d’Orsay. Virtuálně se můžete podívat například i do petrohradské Ermitáže. Další muzea, například Muzeum moderního umění v New Yorku či Van Goghovo muzeum v Amsterdamu zprostředkovalo rovněž virtuální prohlídku svých sbírek.
Foto: A Studio Rubín, představení Thelma a Selma
Co všechno potřebujete vědět o umění, abyste si ho dokázali skutečně užít? Nebo ho snad dokonce pochopit? Tato knížka, která je určena dětem i dospělým, vám na mnohé otázky týkající se umění odpoví.
Od zdánlivě jednoduchých otázek ke komplikovanějším
Podtitul knihy Proč umění? zní Odpovědi na nejčastější otázky pokládané v galeriích. A začíná zdánlivě banální otázkou: Kdo je to vlastně umělec? Pokračuje však otázkami mnohem komplikovanějšími. K čemu potřebujeme umění? Jak poznáme, že se díváme na umělecké dílo? Může být umělecké dílo nebezpečné? Odpovědi na jednotlivé otázky jsou doplněny i názornými obrázky, fotografiemi, ilustracemi či známými malbami.
Pro milovníky umění, zvídavé děti i ty ostatní
Díky knize se seznámíte s významnými a zajímavými díly napříč výtvarným uměním, ale také se dozvíte spoustu zajímavostí. Jazyk, kterým je kniha sepsána, je přizpůsoben tomu, jak už bylo řečeno v začátku, aby se snadno četla dospělým i dětem. Knihu přečtete za jedno či dvě odpoledne, ale jako inspirace vám poslouží i při mnoha dalších příležitostech. Díky jejímu velmi zdařilému grafickému zpracování je i samotná kniha uměleckým dílem. Proto by neměla chybět v knihovně žádného knižního nadšence, milovníka umění ani rodičů, kteří chtějí své dítko něčemu přiučit a rozvíjet u něj když už ne zrovna umělecké sklony, tak alespoň nadšení pro umění.
Autory knihy jsou Martina Freitagová, Ondřej Horák a další.
Více se o knize dozvíte také ZDE.
Foto: archiv
Nechodíte do práce ani do školy a nevíte, co celý den dělat? Sledujete zprávy, koukáte na filmy a připadá vám, že neděláte vůbec nic užitečného? Co spojit něco příjemného a něco, co vás určitě bude bavit a ještě z toho budete mít užitek?
Dvacet minut jógy podle YouTube
Kdy začít, když ne teď? Právě teď je totiž ta nejvhodnější doba. Ještě před třemi měsíci bych si řekla, že cvičit jógu podle videa je blbost. Ale spletla jsem se. Od té doby, co jsem poznala YouTube kanál Báry Sedlákové a StillOnTheWay je pro mě jóga každodenní rutinou a hlavně radostí. Vážně, dám ruku do ohně za to, že tohle cvičení se bude líbit i vám. Obě ženy mají příjemný hlas, zklidňující hudbu na pozadí a videa nejsou navíc vůbec dlouhá. Můžete cvičit třeba jen deset minut nebo půl hodiny.
Jóga pro začátečníky
Jóga pro pokročilejší
Psaní je hraní
No vážně! Už jste slyšeli o kaligrafii? Jistě že ano. Ale zkoušeli jste někdy kaligrafovat? Že ne? Chyba. Je to neskutečně uklidňující činnost, při které si odpočinete, přijdete na jiné myšlenky a časem třeba něco moc hezkého vytvoříte. Kaligrafovat můžete štetcem, perem, brush peny nebo čímkoliv jiným, co vás napadne (třeba vidličkou!). A také je zapotřebí inkoust, tuš, akvarelové barvy a správný papír. Nesmí být moc tenký, aby barva/inkoust neprosakoval/a, ideální je papír gramáže 120 g, ještě lepší je 140 g. Na YouTube opět najdete spoustu tipů, rad a inspirace. Mrkněte na stránky Výtvarných potřeb v Soukenické ulici. Online objednávky vyřizuje neustále.
Angličtina hrou
Není příhodnější doby. Pořád jste to odkládali, ale teď už se nemáte na co vymlouvat. Čtěte knížky v angličtině, sledujte filmy v angličtině a taky se můžete učit anglicky prostřednictvím Kreativního slovníku. Jde o zábavnou formu výuky, podle níž se anglicky naučít snad úplně každý. Aspoň tak, abyste se domluvili při běžné konverzaci.
Něco si vypěstujte
Vzhledem k tomu, že usmrtím i kaktus, jiné květiny (až na výjimky) mi vydrží sotva tři měsíce, nejsem člověk na správném místě, abych vám radila, co a jak si máte vypěstovat. Od toho jsou tu jiní. Ale flintu do žita určitě neházím a měsíc co měsíc se snažím pěstovat něco nového. V současnosti je to pilea a řeřicha (řeřiše stačí jen miska a vlhká vata, a to kupodivu zvládnu i já). Co si ale zkusit vypěstovat avokádo? Postup najdete ZDE. A co takhle mít doma kávovník? Jak si ho vypěstujete, najdete na těchto stránkách. Semínka kávovníku seženete i na internetu. Pokud vás pěstování rostlin chytne, sáhněte po knize Pokojovky, díky níž se podaří vypěstovat i choulostivější rostliny snad úplně každému.
Upečte třeba sušenky
Jistě, možná zrovna držíte dietu. Nebo neradi vaříte, natož pečete. Obojí se ale dá skloubit. Jak? Upečte si něco hrozně dobrého, strašně zdravého a ještě ke všemu jednoduchého. Běžně možná na vaření ani pečení čas nemáte. Jste v práci nebo ve škole, řešíte spoustu povinností, občas nějaká ta kultura a večerní posezení s přáteli. Teď ale máte mnohem víc času než obvykle, tak ho využijte a zkuste něco upéct. Ne uvařit, upéct. Už několikrát jsem se přesvědčila o tom, že pečení je vlastně hrozná zábava. Když zrovna nemusím péct povinně (jako v případě vánočního cukroví) a netlačí mě čas, užívám si to. Zkuste to také a nejlépe podle blogerky Life Food Travel, která má na svých stránkách spoustu receptů na výborné sladkosti (osobně jich mám pár odzkoušených).
Foto: archiv
Situace se každým dnem vyostřuje a tak je možná lepší zůstat doma. Přesto pro vás mám pravidelnou dávku tipů. Ke čtení a ke koukání.
Ke koukání
Aerovod.cz
Předplatné na tomto online filmovém portálu stojí na měsíc 150 korun. A vzhledem k nabídce filmů je to skutečně za hubičku. Kdo si ale předplatné objednávat nechce, může si film za 150 korun stáhnout anebo si ho za 80 korun rovnou pustit. A co vás v nabídce Aerovodu čeká? Například oceňovaný český film Staříci, jeden z nejúspěšnějších filmů minulého roku Portrét dívky v plamenech, oscarový snímek Parazit nebo třeba dokument o známém fotbalistovi Diegu Maradonovi.
Dafilms.cz
Na tomto portále najdete převážně dokumenty a také české filmy, například ty, které dostaly cenu Český lev. Předplatit si ho můžete za 135 korun měsíčně. Některé filmy můžete zhlédnout zdarma, budete-li ho sdílet na svých sociálních sítích.
Vyšinutí
Toto je film, který se náramně hodí k současné situaci, jež ve světě i u nás panuje. Jihokorejský snímek Vyšinutí je nejen velmi zajímavý a perfektně zpracovaný (ostatně jako mnoho dalších jihokorejských filmů), ale zároveň díky němu zjistíte, jak se lidé chovají v případě, kdy se nakazí zcela neznámou nemocí a každý den na ni stovky lidí. Podotýkám ovšem, že jde o smrt velmi ošklivou a krutou. Jestli toho nemáte dost v reálném životě, Vyšinutí se vám budou tuze líbit.
Klimt & Schiele – Erós a Psyché
A tady něco pro umělecké duše, které strádají kvůli zavřeným muzeím a galariím. Egon Schiele se proslavil svými „nemorálními“ malbami, které pobuřovaly tehdejší veřejnost. Gustav Klimt jakožto jeho učitel a možná jediná osoba, kterou Schiele uznával a respektoval, se ovšem nad jeho díly nepohoršoval, ale naopak je považoval za velmi zdařilé. Co a kdo Schieleho ovlivňovalo? A jakým žil životem? V tomto dokumentu se dozvíte vše, co potřebujete.
Dej mi své jméno
Toto je film pro romantické duše, které ale zároveň nemají rádi tradiční hollywoodské a německé slaďáky. Dej mi své jméno vznikl v americko-italsko-francouzsko-brazilské koprodukci a vypráví příběh semdnáctiletého Elieho, který se zamiluje do pohledného amerického studenta Olivera. Vše se odehrává v nádherných kulisách italského venkova a tudíž romantika prýští z každého záběru. Ale s kýčem rozhodně nepočítejte. Tenhle film zkrátka stojí za vidění.
Ke čtení
Vrány
Tohle je hodně depresivní čtení, tudíž ho nedoporučuji slabším povahám. Nová kniha Petry Dvořákové je totiž o dvanáctileté dívence, která umí krásně malovat a učitelé ji zbožňují. To samé se ale nedá říct o jejích rodičích, kteří ji psychicky i fyzicky týrají. Je to útlá knížečka, ovšem velmi psychicky náročná. Já ji poslouchala jako audioknihu a v podání Veroniky Khek Kubařové a Andrey Černé jde o neopakovatelný zážitek.
Jak na sítě
Chcete se vzdělávat v oblasti sociálních sítí? Není pro to vhodnější knihy než právě této. Vše je v ní srozumitelně popsáno a také dostanete podrobný návod na to, jak s jednotlivými sítěmi zacházet tak, abyste získali co nejvíc fanoušků a zákazníků bez toho, aniž byste nesmyslně utráceli za špatně cílenou reklamu.
Deník knihkupce
Tuto knížku jsem vám už doporučovala v rámci recenze. Musím vám ji znovu připomenout. Dle mého názoru jde o nejlepší knihu minulého roku. Je čtivá, humorná a dozvíte se z ní spoustu o životě knihkupce na skotském maloměstě. Zaručuji vám, že budete brečet smíchy. A načerpáte inspiraci, co si přečíst dál.
Další tipy na knihy najdete TADY.
Foto: archiv
Znáte slovenské nakladatelství Absynt? Juraj Koudela a Filip Ostrowski (na fotce vlevo) ho v roce 2015 založili s cílem vydávat reportážní literaturu, která u nás (na Slovensku a v Česku) tehdy ještě nebyla příliš populární. Juraj a Filip to chtěli změnit a českým a slovenským čtenářům ukázat, že reportážní literatuře by měl věnovat pozornost každý, kdo rád čte a chce se něco zajímavého dozvědět. Dnes už Absyth znají snad všichni příznivci kvalitní literatury. A pokud ne, nyní máte příležitost se s ním seznámit.
Filipe, dozvěděla jsem se o vás zhruba před rokem. Kdy jste nakladatelství založili?
Absynt vznikol v roku 2015, založili sme ho s Jurajom Koudelom, poznali sme sa z predchádzajúceho zamestnania a ľudsky aj v otázkach literatúry sme si veľmi dobre porozumeli. Vydali sme prvú knihu a odvtedy ďalších sto – medzi nimi už aj štrnásť českých titulov v edícii Prokletí reportéři.
S jakým úmyslem jste do tohoto `riskantního` projektu šli?
Chýbalo tu vydavateľstvo, ktoré by sa zameriavalo špeciálne na reportážny žáner. Vyprovokovalo to v nás odhodlanie tento stav zmeniť. Reportáž sme si zvolili za náš hlavný pilier. Možno sme tak trocha túžili pozdvihnúť témy, ktoré naši kamaráti horlivo preberajú pri pive alebo v kaviarni. Asi rok sme sa pripravovali, o všetkom sme diskutovali, postupne sme začali tvoriť plán a približný okruh spolupracovníkov.
V kolika lidech jste nakladatelství zakládali? A kolik vás je dnes?
Vydavateľstvo sme založili dvaja, hneď od začiatku sme stavili aj na spoluprácu s grafickou dizajnérkou Pavlínou Morháčovou, ktorá dodnes dáva naším knihám výnimočný vizuálny štýl. Postupom času sa Absynt pravdaže rozrástol. Pre rozšírenie o ďalšie edície sme potrebovali posilniť aj redakčný tím. Dnes nás je plus-mínus desať. Podľa toho, koľko kníh máme v produkcii, spolupracujeme s ďalšími ľuďmi väčšinou pri prekladoch, redigovaní, korekciách a v grafických prácach. Máme on-line kanceláriu, niektorí zásadní spolupracovníci sú síce na iných miestach, no máme spoločný pracovný režim. Stále si udržujeme charakter malého vydavateľstva, je to najlepšia práca, rozhodnutia môžeme robiť sami a hneď. Dáva nám to ohromnú slobodu.
Podle čeho vybíráte knihy do svého edičního plánu?
Vzhľadom na to, že edičný plán riešime v úzkom kruhu, máme priestor robiť mnohé rozhodnutia spontánne. V novodobom podnikaní je to bezpochyby výhoda. Niektoré knihy sme mali v hlavách od začiatku, na iné sme narazili ako pri kopaní zlata. Napríklad pri knihe od Ryszarda Kapuścińského sme rokovali s prekladateľom Jozefom Marušiakom, ktorý preložil knihu pred pätnástimi rokmi. Nielenže sme sa dohodli, ale dokonca sme u neho objavili ďalší klenot, keď povedal: „Chlapci, ešte mám preložené Impérium, nechcete to vydať tiež?“ (smích, pozn. red.) Táto kniha dnes patrí medzi najobľúbenejšie Absyntovky, ľudia si ju medzi sebou odporúčajú, čo vidíme na sociálnych sieťach.
Kolik knih máte aktuálně v nabídce?
V Čechách sme doteraz vydali štrnásť Prokletých reportérů, medzi nimi zatiaľ päť skvelých ženských autoriek. Spolu s knihami na Slovensku sme prekročili magickú stovku, ale nestihli sme sa pri tom ani veľmi pristaviť, stále pracujeme na nových tituloch. Pre české čitateľstvo aktuálne pripravujeme knihu o začiatkoch masového lietania s názvom Nebe patří nám. Američan Brendan I. Koerner zachytáva sedemdesiate roky, kedy ešte nebola bezpečnosť, na akú sme zvyknutí dnes, únosy lietadiel boli veľmi časté a aj ich pozadie zvyklo byť kuriózne. Ďalší titul, Nemesis, predstaví šéfa gangu z brazílskej Favely, najväčšieho gheta na svete, ktorého zatkli, práve keď bol na úteku pred svojím zločineckým životom. Tému spracoval Misha Glenny, odborník na témy globálneho zločinu a svetového podsvetia. V tomto roku vychádza tiež v Absynte nový Ryszard Kapuściński, legenda poľskej reportáže, ktorého českí čitatelia už môžu poznať. Názov titulu je ešte tajný, bude prekvapením pre celé naše publikum a plánujeme ho vydať iba v českom jazyku. Chystáme preložiť ďalšie tituly, ktoré boli úspešné na Slovensku, aby sa českí čitatelia mali po celý rok na čo tešiť.
V rámci nakladatelství vznikla edice Prokletí reportéři. V čem jsou tyto knihy odlišné od ostatních?
Edícia Prekliati reportéri predstavuje literatúru, ktorá je založená na faktoch. V spojení s novinárskou zručnosťou autorov a zasadením deja do dôverného príbehu je reportážna kniha ako detektívka bez fikcie. Je to podľa nás najlepší recept.
Absynt dnes tlmočí svetové príbehy aj najmladšej generácii. Naše knihy ukazujú faktický obraz totalitných, či diktátorských režimov, aká bola reálna tvár vojny. Mladí ľudia nepoznajú túto odvrátenú stránku ľudstva. Majú nesmierne šťastie, no takáto neznalosť je na druhej strane celkom nebezpečná vec. Všetci asi poznáme prieskumy, ktoré poukazujú na absurdnú túžbu mladých po vojne a boji ako takom. Možno aj v súvislosti s nedovŕšeným vzdelaním ich to ženie k extrémizmu. Aj proti takejto naivite bojujú Prekliati reportéri. Ani v tejto edícii však nemožno paušalizovať. Okrem ťaživých tém si čitatelia medzi našimi knihami môžu uloviť aj ľahšie stráviteľné kúsky: reportáže z málo známych krajín Afriky, Ázie aj Ameriky. Trocha nadľahčene sa radi prirovnávame k cestovke: za dvestopäťdesiat českých korún môžu ísť naši čitatelia napríklad do Ugandy. Mnohé knihy majú vyslovene cestovateľský náboj, no nečakajte žiaden hedonizmus, myslenie ostáva kritické.
Knihy v této edici mají i velmi zajímavou grafiku. Jak jste na ni přišli? Byl to nápad jednoho člověka, nebo se vás na grafické úpravě knih podílí víc?
V tom ako budú Prekliati reportéri vyzerať, sme dali voľnú ruku grafickej dizajnérke Pavlíne Morháčovej. Východiskom bol praktický vreckový formát a vizuálna blízkosť novinovému štýlu. Okrem textov, prípadne fotiek sa tieto knihy líšia farebným odtieňom na chrbte. Na polici tak vzniká vždy iná farebná harmónia. Je to jediný výrazný vizuálny prvok týchto kníh. Záležalo nám na tom, aby boli knihy už na pohľad bez zbytočného balastu, to je zároveň základný atribút reportážneho žánru ako takého. Veríme, že práve tým vynikajú Prekliati reportéri medzi ostatnými skvelými knihami, ktorých sú dnes v kníhkupectvách plné pulty.
Knihy vydáváte ve slovenštině a češtině. Kdo si myslíte, že jsou větší čtenáři? Češi nebo Slováci?
Čo sa týka našich kníh, doteraz ich určite prečítalo viac Slovákov. Českú edíciu robíme zatiaľ len dva roky. České publikum naše knihy ešte len začína objavovať, preto by som bol v nejakých štatistikách, či prognózach opatrný. Hlavné je, že Česi čítajú a čítajú veľa dobrých kníh. Veríme, že sa im do rúk dostanú aj tie naše.
Pre české čitateľky a čitateľov sú naše knihy nepochybne dostupnejšie vďaka českým prekladom. Určitá rečová bariéra medzi našimi jazykmi je, aj keď staršie generácie to nemusia pociťovať tak dramaticky. V češtine sme doteraz vydali len štrnásť kníh, z čoho exkluzívne iba v češtine vyšla polovica: Modlitba za déšť od už kultového Wojciecha Jagielskieho, ďalej Ku-klux-klan. Tady bydlí láska od Katarzyny Surmiak-Domańskej, Miedzianka od Filipa Springera, Všem sráčům navzdory od domácej legendy Jana Urbana, Ganbare! Workshopy smrti od Katarzyny Boni a Srdcový král od Hanny Krall.
Proč jste se vy sám rozhodl věnovat se ve svém životě knihám a knižnímu byznysu? Byl to vždycky váš sen, nebo ta myšlenka přišla spontánně?
Knihy a obzvlášť reportáže mi boli blízke odkedy si pamätám. Prvého Kapuczinského som tajne vytiahol z cestovnej tašky rodičom na dovolenke. V Poľsku existovala silná tradícia reportážnej literatúry, preto som tušil, aká vášeň vie takýchto čitateľov spájať. Vedel som, že sa nemusí jednať o zanedbateľnú skupinu často o nesmierne zaujímavých ľudí. Nevedeli sme však, čo to bude znamenať v slovenskom a teraz už aj v českom knižnom svete. Nikto by na začiatku nepovedal, aká živá čitateľská väzba vznikne okolo toľkých našich kníh. Som rád, že sme s Jurajom do tohto pre nás neznámeho biznisu pred piatimi rokmi vstúpili.
Co vás na literatuře baví nejvíc?
Na knihách všeobecne ma baví, že ten istý text pôsobí na každého individuálne. K rôznym ľuďom prehovoria z knihy vždy iné kontexty, situácie, detaily. Niekedy mi to pripadá akoby rôzni ľudia v tej istej knihe mali dočinenia s iným jazykom, slová pritom ostávajú rovnaké. To je pre mňa na literatúre fascinujúce, že nám neuberá slobodu, naopak pri dobrej knihe sa slobodné uvažovanie dokáže ešte viac obohatiť.
Které knihy čtete nejraději?
Najradšej čítam reportáže, non-fiction literatúru a autobiografie. Tento typ literatúry som preferoval asi vždy, no možno sa mi postupne trocha mení spôsob, akým čítam. Nepremýšľam už len za seba, ale aj za potenciálnych čitateľov Absyntu. S mojím synom zas skúšam čítať už aj nejaké detské knižky, (smích, pozn. red.) tým sa zas všetka tá vážnosť trocha vyváži.
Máte nějaké oblíbené?
Reportážnemu žánru som naplno podľahol vďaka knihám Ryszarda Kapuścińského. Jeho dielo je v oblasti reportáže majstrovské, v pútavom príbehu jednotlivcov dokáže vždy zrozumiteľne vysvetliť aj ťažké témy. Spomedzi ženských autoriek mám na svojej obľúbenej poličke určite Svetlanu Alexejevič, ktorá za svoju tvorbu získala Nobelovu cenu za literatúru. Spomedzi novších autorov mám rád reportáže britského investigatívneho reportéra Misha Glennyho, a nie náhodou práve pripravujeme jeho knihu.
Kolik máte v současnosti v rámci nakladatelství edic? Plánujete do budoucna nějakou další?
Vlajkovou loďou Absyntu sú teda ako sme už povedali Prekliati reportéri. S nimi sme začali a s nimi sme tiež vykročili v ústrety českým čitateľom. Na Slovensku máme viaceré edície, medzi nimi napríklad 100%, edíciu výnimočnej svetovej beletrie na pomedzí non-fiction literatúry, ktorú spája autobiografický prvok. Vydali sme v nej napríklad Amerikánku od Chimamandy Ngozi Adiche, ktorú môžu vaše čitateľky a čitatelia poznať. Edícia Skica obsahuje eseje zaujímavých mysliteľov dneška; domácich aj svetových sociológov, vedcov, filozofov. Naša najnovšia edícia Dejiny má za cieľ mapovať historické témy komplexnejšie, štýlom opäť blízkym tomu reportážnemu. Portfólio kníh v slovenskom Absynte pokračuje aj tzv. Mimo edície, stále nám pribúdajú nové skvelé knihy, ktoré chceme našim čitateľom a čitateľkám prinášať.
Foto: nakladatelství Absynt
Není většího psychického trýznění, než když vidíte, v tomto případě spíše slyšíte dítě snášet všechen vztek, který si na něm vybíjejí jeho vlastní rodiče.
Po audioknize Petry Dvořákové Vrány jsem sáhla poté, co jsem doposlouchala její předchozí knihu Chirurg. Zatímco v případě Chirurga jsme měli možnost sledovat vztah doktora Hynka Grábla s jeho manželkou a milenkou a také neúspěšnou léčbu alkoholismu, Vrány jsou především o těch nejmenších z nás, dětech. Sice už školou povinných, přesto stále nevinných.
Výprasky, výčitky a nadávky
Bára chodí na základní školu a ze všeho nejlépe jí jde výtvarná výchova. Maluje a kreslí tak dobře, že si toho všimne i jeden z profesorů, kterému dívky ve třídě říkají Frodo, neboť je podobný hobitovi Frodovi z Pána prstenů. Všechny včetně Báry jsou do něj platonicky zamilované. Když si tak dvanáctiletá dívenka získá jeho pozornost, je v sedmém nebi. Šťastná ale není, doma ji totiž téměř denně čeká pořádný výprask, výčitky a nadávky. Podle své matky na co sáhne, to zvorá a neumí po sobě ani pořádně uklidit. Její otec by si jí byl ani nevšiml, ale protože je kvůli ní doma pořád rozruch, kolikrát se naštve tak, že ji seřeže jako žito. Stačí jen malá chybička. Bára má i sestru, ale ta je na rozdíl od ní pro matku tou bezchybnou. A tak jí nezbývá nic jiného, než se upnout na malování a svou platonickou lásku.
Nic pro slabší povahy
Petra Dvořáková dokáže ve čtenářích pokaždé vyvolat velmi reálné pocity i neskutečně silné emoce, které se jim pomalu, ale jistě vkrádají i do jejich vlastních životů. Donutí nás nad příběhem přemýšlet. Chirurga jsem si neskutečně užívala, naprosto jsem mu propadla a neustále si představovala, co asi bude s jeho rodinou, zaměstnáním a milenkou dál. Těšila jsem se na každý poslech a na konci mi bylo líto, že skončil. V případě Vran to ale bylo docela jinak. Bez dechu jsem poslouchala, ale jakmile jsem přestala, k dalšímu poslechu jsem se musela přemlouvat. Toužila jsem vědět, jak se Bářin život bude vyvíjet dál, ale zároveň jsem tušila, že mi při poslechu bude hodně úzko. Přestože jsou Vrány velmi útlá kniha a poslech trvá necelé čtyři hodiny, emocionálně vás vyčerpá snad víc než sedmi set stránková Sophiina volba. Když jsem audioknihu doposlouchala, byla jsem šťastná. Tak moc je drásající číst (poslouchat) příběh dívky, která své rodiče miluje nade vše a ani náznakem netuší, že se v její rodině děje něco špatného, až zvráceného. A nezjistí to ani tehdy, když se s ní její vlastní otec začne dost podivným způsobem `mazlit`. Je to dojemný, nadmíru trýznivý příběh.
Hlasové kontrasty v podání oblíbených hereček
Audioknihu čte Veronika Khek Kubařová jakožto Bára a její matku hlasově ztvárňuje Andrea Černá. Veroničin měkký, nevinný hlas padne Báře jako ulitý, stejně tak se nervózní a řezavý hlas Andrey Černé zase perfektně hodí k nervově labilní matce, pro kterou je čistá domácnost víc než láska k vlastnímu dítěti. Je to jedna z nejpozoruhodnějších audioknih, kterou jsem měla možnost si kdy poslechnout. A také jedna z nejsmutnějších. Petra Dvořáková je zkrátka mistryně ve vyprávění o lidských vztazích. Nad jejími knihami budete přemýšlet ještě dlouho poté, co je odložíte. A hlasy Veroniky Khek Kubařové a Andrey Černé vám budou znít v uších ještě několik dní poté, co si audioknihu doposlechnete.
Audioknihu si můžete zakoupit ZDE.
Stopáž: 3 h 49 minut
Chcete vyrazit ven (i přes všechny hrozby, které tam na vás číhají) a nevíte kam? Níže najdete inspiraci.
Umění / Křest fotografické knihy Evokativ
Libuše Jarcovjáková vytvořila knihu u příležitosti její výstavy ve francouzském městě Arles. Tu britský deník The Guardian označil za nejlepší fotografickou výstavu uplynulého roku. Kniha EVOKATIV zachycuje všední i nevšední život 70. a 80. let v předrevolučním Československu.
KDE: Knihkupectví ArtMap
KDY: středa 4. 3. od 18:00
Gastro / Degustace francouzských sýrů s Francouzem
Máte rádi víno a sýry? V tom případě vás zveme na degustaci sedmi druhů sýrů a ochutnávku vybraných vín. Přijďte do malebné vinárny v Dejvicích.
KDE: Na břehu Rhôny
KDY: čtvrtek 5. 3. od 19:00
Umění / NGP – Grand Opening
Už zítra můžete navštívit Národní galerii ve Veletržním paláci a to úplně zadarmo a ještě s hudebním doprovodem. Galerie zahajuje novou sezónu a s ní otevírá i nové výstavy. K vidění například budou i Ozvěny Benátského bienále.
KDE: Národní galerie – Veletržní palác
KDY: čtvrtek 5. 3. od 19:00
Film / Festival otrlehé diváka
Nejsměšnější, nejbizarnější i nejnechutnější horory uvidíte právě na tomto festivalu. A tak je jasné, komu je tento každoroční festival určen – všem příznivcům hororu, stylového braku a milovníkům neotřelých filmových zážitků.
KDE: Kino Aero
KDY: do neděle 8. 3.
Film / Jeden svět 2020
Festival dokumentárních filmů, který spojuje téma lidských práv, se letos ponese v duchu tématu Až naprší a uschne. A to znamená, že půjde především o klimatické změny, které hýbou naší planetou.
KDE: Praha – různá místa
KDY: čtvrtek 5. 3. – sobota 14. 3.
Umění / Nebourat! Podoby brutalismu v Praze
Výjimečné architektonické brutalistní projekty ze 60. až 80. let minulého století. Právě o nich je výstava, která se koná v Národní galerii ve Veletržním paláci. Uvidíte tu realizované i nerealizované stavby a připomenete si nebo zjistíte, o čem ten brutalismus je. A že není jenom o betónu, natož betónu drsném.
KDE: Národní galerie – Veletržní palác
KDY: pátek 6. 3. – neděle 6. 9.
Tvůrčí činnost / Celodenní kurz kaligrafie
Chcete se stát přeborníky v krasopísmu? Umět psát perem, štětcem a rozvíjet vaši kreativitu? Ateliér 45 v pražském Karlíně je k tomu místem nejpříhodnějším.
KDE: Ateliér 45
KDY: sobota 7. 3. od 10:00
Foto: Komplex budov Dispečinku tranzitního plynovodu – Transgas, Kamil Wartha (Národní galerie Praha)
Teroristická organizace ETA bojovala za svobodné Baskicko. Během svého téměř šedesátiletého působení zabila přes osm set lidí. Rozvracela rodiny i dlouholetá přátelství. Rodiny obětí i samotných bojovníků za svobodu poznamenala na doživotí. A o tom tato kniha je.
Návrat do minulosti
Rok 2011 se zapsal do historie jednotného Španělska tím, že nacionalistická organizace ETA neboli baskičtí teroristé ohlásili konec zabíjení. Jenže pro Bittori, ženu jednoho ze zavražděných, ještě nic nekončí. Potřebuje totiž vědět, kdo jejího manžela zastřelil. A chce, aby ji dotyčný požádal o odpuštění. A tak se vrací do svého domu, do míst, kde kdysi dávno se svým manželem spokojeně žila. A společně s ní se vracíme do minulosti i my, čtenáři, abychom pocítili to, co cítila kdysi i ona sama. Strach, zoufalství, nenávist a beznaděj.
Bývalo to poklidné městečko, než se sousedské i rodinné vztahy začaly vyostřovat. Politika je věc ošidná, ale když se k ní přidá vraždění, je to mnohonásobně horší. Nikdo neví, komu může věřit a kdo je jeho nepřítel. Všichni mají strach z toho, že každý den může být jejich poslední, nezávisle na tom, zdali organizaci ETA podporují, nebo s ní nesouhlasí. Každý odpor, každá chyba a zrada se trestá.
ETA straší dodnes
Román Vlast je o vyrovnávání se s tragickou minulostí a také o odpuštění. A pochopení. Přestože se teroristické činy pochopit ani nedají. Copak je svoboda důležitější než lidský život? Možná ano. Pro mnohé to tak skutečně dodnes je, přestože v roce 2018 byla ETA oficiálně rozpuštěna.
Nelze tvrdit, že by se román četl jedním dechem. Na to je v něm příliš mnoho postav. Dějové linky jsou příliš propletené a osoby, o nichž jednotlivé nitky příběhů vypráví, příliš úzce propojené. Zkrátka je tam příliš všeho. Není to oddechové čtení, naopak si ho možná budete muset dávkovat po malých částech. Přesto se díky románu Vlast vžijete do kůže těch, které ETA nadosmrti poznamenala. Je-li ale příběh o odpuštění a pochopení, budeme muset pochopit i my, čtenáři. Baskičtí teroristé chtěli svobodnou zemi, vlastní kulturu a hlavně vytvořit na území mezi Španělskem a Francií nezávislý socialistický stát. Zachovat jazyk, zvyky, tradice a všechno, co k národu patří. Baskové se dodnes od zbytku Španělska distancují. Protože se cítí naprosto odlišní. To se samozřejmě pochopit dá, na vraždění nevinných lidí už ale k pochopení není vůbec nic.
Španělé skoupili už milion výtisků
Fernando Aramburu je španělský spisovatel, který píše jak španělsky, tak baskicky. Od roku 1985 žije v Německu. Ve Španělsku už Vlasti prodal přes milion výtisků a byla přeložena do více než třiceti jazyků. Přestože Aramburu napsal již několik románů, například Pomalé roky (2012) nebo autobiografii Autoportrét beze mne (2018), Vlast je jeho první knihou přeloženou do češtiny. Doufejme, že ne poslední, neboť Aramburu dokáže čtenáře zasvětit do událostí a míst, o kterých tady v Česku nejspíš nemáme představu či snad ani potřebné znalosti. Na některé události ale není radno zapomínat, natož je vůbec neznat.
Foto: archiv
Vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci, obor sociologie a žurnalistika. V oboru sociologie nakonec získala i doktorát. Její prací je pomáhat druhým, aby se dokázali efektivně osobnostně i profesně rozvíjet. Vlaďku Závrskou ale většina knihomolů zná jako autorku revolučního čtenářského deníku zvaného Knihář, jehož cílem je čtenáře naučit, jak si z každé knihy odnést co nejvíc a posunout svůj život někam dál. Co všechno byste měli o Kniháři a jeho autorce vědět? S Vlaďkou jsme si popovídaly nejen o něm, ale také o revoluční technice čtení 4PRO i o knihách obecně.
Vedla jste si vždycky čtenářský deník? Pamatuji si, že jsme ho povinně museli mít na základní škole a strašně mě bavilo si do něj psát a malovat. Později už mě ale nikdy nenapadlo si ho vést.
Čtenářský deník jsem si vedla na gymnáziu. Byl to povinný deník s danou strukturou. Ve škole jsme se učili o knihách uvažovat popisně – kdo je autor, jak se jmenuje dílo, hlavní děj, charakteristiky postav a tak podobně. Pro náš život ale není důležité znát dopodrobna příběh knihy. Klíčové pro nás je, jak tento příběh promlouvá do našeho života. Jaké emoce v nás vyvolává, co si z něj chceme odnést, jak nás inspiruje dál pro život. To byl základní impuls pro projekt Knihář.
Kde se tedy vzal koncept Kniháře? A kdy to bylo?
Bylo to v lednu v roce 2018. Četla jsem hodně knih, měla jsem z toho radost, ale zároveň jsem cítila, že se přečtené knihy rychle vytrácejí z mého života. Jednoduše, že si je nepamatuju, a ani to, čím mi kniha byla přínosná. Lidé se domnívají, že jsou schopni toto všechno udržet v paměti, ale mýlí se.
Knihy můžete číst, jako když pijete kolu, jednu za druhou a mít z nich jen krátkodobý prožitek. Nebo knihy můžete číst tak, že díky nim posunete svůj život dopředu, ve smyslu osobnostního růstu. A to se bez kvalitních poznámek neobejde. Rozhodla jsem se proto koupit si nějaký pěkný a chytrý čtenářský deník, ale nepořídila jsem. To, co bylo v běžné nabídce, mi nevyhovovalo ani esteticky, ani obsahově. Obsahově se to velmi podobalo mojí zkušenosti ze školy. Přitom pro náš život není ani tak důležitý podrobný popis obsahu knihy jako to, jak klíčové myšlenky z knihy uplatníme ve svém životě. A tak jsem se rozhodla začít na takovém konceptu poznámek pracovat. O devět měsíců později byl na světě Knihář. Při jeho tvorbě jsem propojila znalosti koučinku a zážitkového učení.
Kde jste se naučila koučinku a zážitkovému učení? Zážitkové čtení je právě metoda 4PRO?
Téměř třináctlet pracuji ve vzdělávání dospělých jako lektorka. Aby se člověk cokoli rychle a efektivně naučil, je dobré využívat právě znalostí zážitkové pedagogiky a koučinku. Skvěle to funguje. Koučink jsem, myslím, ve vzdělávání vždy uplatňovala, byť jsem tomu tak neříkala. Četla jsem na toto téma mnoho pozoruhodných knih, zajímavé metody pak prakticky zkoušela. Sama jsem prošla asi ročním koučinkem a rozhodla se ho aktivně uplatňovat, například v řízení týmů nebo také v rámci individuálního poradenství. Co se týká zážitkové pedagogiky, viděla jsem přímo na svých seminářích a workshopech, jak účinné to je oproti tradičním stylům učení.
Metoda 4PRO je těsně propojena se zážitkem ze čtení, uvědoměním si svých emocí, prožitků. Zároveň si čtenář uvědomuje, co ve svém životě chce udělat jinak, jak ho udělá lepším – to už je pak propojení se zmiňovaným koučinkem.
Co tedy přesně metoda 4PRO znamená?
4PRO je metoda, jak knihy číst a zároveň se z nich rychle učit pro svůj osobní a profesní život. Vytvořila jsem ji na základě zkušeností se zážitkovým učením a koučinkem. 4PRO je akronym pro čtyři slova, která vyjadřují základní otázky podporující proces učení se z knih: PROČ, PROŽITEK, PRO MĚ PŘÍNOS A PROMĚNA. S každou knihou si čtenář klade tyto základní otázky: proč knihu čtu (případně s jakým cílem), co s ní prožívám (tzn. jaké emoce ve mně vyvolává), jaký má pro mě přínos (co si chci z knihy odnést) a jak mě inspiruje dál k menším nebo větším změnám v životě (co chci na základě příběhu knihy podniknout). Tento způsob čtení je velmi intuitivní a podporuje čtenáře, aby si uvědomil klíčové myšlenky z knihy pro svůj vlastní život. Navíc takový způsob záznamu je rychlý a efektivní. Mně obvykle zabere pět minut času.
S jakou ideou jste do projektu šla?
Chtěly jsme lidem ukázat, že knihy mohou číst a zároveň díky nim měnit svůj osobní a profesní život. Knihy mají velký potenciál promlouvat do našeho života. Jak moc, záleží na nás. Na naší práci s nimi. Většina lidí si myslí, že knihy stačí číst. Psaním si ale srovnáme myšlenky snadněji a také se rychleji učíme. Zvlášť pokud použijeme klasický papír a tužku. Z hlediska formy pro nás byla důležitá estetická hodnota. Chtěly jsme vytvořit designový zápisník s kvalitním ekologickým papírem, minimalistický v provedení, ale ve vysoké kvalitě. Zjednodušeně, aby to byl mimořádný zážitek pro každého čtenáře.
S kým jste Kniháře vytvořila? Kdo je váš `sparing partner`?
V týmu jsme tři Kniholky. Spolu se mnou Kateřina Javorová a Anna Kubalíková. Spojuje nás láska ke knihám a k designu.
Komu je `čtenářský deník` určený?
Je určený čtenářům, kteří nechtějí přijít o své zážitky s knihami. Čtenářům, kteří chtějí lépe rozumět sobě, svým potřebám a aktivně svůj život utvářet. V tom jim Knihář skvěle pomůže.
Dnes už máte dva Kniháře. Červený a olivový. Liší se v něčem jiném než barvou?
Jako první jsme vydaly Knihář Oliva. Papír použitý na obálce je vyrobený z drcených pecek oliv a jejich zbytků, které by se v potravinářství už neuplatnily. Jako druhou edici jsme vydaly Knihář Třešeň. Tentokrát jsme použily papír vyrobený tak, že se část dřevin nahradí peckami z třešní. Možná čtenářům udělá radost, že právě v třešňové edici více popisujeme, jak s Knihářem pracovat, jak ho využívat, i spolu s konkrétními příklady z našich životů. Obě edice ale mají stejný základ, záleží tedy na čtenáři, kterou barevnost preferuje.
Jistě už jste narazila na spoustu verzí `čtenářských deníků`, ať u nás nebo v zahraničí. Máte zmapováno, zdali je lidé v zahraničí využívají více než u nás?
V Británii, ale třeba i v Americe jsou lidé více zvyklí psát si deníky a journály různého druhu. U nás máme čtenářský deník spojený se školou. To je samozřejmě škoda. Některé zákaznice si myslí, že Knihář je skvělý dárek pro jejich děti. Snažím se jim vysvětlit, že ho mají zkusit také pro sebe, že budou překvapené, jaký relaxační účinek má psát si. Pro někoho až terapeutický, řekla bych. A pak ta přidaná hodnota, že si uděláte pořádek ve svých myšlenkách a ujasníte si, co v životě doopravdy chcete.
Co pro vás osobně znamenají knihy?
Knihy mě provází od malička. Mohu s nimi prožívat různé životy, učit se nebo třeba jen na chvíli uniknout z reality. Oceňuji, že díky knihám člověk může lépe porozumět světu, ale také sám sobě. Pokud by lidé více četli, byli by spokojenější a myslím, že také k sobě navzájem vlídnější. Pro mě osobně je nejlepší dárek právě skvělá kniha.
Kdy jste našla zalíbení v knihách?
U mě to bylo už v dětství. Pamatuji si, když jsem byla poprvé v knihovně. Bylo mi možná kolem osmi. Bylo to jako objevit celý nový svět. Potají jsem si pod lampou před spaním četla a nemohla se odtrhnout. Později na vysoké škole mě fascinovala odborná literatura. Po ukončení doktorátu jsem se vrátila k beletrii. Myslím, že je ve mně láska ke knihám zakódovaná. Nepřestávají mě fascinovat.
Která je vaše nejoblíbenější?
To je těžká otázka. Mám více oblíbených knih a zejména autorů. Z českých autorů mám ráda Jiřího Hájíčka. Moc se mi líbí jeho “diářová” sbírka haiku s názvem Muž na pokraji vzplanutí. Ze zahraničních autorů k mým nejoblíbenějším patří Michael Cunnigham. Hodně fandím malým nakladatelstvím, jako je slovenský Absynt, nebo české nakladatelství Báry Baronové, wo-men. Teď jí vyšla velmi zajímaví kniha Ženy o ženách.
A která se vám nejvíc líbila v poslední době?
Za poslední rok mě asi nejvíce zasáhla kniha soudobého mladého francouzského autora Édouarda Louise s názvem Skoncovat s Eddym B. Myslím, že by si ji měl každý přečíst. Autor v knize skvěle popisuje, jaké to je odlišovat se od ostatních.
Co plánujete do budoucna? Další verzi Kniháře?☺
Chystáme třetí edici Kniháře a také verzi Kniháře do škol. Zároveň realizujeme workshopy pro školy, ale také přednášky pro širší veřejnost o tom, jaké knihy a jak číst, aby byly pro náš život užitečné.
Foto: archiv Vlaďky Závrské
Situace se komplikuje, koronavirus se přibližuje. Můžeme zachovávat paniku, anebo místo sledování a čtení zpráv zkusit dělat i něco jiného. Co? Pár dobrých tipů najdete níže.
Hudba / Vinyla 2019 – Vyhlášení
Co zajímavého se v uplynulém roce zrodilo na české hudební scéně? Čeští hudební tvůrci a kapely soutěží v kategoriích Deska roku, Objev roku a Počin/Událost roku. Chybět nebude atraktivní hudební program, v jehož rámci tři úspěšné kapely představí své nové desky.
KDE: Lucerna Music Bar
KDY: středa 26. 2. od 19:00
Film / Film Festival Indie-India
První ročník nezávislého indického filmu nabídne během dvou dnů hned čtyři snímky a spolu s nimi budete moct ochutnat i indické samosy a čaj masala.
KDE: Kino Pilotů
KDY: pátek 28. 2. – sobota 29. 2.
Divadlo / Zločin a trest
Ruská literární klasika na divadelních prknech? Proč ne. Divadlo D21 opět nezklamalo a Dojstojevského přelomové dílo je pořádná jízda, v níž nechybí ani ruský rap. V hlavních rolích si zahrají Vojtěch Hrabák a Kristýna Podzimková.
KDE: Divadlo D21
KDY: pátek 28. 2. od 19:30
Literatura / Knižní festival Ostrava
Co zajímavého se děje na knižním trhu? Které knihy jsou ty nejzajímavější? Na knižním festivalu v Ostravě se představí se svými novinkami nakladatelé z celé republiky. Kromě toho se můžete těšit na workshopy, autogramiády i setkávání s autory.
KDE: Pavilon A, Černá louka Ostrava
KDY: pátek 28. 2. – sobota 29. 2.
Gastro / Africké trhy v Praze
Čerstvé ovoce z Afriky i Asie, sušené ovoce, kvalitní čokoláda z pravých kakaových bobů i koření ze Zanzibaru. Přijďte doplnit zásoby kvalitních potravin, které vám doma jistě chybí.
KDE: město moře
KDY: sobota 29. 2. od 10:00
Umění / Videomapping na Karolinum
Unikátní projekt má za cíl připomenout stoleté výročí přijetí první československé ústavy a také uplynutí sta let od navrácení názvu Univerzity Karlovy. Návštěvníci zdarma zhlédnou videomapping, komentovanou výstavu Dějin UK, výstavu Dějiny umění a také dostanou svařák na zahřátí.
KDE: Karolinum
KDY: sobota 29. 2. od 18:30
Foto: archiv
Třeskutě vtipná kniha? Příběh, u kterého si smíchy neodpočinete? Budete se smát tak, až vám potečou slzy? Ani jedno z toho. Vysoká škola humoru není prvoplánově vtipný román. Nezasmějete se, dokud mu nebudete věnovat plnou pozornost. A to jen za předpokladu, že ho pochopíte.
Lingvistické hrátky se slovy v praxi
Třicetiletý Jakub Ničema, vlastním jménem Jakub Nečina, se svou prvotinou Vysoká škola humoru snaží ukázat, jaký literární talent se v něm skrývá. Už po prvních pár stránkách se dá jasně vysledovat hlavně jeden druh talentu – umění hrát si se slovy.
Prvotina Vysoká škola humoru, jak jsem zmiňovala na začátku, není vtipnou knihou, tak jak si ji nejspíš představujete. Nezačnete číst a hned se smát. U knihy je třeba přemýšlet a dávat bedlivý pozor na to, co se v knize odehrává. Přestože se bez jakýchkoliv pochyb o inteligentně humornou knihu jedná, nabízí se zde srovnání spíše s Járou Cimrmanem než s kýmkoliv z českých autorů, kteří píší humorné romány.
Humor pro vysokoškolsky vzdělané
Nečinova kniha se nedá zařadit ani po bok žádné jiné z těch, které jsem doposud měla možnost přečíst. Troufám si však tvrdit, že to je vůbec nemožné. Pojmout humor jako vědu chce velkou odvahu, protože aby nešlo o humor prvoplánový, infantilní a otřepaný, chce to hodně znalostí a slovní vybavenosti. Nečina má obojího dost, proto se mu podařilo napsat knihu, která sice nebude masově čteným literárním dílem, neb lidé se spíše chtějí smát nebo přemýšlet, ale ne obojí naráz, přesto své místo v české literatuře zajisté dostane.
Když ztratíte smysl pro humor, je zle
Kniha vypráví příběh od samotného prapočátku naší české historie, respektive historie Vysoké školy humoru (VŠH). Od praotce Čecha, protože právě ten Vysokou školu humoru, jakožto nejdůležitější instituci na světě, založil. Ne každý však školu a její studenty uznával a tak docházelo ke krvavým nepokojům, po kterých se humor přestal vyučovat a škola byla uzavřena. Znovuzaložena byla v roce 1945, aby ji v roce 1952 komunisté zase zavřeli. K opětovnému znovuotevření došlo v roce 1990. Ale stále existovali tací, kteří školu a její výuku bedlivě hlídali a čekali na jedinou chybu, které se studenti či vyučující dopustí, aby školu odpůrci humoru mohli nechat zase zavřít. Ne každý má totiž smysl pro humor. Vedení VŠH ho ale má a tak ke studiím přijme žáka, v němž se nenachází ani stopa po nějakém smyslu pro humor. Škole hrozí další zánik. Dá se mu zabránit?
Pokud hledáte jednoduchou a nenáročnou knihu, Vysoká škola humoru nebude tou pravou pro vás. Jste-li ale pro každou legraci (a humor) a nebojíte se čtenářských výzev, nebo se rádi inspirujete v lingvistických dovednostech českých autorů, pak si knihu určitě přečtěte.
Foto: archiv
Stará dobrá ruská klasika, která nikdy neormzí. Alespoň v tom literárním podání rozhodně ne. Ale co když se toto dílo Fjodora Michajloviče Dostojevského adaptuje divadelně?
Klasika v moderním zpracování
Sama za sebe mohu prohlásit, že dílo F. M. Dostojevského Zločin a trest dostává na divadelních prknech Divadla D21 zcela nový rozměr. Je možné říci, že rozměr psychedelický. Jde totiž o velmi moderní zpracování, které potěší zejména mladší ročníky. Herecké výkony však všichni zúčastnění předvádějí víc než obstojné.
Vražda na lichváři není zločinem
Když student Raskolnikov (Vojta Hrabák) zabije lichvářku, myslí si, že tím světu prokázal dobrou službu. To, co udělal, mu vůbec nedochází. Když se pak seznámí s prostitutkou Soňou (Kristýna Podzimková), kterou bere jako svou spřízněnou duši, svěří se jí s tím, co provedl. Soňa mu ale domlouvá, aby se přiznal. Raskolnikov má přesto pocit, že nic špatného neudělal, a tak se odmítá k vražednému činu přiznat.
Literatura versus divadlo
Hra trvající necelou hodinu a půl v sobě prolíná části, v nichž se neděje nic zásadního, s těmi, ve kterých se toho děje tolik, že se až nestačíte divit. Nechybí totiž ani ruský rap.
Divadelní hra se bude líbit zejména těm, kteří neradi čtou, ale přesto by se rádi o této ruské klasice a jednom z nejzásadnějších děl devatenáctého století něco dozvěděli. Ti, co literární předlohu četli, nebudou odcházet zklamaní, jen si možná budou klást otázku, co by na takovou moderní alkoholovou jízdu chudého studenta říkal sám Dostojevskij.
KDE: Divadlo D21
KDY: pátek 28. 2. od 19:30 / pondělí 23. 3. od 19:30 / čtvrtek 16. 4. od 19:30
Více se dozvíte ZDE.
Foto: Divadlo D21
Opouští vás humor? Nebo dokonce i všechny psychické a fyzické síly? Potřebujete dobít baterky a dovolená je v nedohlednu? Zajděte si aspoň na zajímavé akce, které vám zvednou náladu.
Vzdělávání / Cestovatelská show Zikmund 100
Za devět měsíců procestovali třicet dva zemí. Urazili 130 000 km. Projekt Zikmund 100 byl nápadem dvou mužů – Lukáše Sochy a Tomáše Vaňourka. Chtěli jím vyjádřit úctu cestovatelským vzorům všech generací – Zikmundovi a Hanzelkovi.
KDE: Kino Pilotů
KDY: středa 19. 2. od 18:00
Festival / La Película
Snímky předních španělských režisérů můžete zhlédnout už tento týden v pražském kině Světozor, v dalších dnech také v brněnském kině Scala, ostravském Artu a v Hradci Králové v Bio Central. Těšit se můžete i na řadu hereckých hvězd v čele s Penélope Cruz a Antoniem Banderasem.
KDE: Světozor – Praha
KDY: do neděle 23. 2.
Film / Premiéra slovenského filmu Sviňa
Nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš. Film natočený podle stejnojmenného knižního bestselleru Arpáda Soltézsa se odehrává v prostředí vysoké politiky, mafie a organizovaného zločinu. Co z toho je pravda a co fikce? Snímek si jistě snadno propojíte s kauzou zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka.
KDE: ČR – různá kina
KDY: v kinech od čtvrtka 20. 2.
Gastro / TamarindTree slaví narozeniny vol. 5.1
Letos slaví hned dvojité narozeniny – uplynulo pět let od chvíle, kdy poprvé zakotvil se svým napařovacím vozíkem na náplavce, a také to je rok od otevření kamenné restaurace ve Vyšehradské ulici. Budete moct ochutnat knedlíčky dim sum, kynuté knedlíčky bao, kachní závitky, limonády, víno a na mnoho dalšího.
KDE: TamarindTree
KDY: pátek 21. 2. od 18:00
Gastro / Vepřobraní – jaro 2020
Čeká na vás na čtyřicet stánků s klasickými zabijačkovými pochoutkami, pečeným kolenem, trhaným vepřovým a dalšími dobrotami. Pivo samozřejmě nebude chybět.
KDE: Smíchovská náplavka
KDY: sobota 22. 2. od 10:00
Divadlo / Modrovous – naděje žen
Hlavním tématem hry je otázka viny. Dávná provinění se totiž zrcadlí do současnosti. Jindřich Modrovous si opakovanými vraždami prohlubuje vzpomínky na své první a osudové zamilování. To totiž skončilo sebevraždou dívky.
KDE: Studio Hrdinů
KDY: neděle 23. 2. od 20:00
Festival / Festival Spectaculare 2020
Sedmý ročník hudebního festivalu se pohybuje mezi současnou elektronickou a akustickou hudbou. Chybět však nebude ani hudba vážná, jazzová či post-rocková. Cílem festivalu není jen prezentovat hudbu, ale také vizualitu – například film, divadlo, fotografie či videoart. Součástí festivalu budou i workshopy, výstavy a filmové projekce.
KDE: Praha – různá místa
KDY: od neděle 23. 2. do soboty 18. 4.
Umění / Alžběta Jungrová: Exit
Obsáhlá výstava děl fotografky Alžběty Jungrové představuje šestici různorodých souborů doplněné dvoujazyčnou publikací. Jungrová je bývalá reportérka, která fotila konflikty a místa, kam se nikdo nechtěl vydat. Na této výstavě prezentuje především svou tvorbu z posledních pěti let.
KDE: Trafo Gallery
KDY: do neděle 1. 3.
Foto: Trafo Gallery, výstava Exit
Vystudovala knihovnictví a dvacet let pracovala v knihovně Českého rozhlasu. Dnes už má Šárka Šavrdová s manželem vlastní byznys, malé nakladatelství dybbuk. Každý rok tak vydávají okolo dvaceti knižních titulů, které bezpochyby na českém trhu patří k těm nejzajímavějším. Jaké to je dnes vlastnit malé rodinné nakladatelství a jaké knihy, které stojí za pozornost, dybbuk již vydal? Nejen o tom jsme si se Šárkou popovídaly.
Jste srdcem i hlavou malého nakladatelství dybbuk. Jak dlouho už se touto prací živíte?
Srdcem možná, ale hlavou je rozhodně můj muž. Nakladatelství založil v roce 2001 on, já jsem se přidala až po pěti letech, pomalu a postupně.
Co ho vedlo k tomu založit si nakladatelství?
Dlouho pracoval jako knižní grafik pro různá nakladatelství a přestalo ho bavit vytvářet knížky, které vybral někdo jiný. Měl spoustu edičních nápadů a začal je sám realizovat.
Co jste dělala předtím?
Vystudovala jsem knihovnictví a dvacet let jsem pracovala v knihovně Českého rozhlasu. Připravovala jsem podklady pro vysílání a zabývala se teorií a historií médií.
Český rozhlas má knihovnu? Veřejně přístupnou? O té jsem nikdy neslyšela.
Knihovna ČRo byla založena už v roce 1932 a tvoří zázemí pro vysílání. Je to odborná knihovna a pro veřejnost je k dispozici jen velmi omezeně. Má specifický fond a hlavními návštěvníky mimo rozhlasových zaměstnanců jsou studenti především žurnalistického zaměření.
Kde se vzal název dybbuk?
Název nakladatelství si vybral můj muž z více důvodů. Podle stejnojmenné skladby jeho oblíbeného hudebního projektu Zoviet France, taky podle démona z židovských legend, který „posedne a nenechá v klidu“ – to je záměr i našeho edičního plánu. A ještě je tam foneticky ukryté slovo „kniha“ – „book“.
Nakladatelství vlastníte společně s manželem, který zároveň vytváří i grafickou podobu knih. Mluvíte mu do grafiky, nebo tuto stránku necháváte pouze na něm?
Můj muž je skvělý knižní grafik s dlouholetou zkušeností. Kdyby mne do debaty o vizuální podobě knih sám nevtahoval, tak bych to asi nechala na něm, protože si myslím, že se v tom opravdu vyzná. Nejčastěji spolu konzultujeme obálky knih.
Kdybyste měla popsat, čím je vaše nakladatelství zajímavé, co byste o něm řekla?
Edičním plánem? Vydáváme překladovou beletrii z mnoha jazyků – islandštiny, finštiny, norštiny, estonštiny, katalánštiny, rumunštiny, maďarštiny, srbštiny, nizozemštiny, indonéštiny a z mnoha dalších. Loni jsme přidali japonštinu a letos chystáme čínštinu. Populárně naučnými knihami otvíráme diskuse nad tématy morálky, populismu, nejnovějších poznatků v oblasti výzkumu mozku a tak dále. Vydáváme knihy pro děti, poezii, zajímavá je ediční řada erotických knih – převážně jde o reprinty starých bibliofilií nebo soukromých tisků.
Podle čeho vybíráte knihy/autory do svého edičního plánu?
Často hlavně podle osobního vkusu. Nemáme ediční rady ani komise. Jsme otevření nápadům a návrhům z různých stran, ale finální výběr je na nás dvou, respektive hlavně na mém muži.
Kolik vydáte ročně knih?
Kolem dvaceti.
Jaké knihy preferujete vy osobně?
Já se více zaměřuji na beletrii a poezii a non-fiction nechávám víc na svém muži. Tak to je třeba i při tvorbě edičního plánu.
Které jsou podle vás ty nejkrásnější knihy z vašeho nakladatelství?
Krásné jsou všechny (smích, pozn. red.). Ale mám-li nějaké jmenovat, tak třeba třísvazkové dílo výtvarníka a básníka Ladislava Nováka, slavnou Carrollovu Alenku s ilustracemi Jana Švankmajera nebo v poslední době si velmi užívám novou grafickou úpravu ediční řady překladové beletrie.
A jakou knihu byste označila za nejzajímavější?
Zajímavých knih jsme vydali za osmnáct let už hodně: životopis Richarda Dawkinse, bestsellery psychiatra Olivera Sackse, rumunský román Simion Výtažník Petra Cimpoeșa dostal Magnesii Literu, dvousvazková Antologie české poezie představuje tři sta básníků a mapuje žánr od šedesátých let do současnosti a mohla bych jmenovat spousty dalších.
Z nejnovějších si pozornost rozhodně zaslouží kniha Klub mysli amerických psychologů Daniela M. Wegnera a Kurta Graye, která zkoumá morální dimenze vnímání mysli.
Z beletrie musím zmínit právě vydanou poslední knihu slavného maďarského spisovatele Pétera Esterházyho Deník se sl. Inivkou, ve které se autor vyrovnává se smrtelnou diagnózou.
Děláte si i sami marketing, nebo si na něj někoho najímáte?
Marketing si děláme sami. Především z důvodu ekonomického. Malé nakladatelství, jako jsme my, těžko hledá v rozpočtu na knihu finanční prostředky, které bychom mohli investovat do větší propagace.
Na jaké zajímavé knihy se mohou čtenáři těšit v letošním roce?
V letošním roce chystáme druhý díl černohumorných deníkových zápisků knihkupce Shauna Bythella, novou obrazovou knihu Jana Švankmajera – na kterou se velmi těším, sebrané básnické dílo Jana J. Nováka – edičně velmi náročný projekt v rozsahu nejméně šesti set stran, v non fiction knihách vyjde další svazek nové prestižní edice Sapientia Broumova a mnoho dalších zajímavých knih. Rozhodně je na co se těšit.
Foto: Šárka Šavrdová
Chybí vám inspirace na pořádný divadelní zážitek? Máme pro vás hned několik tipů na představení, která zkrátka musíte vidět.
Shooting Up
Martin a Jon se z mise v Afghánistánu vrátili. Jejich kolega Alex ale takové štěstí neměl. Daniel se po návratu z válečné zóny rozhodl vstoupit do církve. Linda se rozešela s Johnem a Martin se rozešel s Isabelou. Všichni jejich přátelé chtějí vědět, co v Afghánistánu prožili, ale Martin s Jonem odmítají vyprávět. Nic se nedělo? Nebo se tam dělo tolik hrůz, že o tom nejsou schopni mluvit?
KDE: MeetFactory
KDY: středa 19. 2. od 20:00
Kryptogram
Pozdní večer. John čeká na tátu. Nemůže spát. Matka mezitím rozbije konvičku na čaj. Roztržená deka. Záblesky z minulosti se objevují jako tajné šifry. Kryptogramy, v nichž písmena rozhodně neznamenají písmena. Dialog se stává marným bojem.
KDE: Divadlo X10
KDY: premiéra středa 19. 2. od 19:30
Oněgin
Vrcholné dílo Johna Cranka, které patří ke světové špičce v baletní choreografii, se konečně objevuje na prknech Národního divadla. Právě Crank rozvinul a dotáhl k dokonalosti své umění vyprávět příběhy tancem. Veršovaný román Evžen Oněgin ruského romantika A. S. Puškina patří mezi nejznámější díla světové literatury. Příběh sleduje život petrohradského hejska Oněgina a vesnické dívky Taťány a jejich míjející se milostné peripetie.
KDE: Národní divadlo
KDY: premiéra čtvrtek 20. 2. od 19:00
Kyjem po kebuli
Tato autorská inscenace vychází z dopisů Augustina Strobacha, jezuitského misionáře a rodáka z Jihlavy, který odjel na Mariánské ostrovy a už nikdy se nevrátil. Byl totiž ubyt kyjem při krvavé vzpouře. Jaký smysl měla jeho smrt? To přijďte zjistit do Divadla Na zábradlí.
KDE: Divadlo Na zábradlí
KDY: 1. premiéra / pátek 21. 2. od 19:00 / 2. premiéra / sobota 22. 2. od 19:00
Brutál
Tři muži. Davey. Alan. Paul. Všichni tři hrají počítačovou hru, která jim obrátila život naruby. Brutál je hra o syno-otcovské lásce a o tom, kolik se v nás skrývá temnoty a fantazie. Jaká je ta naše virtuální realita?
KDE: Divadlo Kampa
KDY: pondělí 24. 2. od 19:30
Jenom matky vědí, o čem ten život je
První žena má dvě děti, za sebou traumatizující porod a nulové ambice. Druhá žije ve slaměné chýši a nádobí myje ve vaně. Děti rodí sama a ignoruje systém, raději pěstuje zeleninu. Třetí otěhotněla v prvním ročníku na vysoké škole. Čtvrtá poslala otce svého syna do temných míst. Pátá porodila ve dvaceti čtyřech letech a dítě a práce jsou pro ni nade vše. Dětská hřiště ji děsí. Šestá žena měla dlouhá léta práci, ale žádný život. Teď ho má, ale zase nemá práci. Sedmá je levicová feministka, která na svou první demonstraci šla těsně po porodu. Dnes už ale zastává velmi liberální postoj k životu. A všechny tyto ženy-matky vědí, o čem ten život je.
KDE: A Studio Rubín
KDY: premiéra 28. února od 19:30
Foto: MeetFactory
Petru Dvořákovou jsem se rozhodla poznat prostřednictvím její zatím předposlední knihy Chirurg. Když jsem zjistila, že audioknihu načetl Pavel Batěk, jehož hlas je pro mě balzámem na duši, rozhodla jsem se spíš si ji poslechnout, než přečíst.
Pavel Batěk jako Hynek Grábl
Už po pár minutách jsem zjistila, že to byla správná volba. Hlas Pavla Baťka je pro hlavní postavu knihy, chirurga Hynka Grábla, jako ušitý. Hynkovu postavu si s Baťkem snadno ztotožníte. Charismatický, stále ještě relativně mladý muž, proutník, seladon a přesto muž se dvěma závazky a manželkou, pro kterou je rodina vším, to je Hynek Grábl. Charisma však nelze upřít ani Baťkovi a už vůbec ne jeho hlasu. Baťkovo ztotožnění s chirurgem Petry Dvořákové je o to lehčí, že sám Batěk doktora už kdysi hrál a to v seriálu Ordinace v růžové zahradě a řešil podobné problémy jako ústřední postava knihy.
Doktor se škraloupem a milenkou na krku
A o čem Chirurg je? O muži, který má šikovnou a milující dceru, problémového syna, kterého víc než škola a sport zajímají kamarádi, a manželku, která hlídá každý jeho krok. Alkohol má však raději než rodinu. Právě kvůli němu ho vyhodili z prestižní pražské kliniky. To mu jeho žena ani tchán nechtějí za nic na světě odpustit, ale dokud stále zastává zaměstnání lékaře, tolerují ho. Protože kdo by nechtěl mít za manžela nebo zetě doktora, že?
MUDr. Hynek Grábl se ve svém novém působišti snaží chovat slušně a dokonce abstinovat. Dlouho mu to ale nevydrží. Stejnou slabost jako pro alkohol má i pro krásné a mladé ženy, které ničím nepřipomínají jeho manželku. Jde o klasický vztahový román či novelu, v níž se jistě mnohé čtenářky a čtenáři najdou. Neotřelý způsob vyprávění Petry Dvořákové dodává knize lehkost, svižnost a také nápaditost, protože stát se může cokoliv, ale jen málo možností příběh nesfoukne do kategorie literárního braku. Navíc neexistuje příliš mnoho spisovatelek, které dokážou psát z mužské perspektivy tak, aby to bylo skutečně věrohodné. I to však Dvořáková umí na jedničku s hvězdičkou. A i tím mě navnadila na další její knihy, které si rozhodně musím přečíst.
Stejně tak se chystám poslouchat i dál Pavla Baťka, který se nyní postavil do řady k mému nejoblíbenějšímu interpretovi a herci Pavlu Rímskému.
Audioknihu si můžete zakoupit ZDE.
Stopáž: 9 h 52 minut
Foto: OneHotBook
Jiří Slíva je karikaturista a ilustrátor. A nyní máme prostřednictvím jeho nové knihy možnost poznat, jak moc zbožňuje víno, ženy a společnost. Co obrázek, to elegantní vtip.
Publikace Vino fatale je relativně útlou knížkou, kterou `přečtete` za pár desítek minut, nebo spíše zhlédnete. Textu je v ní poskrovnu, zato karikatur nespočet.
Poznáte se v knize i vy?
Hned na úvod knihy autor vysvětluje, co pro něj víno znamená. Božský nápoj. Nápoj, který přináší dobrou náladu, sbližuje lidi, doplňuje jídlo a povyšuje ho, pomáhá umělcům přivolat múzy…(str. 4). Pro mnohé znamená to samé. A v knize, respektive v ilustracích, se také mnozí jistě najdou. Originální a vtipná jsou však také Slívova moudra a krátké popisky.
Se svými karikaturami obletěl svět
Jiří Slíva byl už bezpočtukrát oceněn na mezinárodních festivalech kresleného humoru. Kromě kreslení se ale také věnuje technice barevné litografie a technice leptu. Se svými výstavami už doslova obletěl svět. Vystavoval v Curychu, Budapešti, Sofii, Varšavě, Mnichově, Hamburku, Salcburku, Amsterdamu, Paříži, New Yorku, Moskvě, Ottawě, v Tel Avivu i například v Tokiu či Buenos Aires.
Vychutnáte si každý doušek
Jeho kresby/karikatury nikdy neomrzí. Proto Vino fatale není knihou, kterou si prohlédnete a odložíte. Budete se k ní vracet a to především ve společnosti dobrých přátel a kvalitního vína.
Ilustrátoři, karikaturisté a kreslíři možná v knize kromě zábavy najdou i inspiraci, abstinenti třeba konečně dostanou chuť na červené víno a ti ostatní? Vychutnají si každou stránku a upřímně se zasmějí.
Foto: archiv
Ani hurikán nás nezastaví. Kam vyrazit v tomto týdnu? Čeká nás pořádná nálož zajímavých (nejen) kulturních akcí.
Gastro / Zahájení nové sezóny na Jiřáku!
Zima ještě neřekla své poslední slovo, to ale nebrání tomu, aby byla zahájena letošní sezóna farmářských trhů na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ať už sem zabrousíte pro něco k snědku, na dobrou kávu nebo doplnit zásoby pečiva, ovoce nebo zeleniny, jedno je jisté – farmářské trhy nám naznačují, že jaro už se blíží. Trhy se budou konat každý týden ve středu, čtvrtek, v pátek a v sobotu.
KDE: Náměstí Jiřího z Poděbrad
KDY: středa 12. 2. od 8:00
Film / Festival Anishort
Ty nejlepší krátké animované filmy za rok 2019 můžete zhlédnout už tento týden. Představí se tu dvacet filmů z jedenácti zemí.
KDE: Kasárna Karlín
KDY: čtvrtek 13. 2. od 19:00
Film / Severská filmová zima
Už deset let si díky tomuto festivalu každoročně můžeme udržovat přehled o těch nejlepších skandinávských a pobaltských filmech. Ty nejnovější filmy z Finska, Švédska, Dánska, Norska, Islandu a Litvy se budou promítat v několika pražských kinech a rovněž i ve vybraných kinech po celé České republice.
KDE: Praha – různá místa
KDY: čtvrtek 13. 2. – úterý 18. 2.
Film / Judy Garland v kině Pilotů
Renée Zellweger letos získala za ztvárnění herečky Judy Garland Oscara. Že jste film ještě neviděli? Nyní máte příležitost a v prostředí neskutečně příjemného Kina Pilotů.
KDE: Kino Pilotů
KDY: čtvrtek 13. 2. od 19:15
Hudba / Darkshire Hall
Zapomeňte na Valentýna a raději si přijďte zařádit na akci, kde má hlavní slovo experimentální drum & bassová hudba. Darkshire Hall ale není jen o hudbě, ale i o dekoracích a atmosféře. Čekejte tedy audio-vizuální zážitek, ze kterého se budete ještě dlouho vzpamatovávat. A jestli den svatého Valentýna přeci jen slavíte, kupte své drahé polovičce vstupenky právě sem.
KDY: Křižíkovy pavilony – Pavilon B
KDE: pátek 14. 2. od 21:00
Gastro / Prvorepublikový večer
Praha neznámá pořádá akci, kterou jen tak nezažijete. Pro hosty bude připraven bohatý doprovodný program, přednášky, vystoupení dobových tanečníků a samozřejmě nebude chybět ani tříchodové menu.
KDE: Kavárna Adria
KDY: sobota 15. 2. od 19:00
Lifestyle / Karlínský masopust
Sedmnáctý ročník karlínského masopustu odstartuje průvodem z Kaislových sadů a celá zábava bude pokračovat na Karlínském náměstí.
KDE: Karlínské náměstí
KDY: sobota 15. 2. od 13:00
Gastro / Barista roku 2020
Dlouho očekávaná akce všemi kávomilci, kavárenskými povaleči i těmi, kdo chtějí do kavárenského a baristického světa proniknout trochu hlouběji. Kromě soutěže o nejlepšího baristu se tu představí i desítky nejlepších pražíren.
KDE: Pragovka
KDY: sobota 15. 2. – neděle 16. 2.
Foto: archiv
Klasická díla v podání studentů DAMU mě vždycky neuvěřitelně nadchnou a to i v případě, kdy mě jejich literární předloha až tak nezaujala.
Studentská klasika
Bratři Karamazovi jsou toho důkazem. Nedávno měla hra na prknech divadla DISK svou premiéru a tu jsem si nemohla nechat ujít. Kdo Bratry Karamazovy zná v podání F. M. Dostojevského, ví, že premisou celého příběhu je vztah třech synů k jejich otci, který miluje víc alkohol než je. Celý život se o své syny nezajímal, a tak když se synové do svého rodného domu vracejí, nenalézají nic než výsměch, urážky a zhroucenou trosku, kterou kromě láhve zajímá jen jedna žena. Která shodou okolností učarovala i jednomu z jeho synů.
V hlavních rolích se opět, jak jinak, objevují studenti čtvrtého, tedy maturitního ročníku, Divadelní faktulty Akamedie múzických umění. A opět smekám před jejich hereckými výkony, za které by se nemuseli stydět ani herci z Národního divadla, naopak by na svůj výkon mohli být právem pyšní.
Když herce hraní baví
Je opravdovým zážitkem sledovat herce, na kterých je vidět, že je to skutečně baví. Výrazy obličeje, jemná mimika, gestikulace, to všechno utváří dokonalý celek, díky kterému je radost se na herce těch pár desítek minut koukat. Ba co víc, divák by se vydržel dívat klidně celý den. Pavel Čeněk Vaculík v podání otce Karamazova, David Krchňavý jako jeden z bratrů, Dmitrij, Michael Goldschmid jako druhý z bratrů Ivan a třetí bratr Aljoša v podání Kryštofa Dvořáčka skutečně září. Stejně jako posluhovač starého Karamazova Viktor Kuzník alias Smerďakov, který byl nepřekonatelný už jako Fortunato ve hře Poprask na laguně aneb Když vypuknou sváry.
Ženské zastoupení nezůstává pozadu, opět se tu setkáváme s krásnou Jessicou Bechyňovou i talentovanou Lýdií Šafářovou.
Doporučuji všemi dvaceti
Bratry Karamazovy na prknech divadla DISK doporučuji všemi deseti na rukou a těmi zbylými deseti na nohou. A rozhodně i těm, kteří si na klasická díla nepotrpí. Tu zhruba hodinu a půl určitě stojí za to absolvovat a to nejen proto, abyste si o tomto Dostojevského díle udělali představu, ale hlavně, abyste poznali, jaká nová herecká generace vstupuje do velkého (nejen) divadelního světa.
Více o hře se dozvíte ZDE.
Foto: Divadlo DISK
V Paláci Kinských na pražském Staroměstském náměstí aktuálně probíhá výstava kreslíře a grafika Václava Hollara. Můžete tak zde zhlédnout jeho nejvýznamnější díla zapůjčená z evropských sbírek předních muzeí a galerií.
Nejen grafik, ale především kreslíř
Václav Hollar je často zmiňován jako grafik, ale jako kreslíře ho z laické veřejnosti zná jen málokdo. Přitom jeho díla dosahují i po mnoha letech vysoké umělecké hodnoty, díky čemuž je považován za jednoho z nejvýznamnějších kreslířů 17. století.
Jeho předchůdci, současníci i následovníci
V roce 2017 Národní galerie vydala monografii – soupisový katalog jeho kreseb, které představují vrchol soudobého evropského kreslířského umění. Nyní přichází výstava, která se zaměřuje právě na jeho kreslířskou práci. V rámci výstavy však nezhlédnete jen jeho díla, ale také díla jeho současníků, předchůdců i následovníků. Nechybí ani grafické listy a obrazy autorů, které se nějakým způsobem k Hollarovým dílům váží.
Sbírka děl z celé Evropy
Cíl výstavy je jediný. Seznámit veřejnost s Hollarovými kreslířskými kořeny, s jeho inspirací a ukázat jeho jedinečnost a význam v rámci evropského umění 17. století.
Jednotlivá díla jsou zapůjčena z několika evropských sbírek, například z londýnského British Museum, Kupferstichkabinettu v Berlíně nebo z vídeňské Albertiny.
Výstavu můžete navštívit až od 23. února.
KDE: Národní galerie Praha (Palác Kinských)
KDY: do neděle 23. 2.
Více se o výstavě dozvíte ZDE.
Foto: Národní galerie Praha
Co doma? Jdi ven za kulturou a buď v obraze, co se kolem tebe děje. Pokud se zrovna nechystáš za teplem, možná ti přijdou tipy na akce vhod.
Umění / Václav Hollar a umění kresby
Většina ho zná jako grafika, ale jeho dominantou vždy bylo kreslení. Na této výstavě jsou k vidění zapůjčená významná umělecká díla ze sbírek londýnského British Musea, z vídeňské Albertiny a dalších galerií a muzeí. Jeho kresby jsou nesmírně působivé, neboť tak detailně skicovat a kreslit architektonické stavby i panoramata dokázalo a dokáže jen málo kreslířů na světě.
KDE: Národní galerie – Palác Kinských
KDY: do neděle 23. 2.
Křest: Proč umění? s Krištofem Kinterou
Kdo je umělec a proč je dobré chodit do galerie? A jakou má vůbec umění hodnotu? Chceš-li znát odpovědi na tyto a další otázky, přijď na křest nové knihy o umění. Polévat šampaňským bude umělec Krištof Kintera.
KDE: Café Jedna
KDY: středa 5. 2. od 19:00
Film / Modelář s Kamilem Filou
Do kin míří nový film Petra Zelenky (Knoflíkáři, Karamazovi, Ztraceni v Mnichově) o dvou kamarádech, kteří provozují půjčovnu dronů (dnes velmi aktuální téma). Jejich zákazníky jsou prezidentší kandidáti i výtvarníci. Díky dronům se tak dostávají do situací a lidských oblastí, kam by se jinak nikdy nedostali. Problém nastává tehdy, kdy se jeden z kamarádů rozhodne využít dron k úplně něčemu jinému. Přijďte film zhlédnout a popovídat si o něm s uznávaným filmovým kritikem Kamilem Filou.
KDE: Ústřední knihovna v Praze (Mariánské náměstí)
KDY: čtvrtek 6. 2. od 19:00
Vzdělávání / Konference Města 2030
Jak by se měla rozvíjet města, aby se v nich dobře žilo? Jaké vize mají hlavní představitelé a představitelky metropolí a menších měst? Konference se zúčastní bratislavský primátor Matúš Vallo, starostové a starostky menších měst Kadaně, Litomyšle, Semil a Hustopečí a také hosté, kteří mají bohaté zkušenosti s vedením města Stockholm. Diskuzi moderuje šéfredaktor časopisu Reportér Robert Čásenský a Adam Gebrian.
KDE: CAMP
KDY: čtvrtek 6. 2. od 09:00
Divadlo / Cirkopolis 2020
Mezinárodní festival nového cirkusu je po roce zase zpátky. Letos bude Praha opět hostit legendy současného světového cirkusu i mladé a progresivní tvůrce.
KDE: Praha – různá místa
KDY: sobota 9. 2. – sobota 15. 2.
Gastro / Vegan Žižkov Fest
Chcete poznat nové lidi a místa? Žižkov je k tomu přímo ideálním místem. V Prostoru 39 se totiž bude konat veganský festival s přednáškami, veganským jídlem, hudbou a to vše za dobrovolné vstupné.
KDE: Prostor 39
KDY: neděle 9. 2. od 12:00
Film / Karel, já a ty
Bohdan Karásek vám představí svůj nejnovější film, v němž si dokonce i jednu z hlavních rolí sám zahrál. Karel, já a ty je jedním z nejoceňovanějších filmů minulého roku. A řeší se v něm samozřejmě vztahy.
KDE: Kino Ponrepo
KDY: neděle 9. 2. od 18:00
Foto: archiv
Fotografie mě zajímá jenom do té míry, dokud mě zajímá zároveň i její autor. Americká fotografka Annie Leibovitz je ve svém oboru legendou. Fotila kapelu The Rolling Stones, hollywoodské hvězdy i britskou královnu. Nedávno u nás vyšla kniha, v níž se vrací zpátky do začátků své kariéry a dává rady začínajícím i profesionálním fotografům.
Královna portrétní fotografie
Ne nadarmo se o Annie Leibovitz říká, že je královnou portrétní fotografie. Také se inspirovala těmi nejlepšími z nejlepších, v knize k nim řadí například zakladatele moderní fotožurnalistiky Henriho Cartiera-Bressona nebo režiséra a fotografa Roberta Franka. Taktéž nepopírá, naopak se o tom zmiňuje hned několikrát, že ji silně ovlivnila teoretička fotografie a americká spisovatelka Susan Sontag.
Zmáčknout spoušť umí každý, jenže její fotografie jsou na první pohled od mnohých dalších rozpoznatelné na první pohled. Nefotila lidi jako takové, ale jejich duši, podstatu. Z každého snímku na nás dýchne jiná emoce. Vyzařuje z ní to, čím fotografovaný skutečně je. Vyfotit člověka tak, aby na fotografii nevypadal `ploše` a vzbuzoval v lidech výrazné dojmy a emoce, chce léta praxe a osobitý styl. Obojího má Leibovitz dostatek a k tomu nejlepší možnou techniku a za sebou početný tým lidí. Ale ne vždy tomu tak bylo. Začátky byly krušné, v dalších letech, kdy už dosáhla nejvyššího možného kariérního úspěchu, to však bylo ještě těžší.
The Rolling Stones odstartovali její celoživotní úspěch
Kniha Při práci je její autobiografií. A Leibovitz začíná pěkně od začátku. Popisuje svou první práci pro časopis Rolling Stones, své největší zážitky, práci pro módní i kulturní časopisy nebo focení pro světově proslulý kalendář Pirelli, který je neprodejný a obsahuje exkluzivní fotografie světoznámých hereček a modelek. Na začátku své dlouhé kariéry také absolvovala turné s kapelou The Rolling Stones, díky kterému si získala celosvětové uznání. Fotila herce a herečky jako Whoopy Goldberg, Nicol Kidman, Arnolda Schwarzenegra, Demi Moore s Brucem Willisem, když čekala jejich dcerku, zpěváky, modelky, taneční mistry i samotnou britskou královnu. Někdy bylo focení radost, jindy musela zatnout zuby a vytrvat. Co model, to jiný přístup. Jak sama Leibovitz říká, někdo je fotogenický a bere focení jako samozřejmost, jiný není ani trochu fotogenický a fotí se jen s největším sebezapřením.
Inspirace pro fotografy
Kniha je doplněná o její fotografie, publikační historii, taktéž popisem vybavení, které v průběhu let vystřídala, životopisem v datech a také deseti nejčastějšími otázkami, které jí lidé pokládají. Z knihy si mnohé proto odnesou zejména ti, kteří se focením živí nebo by chtěli. Leibovitz nikterak podrobně, avšak velmi zajímavě líčí, jaké postupy zavedla při focení portrétů, reportážních fotografií z války, skupinových fotek, krajiny či aktů. Její rady mohou brát fotografové jako inspiraci.
Ti, kteří nefotí, ale jen se o fotografii zajímají, nebo čtou rádi autobiografie úspěšných osobností, také nebudou z knihy zklamáni. Obrazového materiálu i zajímavých detailů z fotografčina života je v knize požehnaně. Jediné, co v knize budete hledat marně, i když byste to tam rádi viděli, je něco o jejím soukromém životě. O tom Leibovitz příliš nerozpráví. Jen letmo se občas zmíní o své dceři, kterou odmalička tak ráda fotí. Na druhou stranu už samotný názevknihy Při práci napovídá, že pro osobní zpověď v knize zkrátka není místo.
Foto: archiv
Komplexní shrnutí tvorby a zákulisí života génia českého animovaného filmu, které tu už dávno mělo být.
Je tomu už 50 let, co svět opustil výtvarný a filmový genius Jiří Trnka. Navzdory jeho významu dosud nevzniklo dostatečně obsáhlé dílo plně vypovídající o talentu a síle, kterou zasáhl český animovaný film. Změnit se to rozhodla spisovatelka a scenáristka Tereza Brdečková.
Připomenout dokumentem velikána, na jehož slávu pomalu sedá prach, se nesnaží poprvé. Dcera slavného režiséra Jiřího Brdečky vzdala hold svému otci v roce 2017, když v tandemu s režisérem Miroslavem Jankem dala vzniknout snímku Universum Brdečka. Vzhledem k těsné spolupráci těchto dvou osobností pak byla francouzsko-česká koprodukce Jiří Trnka: Nalezený přítel už jen logickým krokem. Způsobem, jak se vyhnout nudným „mluvícím hlavám“, je zde idea francouzského režiséra pátrajícího po tvůrci loutkové pohádky Bajaja (1950), jež ho v dětství zcela uchvátila. Joël Farges (ve filmu jej zastupuje herec Réginald Huguenin) přijíždí do Prahy a společně s Terezou Brdečkovou pátrá v archivech, aby složil mozaiku Trnkova celoživotního příběhu.
Chronologicky představuje mistrovo první setkání s loutkou prostřednictvím Josefa Skupy, který ve svém žákovi na gymnáziu rychle rozpoznal neobyčejný talent a zasvětil jej do tajů rozpohybovaných figurek. V roce 1945 přichází pro Trnku zásadní pracovní nabídka, a to vést studio kresleného filmu Bratři v triku. Specifický výtvarný styl s důrazem na lyriku si rychle podmanil domácí publikum, s velkým úspěchem byl promítán i v zahraničí. Jeho kvality doceňovali i kritici, kteří ho doslova zasypávali oceněními. První celovečerní snímek Špalíček (1947) získal Zlatou medaili na mezinárodním festivalu v Benátkách, Císařův slavík (1948) si vysloužil Cenu francouzských filmových kritiků a Zlatou cívku Americké filmové rady. Mezi jeho obdivovatele patřil i Jean Cocteau, s jehož komentářem byl Slavík ve Francii uváděn. Dokument se věnuje i jeho dalším významným počinům, jako byly Staré pověsti české (1952) či Osudy dobrého vojáka Švejka (1954) neodmyslitelně spjaté s komentářem Jana Wericha. Zmiňuje samozřejmě i krátkometrážní tvorbu, např. Péráka a SS (1946) o pražském fantomu na pružinách nebo sérii pohádek Zahrada (1974–1977) natočenou podle stejnojmenné Trnkovy knihy.
Odpověď na otázku „Kdo byl Jiří Trnka?“ se ale neomezuje na suchý výčet výtvarníkových děl. Hodně se dozvíme i o osobním životě „Walta Disneye Východu“, jak byl přezdíván. Jaké bylo jeho rodinné zázemí a třeba i to, že si potrpěl na dobrý koňak a drahé doutníky. Muž s huňatým knírem a fyziognomií zbojníka si mohl dovolit luxus, o kterém si většina jeho současníků mohla nechat jenom zdát. Trnkovy filmy promítané na světových přehlídkách sloužily komunistické straně k prezentaci ČSSR coby ráje pro umělce. Trnka na oplátku za dostatek financí a možnost realizovat své tvůrčí myšlenky zůstával politicky neangažovaný, neprovokoval. Nevyslovená dohoda mezi držiteli moci a Trnkou fungovala řadu let, než si začala vybírat svou daň. Pocit nesvobody, morální odpovědnost a pocit frustrace se podepsaly v podobě celkové fyzické sešlosti. Ruka z roku 1965 je pak jasným, dlouho odkládaným zúčtováním s režimem. „V této tragické alegorii o konfliktu svobodného ducha a všudypřítomné totality dosáhl dokonalosti, po které vždy toužil,“ řekl o posledním uměleckém aktu Jiřího Trnky Edgar Dutka.
Dokumentární film Jiří Trnka: Nalezený přítel měl premiéru 28. 11. 2019.
Hodnocení: 60 %
Autor: Lenka Hradecká, recenze vyšla v časopise Cinema 12/2019
Foto: Václav Chochola, CinemArt
Krymská ulice v pražských Vršovicích je vyhlášená nejen díky tomu, že podniky v této ulici i v těch okolních se starají o to, aby žila ve dne i v noci, ale také proto, že se v ní pořádají nejrůznější kulturní akce. V neposlední řadě je sídlem zajímavých obchodů.
Jedním z nich je i Xaoxax, knihkupectví a galerie v jednom. Není to však jen tak ledajaké knihkupectví. Zaměřuje se především na obrazové publikace, komiks a ilustrace. V Xao najdete publikace nejen českých umělců a nakladatelů, ale i těch zahraničních. A ne vždy jde o profesionály. Xao se totiž snaží zviditelňovat i šikovné a zajímavé amatéry. Najdete tu dětské knihy, knihy cizojazyčné, beletrii i non-fiction literaturu, samozřejmě komiksy, obrazové knihy, plakáty, grafiky i doplňkový sortiment, například v podobě plátěnek.
Xao také hostí výstavy a to především tematický zaměřené, tudíž se týkají oblasti knižní kultury, ilustrace a grafiky. Rovněž pořádá výtvarné dílny pro děti i dospělé, autorská čtení, prezentace i křty knih.
A zajímá vás, kde se vzal název Xaoxax? Vzhledem k tomu, že Xao je v příbuzenském svazku s rodinným nakladatelstvím Baobab, škrtněte křížkem všechna b a vznikne Xaoxax. Ano, tak prosté to je.
Chcete se sem přijít podívat? Kompletní program najdete ZDE. Ale i když se zrovna nic nekoná, jste tu vždy vítáni.
Více informací se o knihkupectví a galerii dozvíte ZDE.
Foto: archiv
V antikvariátu či nezávislém knihkupectví už jsme snad aspoň jednou v životě byli všichni. Regály plné knih, charakteristická vůně, v níž se mísí staré a nové knihy, dřevo, občas zatuchlina. Knihkupec sedící u stolu, jenž pro samé knihy a vzácné tisky vyrovnané na stole do komínků není skoro vidět. To si představit dokážeme. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, jaké to je být oním knihkupcem a všechno pozorovat z druhé strany?
Nevybral si lehké povolání
Nemyslím tím být knihkupcem ve velkých řetězcových prodejnách, ale tím skutečným, tím, u kterého to všechno začalo. Shaun Bythell takovým knihkupcem je. A to v malém skotském městečku Wigtown, kam se sjíždějí lidé z celé země i ze zahraničí, aby každoročně navštívili místní knižní festival a Bythellovo slavné knihkupectví. V jedenatřiceti letech ho koupil od jednoho staršího muže, který se rozhodl odejít na odpočinek. To však ještě Bythell netušil, jak těžké bude konkurovat obřím e-shopům, jakým je například Amazon, které prodávají knihy mnohem levněji než kamenné obchody.
Náš zákazník, náš nepřítel
Shaun Bythell je tak trochu morous, má rád pořádek, svoji přítelkyni Anne a nesnáší zákazníky. Hlavně ty, kteří v knihkupectví dokážou strávit hodiny a nic si nekoupí s tím, že to, co prodává, je brak. Ještě méně má rád ty, co v knihkupectví jen okouní a pak neváhají s chutí přiznat, že na Amazonu výtisk seženou mnohem levněji. A už vůbec nemá rád zákazníky, co ho poučují a myslí si, že o knihách vědí víc než on. Nesnesitelní jsou také ti, co chtějí slevu. Ke všemu bytostně nesnáší, když si z něj někdo dělá legraci. Přitom sám často využívá svého pověstného sarkastického humoru. Lidé jeho knihkupectví zbožňují, ale Shaunovi se raději vyhýbají.
Čtenář si ho ale okamžitě zamiluje. Stejně jako jeho pomocnici Nicky, která pro něj každý týden připravuje takzvané labužnické pátky, kdy mu nosí `dobroty`vylovené z morrisonského kontejneru. Zásadně nedělá, co jí Shaun přikáže, ale ráda mu všechno odkývá. Zanechává po sobě binec, na police s knihami lepí cedulky (například Romány na domácí frontě), které má Shaun rád ještě méně než přechytralé zákazníky. Přesto působí jako nerozlučná dvojka.
Knihkupectví, které musíte vidět
Kniha Deník knihkupce, jak už sám název napovídá, je tvořen deníkovými zápisky, které si Bythell psal v roce 2014. Bythell je, jak jste už jistě pochopili, skutečnou osobou a vlastní skutečné knihkupectví/antikvariát ve Wigtownu v Gallowayi. Největší ve Skotsku. Na skladě má přibližně sto tisíc knih (A pak že si zákazníci nedokážou vybrat!) a ročně jich prodá zhruba čtvrtinu.
Po dočtení knihy okamžitě zatoužíte se do jeho knihkupectví ve Wigtownu vydat. Chcete ho vidět na vlastní oči, stejně jako tlustou kočku, které Bythell říká Kapitán a která je každý týden tlustší a tlustší. Nutně si potřebujete vyfotit krb, u něhož se konají autorská čtení, i vchod, před kterým se z každé strany tyčí betonový sloup ve tvaru knih vyrovnaných do spirály.
A také zatoužíte přečíst si esej George Orwella s názvem Vzpomínky na knihkupectví, jejímiž výňatky Bythell uvozuje každou kapitolu, respektive každý nový měsíc. Zmíněnou esej najdete v knize Uvnitř velryby a jiné eseje.
After Life pro knihomoly
Deník knihkupce patří ke knihám, ke kterým se budu vracet. Nejenže je plná tipů na knihy, které určitě stojí za přečtení, ale také humoru, jenž s tím suchým britským nemá skoro nic společného. Shaun Bythell vládne sympatickým skotským sarkasmem. Tak trochu připomíná Luka Danese ze seriálu Gilmorova děvčata. Znáte Luka Danese? Majitele bistra ve Stars Hollow, který nesnášel, když lidi v bistru telefonovali? A každého zákazníka si oblíbil vždycky, až když zaplatil a vypadnul? Tak Shaun je na tom podobně. Možná se hodí i srovnání s novinářem Tonym v podání Ricka Gervaise z britského seriálu After Life. Tony však není bručounem od přírody, ale stává se jím ve chvíli, kdy mu zemře jeho milovaná žena. Přesto mají jak Tony, tak Shaun, stejné sklony k sarkasmu i (ne)vřelý vztah k některým (většině) lidem.
Utrácejte na správných místech
A co je na této knize nejlepší? Není Bythellova poslední! Už vyšla další, jež nese název Confessions of a Bookseller. Brzy se jí dočkáme i u nás v Česku a to opět díky nakladatelství Dybbuk, které vydalo i Deník knihkupce. Tak se do ní vrhněte hned po této knize. Ale tuším, že vás k tomu ani vybízet nemusím. Stejně tak vás snad ani nemusím nutit k tomu, abyste chodili (a nakupovali tam, ne jen očumovali) do nezávislých knihkupectví a antikvariátů. Jedině tak je totiž můžeme udržovat při životě. Bez zákazníků ochotných v nich utratit peníze nezávislá knihkupectví brzy zaniknout a to by byla obrovská škoda.
Pokud si chcete o nezávislých knihkupectvích přečíst něco víc, pak vás odkážu na článek Jakuba Pavlovského pro H7O. V první dílu svého chystaného seriálu se Pavlovský zaměřil na jeho oblíbené Vršovické knihkupectví.
Foto: archiv
Máme tu poslední lednový týden. A to znamená jediné. Blíží se suchej únor (přeberte si to, jak chcete, ale primárně spočívá význam suchýho února v abstinenci) a pak už konečně jaro. Ale nepředbíhejme. Čeká nás ještě spousta akcí.
Film / Future Gate 2020
Neonový svět cyberpunku. To je největší český festival sci-fi filmů a kultury future gate. I letos přinese několik premiér, dokumentárních snímků i starou dobrou klasiku. Letošním tématem je svoboda.
KDE: Kino Lucerna (Praha) / Kino Art a Planetárium (Brno)
KDY: Praha / středa 29. 1. – úterý 4. 2. // Brno /středa 5. 2. – neděle 9. 2.
Film / Wim Wenders
V kině Ponrepo se tento týden chystá přehlídka digitalizovaných snímků světoznámého německého režiséra Wima Wenderse. Přehlídka je zároveň poctou i loni zesnulému velkému švýcarskému herci Brunu Ganzovi (Nebe nad Berlínem) a také Wendersovu souputníkovi, rakouskému spisovateli oceněného Nobelovou cenou, Peteru Handkemu.
KDE: Kino Ponrepo
KDY: středa 29. 1. – čtvrtek 27. 2.
Umění / 13. ročník Ceny kritiků za mladou malbu
Umělci do třiceti let soutěží o Cenu kritiků, která jim má usnadnit vstup na profesionální výtvarnou scénu. Přijďte se podívat na vernisáž Výstavy finalistů a na to, jací talentovaní umělci nám v České republice rostou.
KDE: Galerie kritiků
KDY: čtvrtek 30. ledna od 18:00
Lifestyle / Letenský bazar v Bio Oku
To je bleší trh a second hand v jednom. Najdete tu všechno ve vintage a retro stylu.
KDE: Kino Bio Oko
KDY: sobota 1. 2. od 12:00
Vzdělávání / Černobyl po 30 letech
Chtěli byste se někdy podívat na místo, které se nesmazatelně zapsalo do historie kvůli největší jaderné katastrofě všech dob? Nemusíte hned jezdit na Ukrajinu, stačí si přijít poslechnout cestovatelskou přednášku do Měšťanské besedy. Dozvíte se, jak to tam teď vypadá, i co katastrofě předcházelo a co po ní bezprostředně následovalo.
KDE: Měšťanská beseda – Kino Beseda (Plzeň)
KDY: sobota 1. 2. od 16:00
Divadlo / Zločin a trest
V Divadle D21 se chystá premiéra klasického literárního díla F. M. Dostojevského. Student Raskolnikov je zastáncem myšlenky, že velké osobnosti mohou v zájmu obecného blaha porušit zákon. Jenže co se stane, když ho poruší? V hlavních rolích zazáří Kristýna Podzimkouvá, Vojtěch Hrabák či Petr Pochop.
KDE: Divadlo D21
KDY: premiéra v sobotu 1. 2. od 19:30
Výstava / Devětsil 1920 – 1931
První a zároveň poslední výstava uměleckého svazu Devětsil se konala v roce 1986. Tato výstava chce však nabídnout nový pohled na Devětsil. Soustředí se zejména na to, co bylo pro Devětsil pro jeho pojetí tvorby a aktivity zásadní. K výstavě byla vydána i nádherná publikace.
KDE: Galerie hlavního města Prahy – Dům U Kamenného zvonu
KDY: do neděle 23. 3.
Foto: archiv
Dětství a dospívání prožila v pražských Strašnicích a na Žižkově. Právě z tohoto prostředí jsou také její dvě knihy. Ta první, s názvem Máňa a ti druzí, vyšla v roce 2017. Minulý rok jí vyšla další knížka. Všichni sou trapný. Je to příběh, který si skutečně prožila, stejně jako v případě Máni a těch druhých. Většina postav je proto skutečných, o to zajímavější její knihy jsou.
Simona Bohatá byla přijata na Ježkovu konzervatoř, obor text a scénář, ale nedokončila ji. Pracovala, kde se dalo. V cestovní kanceláři, v Národní knihovně i v několika soukromých firmách. Dnes žije se svou rodinou na vesnici, otevřela si vlastní dílnu a do Prahy se vrací jen za přáteli, pracovními povinnostmi a kulturou.
První knížka, kterou jste napsala, se jmenuje Máňa a ti druzí. Odehrává se na Žižkově stejně jako vaše druhá kniha, že?
Začíná ve Strašnicích a končí Žižkovem. Spoustu se toho do Máni nevešlo, tak jsem se rozhodla, že budu psát žižkovskou novelu.
Jde tedy o pokračování?
To rozhodně ne, jen mi při psaní Máni najednou naskakovaly osudy dalších osob. Začala jsem si proto črtat první postavy a dalších osm let je měla v šuplíku rozpracované. Dlouho jsem nevěděla, co s nimi. Nakonec jsem z toho udělala tři povídky.
A poslala je do nakladatelství.
Ano, ale takhle jednoduché to nebylo. Byla jsem oslovena nakladatelkou jednoho nakladatelství. Líbilo se jí to. Líbila se jí črta i ta myšlenka, jak by se příběh mohl vyvíjet dál. Říkala mi, že nakladatelství je knihu připraveno vydat. Tři čtvrtě roku jsem pak ale jenom čekala, než se nakladatelství finálně vyjádří a dostávala jsem jen velmi řídké a nic neříkající zprávy. Nakonec jsem do nakladatelství poslala oficiální dopis a obratem mi přišla odpověď, že můj rukopis odmítají. Chvíli jsem o tom přemýšlela a protože mám ráda nakladatelství Host, dlouho jsem neváhala. Navíc jsem kdysi panu Balaštíkovi (šéfredaktor nakladatelství Host, pozn. red.) posílala Máňu. Ten ji sice odmítl, ale napsal mi moc hezkou odpověď, tak jsem to zkusila znovu.
A Host se rozhodl vám ji vydat.
Jenže mi Honza Němec (redaktor knihy Všichni sou trapný, pozn. red.) napsal, že se mu líbí hlavně ta moje první krátká povídka a ať ji rozepíšu víc. A to jsem si myslela, že už mám hotovo. Na osobní schůzce s Honzou se mi potvrdil můj nejasný pocit, který jsem nebyla schopna zcela přesně formulovat, ale Honza to udělal za mě. Protože má hlubokou literární zkušenost, řekl mi například: Tahle postava mizí, o té bych se ale rád něco dozvěděl. Takhle to například bylo s Vykysem (postava z knihy, pozn. red). Honza se nejdříve domníval, že kniha je čistá fabulace, nevěděl, že je to příběh mého dospívání. Zaujalo ho, že knížka bude mít silný autobiografický základ. On mi navrhl, abych využila některé z postav dalších dvou povídek a já jsem se rozhodla spojit první a poslední povídku v jeden celek. Díky setkání s Honzou a jeho úhlu pohledu jsem si uvědomila, že jediný způsob, jak knihu dopsat, je prostě příběh.
Pracujete tedy se skutečnými postavami. Jak na ně reagují ti, co se v knize poznávají?
Například moje blízká kamarádka se mnou základku prožila. Její příběh je nesmírně silný, ale já jej tam nedala, protože vím, že by to nechtěla. Svůj osobní příběh jsem ale napsala.
Takže žádný problém nebyl?
Nejde o příběhy, se kterými by měl někdo souhlasit, nebo nesouhlasit, a navíc některé jsou skutečně vymyšlené. Třeba postava Hanyho. Oproti tomu postava Libuše je reálná. Madla, co chodila za Rusáky, je taky autentická postava, pouze odjinud.
Ozval se vám například někdo, kdo se v knize poznal, nebo na koho jste třeba zapomněla a cítil se ublíženě?
Ne. Ale na základě jedné postavy v Máně mi napsal na Facebook kazašský Tatar jménem Gordi žijící ve Finsku, který hledal své příbuzné jménem Bakbušev. Postava pana Bakbuševa v knize skutečně vystupuje, byl to hodný pán, který nám z okna házel bonbony. Díky elektronickým knihám Gordi našel jméno Bakbušev a napsal mi. Hledal své příbuzné. Byli to bratři, co utekli před bolševiky. Jeden žil ve Zlíně, druhý, z mé knihy, v Praze. Gordimu jsem slíbila, že ve Zlíně najdu jeho příbuzné. Už jsem jim na stopě.
Co vás vedlo k tomu, abyste se odstěhovala z Prahy?
Složitá osobní situace. Řešila jsem rozvod, chtěla jsem začít žít nový život. Měla jsem pocit, že potřebuju změnu a odstup. Syn byl v sedmé třídě a myslela jsem, že změna nám prospěje. I když pro čtrnáctiletého kluka to bylo hodně těžké. Ale tamní umělecká škola ho dovedla až na DAMU, takže happy end.
A čím se na vesnici živíte?
Máme designovou dílnu Kovaný Petr.
Co v dílně vyrábíte?
Pracujeme se starým dřevem a kovem, snažíme se o originální design. Udělala jsem si kvůli tomu svářečský kurz.
Už píšetetřetí knihu…
Je to vlastně do novely rozpracovaný příběh, prostřední povídka, jež mi zbyla z původní verze, kterou jsem zaslala do Hosta. Kromě toho mám nahrubo sepsaný druhý díl Máni. Týká se mých let od střední školy až po polistopadový zlom. Záběr na kulturní Prahu, hudební scénu, divadlo, výstavy. Je to o životě na střední škole, o prvních zaměstnáních a mládí naplno prožívaném v Praze. Nazvala jsem knihu S Máňou v zádech, protože se v ní moje babička Máňa objevuje stále ještě velmi výrazně.
Zkusíte někdy napsat knihu z jižních Čech, kde žijete?
Zatím jsou všechna témata, o kterých píšu, víceméně městská a náměty jsem ještě zdaleka nevyčerpala. Vesnické téma nevylučuji, ale zatím se na to nechystám. Vztahy na vesnici jsou někdy hodně drsné. Nesrostla jsem s vesnicí zcela a už nejsem ani úplně městský člověk. Vesnice i město nabízejí své vlastní kvality a člověk nemůže mít úplně všechno najednou. Takže žijeme v přírodě, neřešíme, kde zaparkovat, a zahrada je samozřejmá součást našeho života. Ale divadel, muziky nebo výstav si užíváme daleko méně, protože za tím vším prostě musíme dojet. Vesnici si dnes dobrovolně vybírají lidi, kteří se tam pokoušejí samostatně uspět a mnohým se to daří, ale nemohou čekat, že je tam jako přistěhovalce někdo automaticky zaměstná. To se nestává příliš často.
Foto: archiv Simony Bohaté
Co lze čekat od ženy filmového kritika? Úplně cokoliv. Na rozdíl od filmového kritika, jehož středobodem zájmu jsou jenom filmy, dokumenty a pořady všech žánrů a stopáží od těch naprosto nekoukatelných až po ty, co sám kritik považuje za hodné označit za koukatelné, ba dokonce velmi dobré.
Kniha Žena filmového kritika, jejíž autorka si přeje zůstat v anonymitě, slibuje především legraci. To je jasné snad každému, kdo sleduje facebookovou stránku stejnojmenného názvu. Její příspěvky jsou totiž přesně to, co v knize najdete. Kdo dosud na tuto stránku čítající více než čtyři tisíce fanoušků ještě nenarazil, nechť tak neprodleně učiní v těchto případech:
- Jste-li ženou na mateřské a rozčilujete se, že vám manžel/partner s ničím nepomůže. Ženě filmového kritika také ne, protože je věčně v kině nebo na festivalech a stěžuje si, jak úmorné je celý den koukat na filmy.
- Jste-li ženou může, který má raději svoupráci než vlastní rodinu. Filmový kritik dá všechno za to, aby ho nikdo neochudil o jeho filmový večer po absolvovaném filmovém dni.
- Jste-li fanoušek filmových kritiků a zajímá vás, jak těžký život kritikova rodina vede.
- Zajímá-li vás, kdo je onou kritikovou ženou a oním tajemným filmovým kritikem.
- Máte-li pocit, že oním kritikem je Pavel Sladký a Ženou filmového kritika právě ta jeho.
Velmi vtipné a zdařilé. Pro určitý okruh lidí
Autorka nikdy neměla za cíl vydat knihu. Nebo to aspoň tvrdí. Vzhledem k tomu, že jde o facebookové příspěvky a tudíž byly primárně psány pro internet, uměleckou hodnotu literárního textu nezkoumejte. Ani ji nepředpokládejte. Jde o zápisník, rozumějte deník ženy, která má určitému, a ne úzkému, okruhu lidí rozhodně co říct. Stejně jako kniha. Je to taková jednohubka, u které se buď budete smát, nebo ji po pár prvních stránkách odložíte a už se k ní nevrátíte. Já naštěstí spadám do první skupiny. Čekala jsem, že se u ní pobavím a také jsem se pobavila. Některé zápisky byly obzvlášť vtipné, jiné méně, ale účel kniha splnila dokonale.
Grafickou podobu knihy dostala na starost výtvarnice, která si říká Toy Box, a svou práci odvedla mistrně. Velmi zdařilá obálka zaujme i ty, kteří tématu knihy příliš neholdují. Stejně tak ilustrace, které najdete uvnitř knihy. Barevná, přesněji modrá ořízka, už je jen třešničkou na dortu.
O svých životech vždycky s humorem
Na téma jakýchsi deníkových zápisků už pár knih vzniklo, jmenovitě například Život na který metr nestačí Karoliny Mikšíkové, která vypráví o životě poté, co se jako malá s rodiči odstěhovala na venkov. Vtipně, až sarkasticky líčené historky se váží na typický vesnický život. Pak tu máme třeba knihu Dítě jménem Kuba Terezy Melišové, jejíž autorka zase humorně a s nadhledem vypráví o tom, jaká je to dřina starat se o své velmi aktivní dítko. Žádná z jmenovaných knih není dílem, které se bude opěvovat i za desítky let, ale pro ukrácení dlouhé chvíle a rozveselení poslouží dokonale.
Pokud víte, kdo je onou ženou filmového kritika a kdo je oním inkriminovaným kritikem, rozhodně mi dejte vědět. Mám za to, že to bude dozajista pan Sladký, ale mohu se mýlit.
Foto: archiv
Nevlídno, mrazivo, upršeno, pošmourno. Lednové počasí by se dalo charakterizovat různými adjektivy. Leden je zkrátka pro mnoho lidí nejdelším a nejchmurnějším měsícem v roce. Dokonce jsem si v jednom článku přečetla, že pondělí 20. ledna 2020 bylo nejdepresivnějším dnem v roce. Jde o takzvaný fenomén Blue Monday. Bohužel pravdivost tohoto výzkumu mohu sama za sebe potvrdit. Naštěstí už je ale za námi, takže starosti můžeme hodit za hlavu a vyrazit do města.
Divadlo / Seriál
Není seriál jako Seriál. Ten v NoDu určitě ne. Jde o pětidílnou sérii improvizovaných epizod protnutých osudy postav, které herci vytvoří během pilotního dílu.
KDE: Experimentální prostor NoD
KDY: středa 21. 1. od 19:30
Film / Eigasai
Festival japonských filmů a kultury je tu. Právě teď máte tu nejlepší příležitost poznat Japonsko z jiné stránky než z knih a cestovatelských dokumentárních filmů. Hudba, tanec, filmy. Vše na jednom místě.
KDE: Kino Lucerna
KDY: do neděle 26. 1.
Umění / Jovan Dezort: Fotografie
Významný československý reportér a fotograf se zapsal do naší historie nejen fotografiemi zachycujícími Prahu a její život od 50. let dvacátého století, ale také důležitých osobností kultury a společenského dění.
KDE: Hlavní budova Muzea hlavního města Prahy
KDY: do neděle 26. 4.
Film / Festival krátkých filmů
Ty nejlepší a nejinspirativnější krátké filmy budete moct zhlédnout již tento týden. Nebudou chybět české ani zahraniční filmy, experimentální ani filmy věnované významným režisérům.
KDE: Kino Světozor + Kino Pilotů
KDY: středa 22. 1. – neděle 26. 1.
Hudba / Hospitality Prague 2020
Pro všechny milovníky drum and bassu je připravená víkendová akce, které se zúčastní umělci z Česka, Německa, Rakouska, Spojeného království i Brazílie. Na akci bude k dispozici šatna, tři bary a zálohované kelímky v hodnotě 50 korun. Jediné, co bude chybět, jsou stánky s jídlem. Takže se radši před vstupem do areálu pořádně najezte.
KDE: Výstaviště Praha Holešovice
KDY: sobota 25. 1. od 21:00
Vzdělávání / Rostlinná strava plnohodnotně
Bez masa se klidně obejdete? Nebo si bez něj naopak nedokážete představit den? Ať to máte tak, nebo onak, určitě na tuhle přednášku přijďte. Čekají vás tři hodiny nabité informacemi o tom, jak sestavit rostlinný jídelníček tak, aby vám dodal všechny pro tělo potřebné živiny a přitom jste nejedli nic živočišného.
KDE: Kino Aero
KDY: sobota 25. 1. od 11:00
Lifestyle / Veselý blešák & brunch
Kdo dorazí v neděli na FAMU, ten rozhodně neprohloupí ani neodejde s prázdnou. Koná se tu totiž burza přebytečných vinylů, oblečení a módních doplňků a kromě toho se bude podávat vegetariánský brunch a horká káva.
KDE: Klub FAMU
KDY: neděle 26. 1. od 11:00
Foto: archiv
Ondřej Štefaňák je mladý režisér, který na divadelní scéně budí velké pozdvižení. Jeho hry dokážou nadchnout, intelektuálně i emočně naplnit a ke všemu vyvolat touhu vidět je znovu. Ondřej je nekonformní, svéhlavý a nadšený pro to, co dělá. V každé hře nechává kus sebe, protože při jejím zkoušení vypouští duši. Aktuálně sklízí pozitivní ohlasy jeho hra Láska v době globálních klimatických změn podle stejnojmenné knihy Josefa Pánka, která se hraje v pražském MeetFactory. Seznamte se s režisérem, na jehož díla se vyplatí chodit.
„Četla jsi tu knížku?“ vybafne na mě Ondřej hned, jakmile se posadíme do hlediště a pořádně si přihneme každý ze svého půllitru.
„Otázky tady mám dávat já,“směju se.„Ale když už jsme u toho, bohužel ještě nečetla.“
Tebe ale musela nadchnout.
Líbí se mi, že je strukturována do třech mikropříběhů. Odehrává se na třech místech. V Indii, v Praze a na Islandu. V určitých detailech se každý pozná. Někdo nemá rád kari, někdo zase zažil situaci, kdy spí ve spacáku před letištní halou a personál ho vyhazuje pryč. Další se zase cítí osamocenej.
A tak sis tu knihu vztáhl sám na sebe. Taky se v ní poznáváš?
Sice jsem nebyl v Indii, ale byl jsem na Srí Lance a ve Vietnamu. Nesnáším indický kari, nemám rád tu špínu a smrad. Přesto tam létám strašně rád, i když to tam vlastně úplně nenávidím.
A není tedy zbytečné tam jezdit a pak se rozčilovat?
Já si pak říkám, jak jsme strašně zhýčkaní. Teď se hodně řeší uhlíková stopa a ty letíš na druhou stranu světa a pak jenom nadáváš. Jenže když seš doma v Praze, tak taky nadáváš. Hlavně na úřady, na ty já vůbec nemám trpělivost. Proto jsem si vybral právě tuhle knihu, kvůli takovým konkrétním zážitkům. V něčem jsou hodně zábavný, ale jindy ti z nich přeběhne mráz po zádech.
Hra trvá necelou hodinu a půl. Hrají tři herci s minimem věcí. To je docela um zrežírovat to tak, aby se diváci nenudili.
Na mě kniha působila hodně obrazotvorně. Z každýho časoprostoru jsem chtěl vybrat jednoho protagonistu. A jestli si divák spojí, že jde pořád o jednu a tu samou osobu, nebo je to pro něj několik osob, na tom nezáleží. Ta základní situace, kterou jsem hercům sdělil, byla, že budou hrát Lásku v době globálních klimatických změn bez hereček. Že budou zavření v obrovském prostoru s minimem věcí. Řekl jsem: Seš sám na jevišti a musíš hrát. Sedři ze sebe kůži, zblázni se, ztrať se. Je to těžký, protože pořád narážíš jenom sama na sebe.
Takže seš s režií spokojený?
Po premiéře mě překvapilo, že i když kniha působí jako jeden dlouhej, táhlej monolog, z jeviště je příběh komunikovanej jinak, až čtyřrozměrně.
Jak herci vůbec reagovali na to, že budou hrát něco tak komplikovaného? Lásku bez ženy? Každý sám sebe a přesto jednu osobu dohromady?
Sehranost. To je jejich velká devíza. I když spolu nikdy dřív nehráli, sžili se rychle. Poskládal jsem je na základě intuice. Myslím si, že je pro ně důležitý, že sama kniha si hraje na autobiografii, ale přitom jí vůbec není. Sám Pánek (autor knihy, pozn. red.) říkal, že o něm je to pouze jenom do strany třicet pět (smích, pozn. red.). Herci byli vybraní na základě toho, že maj podobnej životní příběh, zažili podobný situace. Honza Bárta žil deset let v zahraničí, teď je po dlouhý době zpátky doma a místnímu prostředí už (ne)rozumí jinak, se zkušeností z jiný, vyspělejší země. Petr Jeništa dlouho působil na etablovaných scénách a aktuálně je na volný noze. A Vojta Hrabák je mladej, pro každou špatnost a možná i trochu naivní. Takže to, jak já osobně vnímám herce, jsem se snažil vložit do postav, který hrajou.
Kolik už máš za sebou her?
Tohle je moje třetí profesionální režie po škole. První hra byla s Vojtěchem Hrabákem a Anitou Krausovou v A Studiu Rubín a šlo o autorskou inscenaci Lonely horny only, která je o Tinderu, lásce a tělních tekutinách vůbec. Pak jsem v Divadle X10 dělal postapokalyptickej obraz Zmrzačení a to je freska o tom, co je zmrzačení a jaký má dneska podoby. Vojta Hrabák se mnou hrál vždycky. Pro něj tak Láska v době globálních klimatických změn byla nejsnazší, protože věděl, jak pracuju a co po něm budu chtít. Hodně jsme se ale od začátku zkoušení proměnili. Celá ta hra je úplně jiná než na začátku. Text je mnohem delší, upravoval se za chodu. Zkoušel jsem vycházet i z toho, co chtějí herci, co tam chci já a co tam má Pánek.
Tušíš, proč si Josef Pánek vybral pro svou knihu zrovna takový název?
Furt řešíš jenom sama sebe, svoje zážitky, protože funguje nějaká síla, která způsobuje, že nic jinýho tě nezajímá. Proto si myslím, že se ta knížka jmenuje, tak jak se jmenuje. Láska v době globálních klimatických změn. Není čas rozhlížet se, dívat se kolem sebe. A najednou to uděláš, je rok 2050 a nic tu není, jenom poušť.
Řekni mi jeden důvod, proč sis vybral k dramatizaci zrovna tuhle knížku.
Protože mě rozbolela hlava, když jsem ji dočetl. Přečetl jsem ji během pár hodin a říkal si: Ty bláho, teď si musím jít lehnout. Tohle je přesně ono.Je to hlavně na vlně já já já. Já vám budu vyprávět o tom, jaký jsem měl bolístky. Je to dobrá metafora k dnešku.
Co tě na divadelní režii baví nejvíc?
Pro mě je vždycky důležitý propojit dramatickou stránku s tou vizuální. Kladu důraz na scénografii. A pak je tu společenská kritika, komplexní propojení místa s textem a práce s hercem, to mě na téhle práci baví nejvíc.
Jak dlouho hru piluješ?
Až do derniéry (smích, pozn. red.). Zkoušení trvá šest až sedm týdnů, snažím se taky chodit na všechny představení a nějak to komentovat. Tady v tom představení je důležitý, aby drželo pohromadě materiálem, kterej není vidět.
Takže žádná repríza není finální?
Já jsem ten typ člověka, kterej by to teď okamžitě dělal úplně jinak. Po premiéře už z toho nemám radost. Navíc poslední dva tejdny zkoušení už jenom řvu, což je moje oblíbená disciplína (smích, pozn. red.). Já tím ale herce povzbuzuju!
Jak vnímáš kritiku?
Mám rád konstruktivní kritiku. Ale když přijde člověk a řekne, že tu knížku četl a že by to dramatizoval jinak, tak to pro mě konstruktivní kritika není. Jsem rád, když nad tím lidi přemýšlí a jdou víc do hloubky. Nedělám divadlo, protože musím, ale protože cítím tu potřebu. Rád se bavím o nedostatcích představení. Ale podle mě je čím dál rozšířenější, že všichni vědí, jak by to mělo být, a všichni rozumí všemu. Nemám rád jednoduchost odsouzení, to mě kolikrát vytočí do morku kostí.
Foto: Libor Galia, MeetFactory
Nemáte o zimních večerech co dělat? Pak vám doporučím několik divadelních představení, na které stojí za to jít se podívat.
Kacířské eseje
Jak už sám název napovídá, dílo odkazuje k nejvýznamnější práci filozofa Jana Patočky, kterým jsou bezpochyby právě Kacířské eseje. Divadelní inscenace se tedy točí především kolem života tohoto filozofa a to zejména v období poté, co podepsal Chartu 77.
KDE: Studio Hrdinů
KDY: středa 22. 1. / čtvrtek 23. 1. / vždy od 20:00
Lonely horny only
Autorská inscenace Ondřeje Štěfaňáka je o možnostech setkávání i o příležitostech k anonymnímu sexu. Co ale taková snadná dostupnost sexuálních partnerů dělá se skutečnou láskou, s partnery a naší intimitou?
KDE: A Studio Rubín
KDY: středa 22. 1. od 19:30
Bratři Karamazovi
Divadlo DISK v letošní sezóně představí svou poslední premiéru. Dramatizace díla Fjodora Michajloviče Dostojevského sice není nic jednoduchého, ale v DISKu jsou studenti Divadelní fakulty Akademie múzických umění připraveni na všechno a svého úkolu se tak vždycky zhostí s bravurou. A o čem hra je? Synové Fjodora Pavloviče Karamazova vyrůstali bez otce. Nenávidí ho, stejně jako jeho dům. Přesto se do něj vrátí, aby se odtud mohli každý vydat za svým vlastním osudem. Brání jim v tom však jeden člověk – chlípník a šašek, jejich vlastní otec Karamazov.
KDE: DISK
KDY: premiéra ve čtvrtek 23. 1. od 19:30
Kočkožrout
Že neznáte Kočkožrouta? Ale to je velká chyba! Jde totiž o kultovní hru režiséra, dramatika a herce Rainera Wernera Fassbindera. Je o mladých lidech žijících na maloměstě, kteří tráví čas tím, že pořád někde vysedávají, popíjejí, mluví o ničem a užívají si nárazového sexu.
KDE: Švandovo divadlo
KDY: premiéra v pátek 24. 1. od 19:00
Finnmark
Norsko. Jedna žena přijela navštívit druhou ženu. Chce jí předat zprávu, k tomu ale následkem nepředvídatelných okolností nedojde. Přestává fungovat elektřina, hustě sněží a ženy si mají vzájemně hodně co říct, jenže se jim nedaří prolomit bariéru mlčení.
KDE: MeetFactory
KDY: úterý 28. 1. od 20:00
Tajný agent
Klasik britské moderní literatury napsal dílo s názvem Tajný agent. A právě to se rozhodl zdramatizovat kmenový režisér Divadla Na zábradlí David Jařab. Hlavní postava, pan Verloc, provozuje anarchistickou živnost, ale zároveň je také ruským agentem. Rusku však už nestačí jen pouhá udávání, po svých agentech chce hlavně činy. Ačkoliv jde o hru z přelomu 19. a 20. století, ani dnes neztrácí na aktuálnosti.
KDE: Divadlo Na zábradlí
KDY: pátek 31. 1. od 19:00
Foto: z představení Tajný agent, KIVA, Divadlo Na zábradlí
Česko-japonská společnost ve spolupráci s pražským kinem Lucerna a Velvyslanectvím Japonska v Praze divákům už po třinácté nabídne to nejlepší z japonské kinematografie.
Když nemůžeš, přidej!
Eigasai letos startuje nezvykle již v lednu a to především proto, aby oslavil 100. výročí navázání česko-japonských vztahů. I když dominantou celého festivalu budou samozřejmě filmy, návštěvníci nebudou ochuzeni ani o bohatý kulturní program, například workshopy zaměřující se na kaligrafii, origami nebo hru šógi. Kromě toho si budete moct dopřát i japonskou kuchyni, včetně tradičního čaje a cukroví. Chybět nebude ani divadelní a taneční představení. Hlavním motem letošního ročníku je jedno ze známých hesel českého olympijského běžce Emila Zátopka Když nemůžeš, přidej!, které se váže k nadcházející letní olympiádě, která se bude konat právě v Japonsku.
Filmová olympiáda
Celý festival zahájí snímek Barvy života, který se točí okolo tří seniorek, jež na sklonku života čelí novým pracovním výzvám. Velmi očekáváným je však i film Noční obloha je vždy nejmodřejší, vyprávějící příběh mladých lidí, kteří čelí ekonomickému tlaku a nejrůznějším životním náhodám.
Rozhodně si nenechte ujít ani dokumentární film Bon uta: píseň domova, který se zabývá fukušimskou tragédií. Součástí festivalového programu bude i diskuze, například na téma Filmová olympiáda, při níž se bude diskutovat nad tokisjkou olympiádou v roce 1964 a i tou, která se v Japonsku uskuteční letos.
KDE: Kino Lucerna
KDY: pondělí 20. 1. – neděle 26. 1.
Více informací o festivalu se dozvíte ZDE.
O severních Čechách toho bylo natočeno už poměrně hodně. Jsou totiž lákadlem seriálových i filmových režisérů. Proč? Protože budí strach, lítost, pohoršení a všichni normální lidé, kteří tu zrovna nebydlí, se jim raději vyhýbají. Hlavní hrdinové knihy je ale musejí probádat skrz na skrz.
Krásu a pohodlí aby člověk pohledal
Hledají totiž vhodné lokace pro nový film. Irena a Hugo, bývalí partneři, nyní už jen spolupracovníci, se proto vydávají na Mostecko a Ústecko i do jiných končin severních Čech, aby svému vedení během pár dní našli vhodné scenérie včetně zázemí pro štáb a herce. Na úrovni samozřejmě. Což v tomto kraji není vůbec jednoduché. Pohodlí, vlídnost a krásu aby tady člověk pohledal.
A tak společně jezdí od jednoho místa ke druhému a mezitím Hugo Irenu svědomitě poučuje o všem, co o tomto kraji a jeho historii ví. Až je to někdy Ireně protivné, čtenáři ale ne. Díky Hugovi, osamělému poutníkovi, který se neváže na místa ani osoby, se dozvídáme mnoho zajímavého. Ira, jak Hugo Ireně už léta říká, je ale z jejich pracovního úkolu celá nesvá. A když se začínají ozývat staré rány a nedořešené spory zrovna na místě, kde je tak nevlídno a pošmourno, na psychice jí to zrovna nepřidá.
Minulost se vrací
Navíc to začíná vypadat, že se všechno a všichni proti nim spikli. Nic se jim nedaří a zřejmě v některých místních obyvatelích vyvolali svou návštěvou a zájmem o dávno zapomenutá místa vlnu nevole. Jenže co Huga s Irou zdánlivě rozděluje, zase je začíná spojovat. Každý uvnitř sám sebe bojuje s minulostí a vzpomíná na to, co se stalo před mnoha lety.
Vytěženej kraj Veroniky Bendové odkazuje nejen ke kraji, který je těžbou proslavený, ale také k filmům a seriálům, které o tomto kraji v posledních letech vznikly. Seriál Pustina, Most!, Sever nebo film Staříci, to je jen malý výčet toho, co jsme měli možnost nedávno v televizi či kinech zhlédnout. Vypadá to, že čtenářům ani divákům už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou.
Severní Čechy? Ideální místo na výlet
Veronice Bendové se podařilo z tohoto kraje vytěžit ještě něco víc. Popisovaná místa totiž čtenář ihned zatouží navštívit, ať jsou sebeošklivější a sebenebezpečnější. Zatímco filmy a seriály mají většinou opačný účinek. Kdo by jezdil do míst, kde se vraždí a kde místní vypadají, že jen čekají na to, až si na někom budou moct vybít svůj vztek a frustraci? Každé místo má své kouzlo a severočeský kraj ho má pochopitelně také. Zejména pro Huga a Iru, kteří zde postupně nacházejí to, co kdysi dávno ztratili. Zároveň ale zase něco ztrácejí. Nadhled, pocit bezpečí, iluze i mnoho dalšího.
Na sto devadesáti třech stranách se odehrává příběh, který máte šanci zhltnout za dva večery. Až na posledních stranách jsem začala váhat, zdali to autorka náhodou s tím sentimentem trochu nepřehnala. Ale co už, stát se může cokoliv a pravděpodobně se stane i to, že jednoho dne se ke knize vrátím. Nejspíš tehdy, až se rozhodnu jet do severních Čech na výlet.
Foto: archiv
Již 9. ročník filmového festivalu ÍRÁN:CI s podtitulem Unikni! opět přinese českým i slovenským divákům to nejlepší z íránské a afghánské kinematografie.
Z Prahy až do Košic
Většina filmů, která se na přehlídce představí, sklízela úspěch i na mezinárodních filmových festivalech, například v Berlíně, Benátkách nebo Londýně. Festival startuje ve středu 15. ledna v Praze v kině Světozor a následně se přesune do Brna, Košic a Bratislavy.
Festival je rozdělen do třech sekcí: Sekce celovečerních filmů, dokumentárních filmů a krátkých filmů. Součástí festivalu bude i doprovodný program, například v podobě ochutnávek íránských, perských a afghánských specialit po celou dobu konání festivalu.
KDE: Celá ČR – vybraná kina / Zahájení festivalu 15. 1. od 19:30 v kině Světozor
KDY: středa 15. 1. – pátek 31. 1.
Více se o festivalu dozvíte ZDE.
Foto: 2media
Ještě donedávna ho znali jen skuteční knižní nadšenci, nyní se jeho jméno dostalo do povědomí snad každého knihomola a nejspíš i těch, kteří se o české autory a literaturu obecně zajímají jen sporadicky. Jeho kniha Možnosti milostného románu hýbe českým knižním trhem. Jde o románovou autobiografii. A kdo Jan Němec je? Literární redaktor v nakladatelství Host, spisovatel, učitel na JAMU nebo muž, který ztratil svou životní lásku? Či snad všechno dohromady?
Přečetla jsem Možnosti milostného románu. Vím, že je podle skutečnosti. Nina je skutečná. Žena, která vám zlomila srdce. Napsáním knihy se takhle kapitola vašeho života konečně uzavřela?
Srdce není kost, ale sval. Nejde zlomit. Může atrofovat, když ho nepoužíváte, a když ho používáte, sílí. Všechno ostatní je jenom sebelítost. Takže Nina mi srdce nezlomila, Nina ho posílila.
Jak na román vaše rodina a přátelé reagují?
Různě. Ti, kteří v knize přímo vystupují, dostali možnost vyjádřit se k rukopisu, ještě než se z něj kniha stala. Ostatní nejspíš byli trochu překvapení. V zásadě každý reaguje podle toho, čím sám prošel, jakou má zkušenost se vztahy a co očekává od literatury. Mě pestrost a nevypočitatelnost těch reakcí baví a zajímá. Když teď někdo napřáhne ruku, nikdy nevíte, jestli vám chce jednu vlepit nebo vás uznale poplácat.
Měl jste tedy od všech knihu schválenou?
V podstatě ano. Rukopis jsem poslal i té, které se stala předlohou Niny, a předloha odpověděla, že je to moje kniha a můžu si psát, co chci. Pokud vím, nečetla to.
Přijde vám to líto?
Ne, to vůbec. Občas si někdo myslí, že ten román je něco jako dopis ženě, kterou bych chtěl získat zpět, ale tak to není. Některé věci v životě jsou nevratné.
Je to vaše čtvrtá knížka. První je básnická sbírka První život, druhá Hra pro čtyři ruce a třetí román Dějiny světla o fotografovi Františku Drtikolovi. Proč zrovna o něm?
Zkrátka zajímavý osud: muž, který jako první na území Čech veřejně vystavil fotografický akt, a zároveň ten stejný, který do češtiny jako první přeložil Tibetskou knihu mrtvých. Zajímalo mě, kdo to vlastně byl.
Mezi sepsáním Dějin světla a Možností milostného románu uplynulo šest let. Teď si také necháte tak dlouhou pauzu?
Nemyslím si. Málokdo tomu rozumí, ale největší odměnou za psaní je psaní. Tím chci říct, že samotný proces vzniku je na celém životě knihy to nejvíc vzrušující. Když píšete, věci se skutečně dějí.
A bude to zase něco z vašeho života?
Ani náhodou. Baví mě objevovat literaturu pokaždé z jiné stránky, takže další knížka bude úplně něco jiného. Chtěl bych napsat realistický společenský román o tom, jak jsme se ocitli tam, kde jsme.
Vy jste ale především literární redaktor, tak se vás zeptám – je pravda, že povídky se prodávají hůře než román?
Především jsem spisovatel. Ale český trh je příliš malý, abyste se mohla živit jen psaním, a práce v nakladatelství je tomu alespoň blízko. Ano, povídky se obecně prodávají hůř než romány. Těžko to kvantifikovat, ale možná klidně o polovinu. Vypadá to, že čtenáři neradi v jedné knize začínají znova a znova.
Které knihy se v nakladatelství HOST prodávají nejlépe?
Před pár lety Kateřina Tučková, dnes Alena Mornštajnová. Píší ostatně podobný typ literatury.
Co vás v posledním roce zaujalo na české literární scéně nejvíc?
Já jsem toho v posledním roce moc nepřečetl, spíš jsem sám psal. Případně četl knihy, které jsem potřeboval číst kvůli psaní. Řeknu vám spíš pár autorek a autorů, kteří jsou mi zvlášť blízcí, i když jsem od nich třeba v posledním roce nic nečetl: Matěj Hořava, Ivana Myšková, Marek Šindelka, Jana Šrámková, Vladimíra Valová. Asi nebude náhoda, že jsme všichni víceméně jedna generace. A můj pohled samozřejmě ovlivňuje, že polovině z nich jsem knihy redakčně připravoval v Hostu.
Čím to je, že je česká próza zase na vzestupu?
Má to zřejmě víc důvodů. V devadesátých letech se přes nás převalila velká vlna překladové literatury, která předtím nemohla vycházet. Orientovala čtenáře jinam, ale teď se to trochu obrací. A nakladatelé to ve svých tabulkách prodejnosti vidí, takže chtějí vydávat víc původní tvorby, víc ji propagují.
Říká se, že obálka prodává. Když nezaujme, může být text sebelepší, ale stejně má kniha smůlu. Souhlasíte s tím?
Obálka samozřejmě může pomoct prodejnosti, a každý nakladatel jí tedy věnuje pozornost, ale naštěstí nemá sílu udusit dobrý text, ani udělat z braku kdovíco. Podstatné navíc je, komu chcete knihu prodat – jednotlivým typům čtenářů se líbí velmi odlišné věci a někdy to není jen tak strefit se do jejich vkusu.
Kdo rozhoduje o konečné podobě obálek knih?
Obálka je často bojiště, na kterém se utkávají autor, grafik a nakladatel. Každý z nich může mít velmi odlišnou představu. Autora nelze obejít, grafik je na svém hřišti, ale v praxi nakonec rozhoduje nakladatel. Těžko to jde jinak, je to jeho byznys. Někdy to však může být dlouhý a bolavý proces, znám případy, kdy k nějakému konsensu došlo třeba až na čtvrtý pokus. A jsou i případy vleklých nevraživostí, které vznikly právě během sporů o grafickou podobu té které knihy.
Obálka Možností milostného románu je ale úžasná! Ta duhová ořízka!
Na vizuální podobě Možností jsme spolupracovali s Martinem Pecinou. Kdoví, zda by to v Hostu prošlo, kdybych tam sám nepracoval. Mně se ten návrh od začátku líbil, kolegové měli trochu pochybnosti, ale myslím, že teď jsme s tím všichni dost spokojení. Ta ořízka je samozřejmě machrovina.
Teď už trochu můžeme hodnotit. Pár měsíců už od vydání knihy uplynulo. Jste s jejím prodejem spokojen?
První náklad se vyprodal během tří měsíců. Stěžovat si můžu jenom na to, že jsme včas nezadali dotisk, takže teď v lednu není snadné knihu sehnat. Ale v únoru už by zase měla všude být.
Jste spoluzakladatel Asociace spisovatelů. Co si myslíte o tom, že by autoři měli dostávat z každé knihovní výpůjčky nějaké peníze?
Tak to funguje už dlouho, ale jsou to peníze v řádu stovek korun ročně. Je myslím na místě, aby se ta sazby zvýšila. Považuju knihovny za důležitou veřejnou službu, ale pokud ji stát, kraje a obce chtějí občanům poskytovat, nemělo by to být na úkor autorů a nakladatelů, tedy těch, pro které jsou knihy mimo jiné zdrojem obživy. Dokáži si například představit model, kdy za půjčený výtisk zaplatíte pět korun a polovina z toho může jít nakladateli a polovina autorovi či překladateli. Jinak, co se Asociace spisovatelů obecně týče, dnes plní hlavně funkci servisní organizace pro autory. Snad bychom měli více vstupovat do veřejného prostoru.
Teď to tak není? Proč?
Často prostě proto, že se sami mezi sebou neshodneme. Možná je doba kolektivních stanovisek pryč, zvlášť v tak individualistickém oboru, jako je literatura.
Co tedy konkrétně Asociace spisovatelů například dělá?
Pořádáme celoroční cyklus autorských čtení Spisovatelé do knihoven. Letos opět organizujeme Sjezd spisovatelů. Poskytuje právní poradenství autorům. Připravujeme projekt Spisovatelé do škol, který by měl na vybraných gymnáziích prezentovat současnou literaturu. Účastníme se mezinárodních projektů, jako je mezinárodní dílna Překladiště. A pár dalších věcí.
Foto: David Konečný
Co je kabaret, asi víte. Literárně-hudební večer, který má za cíl pobavit. Možná se ale při něm i něco zajímavého naučíte. Třeba nové písničky. O těch je Kabaret Pepe především.
Ani stand-up ani divadlo
Petra Bílková nás provází celým večerem. Vystačí si úplně sama. Se stolečkem, židlí, něčím k pití, harmonikou a pianem. A abych nezapomněla – s promítacím plátnem. Díky němu se totiž dozvíte něco o východoslezském městě Kravaře, kde dlouhá léta žila. Vyslechnete si mnoho vtipně autorsky otextovaných písniček, dozvíte se spoustu zajímavých historek a po dvou hodinách vám bude připadat, že je Petra vaší starou dobrou známou.
Než na Kabaret Pepe vyrazíte, mrkněte na pár kabaretů v televizi nebo na internetu. Petra Bílková je dozajista všechny hudebně i literárně překoná. Ale jen pokud máte tento druh zábavy rádi. Kdo od kabaretu očekává divadelní představení nebo stand-up vystoupení, mohl by být hodně překvapený, co se před ním bude vlastně odehrávat.
KDE: Divadlo Kampa
KDY: středa 22. 1. od 19:30
Více info najdete ZDE.
Foto: Divadlo Kampa
Co se v tomto týdnu děje zajímavého? Kde byste neměli chybět? Vybírám pro vás jen ty akce, na které opravdu stojí za to jít.
Literatura / Fra podle Ondřeje Macla
Je to básník a performer a řekne vám o sobě úplně všechno. Zažijte literárně-poetický večer v útulném prostředí kavárny a knihkupectví Fra.
KDE: Fra
KDY: úterý 14. 1. od 19:30
Film / Mentální hygiena Aleše Stuchlého – Bídníci
Edison Filmhub si připravil několik filmových večerů, v nichž hlavní roli bude hrát filmový kritik, festivalový koordinátor a moderátor úspěšného rozhlasového pořadu Čelisti Aleš Stuchlý, vybraný host a také film. Tento večer jím bude hostka Sára Vidímová, politoložka a bývalá aktivistka. Promítat se budou Bídníci.
KDE: Edison Filmhub
KDY: středa 15. 1. od 18:30
Film / Íránci 2020
To nejlepší z íránské kinematografie budete moci zhlédnout v pražských kinech Bio Oko, Světozor a Screenshot. Chybět nebudou ani tvůrci snímků, kteří patří k nejvýraznějším osobnostem filmového Íránu.
KDE: Praha – různá kina
KDY: středa 15. 1. – neděle 19. 1.
Divadlo / J. Pánek: Láska v době globálních klimatických změn
Divadelní představení, které rozhodně stojí za to, abyste si na něj udělali čas. Je o vás. O nás. Všichni se v něm najdeme. Ani chvíli se nebudeme nudit, budeme se smát i přemýšlet. Režisér Ondřej Štefaňák do svého představení obsadil skvělé herce Petra Jeništu, Jana Bártu a Vojtěcha Hrabáka.
KDE: MeetFactory
KDY: čtvrtek 16. 1. od 20:00
Gastro / Go to FoodPark 2020
Spousta vysoké gastronomie i bohatý doprovodný program. To je festival Go to FoodPark, který vznikl spojením tří projektů – Gastromapy Lukáše Hejlíka, Ochutnej svět – Foodtruck Edition a největšího potravinového trhu na Moravě Foodpark. Kulinářské soutěže, autogramiády i workshopy. Tím vším bude provázet Lukáš Hejlík.
KDE: Malá Amerika – Brno
KDY: pátek 17. 1. – neděle 19. 1.
Umění / Portrét v Čechách pohledem dvou staletí
Česká moderna, surrealismus, ale i současný portrét. Na této výstavě jsou představeni všichni významní zástupci-malíři těchto směrů. Emil Filla, Mikoláš Aleš, František Kupka, Václav Špála či Jan Zrzavý. Přijďte se inspirovat a naladit na umění, které obdivuje celý svět.
KDE: Císařská konírna Pražského hradu
KDY: do neděle 22. 3.
Lifestyle / Bubenečské vily (1. část)
Létáte do exotických zemí, ale město, ve kterém žijete, skoro neznáte? Je čas to napravit. Například příjemnou procházkou vilovou čtvrtí v Bubenči. Právě zde žilo několik významných umělců, například Alfons Mucha, architekt Dušan Jurkovič nebo malíř Vítězslav Karel Mašek. Možná se budete divit, kolik zajímavých příběhů se k této pražské čtvrti váže.
KDE: sraz u výstupu z metra Hradčanská
KDY: sobota 18. 1. od 11:00
Foto: archiv
Známe ho všichni. Většinou ho čteme v dětství nebo povinně v rámci školy, ale abychom se k němu vrátili v dospělosti, to nás většinou nenapadne. A přitom je to taková škoda. Ke všemu teď, když humoristický román Karla Poláčka Bylo nás pět vychází s originálními ilustracemi Ondřeje Sekory.
Rošťárny, které neomrzí
Petr Bajza, Čeněk Jirsák, Eda Kemlink, Antonín Bejval a Josef Zilvar z chudobince. To je silná pětka, která prožívá jedno dobrodružství za druhým. Kluci zlobí své rodiče, vytáčejí je k nepříčetnosti, škodí sousedům, podvádí, a přesto jsou to postavy, které nám přirostou k srdci. Zejména Petr Bajza, vypravěč, který má stejně blízko k nadávkám jako ke slovům laskavým. Jeho rošťárny a humorné situace baví dodnes, protože nestárnou. S touto partičkou školou povinných dětí prožíváme každý malér, radujeme se s nimi a také se s nimi čertíme. Příběh nám zkrátka přiroste k srdci, ať je nám deset nebo osmdesát.
Veselý život se smutným koncem
Nové vydání knihy Bylo nás pět ovšem nepotěší jen naši duši, ale i oko. Vychází totiž v plátěné vazbě a s nádhernými ilustracemi Ondřeje Sekory. S autorem knihy Karlem Poláčkem byli vrstevníci, ale pracovali spolu jen velmi zřídka. Přesto se jejich pracovní cesty neustále křížily. Román Bylo nás pět vyšel až po autorově smrti a bez ilustrací. Sekora se ujal ilustrací až poté, co ho o to požádal týdeník Svoboda, který chtěl vydávat příběh jako seriál. Vycházel od července 1954 do března 1955, ale až nyní vychází román a ilustrace jako kompletní dílo. Poláček v něm vzpomíná na své dětství. Jen krátce po dopsání knihy, v roce 1943, byl odvezen do Terezína a odtud do polské Osvětimi. Terezín i Osvětim zřejmě podle doložených důkazů přežil. Pravděpodobně zahynul během pochodu z tábora Hindenburg do Gleiwitzu. To Sekora, který se oženil s židovkou, měl více štěstí a pracovní tábory přečkal on i jeho manželka.
Kniha by neměla chybět v knihovně žádného nadšence pětice přátel z Rychnova nad Kněžnou ani těch, kteří dbají na to, aby byla jejich knižní sbírka plná krásných knih, na kterých je vidět, že si s ní tvůrci dali velkou práci. V tomto vydání si grafickou úpravu vzalo na starost Studio Take Take Take.
Foto: archiv
Není moc filmů, u kterých se dokážu bát, natož abych se snad ještě vůbec dokázala leknout. Navíc o podmořských katastrofách či nadpřirozených jevech už toho bylo natočeno tolik (stačí na ČSFD do vyhledavače zadat slovo ponorka nebo hlubina), že na film Pod vodou jsem šla s minimálním očekáváním. A vlastně jenom kvůli Vincentu Casselovi.
Lidé nejsou všemocní
Vrtat do podmořského dna v jedenácti tisících metrech pod hladinou moře se nevyplácí. Člověk ani žádná technika, kterou doteď vymyslel, není bezchybná. Stroje i lidé mohou selhat. O vesmíru a podmořském dnu stále víme jen malý zlomek toho, co bychom mohli vědět, přesto mnohdy přeceňujeme své schopnosti a pouštíme se do riskantních plánů.
To, co ještě nemá jméno
Své o tom ví i Nora (Kristen Stewart), která pracuje v podmořské vědecké laboratoři, jež provádí průzkumné sondážní vrty. Když se Nora jednoho dne probudí, něco je špatně. Stropem začíná protékat voda a náhlé otřesy narušují integritu podmořské laboratoře natolik, že její zkáza je nevyhnutelná. Zachrání se jen pár vyvolených, včetně jejího nadřízeného (Vincent Cassel), asistentky výzkumu (Jessica Henwick) a třech dalších zaměstnanců laboratoře. Všichni ale záhy zjišťují, že to, co otřáslo výzkumnou stanicí, nebylo zemětřesení, jak to zpočátku vypadalo, ale něco, pro co zatím nikdo nemá žádné pojmenování. Ocitli se ve zcela jiném ekosystému, jehož součástí je i něco velmi nebezpečného.
Skřípající konec dojem nezkazí
Jestli máte rádi filmy typu Vetřelec, Armagaddedonnebo Hlubina (tu z roku 2002), pak se vám s největší pravděpodobností bude líbit i Pod vodou. Je to totiž kombinace všech třech zmiňovaných snímků a má ještě něco navíc. Vincenta Cassela (Zvrácený, Gauguin) a Kristen Stewart (Stmívání, Café Society). Do zhruba šedesáté páté minuty jsem k filmu neměla žádnou výtku. Je to zkrátka sci-fi horor a když splňuje alespoň základní předpoklady, není zcela přitažený za vlasy a obejde se bez špatné počítačové postprodukce, kdy pak film připomíná spíše špatné osmdesátkové pokusy o to, ztvárnit něco strašidelného a fantaskního (viz Žraločí tornádo), lze ho hodnotit vesměs pozitivně. Až ke konci to začíná skřípat. Nemůže za to postprodukce ani počítačové efekty (po vizuální stránce je snímek bezchybný), ale monstróznost a neuvěřitelnost toho, co lze nazvat hlavním problémem přeživších zaměstnanců laboratoře.
Hororovou senzaci letošního roku nečekejte. Ani v žánru sci-fi se film nevyšplhá na přední příčky. Zřejmě zůstane někde uprostřed, ale v té lepší půlce, přesto i to lze považovat za úspěch. Předchozí dva filmy režiséra Williama Eubanka Ztracen ve vesmíru a Signál z neznáma jsou totiž hodnoceny dosti střídmě. Svítá mu ale na lepší časy. Pod vodou je dozajista zatím jeho nejlepší práce a má jich před sebou ještě hodně. Řadím si ho k oblíbeným režisérům a netrpělivě očekávám další snímek.
Foto: CinemArt
Rok 1995 je pro Selin přelomový hned ze dvou důvodů. Nastupuje do prvního ročníku na Harvard a také se poprvé seznamuje s něčím, co dnes bereme jako naprostou samozřejmost. Tou novinkou je e-mail, který jí převrátí život vzhůru nohama.
Strasti první lásky
Selin je dcerou tureckých přistěhovalců, dívkou, která neví, jak chutná alkohol, co se dělá na večírcích ani co znamená mít kluka a už vůbec ji netrápí, jak přijít o panenství. Její zájmy jsou úplně odlišné. Chce napsat román, hodně číst, učit se rusky a španělsky, sledovat filmy a zajímat se o to, co se kolem ní děje. Je jiná než její kamarádky a kamarádi, ale všichni si ji hned oblíbí. Výjimkou není ani chlapec, s nímž chodí na hodiny ruského jazyka. Ivan pochází z Maďarska a co nevidět se chystá změnit místo bydliště i univerzitu. Ještě předtím se však se Selin sblíží prostřednictvím e-mailové konverzace. Jednoho dne se konečně rozhodnou dát si opravdovou schůzku, ale vypadá to, že si nemají co říct.
Z Harvardu na maďarský venkov
Počáteční prchlivost sice překonávají, ale není to nic platné. Ivan je totiž zadaný a už brzy Selin navždy opustí. Zdá se, že nevinná, dětská láska skončí dříve, než začala. Když se ale Ivan v létě po skončení semestru vrací domů do Budapešti, Selin si domlouvá stáž na maďarském venkově, kde bude učit angličtinu. Šance, že se ti dva ještě uvidí, je obrovská, ale protože Idiot Elif Batumanové není žádnou velkou romantikou, ale spíše sondou do života sice již věkem dospělé, avšak duší stále dospívající dívky, o lásku tu jde až v druhé řadě. I když pro Selin momentálně nic důležitějšího neexistuje.
Rory Gilmorová v knize
Elif Batumanové se v románu nominovaném v roce 2018 na Pulitzerovu cenu povedlo vykreslit neuvěřitelně reálný portrét mladé ženy, jejích radostí, strastí a trapností, které jsou spojené s člověkem, který se ocitl na přelomu dospívání a dospělosti. Ačkoliv hlavní dějovou linku tvoří Selinin vztah s Ivanem, rozhodně není kniha jenom o něm. Vzhledem k tomu, že Selin má bohatý společenský život, plno kamarádů a zájmů, je kniha hlavně o ní samotné. Při čtení se nelze ubránit pocitu, že jde o literární zpodobnění seriálové Rory Gilmorové, která má na všechno odpověď, je neuvěřitelně sečtělá a vtipná, ale o skutečném životě neví vůbec nic.
Poctivý román s ironickým humorem
V mnohém může čtenářům připomenout i jednu z nejlépe hodnocených knih minulého roku Rozhovory s přáteli Sally Rooneyové, která vypráví o dívkách, jež se pohybují mezi světem chudých a bohatých a zažívají své první lásky, vzestupy i pády.
Idiota doporučuji nejen ženám, ale i mužům. Není to, jak jsem již vysvětlovala, žádná červená knihovna. Navíc se z knihy možná dozvíte mnoho nového. O filmech, knihách i posttotalitním maďarském venkově. A to s humorem a velkou dávkou ironie.
Chcete se o této knize dozvědět něco dalšího? Nebo i o dalších autorčiných knihách? Více informací ZDE.
Foto: archiv
Pokud jste ještě nevzali roha a neválíte se někde na pláži, možná se vám bude hodit první letošní dávka tipů, kam můžete tento týden vyrazit.
Divadlo / Opera 2020
Od 4. ledna do 2. března máte možnost zajít si na ty nejlepší operní inscenace souborů z Česka i ze Slovenska. Letošní, již 14. ročník, nabídne hned semdnáct operetních představení – klasiku i méně známé tituly.
KDE: Praha – Národní divadlo, Stavovské divadlo, Státní opera
KDY: do pondělí 2. března
Vzdělávání / Fenomén pražských pasáží
Znáte všechny pražské pasáže a jejich tajemná zákoutí? Na této procházce se dozvíte nejen o kulturním životě kolem Václavského náměstí, ale například i to, jak to bylo se stavitelskou rodinou Havlových.
KDE: Jungmannovo náměstí – u sochy
KDY: úterý 7. 1. od 17:30
Film / SCANDI 2020
To nejlepší ze současného skandinávského filmu můžete vidět ve vybraných kinech v Praze i dalších českých městech. A na co se těšit? Rozhodně doporučuji zhlédnout psychologické drama Srdcová královna nebo finskou verzi hollywoodské Thelmy a Louisy Miami.
KDE: Celá ČR / vybraná kina
KDY: čtvrtek 9. 1. – neděle 12. 1.
Literatura / Křest knihy Šlitr Šlitr Šlitr
Nová kniha o známém výtvarníkovi a hudebníkovi Jiřím Šlitrovi si vytýčila za cíl přinést a ukázat lidem něco, co ještě o Šlitrovi nevědí. Povedlo se. V knize najdete dosud nepublikované kresby z cest, scény z městského a kavárenského života a rovněž také hudebního a divadelního světa.
KDE: Villa Pellé
KDY: středa 8. 1. od 18:00
Film / iShorts: Na cestě
Přijďte se podívat na ty nejzajímavější zahraniční i české krátkometrážní projekce. Všechny bude spojovat jedno téma. Na cestě. Ano, budou to road movies, v nichž se hlavní hrdinky a hrdinové vydávají na dlouhou cestu. Můžete to brát jako inspiraci nebo jen ukrácení dlouhého večera.
KDE: Bio Oko
KDY: středa 8. 1. od 20:30
Literatura / Argo na severu
Během literárního večera nám vybraní překladatelé a překladatelky představí hned čtyři severské tituly, které v nedávné době v nakladatelství Argo vyšly. Všechny tituly, o kterých bude řeč, si budete moci zakoupit za zvýhodněnou cenu.
KDE: Kavárna Liberál
KDY: čtvrtek 9. 1. od 19:00
Hudba / 14. narozeniny Radia Wave
Radio Wave umí vytvářet parádní playlisty. Na radiových vlnách rozpoutává hotovou hudební smršť, která se vám dostane pod kůži. Chcete ji zažít naživo? Oslavte s rádiem jeho čtrnácté narozeniny.
KDE: Fuchs 2
KDY: sobota 11. 1. od 20:30
Lifestyle / SWAP Prague: Dvoudenní očista
Potřebujete se zbavit nevhodných dárků nebo dalších věcí, které už nechcete? Protřiďte si šatník a doražte do Vzletná. Ale pozor, můžete přinést maximálně deset věcí. A deset si jich také můžete odnést. U dětských hraček je ale počet neomezený.
KDE: Vzletná
KDY: sobota 11. 1. a neděle 12. 1. od 10:00
Foto: archiv
To nejlepší ze současného skandinávského filmu mohou diváci zhlédnout na filmové přehlídce, která se v České republice koná už po šesté. Během čtyř dnů uvede hned šest premiér.
Ženy na válečné stezce
Od čtvrtka 9. do neděle 12. ledna se v pražských kinech Lucerna, Edison Filmhub, Evald a Atlas, ale také v Brně, Plzni, Ostravě a Olomouci budou promítat filmy, které letos nesou společné téma Ženy na válečné stezce. Celou přehlídku zahájí dánský snímek a kandidát na Oscara Srdcová královna, jehož ústředním tématem je vztah starší ženy a mladého chlapce.
Stellan Skarsgard v hlavní roli
Za zhlédnutí však bude stát i snímek Jít krást koně, který je dílem věhlasného režiséra Hanse Pettera Molanda. Ten do hlavní role obsadil světoznámého herce Stellana Skarsgarda.
Těšit se můžete i na provokativní dánský dokument Pěkně tučná láska, který se věnuje tématu žen, jež se o sobě nebojí říct, že jsou silné, a naopak ze své nedokonalosti dělají svou přednost.
Finská Thelma a Louise
Na festivalu si svou premiéru odbude i historické drama V Mariině ráji, finská variace na známou hollywoodskou road movie Thelma a Louise Miami, norské drama Útěk a také islandská Žena na válečné stezce, podle níž se letos vybíral podtitul filmové přehlídky.
Více se o festivalu SCANDI dozvíte ZDE.
Foto: z film Pěkně tučná láska, Film Europe Media Company
Kdybych přestala číst v polovině knihy, dokázala bych se nad knihou rozplývat celé hodiny. Jenže obvykle knihy rozečtené nenechávám. Dočetla jsem tedy i Možnosti milostného románu. A jedno vám o této knize prozradím už teď. Vyvolává mnoho názorů, které si výrazně protiřečí.
Milostný románek, který se skutečně stal
Autor knihy Jan Němec se nijak netají tím, že jde o román s převažujícími autobiografickými prvky. Je totiž založena událostech, které ho v minulých letech potkaly a ze kterých se potřeboval vypsat. Tuto životní kapitolu chtěl zkrátka uzavřít tím, že do světa vypustí svou verzi milostného příběhu. Příběhu o lásce, která nedopadla.
Hlavní hrdina knihy, tedy sám Jan Němec, vypráví o tom, jak se seznámil se svou životní láskou Ninou. O tom, jak se sbližovali a poznávali, jak spolu začali chodit, bydlet, cestovat. Zkrátka o běžném vztahu dvou mladých lidí, kteří touží být jeden s druhým a zároveň něčeho dosáhnout. A právě to se stalo kamenem úrazu jejich vztahu. Jeho milovaná Nina totiž přišla na to, že není tím, kým chce být, ale tím, koho chce mít po svém boku její partner.
Čtyři sta stran sebelítosti i jazykové vytříbenosti
Banální zápletka? Jen zdánlivě. Jan Němec je zkušený literární redaktor a jeho kniha s názvem Dějiny světla, která vypráví o prvním českém světově uznávaném fotografovi Františku Drtikolovi, se dočkala téměř jen pozitivních ohlasů. Němec ví, jak napsat zajímavý a literárně hodnotný příběh. Vypráví svěže, s lehkostí zkušeného spisovatele. V této knize prokládá vyprávění úryvky z knih jiných spisovatelů, novinovými zprávami nebo třeba e-mailovou korespondencí. A pak je tu ještě část příběhu, kterou `píše` Nina. Jan Němec se zřejmě v této pasáži snažil vcítit do své partnerky a pochopit, proč už s ním dál nechce být.
Jde vskutku o působivé vyprávění. Z hlediska jazykového ani literárního mu nelze vytknout vůbec nic, naopak si zaslouží obrovské uznání. Čím déle však knihu čtete a blížíte se ke konci, možná vás napadne to samé co mě. Autor, tedy hlavní hrdina, musí být neskutečně povrchní člověk libující si ve vlastním neštěstí. To, že v knize je nesčetněkrát zmíněno, jak je jeho Nina nádherná, že se za ní otáčejí všichni muži i ženy, dokonce je tak nádherná, že pořád nemůže uvěřit tomu, že chodí zrovna s ním, to by se ještě dalo skousnout. (Pokud bych napsala, že ne, mohli byste nabýt dojmu, že jsem zahořklá stará panna a štve mě, že taky nejsem tak krásná, jak popisuje hlavní hrdina svou Ninu…Ale abych byla upřímná, trochu mě to vážně štve.) Ovšem litovat se na více než čtyř stech stranách, to už chce velkou dávku sebestřednosti. Ale také odvahy. Protože kdo by chtěl číst román zhrzeného muže, který se potřebuje vypsat?
Vztek. To je to správné slovo
Vy. My. Já a ty. Všichni. Knihu jsem dočetla už před víc než měsícem, ale musela jsem ji nechat odležet. Hlavně myšlenky, které se mi honily hlavou poté, co jsem knihu dočetla. Měla jsem totiž vztek. Vztek, že hlavní hrdina není schopný pochopit, že ho jeho milovaná odmítla, a odmítá přistoupit na Ninin názor, že třeba není chyba jenom v ní, ale i v něm samotném.
Román Možnosti milostného románu hýbe současnou českou literární scénou. Oprávněně. Je plný emocí a v čtenářích je probouzí také. Kdyby Jan Němec dával lekce psaní, ihned se k němu přihlásím. Jeho styl jsem si zamilovala na první dobrou. A ihned jsem ho přiřadila ke svým nejoblíbenějším autorům (přestože jsem od něj nic dalšího nečetla), protože se mu povedlo napsat něco, nad čím musím přemýšlet tak dlouho. Pořád dokola se k tomu vracet. Odpouštím mu sebestřednost i schopnost se tak důkladně sebelitovat. Kdyby kniha byla fikcí, byla by dokonalá. Protože to ale fikce z velké části není a jde o samotnou podstatu autorovy duše, pět hvězdiček ode mě na Databázi knih určitě nedostane. Pořád mi totiž leží v žaludku ta překrásná Nina.
Pěti hvězdičkami bych ovšem ohodnotila minimalistickou obálku knihy. Ta je dílem Martina Peciny, několikanásobného držitele ocenění v soutěžích o Nejkrásnější české knihy a European Design Awards, stejně jako grafická úprava, které dominuje čtyřbarevná ořízka. Tleskám.
Foto: archiv
Děti čeká posledních pár dní prázdnin, dospělé možná poslední dny dovolené. Zůstáváte v Praze? Pak si zajděte na výstavy betlémů. V Praze jich je hned několik.
Betlémská kaple
Bylo by s podivem, kdyby v Betlémské kapli nebyly žádné betlémy. Ale oni tam jsou. A kromě toho je tu i tradiční česká vánoční výzdoba. Hračky, ozdoby, rukodělné činnosti. Bývá tu sice hodně lidí, ale to proto, že Betlémská kaple (nejen) o Vánocích rozhodně stojí za vidění.
Výstava končí ve čtvrtek 2. 1. 2020.
Areál kostela Panny Marie Sněžné
Sem chodím každý rok už asi deset let. Najdete tu spoustu překrásných betlémů z Česka i ze zahraničí. A který je ten nekrásnější? Čtyři a půl metru dlouhý mechanický betlém Jiřího Votruby. Je tu každý rok a nechybí ani letos.
Výstava končí v pátek 3. 1. 2020.
Muzeum Karlova mostu
Slaměný betlém výtvarníka Andrzeje Wrzecionka s postavami v nadživotní velikosti. To je zřejmě dominanta této již tradiční každoroční vánoční výstavy. Kromě toho tu najdete betlémy papírové, keramické, dřevěné i třeba ručně malované.
Výstava končí v neděli 2. 2. 2020.
Jindřišská věž
Ty třešťské, nejvyhlášenější betlémy v České republice, ručně vyřezávané, jsou ke zhlédnutí v Jindřišské věži. Betlémářství v Třešti na Vysočině má tradici už od počátku 19. století. Některé z třešťských betlémů obsahují až pět set figurek a dosahují délky až sedmi metrů. Přijďte se podívat na ty vybrané právě sem.
Výstava potrvá do čtvrtka 2. 2. 2020.
Gymnázium Jana Keplera
Dvě stě nejkrásnějích betlémů od nás i ze světa. Jsou zhotovené z klasických i velmi neobvyklých materiálů. Z čeho všeho se dá vytvořit betlém? Přijďte se přesvědčit sami.
Výstava trvá do středy 1. 1. 2020.
Kostel sv. Ignáce
Půjdete-li kolem tohoto kostela, zastavte se tu. Jsou tu jesličky ze čtyřicátých a padesátých let minulého století. Vytvořil je František Charvát, který pro chrámové prostory zhotovoval i různé sochařské práce. Jesle, které zde uvidíte, jsou jeho vrcholným dílem a také největším dílem uměleckého závodu v Kutné Hoře, pro který pracuje.
Výstava trvá do středy 1. 1. 2020.
Pražské jezulátko
Venkovní novodobý malovaný betlém vede návštěvníky od zastávky tramvaje až na terasu kostela Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského. Betlém je vyroben z materiálu, který napodobuje porcelánovou hmotu. V muzeu kostela najdete také stálou výstavu betlémů z celého světa.
Výstava trvá do středy 1. 1. 2020.
Betlémy jsou k vidění po celé Praze, v centru i na jejím okraji. Jejich plný výčet najdete například ZDE.
Vánoce a Silvestr už jsou za rohem. Dárky jsou zabalené, téměř rozdané, bříška máme plná cukroví, bramborového salátu, jednohubek a chlebíčků. Nezapomeňte ale na to, že kulturně žít se dá i o vánočních prázdninách.
Film / Prague Youth Film Festival
První ročník festivalu má za cíl najít nové filmové talenty. V Praze se totiž představí ty nejlepší filmy od mladých nadějných filmařů z celého světa.
KDE: Praha – různá místa
KDY: pátek 20. 12. – neděle 22. 12.
Gastro / Vánoční šneci ve Ville Richter
Chcete na Štědrý den ochutnat něco netradičního? Co takhle šest gratinovaných šneků po burgunsku?
KDE: Villa Richter
KDY: úterý 24. 12. od 11:00
Hudba / Vánoční koncert – Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční
Je to s podivem, ale pár vstupenek stále ještě k dispozici je. Pokud tedy na první svátek vánoční nemáte program, není nic lepšího, než si poslechnout tradiční vánoční skladby v Rudolfinu.
KDE: Rudolfinum – Dvořákova síň
KDY: středa 25. 12. od 16:00
Hudba / PSH
Netřeba říkat, že jde o jednu z nejoblíbenějších hudebních formací současnosti. Pražské uskupení PSH alias Peneři Strýčka Homeboye nedávno pokřtili album Debut a představí ho i v Café V lese.
KDE: Café V lese
KDY: pátek 27. 12. od 20:00
Výstava / Eliška Podzimková: Interaktivní výstava Malý princ
Magický les s obrovským měsícem, spousta stromů, světýlka, mlha a vůně lesa. To je interaktivní výstava, při níž se vydáváte po stopách Malého prince.
KDE: Vnitroblock
KDY: do pátku 31. ledna 2020
Umění / Výstava betlémů
Už devatenáctým rokem se v areálu kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze koná výstava nádherných betlémů. Keramické, papírové, dřevěné, skleněné… Pro mě je tahle výstava každoroční vánoční tradicí, kterou si nenechám ujít ani letos.
KDE: Kostel Panny Marie Sněžné
KDY: do pátku 3. 1. 2020
Party / New Year’s Eve
Máte rádi house a techno? A nechcete Silvestr slavit doma? Roxy to jistí. Bude to party, na kterou hned tak nezapomenete. V předprodeji seženete vstupenky za 700 Kč, na místě za 1000 Kč. Čeká na vás speciální výzdoba i welcome drink.
KDE: Roxy Prague
KDY: úterý 31. 12. od 22:00
Party / New Year’s Eve Party
Večírek pod širým nebem? Proč ne? Nebude chybět karaoke, jukebox, speciální menu ani silvestrovský snack a pořádná hudba. Dorazit můžete už dopoledne. Bojíte se, že vám bude zima? Rezervujte si místa ve vyhřívaném iglú!
KDE: Manifesto Florenc
KDY: úterý 31. 12. od 11:00
Jóga / Ezo bojkot Silvestra
Že příchod nového roku neslavíte? Možná byste si ale rádi zacvičili jógu. V Jóga Vinohrady můžete. Lekce budou probíhat od odpoledne až do půlnoci. Klidně si s sebou přineste i drobné občerstvení.
KDE: Jóga Vinohrady
KDY: úterý 31. 12. od 17:00
Hudba / Novoroční koncert
Co vkročit do nového roku pořádným kulturním zážitkem v podobě hudby Slovanských tanců Antonína Dvořáka? Symfonický orchestr hl. m. Prahy jako každý rok láká do Smetanovy síně nejen české diváky, ale i ty zahraniční. Pospěšte si, za chvíli bude vyprodáno.
KDE: Obecní dům
KDY: středa 1. 1. 2020 od 19:30
Foto: archiv
První román známého českého režiséra a scenáristy Jana Svěráka mě na první pohled zaujal povedenou obálkou. Na ten druhý mě doslova pohltil. Stačilo jen rozevřít knihu a přečíst si prvních pár řádků.
Zřejmě mám na knihy vkus. Nebo spíš štěstí na jejich výběr. Od knihy Bohemia jsem nečekala nic, ale podtitul Nenatočený film sliboval hodně. Zřejmě kniha o režisérovi a jeho práci. Výborně. Třeba se dozvím něco zajímavého, říkala jsem si.
Z Česka do Skotska a pak do Hollywoodu
Jenže tahle kniha má v sobě mnohem víc. O režisérské práci se nejspíš moc nedozvíte, zato o vztazích toho bude řečeno hodně. Ivan Šustil je mladý režisér, který má manželku a dvě děti, v Česku natočil už dva relativně úspěšné filmy a zdánlivě mu ke štěstí nic nechybí. Ke všemu, když se na svých pracovních cestách seznamuje s cizími ženami, s nimiž velmi rád flirtuje a nepohrdne ani postelovým románkem.
Když ho ovšem jedna jeho známá, britská producentka, pozve na dovolenou Skotska, na své rozlehlé venkovské sídlo ve Skotsku, vypadá to, že se mu možná podaří z malého českého rybníčku uniknout. Žena má totiž v plánu Ivanovi produkovat film v zahraničí. Dokonce v samotném Hollywoodu.
Před 11. zářím a po něm
Všechno to vypadá jako splněný sen, jenže… Ivan má doma žárlivou ženu, která se bez něj nechce obejít. Ivanovi se zase začínají zapalovat lýtka a film, na který se jemu a jeho známé podařilo sehnat peníze, má už sice svůj scénář, ale ne hlavního představitele. A do toho tu máme 11. září 2001 a teroristické útoky v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu. Všechno se komplikuje a už nic nevypadá tak jednoduše jako na začátku. Brzy zjistíte, že role `Don Juana` a režiséra se skvěle doplňují, ale nikdy dopředu nevíte, na jak dlouho.
Být režisérem znamená být bohémem
Bohemia je více než co jiného především společenský román, o muži, který se stále hledá. Jak na poli pracovním, tak osobním. Ví, co chce, ale netuší, co všechno tomu musí obětovat. Troufám si tvrdit, že knihu přečtěte na pár zátahů. Čte se svižně, rozhodně nečekejte žádný metaforický jazyk, barvité vyprávění ani nápaditost. Tak se to vždy očekávalo od autorova otce Zdeňka Svěráka. Jazyk Jana Svěráka je strohý, vyprávění povětšinou věcné. O to by ale knihy mohla přitáhnout více čtenářů. Jít rovnou na věc je dnes v módě. Ne však pro ty, kteří si potrpí na starou dobrou (literární) klasiku.
Po přečtení, možná i před ním vás napadne, jak moc je postava Ivana Šustila podobná skutečnému Janu Svěrákovi. Pokud je v něm jeho odraz alespoň ze třiceti procent, jeho manželka se s ním rozhodně nenudí. A musí mít svatou trpělivost a velkou dávku tolerance. Být režisérem znamená být bohémem. Název knihy tomu nasvědčuje. Bohemia jsou ale také Čechy. Zkrátka je to román o bohémovi v Čechách se zahraničním přesahem.
Foto: archiv
Konec roku se blíží. Chcete si ho zpříjemnit kulturním zážitkem? Nebo snad ještě chcete někomu na Štědrý den darovat vstupenky? Vybrala jsem devět představení, které mě v poslední době nadchly nejvíc.
Zdání klame
Hlavní roli má umělec. Ten vede sebezničující zápas s osamělostí a je paralyzován nedosažitelným perfekcionismem. A žádá ho i po svém okolí. Stává se z něj despota. Na jeviště přichází žena, symbolická postava ze světa fyzického divadla.
KDE: Studio Hrdinů
KDY: úterý 17. 12. od 20:00
Oficiální stránky představení ZDE.
Poprask na laguně aneb Když vypuknou sváry
Hra Carla Goldoniho na prknech divadla Disk mě rozhodně nezklamala. Naopak vysoce předčila má očekávání. Když se totiž poklidné italské městečko změní na bojiště mezi muži a ženami, přičemž za všechno může obyčejná cuketa obalená v cukru, o legraci rozhodně nouze nebude.
KDE: Divadlo DISK
KDY: úterý 17. 12. od 19:30
Více se o představení dozvíte ZDE.
Finnmark
Tuhá zima v severovýchodním Norsku. Ve srubu se sejdou dvě ženy. Jedna chce té druhé předat zprávu, ale její obsah není znám. Přestává fungovat elektřina, hustě sněží a ženy se snaží prolomit tíživé mlčení.
KDE: MeetFactory
KDY: čtvrtek 19. 12. od 20:00
Více info ZDE.
Po pás #10 + Vánoční večírek
Improvizace, spontánnost, překvapení. Divák ani vystupující umělec dopředu neví, co se bude dít. Večer je rozdělen do několika částí a na začátku se bude losovat. Sami diváci vyberou, kdo a s kým na jevišti bude.
KDE: Studio ALTA
KDY: čtvrtek 19. 12. od 19:30
Více se o představení dozvíte ZDE.
Burn out aneb Vyhoř!
Jiřímu, Natálii, Janě a Honzovi je přes třicet. Každý se něčím živí a pokaždé je to velmi zajímavé povolání. Pořád něco dělají, i když zrovna nemusí. Na scéně vedle herců stojí i režisér a scénografka. Vtipné a sarkastické představení je plné metaforických obrazů vycházejících ze zákrut vyhořelé lidské duše.
KDE: A studio Rubín
KDY: pátek 20. 12. od 19:30
Oficiální stránky ZDE.
Na větrné hůrce
Hranice mezi láskou a nenávistí je tak tenká. Adaptace jednoho z nejslavnějších klasických románů se pohybuje na pomezí psychologického dramatu a gotického hororu.
KDE: Švandovo divadlo
KDY: pátek 20. 12. od 19:00
Více informací se dozvíte ZDE.
Kabaret Pepe
Autorský divadelně-hudební večer plný písní, zpěvu, humorných slov i vážných příběhů. O toto představení bývá obrovský zájem, tak si s nákupem vstupenek pospěšte.
KDE: Divadlo Kampa
KDY: sobota 21. 12. od 19:30
Více informací se dozvíte ZDE.
Vánoční koleda
Štědrý večer nastal. Místo koled však pro hlavního hrdinu – obchodníka Ebenezera Scroogeho – přichystal tři duchy, aby ho provedli strašidelnou krajinou jeho vlastního života. Nebojte, tohle představení je pro děti od 8 let, takže snad ani dospělí se bát nebudou.
KDE: Divadlo D21
KDY: neděle 22. 12. od 16:00
Více info ZDE.
Happy chicken CZ – Drůběží farma
Svět už není, co býval. V řece plavou divné ryby a všechno vypadá jinak než dřív. Ondra jezdí s kamiónem po Evropě a vede spolek na ochranu místních tradic. Jeho přítelkyně má problém, jeho brácha je zamilovaný. Hospodská Anča má ráda zelenou, Hela je šťastná, že má nějakou práci. A do Čech prý míří davy migrantů. Tohle bude černá komedie jak se patří.
KDE: Divadlo pod Palmovkou
KDY: pondělí 30. 12. od 19:00
Oficiální stránky představení ZDE.
Foto: První čtená zkouška představení Finnmark, MeetFactory / Andrea Černá
Vánoce se blíží, takže jestli chcete dokoupit vánoční dárky, tento víkend máte jedinečnou příležitost. A pokud nechcete nakupovat vůbec nic, můžete vyrazit třeba do kina nebo do divadla.
Film / Filmy Jana Kříženeckého
Přijďte do kina na komentované pásmo průkopnických filmů Jana Kříženeckého. Uvidíte klasické sokolské filmy, pražské scenérie i hrané skeče s Josefem Švábem Malostranským.
KDE: Kino Ponrepo
KDY: pátek 13. 12. od 20:30
Umění / AVU Artfair
Předvánoční prodej umění startuje dnes a trvá až do neděle. Chcete někomu udělat radost? Nebo si vyzdobit byt originálním uměním? V klubu AVU jste vítáni.
KDE: Klub AVU
KDY: pátek 13. 12. až neděle 15. 12
Festival / Czech Desing Week
Mezinárodní festival designu je tu. To nejlepší z mladé nezávislé scény nejen z České republiky je k vidění tento víkend v Kongresovém centru Praha.
KDE: Kongresové centrum Praha
KDY: do neděle 15. 12.
Divadlo / Věci
Proč chceme vlastnit všechno? A proč chceme mít víc a víc peněz? Co když ale peníze nikdy mít nebudeme? Bude náš život o tolik smutnější? Přijďe se podívat na skvělou hru o tom, co s jedním mladým párem může udělat touha po bohatství.
KDE: A studio Rubín
KDY: pátek 13. 12. od 20:30
Literatura / Knihex 9 1/2
Malí nakladatelé představují svou tvorbu. Přítomny budou knížky všeho druhu. Připraven bude i doprovodný program.
KDE: Studio Alta
KDY: sobota 14. 12 a neděle 15. 12.
Design / Lemarket Vánoce 2019
Moderní tržiště, které představuje lokální tvůrce a projekty. Poznejte nové značky a produkty. Třeba si něco odnesete domů.
KDE: Galerie Mánes
KDY: sobota 14. 12. a neděle 15. 12.
Nakupování / Zimní blešák
Potřebujete dokoupit vánoční dárky? Nebo něco nového na sebe? Zavítejte do MeetFactory. Svařák ani grog chybět nebudou.
KDE: MeetFactory
KDY: neděle 15. 12.
Foto: představení Věci, A studio Rubín
Režisér s věhlasným jménem Paolo Sorrentino je u nás znám zejména díky filmům jako Velká nádhera či Mládí. Nyní ho ale máme možnost poznat i z jiného uměleckého úhlu.
Narodil se v Neapoli roku 1970. Jeho filmy se promítají na významných evropských festivalech a také za ně sbírá prestižní ocenění. Paolo Sorrentino však není jen režisér, ale také spisovatel. Napsal už čtyři knihy. Nepodstatné záležitosti (2016), Mládí (2015), sbírku povídek Tony Pagoda a jeho přátelé (2012)a také knihu, o které bych se ráda rozepsala víc. Všichni mají pravdu (2010).Je to jeho prvotina a také za ni získal nejvyšší italské literární ocenění Premio Strega.
Italská jízda, na kterou se nezapomíná
Než se do knihy začtete, možná bude nejlepší (ale rozhodně to není nutné, jen mé doporučení), když si pustíte Sorrentinův film Přebytečný člověk. Hlavní roli ztvárňuje stárnoucí popový zpěvák Tony Pagoda v podání Toniho Servilla. Zažívá životní krizi, protože už ho nikde nechtějí. A právě zpěvák Tony je i ústřední postavou a zároveň vypravěčem románu Všichni mají pravdu. Přestože je mu pouhých čtyřicet čtyři let, stále něco hledá a nenachází. Vykresluje Neapol osmdesátých let, kokainové večírky a také své nesčetné erotické zážitky. Vracíme se s ním i do minulosti, do dob, kdy dospíval, přišel o panictví a toužil po tom, aby byl starší. Když ho Itálie omrzí, žene se za dobrodružstvím do jižní Ameriky. Pro jednoho může být Tony Pagoda obyčejným cynikem a neznabohem, pro jiného zasvěčným snílkem a hledačem životního štěstí.
Tony Pagoda bere čtenáře na italskou jízdu, na kterou zřejmě nikdy nezapomenou. Zažijete vzestupy i pády, Itálii v nejlepší i nejhorších letech, bouřlivé dny i takové, kdy se vůbec nic neděje. Zkrátka se seznámíte nedokonalým životem popové hvězdy, která našla všechno, ale nemá nic.
Obraz složený ze slov
Kniha Všichni mají pravdu by neměla chybět v žádné domácí knihovně nejen příznivců tohoto italského velikána, ale také těch, co se zajímají o film a italskou literaturu. Že nespadáte ani do jedné kategorie? Nevadí. Sorrentinův neotřelý styl vyprávění sice trochu připomíná Zářivá světla velkoměsta (až na to, že se odehrává v New Yorku) spisovatele Jaye McInereye, přesto je Sorrentino ve vyprávění metaforičtější a také `umělečtější`.Jeho filmy jsou charakteristické pro svou vizuální podobu, jednotlivé záběry jsou jako epické obrazy. Jeho knihy jsou také takovým slovním obrazem a filmy v mnohém připomínají. Buď si jeho styl, a to v případě knih i filmů, zamilujete, nebo nad ním budete kroutit hlavou. Já si ho zamilovala, přestože se mi ne všechny jeho snímky líbily. Itálie ale v současnosti nemá nikoho, kdo by ji dokázal obrazově a slovně vystihnout tak jako on. Ať už jde o budoucnost nebo minulost.
Knihu vydalo nakladatelství Dybbuk v roce 2019.
Foto: archiv
Ještě není pozdě. Dokonce ani na to nechat si dárky zaslat poštou nebo přes Zásilkovnu. Že vám chybí nápad? Nevadí! Já pro vás mám nápadů hned několik.
Pro milovníky kávy
Rádi si dopřáváte filtrovanou kávu? Pak pro vás mám něco, co vás zaručeně nadchne. Stylovou kapsli od designérky Karolíny Jeřábkové, ze které si můžete vychutnat překapávanou kávu, kterou tolik milujete. Systém podobný V60 je jednoduchý, rychlý, a co víc – kapsle je skutečným designovým skvostem.
Dárkový poukaz na workshop
Tvoříte rádi? A chcete si sami vyrobit diář, zápisník nebo cestovatelský deník? Vřele doporučuji Reformát. A cestou do dílny mrkněte i na sortiment, který v Reformátu mají. Závisláci na papírenském zboží se rozplynou blahem.
Elegantní pomocník na každý den
Hledáte něco speciálního? Co takhle darovat elegantní nůž, který potěší každého muže? Sáhněte po jednom z těch, které vyrábí firma ANV Knives. Usnadňuje každodenní život, má skvělé řezné vlastnosti a jednoduchý, minimalistický design.
Obalte si život
Sáčky na knížky, nabíječky, dudlíky, zkrátka na cokoliv vás napadne. I. V. U. K. neboli Iva Krupicová se věnuje designu, knižním vazbám i grafice. A je 100 % originální.
Náušnice a svíčky
Ručně zhotovované náušnice a svíčky ze zdraví nezávadného sojového jsou dílem Marie Bezděková alias MA.YA. Vytvoří vám náušnice s motivem, který si sami vyberete. Do svíček zas přidá vaši nejoblíbenější vůni.
Trocha umění
Čím potěšit milovníka kultury? Dárkovými balíčky Centra současného umění DOX. Na výběr máte celkem ze sedmi variant. A co v balíčcích najdete? Například roční členství, poukázku na kávu a dezert, ručně vyráběný sešit nebo třeba katalog z produkce Centra DOX.
Pro knihomoly
Víte, že 22. listopadu před 103 lety zemřel jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů všech dob? Ke 100. výročí vydalo nakladatelství Dynastie limitovanou edici jeho knihy Jacka Londona Světlo a stín, psychologické drama dvou přátel. Po grafické stránce (a samozřejmě i té literární) je to dílo s velkým D. Chcete knihu v limitované edici darovat? Pospěšte si. K dispozici je jen pár desítek kusů.
Pro ty, kdo myslí ekologicky
Znáte Vobrousek? Jde o ekologický multifunkční ubrousek, který nahradí jednorázové plasty. Vyberte si ten pravý motiv pro vás. S tímhle dárkem určitě vedle nešlápnete.
Kabelky!
Tanatu jsou ale úplně jiné kabelky. Ručně háčkované. Elegantní i sportovní zároveň. Najdete je v několika barevných provedeních.
Do ruky
Chcete si vypít své oblíbené cappuccino či flatwhite i ve spěchu? Bojíte se, že jakmile vstoupíte s cestovním hrnkem do městské hromadné dopravy, polijete se? Spojte krásu a užitek v jedno. Je tu Můj Frank. Lepší termohrnek těžko najdete.
Pro ty, co rádi čtou a také píšou
Já osobně čtenářský deník na základní škole milovala. A teď v dospělosti se k němu zase vracím. Protože je tu Knihář. Nádherně a chytře zpracovaný zápisník, díky kterému si poznamenáte to nejdůležitější z přečtených knih už za čtyři minuty.
Foto: archiv designérů/firem
Když chcete měnit budoucnost, nejprve musíte začít sami u sebe. Jestli nevíte jak a čím začít, pokusím se vás trochu nasměrovat. Ke knize, která se mi dostala do ruky úplnou náhodou, a jež se v mnohém liší od ostatních svého žánru.
Začněme přemýšlet
Teď si možná myslíte, že jde o nějakou motivační knížku, že? Ale kdepak! Ty já nečtu. Pár jsem jich kdysi přečetla a zjistila, že nemá smysl číst další. Ve všech je totiž to samé. To, co vám vštěpují rodiče, kamarádi, učitelé už od chvíle, kdy začnete chodit a mluvit. Nepotřebujete stále dokola číst a slyšet, že musíte být odhodlaní, cílevědomí, pracovití, pořádní, pokorní…, abyste něco dokázali. Tahle kniha nemá s motivací vůbec nic společného. Zato budí diskuzi a má mnoho kritiků. Proč? Protože jde o jednu z nejkontroverznějších knih na našem knižním trhu.
O čem kniha je? O tom, co jíme a jak to ovlivňuje náš život. Naše zdraví. Rakovina, autoimunitní choroby, ledvinové kameny, osteoporóza, šedý zákal…. Také máte pocit, že ani jedna z těchto nemocí nemá se stravováním a zdravým životním stylem nic společného? Pak se asi dostatečně nezajímáte o to, jak mít plnohodnotnější a zdravější život.
Jídlo a nemoci
Ale abych k vám byla upřímná – knihu Nová čínská studie (revidovaná a rozšířená edice) od autorů T. Colina Campbella a Thomase M. Campbella jsem ještě celou nepřečetla. Občas se do ní ale začtu a pak začnu dlouze přemýšlet.
Dívkám ve věku od osmi do deseti let byla nasazena strava s mírně sníženým obsahem tuků a nízkým podílem živočišných složek. Po sedmi letech její konzumace bylo zjištěno, že u těchto dívek došlo po nástupu puberty k 20-30 % (u progesteronu dokonce až k 50 %) snížení hladin ženských pohlavních hormonů. Výsledky jsou mimořádné v tom smyslu, že takto významných změn bylo dosaženo pouze skromnými posuny ve složení konzumované stravy a že se tyto změnu týkaly klíčového životního období mladých dívek, v němž se často objevují první zárodky rakoviny prsu.
(Nová čínská studie, str. 177)
Kniha se zakládá pouze na faktech, žádných spekulacích ani domněnkách. Všechny informace v této knize jsou podloženy zdokumentovanými i zrecenzovanými studiemi, o kterých se však příliš nemluví. Proč? Protože to není v zájmu velkých nadnárodních firem, které potřebují, abychom se stravovali ve fast foodech, jedli doplňky stravy, utráceli za hubnoucí přípravky, a když už nic nepomáhá a onemocníme – abychom se upnuli na lékařskou pomoc.
Tři nejdůležitější otázky
Rozhodně po vás nechci, abyste knihu brali za bibli zdraví a spokojeného života. Jen si myslím, že stojí za to se s ní seznámit a občas jí věnovat čas a listovat si v ní. Ale nejlépe samozřejmě uděláte, když si ji přečtete celou. Od první do poslední řádky. Ucelenějšího přehledu, který se týká zdraví a civilizačních chorob, hned tak nenajdete.
Tohle není recenze. Jak bych také text za recenzi mohla vydávat, když jsem knihu ještě nepřečetla? Tohle je pozvánka, pozvánka do světa, v němž zjistíte, že je možná všechno jinak, než jste si doposud mysleli.
Kniha vám poskytuje odpovědi na tři hlavní otázky:
- Co doopravdy způsobuje rakovinu?
- Jak si můžeme prodloužit život?
- Existuje způsob, jak zvrátit epidemii obezity?
Už teď s klidným svědomím mohu tvrdit, že je to jedna z nejzajímavějších knih, která se mi kdy dostala do rukou.
Cílem průmyslu je především vyhovět zájmům svých investorů. Vedení všech firem je nuceno konat tak, aby firma dosahovala zisku. Jestliže v tomto směru nesplní očekávání, je zde celá řada jiných lidí, kteří ochotně zaujmou jeho místo. To je zkrátka podstata podnikání. Ale když se jedná o podnikání s výrobky týkajícími se zdraví, pak nemůže být nejdůležitějším hlediskem, jak dobře se výrobek prodává, ale měl by jím být objektivní přínos pro zdraví. Ten by firmy měly být schopné objektivně doložit. A zde se naskýtají základní otázky: Mely by být společně se zdravotními benefity uváděny také vedlejší účinky? Jak závažný musí být tento vedlejší účinek, aby byl uveden na etiketě společně se zdravotními přínosy?
(Nová čínská studie, str. 320)
Foto: archiv
Carlo Goldoni, italský dramatik, napsal v roce 1762 hru s názvem Poprask na laguně. Jde o mistrovský počin, který se ani po dvě stě padesáti letech neomrzí.
Goldoni nikdy nezklame
Po Sluhovi dvou pánů je Poprask na laguně mou nejoblíbenější Goldoniho hrou. Tak vtipně totiž nikdo jiný dramatizovat nedokáže. Nebo ne tak, aby udržel divákovu pozornost neustále ve střehu a rozesmával ho po celou dobu divadelního představení. Jeho hry jsou ale jiné. Začínám se smát hned v prvních pár vteřinách a přestávám dobrou hodinu po skončení představení. A směju se kdykoliv si na něj vzpomenu.
Poprask na laguně jsem měla možnost vidět v posledním roce hned dvakrát. Poprvé v Divadle Studio DVA, v hlavních rolích s Bobem Kleplem a Evou Holubovou. A před pár dny v divadle DISK Divadelní fakulty akademie múzických umění.
Studentské divadlo? Lepší než Národní!
Když napíšu, že mnohdy studenti DAMU hrají lépe a mají více potenciálu než herci, kteří mají desítky let hereckých zkušeností a prošli si nejvýznamnějšími českými divadly, nepřeháním. Teď zrovna nemám na mysli Boba Klepla ani Evu Holubovu, protože ty jako herce zbožňuju. Na mysli mám jiné herce v jiných divadelních přestaveních, ale to je jiný příběh.
Svůj optimismus a pozitivní myšlení se snažím totiž udržovat například tím, že o věcech, které se mi nelíbí, se příliš nerozepisuju, a naopak o těch, co mě nadchnou, píšu velmi ráda. A proto bych vás ráda pozvala na Poprask na laguně do DISKU 17. prosince. Jestli se chcete zasmát a na hodinu a půl zapomenout na starosti s nadcházejícími vánočními svátky, je to ideální příležitost.
Stačí jedna cuketa v cukru a už se perou
Možná jste ale o této divadelní hře nikdy neslyšeli a nevíte, o čem je. Takže ve zkratce. Italské přímořské letovisko Chioggia. Všude je klid a mír. Ženy rozjímají před svými domy a paličkují příze. Čekají na své muže, kteří vypluli na moře, aby ulovili ryby a uživili tak své rodiny nebo si vydělali na to, aby do budoucího manželského svazku přinesli nějaké věno. Najednou se ale atmosféra v městečku mění. Začíná houstnout a za všechno může místní pobuda, který jedné z místních svobodných, avšak zadaných žen koupí cuketu v cukru. Nastává poprask. Ženy se hádají mezi sebou, když v tom se muži vracejí do přístavu. Hned jak se doslechnou, co se mezi ženami a pobudou odehrálo, začne pořádná mela, a dokonce dojde i na nože. Muži žárlí na své ženy a nastávající manželky, ony se cítí uražené. Začíná ta pravá Itálie.
Představení, za které vám ručím
Vyzdvihovat výkon jednoho nebo dvou herců by bylo nesmyslné a nepatřičné. Všichni si zaslouží nesmírné uznání. Podávají výkony hodné mnohem větších divadel, hodné mnohem větších, rozumějte známějších a uznávanějších herců. Žádná hra mě v DISKu ještě nikdy nezklamala, ale tahle byla zatím suverénně nejlepší. Jestli tedy hledáte inspiraci nebo tip na předvánoční dárek, rozhodně si zajděte na Poprask na laguně aneb Když vypuknou sváry. Nezklame vás. Za to vám ručím.
Více se o představení dozvíte ZDE.
Foto: Divadlo DISK
To, že letos slavíme třicet let od sametové revoluce, asi všichni víme. Co ale možná nevíte, je, jak nádherná kniha o tomto pro Čechy a Slováky přelomovém období vznikla.
Fascinace a frustrace
Kniha Poslední revoluce: Jak jsme žili 1985-1992 nás nejprve vezme zpátky do roku 1985. Zabrousíme nejen do politické sféry, ale i do té kulturní a rovněž i společenské a ekonomické. Ti, kteří v tomto období dospívali, nebo už byli dospělí, samozřejmě vědí, co se u nás od šedesátých let dělo a jak se jejich tehdejší každodenní bytí lišilo od toho dnešního. Přesto si třeba připomenou mnohé z toho, co už zapomněli. Jak Čechoslováky fascinovalo západní zboží. Jak byli frustrovaní z toho, že nemohou nic vlastnit, že všechno patří všem. Zavzpomínáme si na zahrádkářské kolonie uprostřed měst, na to, proč jsme národem chatařů a chalupářů, na přísnou cenzuru knih, divadelních her i textů písní. Kniha samozřejmě neopomíná ani tak důležité téma, jakým bylo nemožnost cestovat bez výjezdní doložy, kterou ovšem nedostal každý.
Dubček versus Havel
To vše patří do éry normalizace, kterou také publikace začíná. A pokračuje revolucí. Co se odehrávalo bezprostředně před 17. listopadem 1989? Veřejná bezpečnost neměla s nikým, kdo se účastnil pouličních demonstrací, slitování. Její příslušníci kolem sebe bezhlavě mlátili obušky a bylo jim jedno, zda zraní muže, ženu, dítě nebo studenta či studentku s květinou v ruce. Komunisté se totiž začali bát a kdo se bojí, kope a kouše. Věděli, že se u moci už dlouho neudrží, ale to studenti ani umělci z řad revolucionářů netušili. Do poslední chvíle nevěděli, jestli vůbec k něčemu revoluce bude. Ale chtěli vytrvat až do samého konce. Stejně tak se po 17. listopadu a v bezprostředně nadcházejících dnech netušilo, kdo by měl nově vznikající demokratické Československo vést. Má to být Václav Havel, nebo snad Valtr Komárek nebo navrátivší se z vnitrozemského exilu Alexander Dubček? Třetí jmenovaný měl samozřejmě největší šance. Lidé pro něj plakali, vítali ho bujarým veselým. Vůdce pražského jara 1968 na Hrad samozřejmě chtěl a fandilo mu mnohem víc lidí než Havlovi…
Normalizace, revoluce, liberalizace
Zatímco v Praze probíhala revoluce a věděli o ní jen ti, co se jí účastnili nebo jejich příbuzní a přátelé z Prahy, lidé z menších měst a vesnic netušili nic. Natož aby se informace o studentských protestech dostala až na Slovensko. Přitom v Bratislavě také probíhala revoluce… Se stejným cílem jako měli studenti v Praze. Svobodné volby, svobodný stát.
Třetí oddíl v knize tvoří liberalizace. Tvůrci knihy toto období pokrývají do roku 1992, kdy ještě Česko a Slovensko byl jeden stát. Píše se tu o takzvané `havlománii`, o prvních svobodných volbách a vítězství Občanského fóra, ale i o tom, jak Čechoslováci nepočítali s tím, že po uvolnění trhu začnou ceny tak prudce stoupat. Sice se k nám konečně dostalo západní zboží, ale obyčejní lidé si ho nemohli dovolit. Zkrátka nic nebylo, jak jsme si to představovali. Zato jsme si začali uvědomovat, jak moc jsme byli tehdejšímu západnímu světa vzdálení a že už ho možná nikdy nedoženeme.
Fotografie, které jste ještě nikdy neviděli
Text Martina Komárka a fotografie Herberta Slavíka zahalené v černobílých barvách jsou poctou těm, kteří za svobodu a demokracii bojovali. Publikace je ale také vzpomínkou a zároveň svědectvím, co se mezi léty 1985 až 1992 skutečně v Československu dělo. Mnohé z fotografií, které v knize najdete, jste možná nikdy neviděli. Většina z nich je natolik emotivních, že se k nim budete vracet. Bolest, utrpení, zoufalství, stesk, vztek, smutek, ale i euforie, radost, úleva. To vše je na fotkách zachyceno. Co na nich zachyceno není, širší společenské a politické pozadí, to jakožto zkušený reportér a syn Valtra Komárka vypráví Martin Komárek. Právě díky svému otci získal unikátní informace ze zákulisí tehdejší společnosti.
Kniha je pro nás všechny. Všichni bychom si ji měli přečíst. Abychom nezapomněli. Aby vzpomínky časem nevybledly. Aby těm, co na revoluci žádné vzpomínky neměli, protože byli příliš malí nebo ještě nebyli na světě, připomněla, že svoboda a demokracie není zadarmo. Velmi těžko se získává, ale příliš snadno se ztrácí.
Foto: archiv
Že už jste na svařáku byli? I langoše jste měli? A trdelník taky? V tom případě vás na svařák ani na žádné jiné typicky zimní pochutiny (ačkoliv já si dám langoš klidně i v létě) zvát nebudu. Místo toho tu mám pro vás připraveno několik jiných, ovšem ještě zajímavějších akcí.
Gastro / Dim Sum Night
Také zbožňujete asijské knedlíčky? Pak přijďte do Vyšehradské 43, kde se večer bude podávat výběr dim sum knedlíčků z vepřového, kachního a hovězího masa. A samozřejmě budou i knedlíčky vegetariánské.
KDE: TamarindTree
KDY: čtvrtek 5. 12. od 18:00
Vzdělávání / FoodCAMP
Jak souvisí jídlo s urbanismem? Přijďte si to nechat vysvětlit do CAMPu. Právě tady se na toto téma až do soboty konají přednášky, projekce, workshopy a pop up nebo talkshow.
KDE: CAMP
KDY: do soboty 6. 12.
Nakupování / 1981 Secondhand pop up
Oblečení nakupuji už jenom tady. Proč? Protože kupovat si nové oblečení pořád dokola mě přestalo bavit už někdy před pěti lety (a taky to zatěžuje planetu, že jo). Ale co víc, mají tu skvělé designové kousky za rozumné ceny a v super kvalitě. A navíc je naproti bezva kavárna Nusle Beans.
KDE: Oldřichova 31
KDY: čtvrtek 5. 12. od 10:00
Vzdělávání / TEDxPragueWomen2019
Všichni zde vystupující se nás budou snažit inspirovat a motivovat skrze své životní příběhy. Chcete být úspěšní a dělat v životě jen to, co vás baví? Třeba právě na této konferenci najdete rady, jak na to.
KDE: La Fabrika
KDY: pátek 6. 12. od 17:00
Film / Bizár Fest 2019
Co nejpodivnějšího lze vůbec vidět? Provokativní a nekonveční filmy můžete zhlédnout už tento víkend. A nebude chybět ani pořádná party.
KDE: Kasárna Karlín
KDY: sobota 7. 12. od 19:00
Literatura / Openzine 2019
Výstava nezávislých tisků se letos bude konat už potřetí. K vidění budou zajímavé brožury, knihy a další unikáty vytvořené neobvyklými technikami s neotřelým vizuálním stylem.
KDE: Prostor 39
KDY: sobota 7. 12. od 14:00
Divadlo / Zpráva o zázraku
Divadlo Husa na provázku si připravila pro rodiče a děti divadelní představení spojené s hravou dílnou. Dne 11. prosince 1949 se v čihošťském kostele pohnul kříž. Vidělo to devatenáct účastníků mše. Farář Josef Toufar však zázrak neviděl, stál totiž na kazatelně a mluvil o nutnosti pevné víry, neboť „uprostřed vás stojí, kterého neznáte“… Byl to zázrak? Pro ty, kteří vše viděli na vlastní oči? A pro členy tajné policie, kteří Toufara následně vyslýchali a mučili? Dokumentární divadlo o ochotě uvěřit v zázrak.
KDE: Divadlo Husa na provázku
KDY: neděle 8. 12. od 16:00
Foto: archiv
Napadlo vás někdy vyrazit si na prodloužený víkend do Bruselu? Že ne? A proč? Protože vám nepřijde ničím zajímavý? Nebo málo exotický? Či dokonce nudný? A co teprve, kdybyste museli v Bruselu žít! Většinu předsudků možná ale vyvrátí kniha od autorky, která v Bruselu pár let skutečně žila.
Nic tu není a nic se tu neděje. Nebo…?
Ne ovšem tak úplně dobrovolně. Katařina Farná se sem přestěhovala kvůli manželovi. Živila se jako dopisovatelka pro deník Právo a také rozjela vlastní blog Bruselskasojka.cz. Život v Bruselu vzala jako výzvu. Věděla, že nebude lehké žít v zemi, kde se vyžívají v byrokracii, kde jsou národnostní konflikty mezi Valony a Vlámy na denním pořádku, a ke všemu ve městě, které na první pohled působí tak pochmurně, šedivě a nudně, protože zkrátka skoro pořád prší. Všichni, kdo Brusel neznají, si myslí, že se tu nic neděje ani tu není nic pořádného k vidění.
Vše, co potřebujete vědět o historii i současnosti Bruselu a potažmo Belgie jako takové, najdete v této knize. Jak jsem potkala Brusel není ale obyčejným cestopisem. Kromě mnoha faktů se totiž dozvíte i spoustu užitečných informací a seznámíte se všednodenními situacemi, které můžete zažít a s kterými rozhodně nepočítáte. A také se zasmějete, při líčení zábavných historek.
Určitě najdete důvod, proč se do Bruselu vydat
Abych řekla pravdu, o Brusel jsem se nikdy příliš nezajímala a věděla o něm leda to, že je hlavním městem Belgie a sídlí tu NATO a některé instituce Evropské unie. To je ale dost málo. Nebo aspoň mám za to, že bych toho měla vědět víc. Především po přečtení této knihy, která ve většině čtenářů vyvolá pocit, že aspoň jednou v životě tohle město, kde se mísí kultury celého světa, musí navštívit. Nejenom kvůli místní architektuře, která se jednomu zdá podivná až ošklivá, a druhému jako žádná jiná na světě. Brusel stojí za to navštívit i díky místní kuchyni a především atmosféře.
Líbí versus nelíbí
Kniha je rozdělena do několika částí, hesel, podle abecedy. Dozvídáme se něco o bleších trzích, místních hranolkách, Marxovu Manifestu nebo o dopravních zácpách a zelených párcích. Co mi na knize ovšem trochu vadí, jsou převažující černobílé fotografie. Kniha, která má tak výraznou, přesto minimalistickou a velmi graficky zdařilou obálku, by vypadala s barevnými fotografiemi mnohem veseleji, živěji a líbivěji. Možná jsou ale fotky černobílé schválně. Aby korespondovaly s představou mnoha lidí, kteří nikdy v Bruselu nebyli, že je šedivé a nudné. Pokud jsou ale černobílé jen proto, aby se kniha neprodávala dráž, je to velká škoda. Myslím, že tím své potenciální čtenáře trochu ztrácí. Na druhou stranu jsou v knize také velmi povedené ilustrace, kterých by klidně mohlo být více.
Co se však informační hodnoty týče, tu rozhodně kniha má. Jste-li milovníci historie, cestopisů a zprostředkovaných osobních zážitků, pak by vás kniha mohla zaujmout. Především pokud jste se doteď o Brusel nezajímali.
Foto: archiv
O blížícím se festivalu Filmasia už jsme vás informovali. O čem ale ještě řeč nebyla, jsou filmy, které byste si neměli nechat ujít. Které to jsou?
Filmasia je festival asijských filmů, který od čtvrtka 5. prosince do neděle 8. prosince bude probíhat v pražských kinech Lucerna a Ponrepo.
Pocta hongkongskému herci Sammu Hungovi
Snímek Můj strážný senior je v letošním roce tím zahajovacím. Je totiž poctou Sammu Hungovi, hongkongskému herci a mistrovi bojových umění. A co od snímku můžete čekat? Vypráví o stařecké demenci a o tom, že se nevyhýbá ani elitním osobním strážcům. Když už Ting nedokáže uhlídat ani vlastní vnučku, odchází na odpočinek. Ovšem zločin nikdy nespí, a když se do nebezpečí dostáva dcera Tingova nového souseda, statečný senior se rozhodne bojovat s místní mafií.
Černá komedie a nekompromisní akce
Neměli byste vynechat ani snímek Parchanti, který dorazí až z dalekého Tchaj-wanu. Vysloužil si totiž šest nominací na prestižních cenách Golden Horse Awards. Jde o spojení černé komedie a nekompromisní akce. Hlavním hrdinou filmu je bývalý basketbalista Rui, který je obviněn z bankovní loupeže a tak se vydává na krvavou cestu za očištěním svého jména. Filmu nechybí jízlivý humor, brutální akce ani dynamický styl.
Zikmund a Hanzelka v Japonsku
V neděli od 17 hodin také proběhne projekce krátkometrážních dokumentárních filmů o Japonsku z roku 1963 známých cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky. Po jejím skončení naváže beseda s režisérkou Harunou Honcoopa a fotografem i cestovatelem Zdeňkem Thomou, který strávil mnoho let ve více než dvaceti asijských zemích.
K vidění i poslechu toho ovšem bude mnohem víc. Další informace se o festivalu dozvíte ZDE.
Foto: foto z filmu Můj strážný senior, Filmasia
První adventní víkend je tu. Ale pokud zrovna nechcete trávit čas se svařákem a langošem na vánočních trzích, jistě vám přijdou vhod tipy na jiné zajímavé akce.
Film / Ozvěny Noir Festivalu
Nestihli jste navštívit letošní ročník Noir Film Festivalu? Nevadí. Ty nejlepší filmy teď můžete vidět v Lucerně. Promítat se bude například film Alfreda Hitchcocka Rebecca (1940), snímek Fritze Langa Šarlatová ulice (1945) nebo Gauneři (1992) Quentina Tarantina.
KDE: Kino Lucerna
KDY: pátek 29. 11. – sobota 30. 11.
Hudba / Banco de Gaia: 30 Times Around the Sun
Toby Marks aka Banco de Gaia působí na elektronické hudební scéně už třicet let. Právě tehdy se poprvé objevil na londýnské klubové scéně s unikátní fúzí ambientu, etnické hudby, taneční elektroniky a psychedelie. Nyní si ho můžete užít i v Praze.
KDE: Rock Café
KDY: pátek 29. 11. od 21:00
Výstava / Šlitr Šlitr Šlitr
Výtvarnou tvorbu Jiřího Šlitra připomene výstava, která se od 30. listopadu koná ve Ville Pellé. Kromě výstavy se také můžete seznámit s unikátní knihou knihu kreseb a korespondence s Jiřím Voskovcem, na které se teprve pracuje, a kterou můžete finančně podpořit ZDE.
KDE: Villa Pellé
KDY: sobota 30. 11. – sobota 15. 2. 2020
Film / FAMUFEST
To nejlepší z filmové tvorby zahraničních filmových škol zhlédnete už tento víkend. V rámci FAMUFESTU se budou konat také přednášky i panelové diskuze.
KDE: Palác Lažanských a Studio FAMU
KDY: do neděle 1. 12.
Umění / Czech Press Photo
To nejlepší z české a slovenské (reportážní) fotografie můžete letos vidět v Czech Photo a to až do čtvrtka 30. ledna 2020. Během trvání výstavy proběhne několik doprovodných akcí.
KDE: Czech Photo (Na Zlatě 1)
KDY: do čtvrtka 30. 1. 2020
Nakupování / Dyzajn market Zima
Na tři sta padesát tuzemských i zahraničních designérů se vám už tento víkend představí se svými výrobky na náměstí Václava Havla. A to je ideální možnost nakoupit vánoční dárky nebo si udělat radost nějakým originálním kouskem oblečení či do domácnosti.
KDE: náměstí Václava Havla (piazzeta Národního divadla)
KDY: sobota 30. 11. – neděle 1. 12.
Literatura / PhaseBook
Milujete knížky? Rádi je kupujete a objevujete nové literární poklady? A znáte PhaseBook? Jde o prodejní výstavu alternativních knižních publikací, tudíž máte jedinečnou příležitost seznámit se s knihami, na které jen tak nenarazíte.
KDE: CAMP
KDY: sobota 30. 11. – neděle 1. 12.
Literatura / Křest knihy Metrovize
Vydejte se na průzkum pražského podzemí a poznejte historii, současnost i budoucnost pražského metra v architektonických perspektivách a vizualizacích. Kniha Metrovize nemá jen informační hodnotu, ale hlavně je to jedna z nejhezčích knich, která u nás letos vyšla.
KDE: CAMP
KDY: neděle 1. 12. od 17:00
Foto: archiv
Ano, některé už skutečně začaly. Jiné za pár dní teprve propuknou. Kde nasajete tu pravou vánoční náladu a atmosféru?
Náměstí Míru
Už několik let u mě suverénně vedou trhy na náměstí Míru. Nejenže tu najdete nejlepší svařák, ale také stánky s poctivým českým zbožím. Svíčky, vánoční dekorace, výrobky z ovčí vlny, cukroví a to všechno zahalené do nádherné osvětlené výzdoby. Děti i dospělé určitě nadchne ručně vyřezávaný dřevěný betlém.
KDY: středa 20. 11. – úterý 24. 12.
Náměstí Jiřího z Poděbrad
I tady se samozřejmě každoročně konají vánoční trhy a tak nebudou chybět ani letos. Těch pár dřevěných boudiček ale příliš pozornosti nepřitahuje. Trhy na Jiřáku většinou vypadají hodně posmutněle.
KDY: neděle 1. 12. – úterý 24. 12.
Tylovo náměstí
Bývá tu dost rušno, protože trhy nejsou nijak velké, zato si tu dáte dobrého langoše nebo svařák. Navíc jsou trhy situovány jen kousek od stanice metra a tramvaje I. P. Pavlova.
KDY: úterý 26. 12. – úterý 24. 12.
Náměstí Republiky
Rukodělné výrobky, vánoční cukroví, adventní věnce a další zboží s vánoční tématikou na vás čekají i na náměstí Republiky. Stánky před Palladiem jsou otevřeny každý den až do 22 hodin, některé dokonce až do půlnoci. Vánoční trhy se však konají také směrem k ulici V Celnici. Ty však mají otvírací dobu pouze do 19 hodin.
KDY: pondělí 30. 11. – pondělí 30. 12. (před Palladiem) / pondělí 25. 11. – úterý 24. 12. (směrem k ulici V Celnici)
Václavské náměstí
Tradiční dřevěné domky se svařeným vínem, grogem, punčem nebo medovinou samozřejmě ani letos neminou Václavské náměstí. Nebude chybět ani vánoční zboží a pochutiny, které lákají zejména zahraniční turisty.
KDY: sobota 30. 11. – pondělí 6. 1.
Staroměstské náměstí
Jde zřejmě o nejnavštěvovanější vánoční trhy v Praze. Kromě klasických trhů bude na Staroměstském náměstí také podium, kde po celou dobu konání trhů bude probíhat zábavní program pro děti i dospělé. Trhy jsou otevřeny každý den do 22 hodin, některé stánky s občerstvením až do půlnoci.
KDY: sobota 30. 11. – pondělí 6. 1.
Pražský hrad
Nejrozsáhlejší hradní areál na světě skýtá prostor pro neopakovatelnou vánoční atmosféru, která láká zejména zamilované páry a rodiny s dětmi. Stánky budou rozmístěny mezi katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
KDY: neděle 24. 12. – pondělí 6. 1.
Výstavistě Praha Holešovice
V prvním adventním víkendu se budou konat vánoční trhy i v Praze na Výstavišti v Holešovicích. Už v pátek 29. listopadu se tu také rozzáří vánoční strom. Kromě toho ale návštěvníky čeká i bohatý program v podobě lampiónového průvodu, veřejného bruslení, hudby, tance i dětských dílniček.
KDY: pátek 29. 11. – neděle 1. 12.
Ládví
Prodej vánočních stromků, sušených plodů, výrobků z ovční vlny, pekárna, uzeniny i pivo na jednom místě – to vše najdete na vánočních trzích přímo na metru C na stanici Ládví. V pondělí 2. prosince se tu také bude rozsvícet vánoční strom.
KDY: pondělí 2. 12. – neděle 22. 12.
Anděl
Na pěší zóně se i letos objeví několik desítek stánků s tradičním vánočním sortimentem včetně punče nebo bombardina. Pokud tedy budete mít cestu kolem, rozhodně se stavte.
KDY: sobota 30. 11. – pondělí 23. 12.
Foto: archiv
Nebudu vám tvrdit, že se mi tento román Josefa Škvoreckého četl dobře. Protože se odehrává v několika časových rovinách, vyžaduje soustředěnost, rozhodně ne mou roztěkanost. Pokud ale máte chuť přečíst si o tom, jak se Dannymu Smiřickému žilo v začátcích komunistické éry, tak do toho.
Škvoreckého alter ego v exilu
Danny Smiřický je na české literární scéně už notoricky známou postavou. Milovník žen a Škvoreckého alter ego se poprvé objevuje v roce 1948, ale veřejnost měla možnost se s ním seznámit až po dlouhých deseti letech, kdy bylo Škvoreckého dílo konečně režimem povoleno. Danny Smiřický se v jeho dílech objevuje opakovaně, například v Tankovém praporu, ve Lvíčeti, Prima sezóně, Příběhu inženýra lidských duší nebo také v Miráklu. A o Miráklu teď také bude řeč.
Mirákl je první knihou Josefa Škvoreckého, kterou vydal v exilu. Odehrává se pár let po konci druhé světové války, v období mezi léty 1949 až 1970. Danny Smiřický nastupuje jako učitel do dívčí školy a samozřejmě jeho přítomnost nezůstává u studentek bez povšimnutí. A tak musí řešit nejen své milostné problémy, ale také tehdejší politickou situaci, která se ho osobně dotýká. Komunisté totiž začínají vést válku proti kulakům (bohatým rolníkům) a tím ohrožují výuku na střední škole. Kromě toho se na pozadí všech událostí, které Dannyho potkají, odehraje takzvaný „čihošťský zázrak“. Během kázání kněze Toufara v obci Čihošť se několikrát pohne půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Celou událost začne vyšetřovat i StB, neboť se o ni zajímají i místní obyvatelé. Komunisté záhy `čihošťský zázrak` využívají k tomu, aby posílili represe proti církvi a vytvářeli proticírkevní propagandu.
Danny se později dostává do Prahy a stává se součástí tehdejší absurdní literární společnosti a ještě nepochopitelnější kulturní politiky. Toť k ději jako takovému.
Od mládí až po stáří
Zatímco první třetina románu, která se věnuje hlavně Dannymu a jeho vztahu s `Liškou`, se mi četla jako po másle, druhou třetinu, kterou Danny tráví v Praze, jsem skoro nevnímala a některé pasáže tak musela číst opakovaně. Až u třetí jsem se zase chytla a pozorovala, jak se Danny a jeho spřízněná duše `Liška`, která dříve nechápala víru v boha ani nic, co se víry a církve týkalo, změnili. Abych byla upřímná, mnohem raději mám Arnošta Lustiga nebo Milana Kunderu. Přesto je Mirákl už třetí kniha, kterou jsem si od Josefa Škvoreckého přečetla. Ne však kvůli ději jako takovému, ale hlavně proto, jak výstižně dokáže popsat atmosféru tehdejší doby. Sympatický je mi také jeho bezprostřední styl vyprávění a smysl pro humor.
Své místo na vrcholu české literatury má opodstatněně, to rozhodně, v mé knihovně má také své místo, ačkoliv tuším, že k jeho knihám, které mám již přečtené, se už nevrátím.
Foto: archiv
Nebudu tu psát o diářích, které seženete v každém papírnictví nebo knihkupectví. V tomto článku bych vám ráda představila diáře, které si zaslouží dostat se ke svým majitelům, ale skoro nikde nejsou vidět. Moc se o nich nepíše ani nemluví. Jsou to diáře jako stvořené pro ty, kteří si potrpí na neotřelý design a minimalismus.
DIÁŘoBLOK
Ručně šitý diář od Ivy Krupicové, designérky a ilustrátorky, potěší snad každého, kdo má rád jednoduchost. Diář se vejde do každé kabelky, ale zase není tak malý, aby se vám do něj nevešel každodenní nabitý program.
Diář PAPE
Díky tomu, že je diář nedatovaný, můžete si do něj začít psát kdykoliv, nejen od nového roku. Je samozřejmě také ručně zhotovený, v otevřené vazbě s měkkými koženými deskami ve formátu A5. Blok diáře je složen ze 12 složek rozdělených na jednotlivé měsíce. Jeho součástí jsou ilustrace, které si můžete libovolně dokreslit. Nechybí ani záložková stuha a praktická kapsa. V tomto studiu však nepodceňují ani kvalitu papíru. Použit je smetanový papír Munken v kombinaci s šedým ofsetovým papírem.
Reformát
Diáře v menších i větších velikostech designéři zhotovují ze všeho, co jim přijde pod ruku. Používají plakáty, časopisy, knihy, kartony, barevné a novinové papíry, staré diáře i kalendáře, aby pro své zákazníky vyrobili něco, co hned tak každý nemá. Každý kus je originál a rozhodně s žádným výrobkem z Reformátu nezůstanete bez povšimnutí. Reformát je papírnictví a knihařská dílna v jednom a jestli ještě nemáte nakoupené všechny vánoční dárky, rozhodně se do jejich dílny přijďte podívat. Nejen na diáře.
The Žurnál
Ani kolegové ze Slovenska v nápaditosti nezůstávají pozadu. Vytvořili Ročník, Půlročník, Kreativce a Nápadníka. Tento projekt, který mají na svědomí čtyři kamarádi, rovněž vyvinul metodu, která by vás měla motivovat k plnění týdenních, měsíčních i ročních cílů a tak dosáhnout toho, co si přejete. Jde o velmi jednoduchou metodu, kterou pochopí úplně každý. Pokud tedy dáváte přednost motivačním diářům, tohle je ten pravý.
Voala
Hledáte diář, který vás nebude stát moc, ale zároveň se nechcete spokojit s jen tak ledajakým diářem? Voala je pro vás správnou volbou. Diář tu vyrábějí ve dvou velikostech a je chráněn praktickým plastovým obalem, který zabraňuje poškození a ušpinění. Vnitřní blok je vyroben ze 100 % recyklovaného papíru.
Papelote - Vega
Tohle papírnictví je srdcovkou tisícovek spokojených zákazníků už několik let. Láska k papíru tvůrců z grafického studia je bezmezná a rok co rok přícházejí s novými diáři, bloky, sešity i dalšími výrobky. Mě letos nejvíc zaujal diář Vega L. Týdenní diář poskytuje dostatek místa pro plánování i poznámky a navíc je schován v odolném obalu z veganské kůže. Díky němu přežije téměř cokoliv.
Úvodní foto: archiv
Nejsmutnější geologická epocha je ta lidská.
V roce 1950 Země vstoupila do nové epochy – období fatálního vlivu člověka na přírodu. Přesná definice jeho počátku je možná díky prokázanému náhlému vzestupu plutonia v geologických vrstvách, což je mimochodem následek testu atomových zbraní během Studené války. Je to vůbec poprvé, kdy působení lidstva na planetu představuje silnější zátěž než zemětřesení, tsunami či jiné geologické procesy.
Vizuálně působivý materiál zobrazující tyto negativní změny přináší dvojice dokumentaristů Jennifer Baichwalová a Nicholas de Pencier a fotograf Edward Burtynsky. Od stejného týmu byl na jihlavském festivalu dokumentárních filmů, odkud si jejich aktuální počin letos odnesl cenu, promítán snímek Manufactured Landscapes (2007). Do výčtu společných děl patří ještě Watermark (2014), který uzavírá tematickou trilogii.
Kontemplativní záběry kamery na zdevastovanou krajinu vznikly na půdě (a ve vzduchu) dvaceti zemí napříč celým světem – kromě Antarktidy tvůrci do svého přehledu zahrnuli všechny světadíly. Hojně jsou využity pohledy z ptačí perspektivy nasnímané za pomoci dronů či helikoptér, které ze zamořených vodních ploch kouzlí barevné obrazce. Nesčetné záběry těžebních dolů, do jejichž stěn kutají stroje svou neúnavně mechanickou silou, zase tvoří galerie geometrických struktur. Obří jeřáby, komíny chrlící oblaka kouře, zakusující se bagry i laviny odpadků se ukazují tak, jak jsme zvyklí vídat opulentní oslavy krásy přírody.
Samostatné kapitoly se věnují ohroženým nebo už vyhynulým živočišným druhům. Strohý výčet zvířat, které naše děti budou znát zřejmě už jen z učebnic, drsně poukazuje na fakt, že se ocitáme v epoše šestého masového vymírání druhů. Do paralely staví osud slonů a mamutů. Pravěký příbuzný dnešních slonů vyhynul na začátku předchozího geologického období – holocénu. Současný největší suchozemský savec o své přežití bojuje právě teď, tedy opět na začátku nastupujícího geologického období.
Dalším průvodním zhoubným jevem Antropocénu je acidifikace moří a oceánů, přičemž okyselování vod probíhá daleko rychlejším tempem, než se předpokládalo. Nízké pH škodí řadě podmořských obyvatel, mezi všemi třeba korálům. Ty nejprve přijdou o svou přirozenou barvu a poté odumřou. Jejich útesy tvoří celý ekosystém, takže spolu s jejich úbytkem dochází k úhynu nepřeberného množství jiných živočichů.
Zamyšlení nad významem destruktivních změn, které aktuálně probíhají, obsahuje nečekaně i humorné momenty. Třeba když štáb zavítá do ruských šachet, kde horníci vtipně komentují natáčení. „Milujeme svou práci! Jsme moc spokojení!“ hlásí poté, co zjistí, že kamera zaznamenává nejen obraz, ale i zvuk.
Ekologický apel využívá kombinace vědy a umění, aby poukázal na fakt, že lidstvo se nachází v bodě, kdy už nelze zavírat oči a čekat, že to za něj někdo vyřeší. Krásné, ale drásavé záběry zjemňuje svým hlasem Alicia Vikander.
Snímek Antropocén: Epocha člověka měl premiéru ve čtvrtek 14. 11.
Hodnocení: 80 %
Autor: Lenka Hradecká, recenze vyšla v časopise Cinema 12/2019
Na pražském náměstí Míru tento týden zahajují provoz vánoční trhy a to je známka toho, že Vánoce se neodvratně blíží. Pojďme na ně ale ještě chvíli nemyslet a věnujme se kultuře a dalším zajímavým akcím.
Film/ Ukradený stát + diskuze
Dokumentární snímek Ukradený stát mapuje nejen současnou politickou a společenskou situaci na Slovensku, ale také to, kam jsme se třicet let od revoluce posunuli, a jak lze nazvat politické zřízení země, kde má demokracie výrazné deficity. V dokumentu vystupují novináři, bloggeři, advokáti i agenti zpravodajských služeb. Po projekci bude následovat diskuze.
KDE: Kino Ponrepo
KDY: středa 20. 11. od 20:30
Film / 22. Festival francouzského filmu
Milujete Francii? A co francouzskou kinematografii? Ve vybraných pražských kinech můžete až do středy 27. listopadu navštívit ty nejoceňovanější a nejnovější francouzské snímky.
KDE: Praha – různá kina
KDY: do středy 27. 11.
Umění / 1989
Národní galerie si pro své návštěvníky připravila výstavu, která přináší díla českých umělců a fotografů, v nichž se snažili zachytit rok 1989. Tento rok totiž nebyl výjimečný jen co se týče politické situace, ale také z hlediska uměleckého, zejména ve fotografii. Výstava se proto snaží prozkoumat tento osudový rok z trochu jiných úhlů.
KDE: Národní galerie – Veletržní palác
KDY: do neděle 16. 2. 2020
Hudba / Imagination Festival 2019
Festival moderních elektronických hudebních žánrů a audiovizuální zážitek v jednom. Dvě pódia a nálož drum&bass a harder styles. Na festivalu budou samé hvězdy z Evropy, Austrálie nebo Ruska.
KDE: PVA Expo Praha Letňany
KDY: pátek 22. 11. od 20:00
Umění / Meat Design Ostrava
Festival plný inspirace, nápadů a nejnovějších designových kousků. Čekají vás přednášky, projekce, diskuze i workshopy. Právě tady máte ideální příležitost nakoupit originální dárky na Vánoce. Nebo si je rovnou vlastnoručně vyrobit.
KDE: Dolní oblast Vítkovice
KDY: od pátku 22. 11. do neděle 24. 11.
Literatura / Česká vlna 2019
Jedno odpoledne a moře literatury. To je Česká vlna, která přinese besedy, autogramiády a čtení českých autorů. O svých knihách budou povídat například Bianca Bellová, Petra Soukupová, Jan Němec nebo Alena Mornštajnová.
KDE: DOX
KDY: sobota 23. 11. od 14:00
Divadlo / Na větrné hůrce
Jedno z nejslavnějších děl anglické literatury Na větrné hůrce Emily Brontëové bude mít tento týden premiéru na prknech Švandova divadla. V hlavních rolích se ukáže Marie Štípková, nový člen souboru Jan Grundman a také se můžeme těšit na Annu Stropnickou.
KDE: Švandovo divadlo
KDY: premiéra v sobotu 23. 11. od 19:00
Nákupy / Žižkovský blešák
Doražte do klubu Storm, kde vás přivítá na třicet prodejců s různými kousky oblečení a doplňky z druhé ruky. Jídlo ani dobrá káva chybět nebudou.
KDE: Storm Club Prague
KDY: neděle 24. 11. od 18:00
Foto: Jakub Jíra, Na větrné hůrce, Švandovo divadlo
Co víte o Medě Mládkové? Že to byla mecenáška umění? Že založila Museum Kampa? A dál? Nebo snad ani nevíte ani to? Abych byla upřímná, o moc víc jsem před pár týdny nevěděla ani já. Proto jsem sáhla po knize, kterou bych vám nyní chtěla představit.
Kniha rozhovorů Meda Mládková – Můj úžasný život vám o této výjimečné ženě řekne vše, co o ní potřebujete a chcete vědět. Dozvíte se o jejím dětství a dospívání, o jejích tanečních začátcích ve Švýcarsku, seznámení s prvním manželem a následně i s osudovým mužem Janem Viktorem Mládkem, americkým ekonomem.
Od tance k ekonomii
Málokdo ví, jak se Meda jmenovala ve skutečnosti. Narodila se jako Marie Sokolová. Meda jí začali rodiče říkat proto, že spolu mluvili německy a maminka ji oslovovala zdrobnělinou od slova děvče, mädchen. Narodila se 8. září 1919 a tak letos oslavila neuvěřitelných 100 let. Nejprve se živila, nebo ještě lépe – přivydělávala si tancem během studií ve Švýcarsku. Chtěla se učit jazyky, které ji bavily, ale pak se rozhodla jít ekonomickým zaměřením a dala se na studium ekonomie a politické vědy. Do politiky se však nikdy nehrnula. Tušila totiž, že její místo je někde jinde.
Osudový rok 1948
Toužila pomáhat umělcům, o kterých se nesmělo mluvit ani psát. Rok 1948, přesněji únor roku 1948, pro ni byl zlomovým. Nesouhlasila s komunistickým režimem a proto se odmítla ze Švýcarska, kde studovala a pracovala, vrátit do Československa. Toto rozhodnutí pak mělo dopad na celý zbytek jejího života.
Manželství bez lásky
Pokud by si snad někdo myslel, že se v této knize sama o sobě Meda Mládková vyjadřuje jen v superlativech, a nerada vypráví o svých chybách a slabých stránkách, ten by nebyl dál od pravdy. Sběratelka umění na sebe například prozradila to, proč si brala svého prvního manžela, belgického šlechtice. Provdala se za něj jenom proto, aby získala občanství demokratické země. Láska v tom nebyla žádná. To až se svým druhým manželem Janem Mládkem prožívala lásku, tu pravou, která trvá až do smrti.
Získala Sovovy mlýny na 99 let
Kniha rozhovorů doplněná o texty Medy Mládkové, dopisy, historické souvislosti a fotografie z archivu Medy Mládkové je uceleným přehledem toho, co byste o této mecenášce měli vědět. Knih o ní bylo sepsáno už několik a pokud chcete, můžete je přečíst všechny. Jedno ale tyto knihy spojuje, oslavují Medu Mládkovou jako ženu, která celý život vkládala energii a všechnu životní sílu do československých umělců, aby jim alespoň trochu zjednodušila cestu k potenciálním obdivovatelům. Nebýt Medy Mládkové, dnes by zřejmě doma ani v zahraničí nesklízel takový ohlas František Kupka. Ani mnoho dalších umělců, kteří v Československu byli zakázaní.
Když pak bojovala o Sovovy mlýny, dnešní Museum Kampa, z něhož plánovala udělat výstavní prostor a navrátit všechna nasbíraná díla zpátky do země, kam patří, nevzdala to ani tehdy, když vedení Prahy její plán zavrhlo. Nakonec ale zvítězila, magistrát Nadaci Jana a Medy Mládkových, kterou založili, pronajal Sovovy mlýny na dobu 99 let.
Celý život pomáhala druhým
Ondřeji Kundrovi, autorovi knihy, se podařilo vyzpovídat Medu Mládkovou doslova a do písmene až na dřeň. Díky tomu se z knihy Meda Mládková: Můj úžasný život nestala jen obyčejná biografie, kterou po přečtení vrátíte do knihovny nebo pošlete dál, ale publikace, z níž můžete citovat, ke které se po letech rádi vrátíte a připomenete si, že existují tací, kteří celý svůj život zasvětili něčemu, čemu věřili a neváhali do toho dát téměř všechny své úspory. A Meda Mládková věřila, že může pomoci naší kultuře a našim umělcům. Podařilo se jí to. Víc udělat nemohla.
Foto: archiv
Letos uplyne třicet let od sametové revoluce, boje za svobodu a demokracii. Ačkoliv v Česku aktuálně z politického hlediska nevládne zcela příznivá situace, důvod k oslavám přeci jenom máme. Jsme totiž svobodní a žijeme v zemi, kde můžeme otevřeně prezentovat svůj názor. Tak vyražte do ulic a přidejte se k těm, kteří za svobodu a demokracii 17. listopadu 1989 bojovali a k jejich následovníkům, kterým není jedno, co se v naší zemi děje.
Program na celý den
Součástí Festivalu svobody jsou diskuze, přednášky, promítání dokumentárních snímků, výstavy, naučné prohlídky i videomapping. Slavit se bude od dopoledních hodin až do pozdního večera.
To hlavní se samozřejmě bude dít okolo Národní třídy a na náměstí Václava Havla u Národního divadla. Část programu se ale také odehraje na Albertově, v kampusu Hybernská a na Václavském náměstí.
440 metrů dlouhý videomapping
Tím dětmi i dospělými nejočekávanějším programem je však obrazovo-zvuková instalace Paměť národa: 1989 na Národní třídě. Přímo na domy se bude promítat světlo, zvuk a příběhy spojené s výročím sametové revoluce. Na Národní třídě tak bude využito 230 synchronizovaných světel s prostorovým hudebním doprovodem a pěti velkoformátovými projekcemi. Celá show bude dlouhá 440 metrů a začíná v 17:00, 18:45 a ve 20:00.
Celý program najdete ZDE.
Foto: Lukáš Černý, Festival svobody
Můj oblíbený festival se blíží. A co přinese letos? Letošní ročník vzdává poctu jednomu z nejdůležitějších řemesel hongkongské kinematografie – práci kaskadérů.
Program bude letos složený ze dvou sekcí. První se zaměří na hongkongskou akci, druhá na její následníky z dalších asijských zemí.
Nejšílenější kaskadérské kousky
Patnáctý ročník festivalu asijských filmů Filmasia proběhne ve dnech 5. až 8. prosince v pražských kinech Lucerna a Ponrepo. Kromě oslavy akčních filmů a kaskadérů se také dostanou na řadu hongkongské filmy o bojových uměních, které jsou známé po celém světě. Součástí festivalu bude i sekce Kmotři akce zaměřená na hongkongský akční film a nejšílenější kaskadérské kousky.
Zalá éra filmů o bojových uměních
Celý program odstartuje ve čtvrtek 5. prosince v 19:00 v kině Lucerna poctou Sammu Hungovi s filmem Můj strážný senior. Tento snímek je jakýmsi ohlédnutím za zlatou érou filmů o bojových uměních.
Celý program si můžete prohlédnout ZDE.
KDE: Kino Lucerna a Kino Ponrepo
KDY: čtvrtek 5. 12. – neděle 8. 12.
Foto: Filmasia
Tento týden slavíme kulaté výročí. Uplyne třicet let od sametové revoluce, proto se program v tomto týdnu věnuje právě tomuto tématu. Pojďme zavzpomínat.
Film / Sametové filmy
Od 13. do 17. listopadu pořádá Národní filmový archiv společně s Institutem dokumentárního filmu cyklus Sametové s podtitulem Štěstí není stav, ale okamžik. Během pěti večerů se můžete těšit na pět dokumentů o roce 1989 pohledem dokumentaristů, jimž se podařilo zachytit revoluci v prvních dnech revoluce i v prvních měsících po ní.
KDE: Kino Ponrepo
KDY: středa 13. 11. – neděle 17. 11.
Film / Antropocén
Do kin vstupuje dokumentární snímek, který mapuje všechny lidské činnosti, které naší planetě nejvíce ubližují. Těžba, zakládání skládek, zabíjení slonů v Africe, výroba lithia… Nejen to přispívá k devastaci přírody. Antropocén má za cíl dostat do co nejširšího povědomí dechberoucími snímky a kamerovými záběry historii geologie.
KDE: celá ČR
KDY: premiéra ve čtvrtek 14. 11.
Divadlo / Pražská Noc divadel
Už se těšíte na největší divadelní zážitek v Evropě? Desítky nejen divadelních scén nabídnou návštěvníkům program související s tématem sametové revoluce. Diskuze, přednášky, výstavy, instalace a samozřejmě divadelní představení, o tom všem je Noc divadel.
KDE: Praha
KDY: sobota 16. 11. po celý den
Divadlo / Poprask na laguně
Divadlo DISK chystá premiéru slavné hry Carla Goldoniho v dosud nehraném překladu Rudolfa Součka. Nastává poprask a mohou za to cukety v cukru. Všude je zmatek, ženy jsou naštvané a muži žárlí. Jak si s tím vším poradí soudní vyšetřující?
KDE: Divadlo DISK
KDY: premiéra / pátek 15. 11. od 19:30
Film / Týden ukrajinského filmu
Snímky, které budou v rámci festivalu představeny, se týkají především anexe Krymu a konfliktu na Ukrajině. Mimoto ale budou představeny snímky uvedené na filmovém festivalu v Benátkách, například poslední snímek Agnieszky Hollandové Pan Jones nebo komedie Mé tiché myšlenky Antonia Lukiče.
KDE: Kina Atlas a Evald
KDY: do pondělí 18. 11.
Umění / NGP – Opening 89
Nově otevřenou výstavní sezónou si připomeneme třicáté výročí sametové revoluce. Součástí slavnostního večera bude i koncert a DJská show.
KDE: Národní galerie (Veletržní palác)
KDY: čtvrtek 14. 11. od 19:00
Divadlo / 24. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka
Deset výrazných a inovativních inscenací z Německa, Rakouska, Švýcarska, Lucemburska, Lichtenštejnska i Česka se představí hned na několika pražských scénách. Moc-bezmoc, to je téma letošního ročníku.
KDE: Praha – různá místa
KDY: sobota 16. 11. – úterý 3. 12.
Umění / Plzeň Design Week
Přednášky, diskuze, workshopy. A vše bude věnováno módě, architektuře, designu a řemeslu. Přijďte se podívat na to nejnovější a nejzajímavější z designového světa. Festival nabídne více než padesát současných značek.
KDE: DEPO2015 (Plzeň)
KDY: do neděle 17. 11.
Umění / Paměť národa: 1989 – projekce a světelná instalace
Během odpoledne a večera představí Paměť národa ojedinělou projekci a světelnou instalaci přímo na domech na Národní třídě. Celá instalace bude dlouhá 440 metrů. Hlavní projekce začínají v 17:00, 18:45 a ve 20:00.
KDE: Národní třída
KDY: neděle 17. 11. od 17:00
Foto: 24. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka, Farm Fatale, Martin Argyroglo
Příběhy o lidech a jejich bezmezné lásce ke zvířatům nevyhledávám. Přesto se ke mně dostala kniha tomuto tématu velmi blízká a to zásluhou jejího autora. Bez toho, aniž bych si o něm nebo o knize cokoliv zjistila, pustila jsem se do čtení. A jak to dopadlo?
Esence Asli by podle anotace mohla zaujmout především ty, kteří se vydali nebo by se chtěli vydat duchovní cestou života, nebo ty, co zažili Indii na vlastní kůži. Je ale i pro všechny, co rádi čtou o vztazích mezi lidmi a zvířaty a také pro ty, co si chtějí přečíst něco zcela jiného. Něco, co rozhodně nepatří do mainstreamu.
Magicky realistické
Já spadám do té poslední kategorie, protože všechny předchozí jdou zcela mimo mě. Kniha je skutečně odlišná od všeho, po čem běžně většina z nás sahá. Minimalistické vyprávění je protknuté hlubokými myšlenkami a s tím souvisejícím duchovnem a melancholií. Kdybychom chtěli knihu přiřadit k určitému směru, zřejmě by se většina z nás přiklonila k magickému realismu. Skutečnost se mísí s nereálnými, iluzivními prvky. Přesto nás autorovo vyprávění vtáhne natolik, že věříme všemu, co se v knize odehrává.
Mezi Egyptem a Indií
Hlavní postava, muž jménem Kouzelník, putuje po světě se svou psí přítelkyní Asli. Zbožňují se, ale jeden na druhém nejsou závislí. Někdy se fenka zkrátka sebere a jde si vlastní cestou, a později se ke Kouzelníkovi zase připojí. Mlčky putují bok po boku, někdy každý sám, ale vždycky se shledají. Až jednoho dne, ze zcela nepochopitelných důvodů, Kouzelník fenku v Egyptě opouští. Prodá ji námořníkům, aby na lodi chytala krysy. Loď společně s Asli vyplouvá a ta se tak dostává až do Indie. Kouzelník si ovšem záhy uvědomuje, jakou chybu udělal, a vydá se Asli hledat. Z Egypta do Indie je ovšem daleká cesta a existuje jen malá pravděpodobnost, že se ti dva setkají. Na druhou stranu, v magickém realismu je možné úplně všechno.
Zpomalte a přemýšlejte
Esence Asli je útlou knížkou, která ve vás na první pohled může vyvolat vzpomínky na slavnou povídku angloamerického spisovatele Ericka Knighta Lassie se vrací. A pravdou je, že mnohé mají společné, v mnohém se ovšem liší. Zatímco Lassie se vrací je především o vztahu dvanáctiletého chlapce Joea a jeho čistokrevné kolie Lassie, Esence Asli je v první řadě o moudrosti a poselstvích, meditaci a hledání štěstí a sebe sama. Alespoň tak jsem ji vnímala já. Není však vyloučeno, že každý čtenář si z knihy odnese zcela něco jiného. Třeba právě pro vás bude primárně o vztazích mezi lidským a zvířecím světem, avšak pro někoho jiného může být vzpomínkami na špinavou, zapáchající a chudobnou Indii.
Milovník indických jídel a angličtiny
Šestadvacetiletý rodák ze Zlína, autor knihy Vojtěch Skovajsa, se dal na studium ruštiny, které však přerušil, aby se mohl vydat do Indie jakožto dobrovolný učitel angličtiny. Jeho druhá návštěva této země spočívala ve sbírání odpadků a absolvování desetidenního kurzu meditace vipassana. Sám o sobě tvrdí, že je milovníkem indické kuchyně, angličtiny, cestování do dalekých krajů a občasné fyzické námahy.
Vryje se vám hluboko do paměti
Protože je Esence Asli jeho prvotinou, nelze jí vytknout vůbec nic. Má velmi osobitý, jak již bylo řečeno, minimalistický styl vyprávění, ví, o čem píše, a nechybí mu ani smysl pro nečekané vypointování příběhu. Byla-li by to však jeho druhá knížka, ani pak bych jí nic nevytkla. Vojtěch Skovajsa zřejmě nikdy nebude autorem, který zaujme širší čtenářské publikum, ale ti, co ho jednou začnou číst a naplno se pohrouží do jeho textů, si ho vryjí hluboko do paměti.
Foto: archiv
Do pražských i regionálních kin míří již 22. ročník Festivalu francouzského filmu. A to si rozhodně nesmíte nechat ujít.
Komedie na úvod
Zahájení celého festivalu je naplánováno na středu 20. listopadu v kině Lucerna. Těšit se můžete na předpremiéru komedie Nicolase Bedose Tenkrát podruhé, lovestory o tom, co by se stalo, kdybychom se mohli vrátit do minulosti a zopakovat si všechny krásné okamžiky, které jsme prožili.
Pro veřejnost bude festival zahájen v kině Světozor taktéž snímkem Tenkrát podruhé.
To nejlepší z Cannes
Francouzský institut si připravil ještě jedno zahájení a to v podobě snímku Portrét dívky v plamenech režisérky Céline Sciammy, promítaného v Kině 35. Tento film si z letošního ročníku filmového festivalu v Cannes odvezl cenu za nejlepší scénář.
Festivalové hostky
Hned dva předpremiérové tituly přijedou do Česka uvést jejich tvůrci, respektive tvůrkyně. Řeč je o snímcích Bílá jako padlý sníh režisérky a scenáristky Anne Fontaine, který se bude poprvé promítat ve čtvrtek 21. listopadu v 20:30 v kině Lucerna. Režisérka Lou Jeunet zas představí svůj režijní debut, film Curiosa, v pátek 22. listopadu taktéž ve 20:30 v Lucerně.
Praha i regiony
To však z předpremiér rozhodně není vše. Celkem nás jich čeká hned dvanáct. Kromě Prahy festival poputuje i do Brna, Ostravy, Českých Budějovic a Hradce Králové. Na Festivalu francouzského filmu bude uvedeno celkem padesát filmů ve sto padesáti pěti projekcích.
KDE: Praha + regiony
KDY: Praha / středa 20. 11. – středa 27. 11. // Regiony / čtvrtek 21. 11. – neděle 1. 12.
Více se o festivalu dozvíte ZDE.
Foto: Festival francouzského filmu
Víkend plný hudby, ovarů, prejtu, designu a kultury je tu. A počasí vás nemůže odradit.
Vzdělávání / Kontext 2019
Už v pátek se v kině Bio Oko uskuteční série přednášek o jazyce, textu, literatuře, poezii i fake news. Chcete-li se přihlásit, stále ještě máte šanci.
KDE: Bio Oko
KDY: pátek 8. 11. od 9:00
Literatura / Křest knihy Nemísta měst
Která místa jsou opomíjená, pomíjivá a míjená? To zkoumá v nové knize Anna Beata Háblová. Díky povídkám se dozvídáme o lidech, kteří neobývaná místa zabydlují, a eseje, které následují po krátkých povídkách, nám zase umožní nahlédnout problematiku v širších souvislotech. Přijďte pokřtít knihu Nemísta měst a obohatit svou knihovnu o další zajímavý kousek.
KDE: CAMP
KDY: pátek 8. 11. od 18:30
Divadlo / Festival Norma 2019
Ostrava hostí již 4. ročník festivalu autorského divadla a současného umění Norma. V prostorách bývalého hobby-marketu Bauhaus pořádá Studio Hrdinů ve spolupráci s galerií Plato přehlídku divadelních her, jejichž společným tématem je žena a ženskost a s tím spojená angažovanost, společenská kritika nebo sexualita. Letošní ročník nabídne hned několik oceňovaných mezinárodnních produkcí Itálie, Španělska, Polska a Francie.
KDE: Galerie Plato (Ostrava)
KDY: pátek 8. 11. – sobota 9. 11.
Gastro / První Pražská Asijská Zabijačka
Zbožňujete jitrnice, jelítka, ovárky, řízky nebo prejt? A máte rádi asijské chutě? Co takhle to zkombinovat? Přijďte do Jam&Co dát si pořádně do nosu, zapít to plzní a navrch si dát čerstvé vdolky.
KDE: Jam&Co
KDY: sobota 9. 11. od 9:00
Hudba / BUTY
Tohle bude velmi ojedinělý zážitek. Během divadelního koncertu kapely Buty uslyšíte jak nové skladby, tak jejich největší šlágry. Vstupenky stále ještě jsou.
KDE: Divadlo pod Palmovkou
KDY: sobota 9. 11. od 20:00
Hudba / Dennis Russell Davies & Maki Namekawa hrají Johna Cage
V rámci Strun podzimu a Týdne americké hudby si můžete v neděli přijít poslechnout Maki Namekawovou a jejího životního i uměleckého partnera Dennise Russella Daviese. Ti v rámci svého vystoupení zahrají klavírní skladby průkopníka americké moderní hudby Johna Cage.
KDE: C. Bechstein Pianocentrum
KDY: neděle 10. 11. od 18:00
Foto: Plzeň Design Week, 2media
Na slavnostní zahájení (to filmové) vás ale zvát nebudu. Je totiž beznadějně vyprodané. Ano, takový je zájem o queer filmový festival Mezipatra.
Na party je vstup zdarma
Už dnes v Praze startuje 20. ročník queer filmového festivalu Mezipatra, který, jak název napovídá, do kin přináší filmy s LGBT tematikou. Hned první den festivalu návštěvníci, kteří si koupili vstupenky včas, uvidí komedii Adam, kterou uvede sám režisér Rhys Ernst. Pokud se ale přeci jen budete chtít zahájení festivalu zúčastnit, doražte alespoň na party do kavárny v kině Lucerna, na kterou je vstup zdarma.
Co vás čeká a nemine?
Kromě snímků, jejichž plný výčet najdete na oficiálních stránkách festivalu, se můžete těšit i na doprovodný program. Soutěžit o cenu pro nejlepší celovečerní film bude hned deset filmů z celého světa. V mezinárodní soutěži se pak utká rovnou 37 krátkých filmů. Součástí programu jsou také dokumenty a retrospektivní sekce.
Na festivalu vystoupí i speciální hosté. Kromě již zmíněného režiséra Rhyse Ernsta dorazí i legenda berlínského nočního života Mahide Lein a německá DJka KILLA.
Více se o festivalu dozvíte ZDE.
Foto: snímek Adam, Mezipatra
Ještě pár dní máte na to, abyste navštívili výstavu, která mapuje počátky a výrazné mezníky prvního multimediálního divadla Laterna magika.
Mezníky Laterny
Výstava ovšem není založena na stručném výčtu důležitých mezníků Laterny magiky, ale je kombinací historických materiálů, ukázek pozdějších inspirací Laternou magikou i v jiných mediálních formátech a také představuje zcela nové umělecké projekty, které vznikají přímo v prostorách MeetFactory. Rovněž odhalíte základní principy, na kterých byla Laterna magika vystavěna.
Tuzemský i zahraniční pohled
Součástí výstavy je i několik děl Jakuba Nepraše z let 2007 až 2019, která byla součástí Nové scény a jenž částečně vycházejí právě z Laterny magiky. V galerii Kostka zas najdete instalaci Kamila B. Richtera a Michaela Bieleckého. Jde o architektonické objekty s projekcemi na polopropustné materiály.
Poslední část výstavy tvoří díla zahraničních rezidentek, které mají na Laternu magiku odlišný pohled než tuzemští umělci. Pokud tedy budete mít cestu kolem MeetFactory, určitě se na výstavě zastavte.
Soutěž o nejkrásnější knihu vyhrává…
Chcete se o Laterně magice dozvědět ještě víc? Doporučujeme přečíst si knihu Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky, která mapuje její historii mezi lety 1958 – 1992. Zakoupit si ji můžete přímo v MeetFactory. A to rozhodně doporučuji, jen málokterá kniha mě dokáže nadchnout svým grafickým zpracováním. Diktátor času je ovšem skutečně mistrovským počinem grafika Jana Matouška.
Více se o výstavě dozvíte ZDE.
Foto: archiv
Rádi tvoříte? Baví vás číst si v knihách plných tipů na dlouhé večery, receptů na tradiční pokrmy a domácí sirupy? A ještě raději si listujete v knihách plných rad a tipů? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, pak zbystřete. Mám tu knihu přímo pro vás.
Tulipánů nikdy není dost
Tradinář, jedna z nejkrásnějších knih, která u nás v letošním roce vznikla, vás zaujme na první pohled. A to především obálkou s rozkvetlými tulipány. Jakmile si v ní začnete listovat, zjistíte, že fotografie a celkové grafické zpracování knize dodávají to pravé kouzlo domácí pohody. Jistě si hned budete chtít také něco vytvořit.
Co měsíc, to spousta nápadů
A že tipů a rad je v knize sepsáno nespočet. Na každý měsíc v roce je pro vás připraven bohatý `nápadník`. U každého měsíce najdete seznam svátků a dalších významných dnů. Dále se seznámíte s rituály, které daný měsíc v různých koutech naší republiky probíhají a které se týkají i vás (budete-li chtít). Najdete tu také tipy, co si můžete vytvořit (většinou souvisí s tím, jaké rituály a svátky daný měsíc probíhají). V neposlední řadě najdete u každého měsíce recepty na tradiční pokrmy a nápoje.
Zábava i poučení
Každá kapitola vám přinese nejen poučení, ale také zábavu. Tradinář se hodí jako dárek pro každou ženu i muže, kteří se rádi dozvídají nové a především zajímavé informace z našich luhů a hájů, zejména co se dávných tradic týče. Ačkoliv, přiznávám se bez mučení, já na vaření ani ruční práce příliš nejsem, kniha mi i tak přináší radost. Jen listovat jí a číst si v ní při dlouhých podzimních večerech dokáže zahřát nejen na těle, ale i na duši. Pokud si tedy myslíte, že pro vás knížka není, protože nepatříte mezi tvořivé duše, nebo snad máte pocit, že české tradice znáte, hluboce se mýlíte. Tohle je knížka, kterou musí mít doma každý, kdo miluje zemi, v níž jsme se narodili.
Knihu Tradinář si můžete už brzy zakoupit ve dvou provedeních – obálka Máky nebo Věnec. Za mě rozhodně vede obálka s máky!
Knihu si můžete zakoupit ZDE.
Jak jste si možná všimli, říjen jsem tak trochu (vlastně úplně) vynechala. Omlouvám se, ale protože vám všechny divadelní tipy průběžně sdílím i na sociálních sítích, snad se tak moc nestalo. O listopadovou inspiraci vás ale neochudím.
Čarodějův učeň
Divadelní představení nejen pro děti. Chlapec Krabat se na prahu dospělosti musí rozhodnout. Buď bude mít nekonečnou moc, anebo bezmeznou lásku. Vybere si správně? Čarodějův učeň je nadčasový příběh o souboji, který alespoň jednou v životě svede každý z nás.
KDE: Divadlo D21
KDY: středa 6. 11. od 19:30 a v sobotu 16. 11. od 17:00
Oficiální stránky ZDE.
Handa Gote Research & Development
Tohle jste možná ještě nikdy neviděli. Jde totiž o psychedelický western z česko-německého pomezí. Dvě ženy a dva muže spojuje zločin a touha po odplatě. Je ale lidské chtít se pomstít? Ublížit jinému člověku? Stačí málo a v každém z nás se obnaží surová živočišná podstata.
KDE: Studio Alta
KDY: středa 6. 11. a čtvrtek 7. 11. od 19:30
Oficiální stránky ZDE.
Láska v době globálních klimatických změn
Tato hra měla premiéru v září, od té doby bývá beznadějně vyprodaná. Vstupenky na leden 2020 jsou ale ještě k mání, proto si pospěšte. Jde o hru dle stejnojmenné novely Josefa Pánka, která získala cenu Magnesia Litera. A o čem je? O hledání sebe sama. O rasismu, xenofobii a nevyzpytatelných cestách srdce.
KDE: Meetfactory
KDY: listopad i prosinec je již bohužel vyprodaný / 14. 1. a 16. 1. od 20:00
Více info ZDE.
Happy Chicken CZ – Drůbeží farma
Svět rozhodně není v pořádku. Už dávno to tu nevypadá jako v dobách našeho dětství. Happy Chicken CZ je černá komedie o životě na vesnici a poplašných zprávách o tom, že do Čech míří davy migrantů.
KDE: Divadlo pod Palmovkou
KDY: premiéra 15. 11. od 19:00
Více se o hře dozvíte ZDE.
Věci
Kolik věcí potřebujeme, abychom byli šťastní? A proč chceme pořád víc a víc? Hra o páru, muži a ženě, který si vysnil život v luxusu, na který nemá. Jak jejich společné sny a plány dopadnou?
KDE: A Studio Rubín
KDY: středa 13. 11. a čtvrtek 14. 11. od 19:30
Více se dozvíte ZDE.
Dánská dívka
Možná ji znáte. Dramatizaci knihy Davida Ebershoffa totiž proslavil film v hlavních rolích s Alicií Vikander a Eddiem Redmaynem. Přeneseme se do Kodaně roku 1924. Greta, dcera amerického velvyslance, je nepříliš úspěšnou malířkou. Za muže si však vybere nejúspěšnějšího krajináře té doby, Einara Wegenera. Jednoho dne ho požádá o to, zdali by jí nedělal modelku při malování portrétu operní divy. Jenže neví, co všechno tím způsobí. Z jejího manžela se stává žena.
KDE: Divadlo na Fidlovačce
KDY: premiéra čtvrtek 14. 11. od 19:00
Více se o divadelní hře dozvíte ZDE.
Moře klidu
Autorská inscenace Katedry loutkového a alternativního divadla vychází z odvěké fascinace jedinou přirozenou družicí Země a touhy překročit hranici pozemskosti a událostí, jež se stala symbolem dramatického technologického progresu, sebevědomým gestem a globálně sdílenou fantazií.
KDE: Divadlo DISK
KDY: pondělí 18. 11. od 19:30 / pondělí 25. 11. od 19:30 / 29. 11. od 19:30
Více info ZDE.
Oči v sloup
Hra volně navazuje na inscenaci Skončí to ústa (2016) a rozhlasovou Hru na uši (2018). Tato trilogie je hrou s vnímáním. Tentokrát je ale středem pozornosti zrak, pohled, tvář lidí pozorujících i pozorovaných. Herní principy se střídají a proměňují tak, aby divák pokud možno nezapomínal sám na sebe a své prožívání.
KDE: Studio Hrdinů
KDY: premiéra středa 20. 11. od 20:00
Více info ZDE.
Kytice
Jedna z nejkrásnějších a nejlépe zpracovaných činoher, které jsem měla kdy možnost v Národním divadle vidět. Klasické dílo Karla Jaromíra Erbena, sbírká básní Kytice, patří k nejčtěnějším českým dílům vůbec. Na prknech Národního divadla ji uvidíte zpracovanou uměleckým duem SKUTR, které se svého úkolu zhostilo na výbornou. Horší je, že divadlo hlásí vyprodáno. Pár vstupenek ale do konce roku ještě k dispozici je, ale dlouho neotálejte.
KDE: Národní divadlo
KDY: pondělí 25. 11. od 19:00 a sobota 30. 11. od 19:00
Další termíny představení najdete ZDE.
Foto: Věci, A studio Rubín
O tomto víkendu se nudit nebudete. Připravte si masky, ruce a nastartujte své chuťové buňky.
Literatura / Křest a autogramiáda knihy Devadesátky
Vzpomínáte si na pořad Volejte řediteli? Taky jste nakupovali zmrzlinu u Family Frostu? Sledovali jste Beverly Hills? To všechno byly naše devadesátky. A teď se bude křtít i stejnojmenná kniha autorky Johany Fundové.
KDE: CAMP
KDY: pátek 1. 11. od 18:00
Film / Aussie & Kiwi Film Fest
V pražských kinech Lucerna, Ponrepo a Atlas ode dneška až do příští středy probíhá festival filmů z Austrálie a Nového Zélandu. Dnes celý festival zahájí komediální drama Dámy v černém a vystoupení aboriginské zpěvačky Jessie Lloydové.
KDE: Kino Lucerna
KDY: pátek 1. 11. od 20:00
Veletrh / Cannafest 2019
Mezinárodní veletrh konopí slaví 10. výročí. Představí se tu kolem 300 vystavovatelů z více než 25 zemí. Seznámíte se se vším, co souvisí s pěstováním konopí a také si budete moct zakoupit semena nebo si vybrat z nepřeberného množství vaporizérů.
KDE: PVA Expo Praha Letňany
KDY: pátek 1. 11. – neděle 3. 11.
Party / Bloody Sexy Hallweekend
Pyšní se titulem nejdrzejší halloweenská party ve střední Evropě. Uvidíte šokující kostýmy i neotřelé dekorace. Můžete se také zúčastnit soutěže o nejlepší kostým. Vítěze čeká peněžitá výhra.
KDE: SaSaZu
KDY: pátek 1. 11. a sobota 2. 11.
Film / Kino Brasil
Festival brazilského filmu můžete navštívit v letenském kině Bio Oko. Doporučujeme zhlédnout filmy Sůl Země a Bacurau.
KDE: Bio Oko
KDY: do neděle 3. 11.
Food / Chilli Fest na Jižáku
Je tu akce pro všechny milovníky pálivých jídel! Všechny možné druhy chilli ani soutěže v jejich pojídání chybět nebudou. Tady vám zima rozhodně nebude.
KDE: Music Club Jižák
KDY: sobota 2. 11. od 18:00
Design / Výroba cestovního deníku
Používáte cestovní deník? Rádi si děláte zápisky z cest, abyste měli za pár let se svými dětmi či vnoučaty na co vzpomínat? Přijďte si jeden vyrobit do dílny Reformát na Letnou. Tohle studio je svou tvorbou naprosto výjimečné a jejich výrobky vás zaujmou na první pohled. Udělejte si hezké odpoledne a přijďte si zatvořit a pokochat papírenskými produkty.
KDE: Reformát
KDY: sobota 2. 11. od 13:00
Umění / Frame Prague Comics Art Festival
To nejaktuálnější z komiksové a ilustrační tvorby uvidíte právě zde. Jaké nové knihy vyšly samonákladem? Prostory Ústřední knihovny zaplní téměř třicítka nakladatelů z celého světa.
KDE: Ústřední knihovna (Mariánské nám.)
KDY: sobota 2. 11. – neděle 3. 11.
Divadlo / Don Quijote
Brněnské Divadlo Husa na provázku 25. října představilo premiéru Don Quijote, inscenaci na motivy románu Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Režie se ujal jeden z nejoceňovanějších českých divadelníků Jan Mikulášek. A už brzy se dočká premiéry i Praha v Divadle Archa.
KDE: Divadlo Archa
KDY: sobota 2. 11.
Foto: archiv
Letenské kino Bio Oko letos opět přináší to nejlepší z brazilské kinematografie. Těšit se můžete na snímky psychedelicky westernové i filmy s prvky magického realismu.
Letos to bude divočina
Čtyřdenní festival Kino Brasil nás letos potěší diváky i kritiky oceňovanými filmy, které pojí ústřední téma „divočina„. Pod tímto pojmem ale nemusíme vidět jen tropické deštné pralesy, ale také současnou ekologickou situaci v této exotické zemi i situaci původních obyvatel.
Nejočekávanější filmy
Divoká je v Brazílii i současná politická, společenská i lidskoprávní situace. O tom všem letošní snímky budou a máme se skutečně na co těšit. Zhlédnout můžete například psychedelický western z blízké budoucnosti Bacurau, film Azougue Nazaré, který získal hlavní cenu na filmovém festivalu v Rotterdamu a také na festivalu Kamera Ostrava Oko, či futuristické drama Boží láska.
Součástí festivalu bude i bohatý doprovodný program v podobě tematického minikurzu portugalštiny, ochutnávek brazilských dobrot, afterparty a taktéž nebude chybět ani program pro děti.
Více se o festivalu dozvíte ZDE.
Foto: film Boží láska, Aerofilms
Ne že by se toho u nás v Česku konalo málo, avšak nikdy není na škodu zhlédnout i nějakou zahraniční výstavu. Já před pár týdny zavítala do pařížského Centre Pompidou na výstavu Francise Bacona.
Zpátky po více než dvaceti letech
Galerie moderního umění a kulturní centrum Centre Pompidou přináší po výstavách Marcela Duchampa, Reného Margitta, Andrého Deraina a Henriho Matisse díla dalšího významného umělce 20. století. Britský figurativní malíř Francis Bacon se naposledy v tomto muzeu objevil v roce 1996. Od té doby uplynulo více než dvacet let a tak je na čase si opět připomenout jeho malby, na kterých pracoval od roku 1971.
Čím se liší od ostatních?
Výstava se zaměřuje na to, jak jeho literární činnost ovlivňovala jeho výtvarné počiny. Jednotlivé obrazy se vyznačují zejména figurativní malbou, avšak zcela jinou, než na kterou jsme zvyklí například u Egona Schieleho nebo Luciana Freuda. Na všech obrazech se sice objevuje jeden hlavní motiv – člověk, ale zcela netypickým způsobem. I proto je často řazen mezi představitele takzvané nové figurace, ačkoliv tento umělecký směr oficiálně neexistuje.
Děs a utrpení
Francis Bacon zobrazuje obličeje a postavy v mezních situacích, zdeformované, plné děsu a v ohrožení života. Často v nás proto jeho obrazy zobrazují hrůzu, strach a také svíravý pocit, jenž v nás zůstává ještě dlouho poté, co jeho dílo zhlédneme. Myšlenkami jsme totiž stále u něj, jelikož se nám obrazy snadno vryjí hluboko do paměti.
Pokud chcete výstavu Francis Bacon: Books and painting navštívit, máte čas do 20. ledna 2020.
Více se o výstavě dozvíte ZDE.
Co nás tento měsíc v kinech zaujalo nejvíc? Zde vám přinášíme šest filmových tipů, které by vaší pozornosti rozhodně neměly ujít.
Parazit
Za mě jeden z nejlepších filmů posledních let. Jihokorejské drama je napínavým příběhem, který vypráví o střetu velmi bohaté a velmi chudé rodiny. Co jsou ochotni udělat chudí, aby si vydělali? A jak daleko jsou připraveni ve svém plánu zbohatnout zajít? Stejně jsou na tom ale i bohatí. I ti mají své ambice a jejich touha po dokonalosti je mnohdy zažene tam, kde se nikdy ocitnout nechtěli. Na samotném psychickém i fyzickém dně. Parazit získal Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes a podle mnohých jde o nejvtipnější a nejdramatičtější snímek od dob Pulp Fiction Quentina Tarantina. Plně souhlasím.
Premiéra 3. 10.
Narušitel systému
Existují děti, kteří se svými rodiči/rodičem žít nemohou, ačkoliv ho mají. Jsou totiž nezvladatelné, agresivní a naprosto sociálně neadaptibilní. Trpí silnou psychickou poruchou a systém je na ně krátký. Nic nepomáhá a dítě tak vyrůstá bez lásky i příbuzných. Nikdo s ním totiž nechce mít nic společného. Takovým dětem se v Německu říká narušitelé systému. A právě takovým narušitelem je i devítiletá Benni. Jestli s vámi tenhle film nepohne, tak nejste normální. Narušitel systému musí zacloumat psychikou a emocemi i toho nejotrlejšího diváka.
Premiéra 3. října
Synonyma
Jeden z nejočekávanějších filmů letošního roku. Synonyma jsou částečně autobiografickým příběhem mladého izraelce Yoaha, který se po povinné vojenské službě odstěhuje do Paříže, kde se také chystá usadit natrvalo. Chce se stát plnokrevným Francouzem, a proto přestává mluvit hebrejsky a učí se francouzsky, například i tím, že si neustále opakuje synonyma. Snímek se zaměřuje na hledání sebe samých, ztracené identity a lidské vykořeněnosti. Ale rovněž je satirou na vojenský aspekt současného života v Izraeli a parodií na sladký život dnešních Pařížanů.
Premiéra 10. 10.
Budiž světlo
Hodně oceňovaný i hodně kritizovaný slovenský snímek je vhledem do jedné nábožensky založené rodiny, kde vztahy nefungují tak, jak by měly. Hlava rodiny (Milan Ondrik) odjíždí za prací do Německa a svou manželku a tři děti tak často nechává doma samotné. Ti mají sotva na živobytí. Navíc se jeho nestarší syn (František Beleš) zaplete do smrti jeho kamaráda. Rodina se rozpadá a otec tří dětí stejně jako jeho syn si nebezpečně zahrává se zákonem. Co by ale pro záchranu rodiny neudělal… Do cesty se mu ale staví církev i policie. Milan Ondrík si z letošního Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary odvezl cenu za mužský herecký výkon.
Premiéra 10. října
U Zlaté rukavice
Na tomhle filmu není nic hezkého. Je totiž podle děsivých skutečných událostí, přesněji o hamburském vrahovi Fritzu Honkovi, který v polovině sedmdesátých let zabil a zohavil čtyři prostitutky. Části mrtvol pak schovával u sebe v bytě, kde to také pořádně zapáchalo. Kdo je zvyklý koukat na horory, kde se hlavy motorovou pilou řežou jako na běžícím páse, zřejmě nijak zvlášť násilnostmi (které ale skoro nejsou vidět) překvapen nebude. Kdo ale zvyklý není, tomu doporučujeme zvracecí pytlík s sebou. A dobrá rada na závěr – nejezte před filmem párky. Ani po něm.
Premiéra 17. října
Staříci
Pro mě velké české překvapení. Jiří Schmitzer a Ladislav Mrkvička v hlavních rolí předvádí skutečně úctyhodné herecké výkony. Válečný veterán a politický vězeň Vlastimil Reiner, kterého Schmitzer ztvárňuje, se po mnoha letech vrací do Česka, aby se pomstil tomu, kdo jemu a mnohým dalším kdysi zkazil život. A má mu v tom pomoci právě jeho dlouholetý kamarád (Ladislav Mrkvička). Že to nebude tak jednoduché, je jasné už od počátku. Vlastimil Reiner je totiž na vozíku, a i když si v mnohém poradí sám, bez kamaráda se v tomto případě neobejde. Snímek má svižný děj, kdy se pomalu, ale jistě komedie mění v pořádné drama. Je to jakási česká road movie. Divák v napětí očekává děje následující, s oběma hrdiny soucítí a tak doufá, že k tomu nejhoršímu nedojde. Dojde? To si už musíte zjistit sami.
Premiéra 17. října
Foto: Narušitel systému, Film Europe
Od čtvrtka 24. října až do středy 30. října se můžete přijít podívat do pražského kina Lucerna na přehlídku toho nejlepšího z aktuální argentinské filmové tvorby.
Festival Cine Argentino zahrnuje celkem devět projekcí a bude zahájen kriminálním snímkem Andílek, který v minulém roce obdržel hned několik významných cen na mezinárodních filmových festivalech.
Komedie i dramata
Kromě toho se ale můžete těšit na komedii Mé mistrovské dílo, děsivý thriller Druhý komplic, drama Rudá, snímek Zama, který je horkým kandidátem na Oscara, nebo na příběh o manželské krizi Nečekaná láska.
Součástí festivalu je rovněž výstava originálních filmových plakátů s portréty nejvýznamnějších a nejoblíbenějších herců z období od 30. let minulého století do současnosti.
Slavnostní zahájení ve čtvrtek 24. října doprovodí koncert argentinské hudby.
Program festivalu najdete ZDE.
KDE: kino Lucerna
KDY: od čtvrtka 24. 10. do středy 30. 10.
Foto: Cine Argentino, Kino Lucerna
Román, který vás vezme do Grónska. Zažijete situace, které jste ještě nikdy nezažili. Budete se bát a pochybovat. Budete pochybovat o svém zdravém rozumu, o tom, co je skutečnost a co se nikdy nestalo. Pohyby ledu jsou mrazivým thrillerem i sondou do duše a do skromného života obyčejného novináře.
A. Gravensteen není skutečné jméno. Tedy možná je, ale rozhodně ne opravdové jméno autora knihy Pohyby ledu. Ten totiž svou identitu tají. Víme o něm jen dvě věci. Je to muž a je to Čech. A vzhledem k tomu, jak autenticky popisuje novinářskou práci, můžeme se domnívat, že má nebo měl s tímto povoláním něco společného. Jeho identita však pro příběh nyní není důležitá. Hlavní je to, že jde o skutečně výjimečnou knihu s výjimečným jazykovým zpracováním.
Autor se nebojí ničeho
Možná doteď ani netušíte, že Pohyby ledu kdy vyšly. Nevěnuje se jim totiž taková mediální pozornost, jakou by si jistě zasloužily. Škoda. Gravensteen (ano, říkejme mu jeho falešným jménem, jiné totiž nemáme) totiž vystavěl příběh, který v Česku hned tak někdo nemá odvahu napsat. Ve své knize si totiž hraje se světy paralelními, alternativními i minulými. A to je pro každého editora a redaktora velkým oříškem. Uhlídat celý děj, aby byl smysluplný, nic nepřebývalo ani nechybělo, si vyžaduje obrovské množství času a pozornosti. Gravensteen však ve své knize pracuje s realitami takovým způsobem, že čtenář nemá nejmenší problém se v ději orientovat. Jeden velký problém ale mít bude – poznat, co se doopravdy stalo a co se možná jenom mohlo stát.
Tak obyčejný, jak jen může být
Třicetiletý novinář Miroslav Hammer, kterému všichni říkají Rosli, je tak obyčejný, jak jenom může být. Má hrstku kamarádů, vlastně skoro žádné, v práci se s nikým moc nebaví. Ženy, které by ho chtěly, opouští, a ty, které miluje, jsou až příliš komplikované. Už dávno rezignoval na nějaký vznešený život a smířil se s tím, co a čím je. Je sebeironický a v milostném životě velmi neobratný. A také má svou hrdost. Od svých rodičů nechce vůbec nic, ačkoliv by mu mohli dát všechno.
Dobře promyšlený plán
Když se jednoho dne dostaví na tiskovou konferenci pořádanou ve skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě v Praze, do života mu vstoupí žena, studentka mikrobiologie Klára Tesaříková. Ta Rosliho krátce po seznámení upozorní na podivné financování skleníku. A Rosli jako správný novinář dychtící po senzaci a sólokaprovi se celé kauzy chopí. Záhy ovšem ředitel botanické zahrady umírá. Rosli od kauzy tak trochu upouští a rozhodne se raději věnovat pozornost Kláře. Pár dní nato se dočká pozvání, které mu změní život. Se skupinkou glaciologů (vědci zabývající se zkoumáním ledovců a ledovcové činnosti) odlétá do Grónska, aby napsal článek o tomto oboru i výzkumu českých vědců a glaciologii trochu zpropagoval. Nebo si alespoň myslí, že právě tohle je v Grónsku jeho prvořadým posláním. Co však netuší ani v nejmenším, je, že se stal hlavní postavou dobře promyšleného plánu.
Glaciologie pro začátečníky i pokročilé
Gravensteenovy mistrně vystavěné dialogy doplňuje svižné vyprávění. Čtenář tak, chtě nechtě, hltá každé slovo. Co ho naopak může od děje vyrušovat, jsou odborné pasáže, které si Gravensteen neodpustil nebo spíš nemohl odpustit, když svou knihu pojmenoval tak, jak ji pojmenoval. Pohyby ledu aneb Glaciologie pro manipuláty. Jeho odborný výklad samozřejmě směřuje ke Grónsku a ledovcům. Můžete ho přeskočit a dál pokračovat ve čtení, ale byla by to chyba. Nikdy není na škodu dozvědět se něco nového o něčem, o čem jste doposud slyšeli možná jen jednou nebo dvakrát v životě. Navíc i tyto pasáže působí tak, jako by byl autor současně novinářem i glaciologem. Nebo že se alespoň o tento obor už nějakou dobu intenzivně zajímá.
Pro každého něco. Pro všechny všechno
Gravensteen a jeho kniha Pohyby ledu je dílem, které může nadchnout širokou čtenářskou obec. Na své si totiž přijdou ti, co rádi čtou thrillery a detektivky, co dávají přednost dobrodružnému románu i ti, kteří potřebují v každém příběhu nějaké ty vztahové zápletky.
Po dočtení knihy vám ale hrozí jedno velké nebezpečí. Budete se tak moc chtít dozvědět, kdo je skutečným autorem, že z toho možná pár dní nebudete spát. Chtěli byste se ho totiž zeptat na to, co z toho je realita, co paralelní realita a co se nikdy nestalo. Možná nám ale postačí, když autor napíše další knížku. Aspoň z poloviny tak dobrou, jako jsou Pohyby ledu.
Foto: archiv
Milovníci hudby, zejména té alternativní, a filmů se radují. Čeká je pořádně nabitý program.
Diskuze / Jaká je vize Prahy: Proměny Prahy
První ze série debat o Praze a jejích minulých i možných budoucích proměnách. Diskuze budou mapovat vývoj Prahy od roku 1920 až do současnosti.
KDE: DOX
KDY: čtvrtek 24. 10. od 19:00
Lifestyle / Dny otevřených kobek
Návštěvníci konečně mají možnost prohlédnout si nově zrekonstruované prostory kobek a seznámit se s jejich provozovateli.
KDE: Náplavka
KDY: středa 23. 10. a čtvrtek 24. 10.
Hudba / Festival Alternativa 2019
Jste-li příznivci alternativní hudby, je tento festival přímo pro vás. Co večer, to nálož kvalitní hudby.
KDE: MeetFactory
KDY: od pátku 26. 10. do neděle 3. 11.
Film / Ji.hlava
Mezinárodní festival dokumentárních filmů letos v Jihlavě odstartuje už po třiadvacáté. Kromě zajímavých zahraničních i domácích filmových dokumentů se můžete těšit na divadelní program, diskuze, hudební experimenty i program pro děti.
KDE: Jihlava
KDY: od čtvrtka 24. 10. do úterý 29. 10.
Film / 8. ročník festivalu Cine Argentino
I Argentinci umějí točit skvělé filmy. Přijďte se přesvědčit sami. Přehlídka zahrnuje celkem devět projekcí. Při zahájení festivalu na vás čeká argentinské tango a také koncert argentinské hudby.
KDE: Kino Lucerna
KDY: od čtvrtka 24. 10. do středy 30. 10. / zahájení 24. 10. od 18:30
Umění / Eliška Podzimková: Interaktivní výstava Malý princ
Jako kdybyste se ocitli v jiném světě. Vůně lesa, stromy, světýlka i magický les ozářený měsícem. Na to vše se připravte ve Vnitroblocku v rámci interaktivní výstavy.
KDE: Vnitroblock
KDY: od pátku 25. 10. do úterý 31. 12.
Show / Underground Comedy: Stand-up show
Pražské uskupení komiků má pro své příznivce přichystané nové vystoupení. O hudební doprovod se postará Tonda Procházka z kapely The Cupcake Collective.
KDE: RockCafé
KDY: pátek 25. 10. od 19:55
Divadlo / Festival Akcent 2019
Další ročník mezinárodního festivalu dokumentárního divadla se uskuteční v Divadle Archa. Jeho cílem je poskytnou prostor projektům, které překračují běžné hranice mezi uměleckou tvorbou, sociálními problémy a politikou.
KDE: Divadlo Archa
KDY: od soboty 26. 10. do soboty 30. 11.
Foto: archiv
Mezinárodní setkání divadel střední Evropy Palm Off Fest přinese ty nejzajímavější divadelní představení, dokumenty a diskuze. Tématem letošního ročníku je motto Hrdinové jako my.
Výstava, koncert i pásmo dokumentů
Součástí festivalu budou i scénická čtení, koncert kapely Květy, výstava mapující naši budoucnost a její vizi a rovněž i konference. Nebude chybět ani dokumentární maraton. Na něm se divadlo podílí společně s Institutem dokumentárního filmu KineDok. Odehraje se v sobotu 2. listopadu od 19:00 v nově otevřeném prostoru Paláce Humanita. Během jednoho večera budete moci zhlédnout hned tři dokumentární snímky.
Evropské divadlo
Kromě toho se těšte i na polský Teatr Powszechny, který přiveze inscenaci Mein Kampf, jež bude zkoumat, jak moc je tento devadesát let starý text hrozbou pro současnou společnost. Slovenské komorné divadlo se zase podívá na osud jednoho z nejznámějších intrikánů v představení Biologie politika aneb Fouché. Na Palm Off Festu se nám taktéž představí i divadelní soubory ze Slovinska a Maďarska.
Zahájení celého festivalu proběhne v úterý, tedy 22. října v Divadle pod Palmovkou, kde se bude hrát hra Faust v režii Jana Klaty.
KDE: Divadlo pod Palmovkou
KDY: od úterý 22. 10. do pondělí 4. 11.
Více se o festivalu a kompletním programu dočtete ZDE.
Foto: Divadlo pod Palmovkou
Ráda bych vám představila šest knih, které mě za poslední měsíce nadchly ze všeho nejvíc. Žádné sci-fi ani fantasy nečekejte, protože tenhle žánr nevyhledávám, zato si mezi knihami vybere ten, kdo má rád neotřelé příběhy, film nebo cestování.
Literární kronika první republiky
Od roku 1918 do roku 1938 se toho na československé literární scéně stalo opravdu hodně. Literární kronika ale není knihou, v níž najdete jen přehled knih, které v tomto období vycházely. Je to obrazovo-výkladová publikace, která literaturu a produkty populární kultury tehdejší doby vsazuje do kontextu uměleckého, společenského i politického, a která je určená široké veřejnosti. Je rozdělena do jedenadvaceti oddílů a každý odpovídá jednomu roku mapovaného období. Mimoto v ní najdete na tisíc pečlivě vybraných knižních obálek, fotografií, reklamních obálek, karikatur i ukázek rukopisů.
Více se o knize dočtete ZDE.
Pačinko
O této knížce už jsem se párkrát zmiňovala, protože je to jedna z nejčtivějších a nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla. Je o Korejcích, jejich útěku z Koreji do Japonska, životu mezi Japonci, kteří Korejce nikdy nebrali jako sobě rovné. O těžkém životním údělu korejských žen, o špatných rozhodnutích a nových začátcích. Pačinko vypráví příběh čtyř generací jedné rodiny. Pokud váháte, zda si knihu pořídit, můžete si přečíst recenzi.
Více se dočtete ZDE.
Rozhovory s přáteli
Největší překvapení letošního roku? Jednoznačně Rozhovory s přáteli. Pokud máte rádi společenské romány s přesahem, rozhodně sáhněte právě po této knize. Neprohloupíte. Sally Rooneyová, autorka knihy, je připodobňována k Eleně Ferrante nebo Jane Austenové. Stejně jako Ferrante vypráví příběh dvou nejlepších kamarádek, které si občas dělají naschvály, a stejně jako Austenová do svého příběhu vsazuje i spletité mezilidské vztahy mezi bohatými a chudými. Opět si můžete přečíst i recenzi.
Více se o knize můžete dočíst ZDE.
Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky
Kniha o fenonému, který se začal psát v Bruselu v roce 1958 na světové výstavě Expo pod vedením režiséra a zakladatele Laterny Alfréda Radoka. Publikace o prvním multimediálním divadlu a jeho nejslavnější éře v období mezi lety 1958 – 1992 nás s Laternou seznamuje jako s fenoménem, který byl poznamenaný uměleckými, společenskými, technologickými, politickými i dalšími proměnami. Navíc skrze Laternu lze reflektovat socialistickou a postsocialistickou kulturu Československa. Minulý rok tento soubor oslavil kulatiny, přesněji šedesáté výročí a prostřenictvím knihy se tak můžeme seznámit s jeho zlatou érou. Čím vás ale kniha zaujme na první pohled? Především svým grafickým zpracováním. Ta je výsledkem práce Jana Matouška. A je vidět, že si s knihou skutečně pohrál a vše promyslel do nejmenších detailů. Za mě jde o nejkrásnější knihu letošního roku.
Více se o knize dozvíte ZDE.
Jak jsem potkala Brusel
Chystáte se do Bruselu? Nebo si jen tak rádi čtete o místech, která jste ještě neměli možnost navštívit? Pak doporučuji knihu Kateřiny Farné Jak jsem potkala Brusel. Většina lidí toto město považuje za špinavé, chaotické, nevzhledné a nudné. Kateřina nám ale Brusel ukáže z trochu jiného úhlu. Nehledá na něm jenom negativa, ale snaží se Brusel nahlížet optimističtějším způsobem. A i když to jde někdy těžko, po přečtení knihy stejně dostanete chuť se do Bruselu okamžitě vydat. A to nejen za architekturou, ale hlavně za místní gastronomií.
Více se o knize dočtete ZDE.
Tradinář
Kniha plná tradičních receptů, rituálů a nápadů, jak si zpestřit každou rodinnou oslavu. Tradinář je rozdělen do dvanácti kapitol, stejně jako je měsíců v roce, a v každé se dozvíte to, co se v daném měsíci za rituály a tradice dodržuje. Kromě toho je ale Tradinář plný nádherných fotografií, které vás utvrdí v tom, že tuhle knihu prostě musíte mít.
Jak kniha vypadá uvnitř? Podívejte se ZDE.
Foto: archiv nakladatelství
Počasí je nevyzpytatelné a na výlety do přírody je moc chladno? Nevadí, filmy to jistí!
Film / Das Filmfest Praha
Festival německy mluvících filmů je tu. A opět přináší to nejaktuálnější z filmové tvorby Německa, Rakouska a Švýcarska. Můžete zhlédnout mainstreamové filmy, dokumenty i snímky, které sklidily velký úspěch na mezinárodních filmových festivalech.
KDE: Kino Lucerna, Kino Atlas, Kino 35
KDY: do úterý 22. 10.
Umění / Designblok 2019
Ti nejoriginálnější designéři, studia, módní přehlídky, workshopy přednášky i diskuze, na to vše se můžeme těšit na holešovickém Výstavišti. Pokud se zajímáte o vše, co se týká designu a ekologických produktů, nesmíte si Designblok nechat ujít.
KDE: Výstaviště Praha Holešovice
KDY: od čtvrtka 17. 10. do pondělí 21. 10.
Film / Festival bollywoodského filmu
Kde zhlédnout to nejlepší z indické kinematografie? V kině Světozor a právě v těchto dnech. Romantika, akce, komedie, ale i drama. To vše přinese letošní ročník Festivalu bollywoodského filmu, který se svým rozsahem snaží konkurovat americkému Hollywoodu.
KDE: Kino Světozor
KDY: od čtvrtka 17. 10. do neděle 20. 10.
Film / Malé oči
Šestý ročník rodinného festivalu Malé oči je určen především rodičům a jejich dětem. Čekají na vás animované filmy, spousta hudby, workshop pro děti, kde se naučí skládat elektronickou hudbu, a mnoho dalšího.
KDE: Bio Oko
KDY: od pátku 18. 10. do středy 23. 10.
Film / Kino Brasil
I brazilská kinematografie má filmovému světu co dát. Přijďte se přesvědčit sami. Tématem letošního ročníku je divočina.
KDE: Bio Oko
KDY: od čtvrtka 31. 10. do neděle 3. 11.
Film / Home Movie Day
V kině Ponrepo se tuto sobotu uskuteční Den rodinných filmů. Budou se promítat rodinné a amatérské filmy ze sbírek Národního filmového archivu. NFA se k celosvětové akci zaměřené na rodinný film připojuje už od roku 2014 a každoročně je také čím dál oblíbenější. Můžete se do ní zapojit i vy nejen tím, že se přijdete na filmy podívat, ale také tím, že něco ze svého rodinného archivu donesete. Třeba právě vaše rodinná videa budou ta nejzajímavější.
KDE: Kino Ponrepo
KDY: sobota 19. 10. od 14:00
KDE: kino Junior – Jablonec nad Nisou
KDY: sobota 26. 10. od 15:00
KDE: kino Panorama – Boskovice
KDY: sobota 9. 11. od 15:00
Gastro / Kurdský brunch
Ještě nikdy jste neochutnali žádný kurdský pokrm? Nebo naopak ochutnali a stýská se vám po jeho nezaměnitelné chuti? Přijďte na brunch do Bistro Střecha a ochutnejte cizrnovou polévku, bulgurový salát, jasmínovou rýži s fazolkami a koprem nebo máslové sušenky.
KDE: Bistro Střecha
KDY: sobota 19. 10. od 11:00
Film / Fest akce
Tento týden se rovněž koná pilotní ročník přehlídky, která divákům nabídne sedm akčních filmů, mezi kterými nebudou chybět ani ikonické tituly americké, evropské a asijské kinematografie.
KDE: Kino Aero
KDY: do pátku 18. 10.
Foto: archiv
Dvacet novinek od čtrnácti nakladatelství. To je Velký knižní čtvrtek, který se koná právě dnes 17. října.
V Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v Knihovně Jiřího Mahena v Brně a také ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci králové se uskuteční k tomuto významnému dni bohatý doprovodný program. A dnes, 17. října odstartuje právě v Praze. V Brně se pak bude konat o týden později, tedy 24. října, a v Hradci Králové 31. října.
Těšte se na autogramiády nově vydaných knih, autorská čtení i besedy. Začátek je vždy v 17:00 a vstup je zdarma.
A na které nové knihy se můžete těšit? Všechny pohromadě je ZDE.
Foto: 2media
Romantika, akce, komedie, ale i drama. To vše přinese letošní ročník Festivalu bollywoodského filmu, který se svým rozsahem snaží konkurovat americkému Hollywoodu.
Pravá nefalšovaná Indie
17. ročník Festivalu bollywoodského filmu vám od 17. do 20. října v pražském kině Světozor představí kromě jiného i komerčně nejúspěšnější film letošního roku, romantické drama Kabir Singh, krimi thriller o slepém klavíristovi Andhadhun/Temná melodie nebo všem jistě dobře známý historický snímek Gándhí v hlavní roli s oscarovým Benem Kingsleyem. Kromě toho se můžete samozřejmě těšit i na dokumenty a snímky s queer tematikou.
Celý festival ve čtvrtek 17. října v 19:00 zahájí snímek Kalank/Skvrna, v němž se můžeme těšit na klasické melodrama s pompézními tanečními scénami.
Bollywoodská party
Po celou dobu konání festivalu můžete ochutnávat indické pokrmy ve stáncích přímo v kině, kde budou k prodeji i další indické výrobky. V sobotu 19. října pak proběhne tradiční „Bollywood party“ ve smíchovském Futurum Music Baru.
Více se o festivalu dozvíte ZDE.
Foto: film Skvrna, Festival bollywoodského filmu
Filozof Jan Patočka byl zakladatelem a jedním z prvních signatářů Charty 77, občanské iniciativy, která kritizovala státní režim a porušování lidských a občanských práv. A právě o něm připravilo Studio Hrdinů ve spolupráci se spolkem Mezery jedinéčný scénický dokument.
Jan Patočka a StB
Bude se opakovat pouze pětkrát a jeho cílem je seznámit širokou veřejnost s osobností Jana Patočky a jeho úlohou v Chartě 77. Obsahem scénického dokumentu budou zveřejněné archivní materiály StB, která sledovala Patočkovu protistátní činnost, a také dokumenty, které dokazují, že byl jakožto první mluvčí Charty společně se svými spolupracovníky státním aparátem utlačován. Projekt se bude rovněž zabývat i výslechy Jana Patočky a jeho úmrtím.
Součástí projektu bude i diskuze
V rámci pěti večerů proběhne i diskuze, které se zúčastní filozof Jan Sokol (zeť Jana Patočky) či Ivan Chvatík jakožto vedoucí archivu Jana Patočky. Přítomen bude i historik Petr Blažek.
Premiéra se koná 17. října od 20:00 ve Studiu Hrdinů.
Více se o projektu dozvíte ZDE.
Koordinátora programu Signal festivalu Matěje Vlašánka možná neznáte, ale festival, za kterým stojí, určitě ano. Na co se letos můžete těšit a jak vůbec festival světla vzniká? Na to a na několik dalších otázek jsem se ptala přímo Matěje.
Co nás na letošním ročníku čeká?
Na festivalu můžete navštívit osmnáct uměleckých instalací, které vás na třech trasách provedou krásnými místy Malé Strany, Starého Města a Karlína.
Bude jiný než předešlý ročník?
Každý ročník je speciální, protože pokaždé prezentujeme jiné zajímavé umělce a snažíme se návštěvníky přivádět na nová místa, která jinak nemají možnost navštívit.
Víte, kolik se v minulém roce festivalu zúčastnilo návštěvníků?
V loňském roce festival navštívilo přibližně šest set dvacet tisíc návštěvníků.
Podle čeho sestavujete program?
Program sestavuje kurátorská rada, která se schází jednou týdně a skládá se z pěti členů – Martin Pošta jakožto ředitel festivalu, Jan Rolník je zase zakladatelem festivalu, Ondřej Horák jako kurátor a organizátor Cen Jindřicha Chalupeckého a za programové oddělení jsem členem rady já a Marek Šilpoch. Vedle toho se třikrát ročně scházíme s programovým vedením, které se skládá z různých významných osobností pražské kulturní scény, od kterých festival dostává zpětnou vazbu. Cílem je prezentovat vyrovnaný počet českých a zahraničních umělců, který by dohromady neměl přesáhnout dvacet umělců. Do budoucna se budeme snažit mít na festivalu co největší zastoupení ženských umělkyň, protože to se nám v poslední době příliš nedařilo.
Jak vůbec vypadá taková příprava Signal Festivalu? Pořádá se výběrové řízení, nebo umělce oslovujete sami?
Každý z členů kurátorské rady přichází na schůzky s osobní preferencí umělců a podle toho, jak jejich tvorba zapadá do myšlenky festivalu a lokací, kde se nacházejí, se pak oslovují. Důležitou složku hraje i finanční náročnost projektů a honoráře umělců. Zároveň pořádáme grantové výzvy pro mladé české a slovenské umělce, kterým tak umožňujeme prezentaci jejich tvorby ve veřejném prostoru před očima velkého počtu návštěvníků.
Jak se vybírají lokace pro mapping?
Lokace pro mapping vybíráme podle jejich umístění, samotné velikosti a velikosti prostranství před budovami, na které chceme videomapping promítat. Velikost prostranství je důležitá pro umístění projekční techniky i pro pohodlné sledování většího počtu návštěvníků.
Na jaká nová místa se můžeme letos těšit?
Určitě doporučuji navštívit krásné foyer Ministerstva dopravy České republiky, úžasný dvůr s magickými platany v karlínské Invalidovně, malostranské zahrady Artiséme, Nosticovu zahradu či interiér Českého muzea hudby.
Co se týče předchozích ročníků – která instalace vám udělala největší radost?
To je těžká otázka, ale moc rád vzpomínám na instalaci od německého studia RaumZeitPiraten, které v roce 2017 vytvořilo opravdu magickou interaktivní instalaci v malé zahradě Anežského kláštera. Tu si zejména děti musely moc užít.
Kterou instalaci si letos návštěvníci rozhodně nesmějí nechat ujít?
Všechny mappingy jsou vydařené, velmi příjemná je instalace od Evy Jiřičné ve Vojanových Sadech. Krásná je rovněž projekce od studia fuse* v Klementinu. Vydařené jsou zrcadlové objekty od Kláry Horáčkové v Českém muzeu hudby a od dua Petr Vacek a Adam Cigler a opravdu pohlcující je laserová instalace v budově Kooperativy. Zároveň budu rád, když návštěvníci zavítají do Petřínských sadů za instalací Trabi, kterou jsme vytvořili společně s mým kolegou Markem Šilpochem a organizací Post Bellum.
Více se o festivalu dozvíte ZDE.
Foto: Signal Festival
Tento týden se máte na co těšit. Pokud tedy zrovna nejste nemocní nebo se nechystáte na dovolenou, pak se nechte inspirovat tím nejlepším, co se ve městě děje.
Divadlo / Rockets and Bombs
Představení, které zkoumá identitu jednotlivce v rámci skupiny, ale i identitu této skupiny. Jak bude tento průzkum probíhat? Tak, že herci budou v průběhu představení dostávat úkoly, které nebudou znát předem. V dalších reprízách se pak ke starým úkolům budou přidávat další, zcela nové. V této hře však publikum nebude pasivní, bude zapojeno do hry a bude ji tak moci tvořit spolu s účinkujícími.
KDE: divadlo DISK
KDY: pátek 11. 10. od 19:30 / premiéra
Gastro / Festival delikátních chutí
Netradiční pokrmy ze všech koutů světa. To je Festival delikátních chutí, který se uskuteční už tuto sobotu. Bude tu snad všechno, na co si vzpomenete – grilované maso, mořské plody, asijské speciality, mexická i karibská kuchyně, belgické hranolky, ale například i hot dogy a francouzské sýry.
KDE: Novoměstská radnice
KDY: sobota 12. 10. od 10:00
Životní styl / Yoga & Vegan Brunch
Praktikujete jógu a snažíte se jíst zdravě? V tom případě nepropásněte nedělní jógový brunch. Nebojte, tuhle jógu zvládne každý. Jde totiž o takzvanou kaula jógu, která spočívá ve velmi jemných pozicích, které mají za cíl zpevnit tělo. Součástí této jógy je ale také meditace a odpočinek. Hned po józe vás bude čekat chia pudink, kuskus, hummus nebo například pomazánka ze sušených rajčat. Rezervujte si své místo včas.
KDE: Prostor 39
KDY: neděle 13. 10. od 9:30
Umění / 4+4 dny v pohybu
Ještě pár dní máte šanci navštívit některý z programů, který je součástí mezinárodního festivalu současného umění a divadla. Můžete si vybrat některou z výstav, multižánrových představení i z programu pro děti.
KDE: Praha – různá místa
KDY: do soboty 12. 10.
Umění / AVU 220
Až do poloviny prosince, přesněji do úterý 17. prosince, se konají oslavy k 220. výročí Akademie výtvarných umění v Praze. K této příležitosti byla vydána i nádherná kniha 220 míst AVU, uspořádána výstava Posledních 30 let kurátora Borise Ondreičky a také bylo vytvořeno pásmo filmů, které se školou úzce souvisejí.
KDE: Hlavní budova AVU / Moderní galerie AVU
KDY: do úterý 17. 12.
Umění /Signal festival 2019
Letos se máme skutečně na co těšit. Místa videomappingu se od posledních let trochu proměnila, ale nemusíte se bát. Bude na co se dívat. Přijďte do Karlína, Petrské čtvrti a na Malou Stranu. Vezměte děti, přátele i rodinu a podívejte se na to, co nového čeští i zahraniční umělci vytvořili.
KDE: Praha – různá místa
KDY: do neděle 13. 10.
Film / Trezor Film Fest 2019
Třetí ročník filmového festivalu bude rozdělen do čtyř tematických bloků a u vybraných filmů samozřejmě nebude chybět ani odborný úvod. Jistě vám už došlo, že promítat se budou filmy, které minulý režim utlačoval a nedovolil je promítat. Těšit se můžete například na Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Hoří, má panenko anebo na Případ pro začínajícího kata.
KDE: Kino Pilotů
KDY: sobota 12. 10 až pondělí 14. 10.
Umění / Francouzský impresionismus
Claude Monet, Edgard Degas, Pierre Augustine Renoir, Paul Gauguin a další z mnoha význačných světových impresionistických a post-impresionistických umělců jsou k vidění do 13. října v Paláci Kinských. Jsou to malíři, o kterých jsme se učili na základních a středních školách. A víte proč? Protože právě oni určovali, kterým směrem se bude malířství ubírat a také proto, že ovlivňovali a stále ovlivňují mnoho dalších světových malířů. Jejich díla zná celý svět, tak proč byste je neměli znát vy?
KDE: Palác Kinských
KDY: do neděle 13. 10.
Foto: divadlo Disk
Grónských románů u nás příliš není. Přemýšlejte, kolik jich znáte? Pokud ale máte chuť se do grónské literatury aspoň na chvíli ponořit, konečně máte šanci. Díky Niviaq Korneliussenové.
Všichni máme problémy
Je jí devětadvacet let a ve svém románu se zabývá především lidmi svého věku a mezilidskými vztahy. Nedozvíte se nic o grónské fauně ani flóře, zato budete po přečtení knihy Homo sapienne přesně vědět, co grónské mladé lidi trápí. To, co občas každého z nás. Láska a vztahy. Fia, Sára, Inuk, Arnaq a Ivik, to jsou hlavní postavy. Dvě lesby, homosexuál, bisexuálka a transgender. Postavy se střídají. Jejich vztahy jsou vzájemně propletené a tak složité, že to vypadá, že z nich nikdo nakonec nevyjde jako vítěz.
Vzestupy a pády
Čím dál oblíbenější autorka Niviaq Korneliussenová doplnila svůj text o anglická slova, věty i celá souvětí, která v samotném příběhu zůstala nepřeložena. Schválně. Překlad ale najdete na konci knížky. Stejně tak používá i dánštinu. Přímou řeč střídá s proudem slov produkující lidské vědomí. Používá ale také i nástroj dnešní doby nejmocnější. Esemeskovou konverzaci a Facebook. Kniha je členěna do pěti kapitol, přesně do tolika, kolik je hlavních protagonistů. Všechny kapitoly spojuje jediné, svět popové a rockové hudby. Mnohem víc v knize ale najdete předsudků, bolestných rozchodů, o něco méně smíření a hodně existenciální bolesti.
Román Homo sapienne inuitská spisovatelka přeložila z grónštiny rovněž do dánštiny, čímž si zajistila překlad i do jiných jazyků. U nás se román okamžitě stal jedním z nejprodávanějších.
Sex a sociální sítě nejsou v literatuře pro každého
Přesto jsou názory na tuto knihu rozporuplné. Jedni si ji okamžitě zamilují, druhým nevyhovuje jazyk ani styl vyprávění. Starším generacím může totiž připadat zvláštní častá esemesková konverzace. Která ale v knize nemůže chybět, protože posouvá děj dopředu a mnohé vysvětluje. Jiným by zase mohlo vadit explicitní vyjádření nejhlubších myšlenek i spoustu pasáží věnujících se sexu.
Homo sapienne ale rozhodně za pozornost stojí. Na českém knižním trhu se totiž objevila kniha, která nemá obdoby. Je to něco zcela jiného, než na co jsme zvyklí. Grónská literatura si tak pomalu, ale jistě v literárním světě hledá své místo. Musíme jen doufat, že to bude mít snadnější než doposud.
Foto: archiv
Je to tak. Rok se s rokem sešel a festival světla je zpátky v Praze. A zase o rok lepší!
Signal Festival nás opět seznámí s nejnovější tvorbou známých umělců z Česka i ze zahraničí. Festival ovšem slouží především k tomu, aby umělci prostřednictvím audiovizuálních instalací vyjádřili svůj postoj k aktuálním společenským i enviromentálním tématům.
Z Česka i ze zahraničí
A na koho se můžeme těšit? Například na hudební a umělecký kolektiv Giegling z Německa, designéra a robotika Parkera Heyla z USA nebo vědce a umělce Mema Aktena z Turecka. Z českých umělců se nám předvede designérka a umělkyně Klára Horáčková, vizuální umělec Pavel Korbička nebo česko-argentinský umělec Federico Díaz.
Blíží se revoluce
Letos nám festival přinese celkem osmnáct instalací, devět od českých tvůrců a devět od zahraničních. Nově se letos připravuje i videomapping v karlínské Invalidovně. A hlavní téma? Revoluce a hledání nových možností a výzev.
Signal festival se uskuteční od čtvrtka 10. října do neděle 13. října.
Více se dozvíte ZDE.
Foto: Signal festival
Tento týden zase trochu se zpožděním. Důležité ale je, že o víkendu máte skutečně z čeho vybírat. Přestaňte se válet doma a vyražte za kulturou.
Film / Narušitel systému + diskuze Neposlušné děti v neposlušné společnosti
Narušitel systému je oficiální označení pro všechny děti, které mají problém začlenit se v Německu do společnosti. Film vypráví o jednom z nich, o devítileté dívence, která nikam nezapadá a systém si s ní neví rady. Tohle je žhavý kandidát na Oscara. Získá ho?
KDE: Edison Filmhub
KDY: pátek 4. 10. od 18:00
Divadlo / All Ears
V rámci festivalu Pražské křižovatky se uskuteční one-woman show Kate McIntosh, která divadelní scénu přeměňuje na experimentální prostor a improvizovanou laboratoř. Hraje si se všemožnými zvuky a nahrávkami. Pro svůj hudební experiment používá věci denní spotřeby. All Ears je výzkum a zábava v jednom.
KDE: Nová scéna – budova B
KDY: pátek 4. 10. a sobota 5. 10. od 20:00
Literatura / Tabook
Ještě dnes a zítra můžete v Táboře navštívit festival malých nakladatelů. Součástí projektu jsou i přednášky, diskuze a výstavy.
KDE: Tábor
KDY: do soboty 5. 10.
Film / Be2Can
Přehlídka festivalového filmu z Berlína, Benátek a Cannes je tu! Ty nejlepší filmy ze třech největších evropských festivalů můžete aktuálně vidět ve vybraných kinech v Praze, Brně, Ostravě a ve Zlíně.
KDE: celá ČR – vybraná kina
KDY: do úterý 8. 10.
Umění / Den architektury
Do devátého ročníku celorepublikového festivalu se zapojilo několik desítek českých, moravských a slovenských měst a obcí. Pro návštěvníky je připraveno více než 350 akcí. V rámci Dne architektury se můžete podívat do míst a budov, ve kterých jste možná ještě nikdy nebyli, a to v rámci komentovaných prohlídek. Doprovodný program čítá přednášky, projekce, diskuze i výstavy.
KDE: celá ČR
KDY: do pondělí 7. 10.
Zábava / Břevnovské posvícení
Pečená husa s knedlíkem, selátko, bramboráky, pivo, medovina a také staročeská vesnička se stovkou stánků staročeských řemesel. To vše představuje druhá největší pouť v Praze. Nebude ale samozřejmě chybět ani hudba a bohatý program pro děti i dospělé.
KDE: Břevnovský klášter
KDY: do neděle 6. 10.
Divadlo a umění / Festival 4+4 dny v pohybu
Mezinárodní festival současného umění letos přinese tvorbu více než šedesáti současných umělců. Vystavovat budou v pražském Desfourském paláci. Součástí festivalu je i divadelní část, kterou letos zahájí americký performer Jeremy Wade se svým představením The Clearing. Těšit se můžete na divadelní a taneční projekty z Belgie, Egypta, Finska či například z Íránu.
KDE: Praha – různá místa
KDY: od pátku 4. 10. do soboty 12. 10.
Zábava / Pilsner Fest 2019
Plzeňské pivo slaví 177. výročí a poteče proudem! Zajídat se bude výborným jídlem a k poslechhu vám bude hrát kvalitní hudba v podání Lake Malawi, Michala Hrůzy nebo kapely Malalata. Čekají na vás taktéž speciální prohlídky pivovaru.
KDE: Plzeňský Prazdroj
KDY: sobota 5. 10. od 11:00
Literatura / HumbookFest 2019
Setkejte se s českými i světovými autory, s redaktory, překladateli i bloggery. HumbookFest představuje bohatý program plný workshopů, diskuzí a také knih, které aktuálně hýbou literárním světem.
KDE: Kongresové centrum Praha
KDY: sobota 5. 10. od 9:30
Foto: Den architektury, Hotel Josef/Praha
Když má nějaká audiokniha více než dvacet hodin, zbystřím. Hodně zvažuji, zdali do ní jít, nebo nikoliv. Mám raději kratší audioknihy. Přesto jsem se tentokrát nenechala její délkou odradit. A udělala jsem dobře.
Dvaadvacet hodin poslechu
Říká vám něco jméno Donna Tartt? Že ne? Chyba. Tato žena totiž v roce 2014 obdržela Pulitzerovu cenu za knihu Stehlík. Svou prvotinu však vydala už v roce 1992 a nese název Tajná historie. A nyní má šanci se s ní seznámit i český čtenář a hlavně i ten, kdo klasickým knihám moc neholduje. Audiokniha Tajná historie má stopáž něco málo minut přes dvaadvacet hodin.
Intelektuální skupinka tají děsivý zločin
Vždyť také jde o rozsáhlý příběh o elitním kroužku studentů klasické řečtiny. Jejich přátelství není na první pohled ničím výjimečné. Ve své tajné skupince vedené záhadným a charismatickým profesorem probírají všechna možná životní témata a to i ta velmi intelektuální, která souvisí s podstatou krásy, pravdy, tvořivosti, ale také s hrůzou, vášní a zločinem.
Nikdo z nich netuší, že se jejich životy brzy radikálně změní. Důvodem je ten nejtěžší zločin, který může člověk nebo skupina lidí spáchat. Postupně se proměňují i jednotlivé charaktery postav. Každý máme svá tajemství, ale když spácháme zločin, za který nás čeká ten nejpřísnější trest, nejspíš se s tím nedokážeme vyrovnat. Začneme se chovat jinak, začneme i jinak žít.
Obrácená detektivka
Tajnou historii lze označit za detektivku, ale obrácenou. Víme, kdo zločin spáchal, ale nevíme důvody ani okolnosti. Ty vyplouvají na povrch až v průběhu vyprávění jednoho ze studentů a členů tajného spolku. Ačkoliv autorka v knize použila sérii dosti bizarních situací, o kterých by si mohl čtenář myslet, že se nikdy stát nemohou, nejde jí nevěřit. Donna Tartt je skvělá vypravěčka a potvrzuje to i v této knize.
Nevynechejte jedinou minutu
Stejně tak je výborným předčítačem i Daniel Bambas, který se s knihou, která má téměř pět set padesát stran, popral naprosto neuvěřitelně. Vlastně popral není úplně nejšťastnější slovo, protože Bambas předčítá celou knihu s takovou lehkostí, mění hlasy tak přirozeně a napětí stupňuje tak dokonale, že poslech knihy je doslova balzámem pro uši.
Na druhou stranu se mi občas u audioknih se složitějšími zápletkami stává, že když na pár vteřin přestanu vnímat, ztrácím nit. Jak logické. Ovšem u této audioknihy je téměř každá vteřina drahá, respektive pořád se něco děje a tak když ztratíte pozornost byť jen na pouhých pár sekund, pravděpodobně pak v ději budete tápat. Kniha Tajná historie totiž není úplně lehké čtení, u kterého byste mohli v klidu usínat. Navíc by byla škoda, kdyby vám něco uniklo. Proto si audioknihu pouštějte jen ve chvílích, kdy jste na ni plně soustředění. Jak brzy poznáte sami, je to rada nad zlato.
Audioknihu si můžete zakoupit ZDE.
Foto: OneHotBook
Každý týden nám distributoři přinášejí hned několik filmových novinek. Jak mezi nimi ale poznat ty, které byste si neměli nechat ujít? Stačí, když si od nás necháte poradit.
Stehy
Srbsko. Kauza, která hýbe Evropou. Matka, které v porodnici lhali. O tom všem je srbský snímek Stehy. Ana je manželkou a matkou dospívající dcery. Živí se jako švadlena a na první pohled vypadá naprosto klidně a vyrovnaně. Jenže ve skutečnosti se trápí. Před dvaceti lety jí totiž ihned po porodu lékaři oznámili, že dítě zemřelo. Ona tomu však nevěří. Má za to, že jí bylo odebráno a dostala ho jiná matka. Nebyla by první ani poslední. Film režiséra Miroslava Terziče totiž vychází ze skutečných událostí.
Premiéra 5. 9.
Takové krásné šaty
Máte-li rádi horor a umělecké koláže na plátně, rozhodně si tento nejnovější počin Petera Stricklanda (Pestrobarvec petrklíčový) nenechte ujít. Takové krásné šaty jsou příběhem rozděleným na dvě části. Ta první vypráví o ženě, která si koupí vysněné červené šaty. Které ji ale pomalu a nenápadně zabíjí. V druhé části se opakuje ten samý scénář, akorát je obětí muž, který je nucen si šaty obléknout při rozlučce se svobodou. Na film se rozhodně velmi hezky kouká. Že v druhé polovině už není tak nápaditý jako v té první, není až tak podstatné. Dozajista budete z kina odcházet s příjemným pocitem. Film rozhodně neurazí a co hlavně – vybočuje z klasického hororového žánru.
Premiéra 12. 9.
Nabarvené ptáče
Film Václava Marhoula (Tobruk), který mohl dobýt filmový festival v Benátkách. Nakonec hlavní cenu nezískal, dokonce nebyl hodnocen ani nijak zvlášť dobře. Přesto se jedná o výjimečný český film, který by měl vidět úplně každý. Nejen proto, že je neobyčejný z hlediska kameramanského a scenáristického, ale také proto, že vypráví o masovém vyhlazování Židů za druhé světové války. Nabarvené ptáče je o chlapci, kterému se daří smrti unikat. Ale za podmínek, které by nedokázal snést ani dospělý člověk. Je vystaven mučení i scénám, které by neměl vidět nikdo na světě, natož malý chlapec. Ohlasy na tento film jsou rozporuplné, názor byste si ale měli udělat především vy sami.
Premiéra 12. 9.
Ad Astra
Další sci-fi film, který zapadne do filmových dějin téměř bez povšimnutí, nebo se z něj jednou stane kultovka jako například z Vetřelce? Nejspíš ne, film Jamese Graye (Noc patří nám) se totiž podle recenzí nemůže se současnými nejúspěšnějšími žánrově podobnými filmy, jako je Marťan, První muž nebo Interstellar, vůbec srovnávat. Pokud však na film přeci jen budete chtít zajít, třeba už jen proto, že sci-fi prostě fandíte, tak zde krátká anotace. Na Měsíci i na Marsu už je život v plném proudu, lidé žijí i na salitech obíhajících planetu Neptun. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Zemi však zasáhne série katastrof a Brad Pitt jakožto Roy McBride je vyslán do vesmíru, aby zabránil nejhoršímu možnému scénáři, a také aby našel svého otce, který je možná ve smrtelném nebezpečí. To, co ho ale tam nahoře čeká, ovlivní nejen jeho život, ale také životy všech ostatních lidí. A možná celého vesmíru.
Premiéra 19. 9.
Deštivý den v New Yorku
Na nový snímek Woodyho Allena (Annie Hallová, Mocná Afrodíté, Půlnoc v Paříži) si jeho příznivci museli počkat. Film totiž nemohl být uveden do distribuce kvůli aféře Me Too, která se nevyhnula ani tomuto oblíbenému režisérovi. Byl totiž nařčen z údajného obtěžování jeho adoptované dcery. Herci, kteří se na Děštivém dnu v New Yorku podíleli, se ovšem na protest proti tomuto nařčení vzdali svých honorářů. Naštěstí už je ale snímek venku a můžeme se tak opět těšit z další romantické komedie, která nás zahřeje u srdce. Vysokoškolák Gatsby (Timothée Chalamet) a jeho dívka Ashleigh (Elle Fanning) mají namířeno do New Yorku kvůli rozhovoru se známým režisérem. Plánují si romantický výlet s trochou pracovní náplně. Jejich plány se jim ovšem začnou hroutit ihned poté, co se Ashleigh s režisérem Rolandem Pollardem (Liev Schreiber) seznámí. Gastby mezitím bloumá městem a potkává staré známé. A také dívku jménem Chan (Selena Gomez), s jejíž nádhernou sestrou před lety chodil. Všechno se zamotává a Gastby si začíná uvědomovat, že víc než snobský život a vysokoškolská studia na prestižní univerzitě ho zajímá gamblerství a život umělce na volné noze.
Premiéra 26. 9.
Foto: archiv
Sotva co začala, už je v plném proudu. Řeč je o divadelní sezóně. Na co se v souvislosti s divadlem můžeme v dohledné době těšit? Na Pražské křižovatky!
Propojení politiky a divadla
Letos se v Praze na Nové scéně Národního divadla uskuteční již třetí ročník divadelního festivalu, který přinese inscenace a projekty, které slaví úspěch na evropských festivalech, ale jinde než právě na Pražských křižovatkách je u nás vidět nelze.
Hlavním tématem letošního ročníku je hlas a naslouchání, což souvisí především s politikou. Může být divadlo politické? Samozřejmě. Politické divadlo je o umění naslouchat a opravdu slyšet, přivádí na jeviště politiky a politiku ve své explicitní formě.
Tohle jste nejspíš ještě nezažili
Celý festival zahájí polská režisérka Anna Karasińska, která přiveze inscenaci Fantasia. Na jevišti se setká šest herců, kteří průběžně dostávají informace o tom, kým se mají stát. Je to hra mezi slovem, fyzickou přítomností performera a divákovou fantazií.
Němka libanonského původu Rima Najdi zase představí svůj scénický koncert s názvem Happy New Fear. Použije experimentální hudbu, zvukový design, projekci i rozhlasovou hru. Autorka má však v rámci Pražských křižovatek ještě jeden projekt. Nese název Dress ME How YOU Like, při němž budou malé skupinky diváků autorků oblékat v šatně Nové scény.
Konverzační cvičení jak je neznáte
Divácky zajímavá mohou být taktéž konverzační cvičení Building Conversation. Prvním z nich je Konverzace beze slov. Ta je inspirována každoročními setkáními Inuitů, na nichž se scházejí náčelníci, aby na sebe hodiny beze slov hleděli. Dalším inspiračním zdrojem je performance Mariny Abramović The Artist is Present, během níž návštěvnici seděli naproti umělkyni a vymezený čas jí mlčky hleděli do očí. Druhým konverzačním cvičením je Společné myšlení – pokus, založené na teorii a výzkumu kvantového fyzika Davida Bohma, podle nějž existuje samoregulační mechanismus, díky kterému je skupina lidí schopna debatovat bez moderátora. Člověk prý nikdy nemyslí sám – jeho myšlení se vždy vztahuje k myšlení ostatních.
Odkaz Václava Havla
Pražské křižovatky si ale vytýčily ještě jeden cíl. Vzpomenout na Václava Havla, bývalého československého a českého prezidenta, který uměl propojit divadlo a politiku jako málokdo předním nebo po něm. Letos navíc slavíme třicáté výročí sametové revoluce.
KDE: Nová scéna a její okolí
KDY: pondělí 30. 9. – neděle 6. 10.
Více se o festivalu dozvíte ZDE.
Foto: Magda Hueckel
Září se nám chýlí ke konci, všichni jsme zpět v plném pracovním nasazení. Potřebujete odpočinek? Načerpat inspiraci nebo se jen pobavit s přáteli? V našich týdenních tipech si určitě vyberete.
Prague Mussel Week
Máte rádi mušle, ale nejíte je tak často, protože v restauracích bývají drahé, a doma se vám je připravovat nechce? Až do neděle na nich můžete hodovat za poloviční cenu, než kolik obvykle stojí v pražských restauracích. Stačí si na těchto webových stránkách vybrat restauraci, vyplnit pár údajů a voucher na padesáti procentní slevu je váš.
KDE: Praha – různá místa
KDY: do neděle 29. 9.
MMF Ostrava Kamera Oko
Zajímáte se o film nebo o kameramanskou činnost? Jak se proměňuje význam a vnímání kamery v čase. Ve vybraných ostravských kinech se můžete těšit na projekce i na industriální program spojený s prezentacemi evropských kameramanských asociací a škol a také na workshopy analogové fotografie pro děti.
KDE: Ostrava – různá místa
KDY: do neděle 29. 9.
Laterna magika: Paměť experimentu
Nová výstava v MeetFactory se snaží o široké a nejednoznačné uchopení Laterny magiky. Podtitul výstavy Paměť experimentu se vztahuje k tomu, že se zaměřuje zejména na pokusnictví, které Laternu magiku vždy tvořilo a tvoří, na neustálý experiment, ze kterého se rodí a kvůli kterému také může stagnovat. Z MeetFactory se tak stává jakási laboratoř Laterny magiky, multimediální prostor, který tento experiment oživuje. Výstava kombinuje historický materiál, ukázky inspirací Laternou magikou v jiných mediálních formátech a také zcela nové umělecké projekty, které vznikají přímo v MeetFactory.
KDE: MeetFactory
KDY: čtvrtek 26. 9. od 18:00 / vernisáž / výstava potrvá do neděle 10.11.
Fotograf Festival
Série výstav, filmových projekcí, diskuzí a dalších akcí má za cíl ukázat, jak fotografie ovlivňuje současné umění a umělecké směry. Festival ovšem není jen pro profesionální fotografy, ale pro všechny, kteří se zajímají o fotografii jako takovou.
KDE: Praha – různá místa
KDY: čtvrtek 29. 9. až čtvrtek 14. 11.
VínečkoFest
Vinobraní na Grébovce mělo letos rekordní účast. Víno teklo proudem, bramboráky, langoše, klobásy a sýry se konzumovaly po kilech. Co si to takhle zopakovat tento víkend na náplavce? Další svátek vína je tu.
KDE: náplavka Rašínovo nábřeží
KDY: sobota 28. 9. od 10:00
N.O.H.A před Crossem
Prostranství před legendárním holešovickým klubem se zase bude otřásat v základech. Vystoupí tu kapela N.O.H.A. a spoustu dalších, kteří na hudebním poli mají co předvést.
KDE: Cross Club
KDY: sobota 28. 9. od 18:00
Zero Waste Festival Prague
Nultý ročník festivalu nám přinese nejnovější poznatky, tipy, rady a také workshopy, jak si vytvořit bezodpadovou domácnost a provede nás způsobem, jak náš životní styl uzpůsobit tomu, abychom naši planetu chránili, a ne ji ničili. Navíc se festival koná v nádherných prostorách barokní Invalidovny!
KDE: Invalidovna
KDY: neděle 29. 9. od 12:00
Foto: archiv
Tumor: Karcinogenní romance je divadelní představení, v němž hraje hlavní úlohu člověk a v něm rostoucí nádor. Je to hra o zoufalství a beznaději, ale také o způsobu, jak se s tím člověk může a nemusí smířit. A co především – je to dokonalá souhra dvou performerů.
Každá doba má svou nemoc
Tumor: Karcinogenní romance je o člověku a o něčem, co v něm roste a co se ho chystá zabít. Je možné tuto věc milovat? Prostřednictvím hry chtějí její tvůrci zkoumat spojení mezi tumory a naší společností, přičemž se opírají o tvrzení, že každá dobá má svou specifickou nemoc a tou naší je právě rakovina. Jak ovlivňuje intimní vztahy? A společnost jako takovou? Nebo bující ekologickou krizi? Všechno souvisí se vším, přesvědčte se sami.
Pojídání pečeného kuřete
Nela H. Kornetová a Gregers A. Kroksleiven-Hansen, hlavní a jediní aktéři Tumoru, nás, diváky, svými výkony od začátku až do konce neustále překvapují. Nikdo si nedovolí ani zakašlat. Herci skáčou, plazí se po sobě, utíkají před sebou, zpívají (nutno podotknout že velmi dobře)… Nejsilnější scéna ale přichází, tak jak to má být, až za polovinou představení, kdy se schyluje (ano, vážně to tak působí!) k romantické scéně, při které žena pojídá pečené kuře. Nejprve způsobně, záhy se s rakovinou o pokrm pere jako divoké zvíře. Vzduchem létají sliny i kusy masa.
Divadlo, které divadlem není
Tumor: Karcinogenní romance není obyčejné divadelní představení, vlastně ho ani téměř ničím nepřipomíná. Nejspíš si ani nebudete připadat jako v divadle (Vy ale ani v divadle nejste, nacházíte se v karlínské Invalidovně, která v první polovině 18. století sloužila jako ubytovna pro válečné invalidy.), naopak jste součástí něčeho, co trpící a na smrt odsouzený člověk prožívá. Máte možnost nahlédnout do jeho nejniternějších pocitů. Vždyť jste mu tak blízko.
Režisérka hry a zároveň její aktérka Nela H. Kornetová bere lidské tělo jako materiál, který je nutno prozkoumat. Společně s poetickým textem Dagmar Radové, devadesátkovými lovesongy i autorskými instrumentálními skladbami vzniká silná obrazová inscenace, v níž nebudete pohlížet na člověka jenom jako na něco, co je stvořeno z masa a kostí, ale především jako na živého tvora s mnoha pocity a emocemi.
Projekt vznikl ve spolupráci uměleckého souboru T.I.T.S., divadla A Studia Rubín, Studiem Alta a Iniciativou pro Invalidovnu.
Více se o hře a termínech, kdy se hraje, dozvíte ZDE.
Foto: Patrik Borecký
Knih od jihokorejských autorů jsem za svůj dosavadní život moc nepřečetla. Vlastně, počkat, nepřečetla jsem ani jednu. Až donedávna. A byla to trefa do černého. Troufám si tvrdit, že za posledních pár let, přesněji od dob, kdy jsem četla Egypťana Sinuheta ve čtvrtém ročníku na střední škole, je to nejkrásnější kniha, která se mi dostala do rukou.
Korejci v Japonsku
Pačinko vypráví příběh jedné korejské rodiny. Její osud, alespoň ten, který můžeme v knize sledovat, se začíná psát v roce 1910, kdy byla Korea ještě jednotná a předsudky Japonců vůči Korejcům čím dál znatelnější. Sundža, pocházející z malé jihokorejské vesnice, se měla narodit stejně postižená jako její otec. Osud jí ale naštěstí dopřál víc štěstí a stala se z ní, když už ne krásná, tak alespoň zajímavá dívka s trochu podsaditější postavou. Je negramotná, naivní a bojácná, a tak když se jednoho dne setká s mužem, který jí na první pohled učaruje, okamžitě mu podlehne. Může ji to však stát nejen pověst, ale i naději na lepší budoucnost.
Víte, co je to pačinko?
Shodou mnoha okolností a náhod se nakonec přestěhuje do Japonska, kde dře bídu s nouzí stejně jako doma a ke všemu tam na ni všichni shlíží spatra. Je to přeci jenom obyčejná nevzdělaná Korejka, která se Japoncům nemůže v ničem rovnat. Její nucený úprk do Japonska ovšem není tím jediným důležitým životním zlomem, který ji potká. O mnoho let později ji totiž dožene minulost ve chvíli, kdy to nejméně čeká. Se Sundžinou rodinou zůstáváme až do roku 1989, kdy už je Korea dávno rozdělená ve dví a bývalí Severokorejci se nemají kam vrátit. Tedy mají, ale jen jednou a napořád. Avšak jsou to právě Korejci, kteří v Japonsku vládnou takzvaným pačinko hernám. Pačinko je hazardní hra, kterou hrají chudí i bohatí, Korejci i Japonci, ale společnost jí opovrhuje, a to hlavně proto, že je spojována s jakuzou, japonskou zločineckou organizací, kterou v našich končinách známe spíše pod označením mafie.
Knihu psala téměř třicet let
Min Jin Lee, autorka Pačinka a rodačka ze Soulu, debutovala v roce 2007 knihou Free Food For Millionaires, která byla literárními kritiky přijata velmi pozitivně. U nás ovšem zatím vyšla jen její druhá kniha, která spatřila světlo světa v roce 2017. O dva roky později jsme se jí dočkali i my. A buďme rádi, protože se nám dostává do rukou kniha, na kterou jen tak nezapomeneme. Silný příběh jedné rodiny se totiž odehrává na pozadí skutečných historických a společenských událostí, které navždy změnily nejen Koreu, ale po kapitulaci v druhé světové válce i samotné Japonsko. Min Jin Lee sbírala materiál pro tuto knihu od roku 1989. Vystudovala historii a práva, pak se ale rozhodla, že se bude věnovat Korejcům žijícím v Japonsku. Aby byl její příběh co nejreálnější, rozhodla se zorganizovat rozsáhlý výzkum a po přestěhování do Tokia absolvovala i rozhovory s desítkami Korejců trvale žijících v Japonsku. Čím déle se ale tímto tématem zabývala, tím si byla jistější, že životní příběhy Korejců nejsou vůbec tak jednoduché, jak si zpočátku myslela, a tak v roce 2008 začala psát knihu celou od začátku. Trvalo jí tedy bezmála třicet let, než Pačinko napsala ke své plné spokojenosti. I když v něm jsou osoby smyšlené, všechno, co se jim děje, se mohlo stát a také se stalo i ve skutečnosti. O to je tento příběh smutnější.
Podle knihy Pačinko se v současnosti natáčí seriál, ale doporučuji si nejprve přečíst knihu. Jedině tak se dokážete s příběhem a životními osudy čtyř generací jedné korejské rodiny sžít naplno a tak, jak si to zaslouží.
Knihu vydalo nakladatelství Jota.
Když jsem se doslechla, že mé oblíbené divadlo Disk chystá premiéru Eurpidovy hry Orestes, zastyděla jsem se. Jediné, co jsem o ní totiž věděla, bylo, že jde o řeckou tragédii. A to je zoufale málo.
Řecká matkovražda
Orestes mě zaujal hned poté, co jsem si přečetla, o čem je. Pokud jste na tom stejně jako já a o Orestovi jste nikdy neslyšeli, pak věřte, že jde o skutečné drama. Tedy ve zkratce (hra představuje jen část původního díla). Spartě a Mykénám vládne rodina, jejíž členové se v lásce příliš nemají. Kují proti sobě pikle, pomlouvají se, až nakonec dojde na nejhorší. Syn zabije vlastní matku, aby pomstil svého otce. Jeho sestra mu v matkovraždě pomáhá. Orestes s Electrou se rázem stávají černými ovcemi znesvářené rodiny, ale co hůř – i vyvrhely celé obce, která si nepřeje nic jiného než jejich smrt. Zbývá jim jediné, buď se pokorně podřídit vůli lidu, anebo se pomstít těm, kteří si zaslouží zemřít stejně jako oni.
Studentské výkony je záhodno ocenit
Když přichází na jeviště Jessica Bechyňová, která ztvárňuje Electru, Orestovu sestru, její útrpný výraz vám naznačí, že tady jde veškerá sranda stranou. Jakmile začne odříkávat svůj part, už po prvních větách je jasné, že tato studentka si vybrala školu správně. Pro ty z vás, kteří divadlo Disk neznají, připomínám, že je součástí Divadelní akademie múzických umění a tudíž v něm hrají jen studenti. Herecky nezůstává pozadu ani hlavní představitel hry, Orestes v podání Michaela Goldschmida. Nemuseli by totiž ani mluvit a z jejich gest a obličejové mimiky nám je hned jasné, zdali trpí, radují se, zadržují slzy nebo se vztekají. Jakožto správní herci totiž vědí, že pouhé odříkávání textu nestačí. Dobří herci hrají celým tělem, včetně očí i nepatrných, sotva postřehnutelných gest.
Ani minuta nudy
Za zmínku ovšem stojí i ostatní herci, kteří podávají neméně obstojné výkony, jako například Kryštof Dvořáček jakožto Pylades, nejlepší Orestův přítel, který by za něj klidně položil život. Ocenit zaslouží i David Krchňavý, který hraje Meneláa, spartanského krále.
Hra trvá zhruba 90 minut a troufám si tvrdit, že ani jedinou minutu se nebudete nudit. A ještě si oprášíte znalosti (jsou-li nějaké) z dějin starověkého Řecka.
Termíny představení najdete ZDE.
Foto: archiv divadla DISK
Víte, co vás o víkendu čeká a nemine? Že ne? Tak já vám to prozradím. Víno a spousta zábavy!
Divadlo / …příští vlna / next wave…
České divadlo, jak ho možná ještě neznáte. Hudební, taneční, výtvarné a další alternativy přitahují každoročně více a více diváků. Letošní ročník alternativního divadla nám opět ukáže, s čím se na divadelních prknech jen tak nesetkáme.
KDE: Praha – různá místa
KDY: do soboty 28. 9
Umění / Lustr 2019
Mezinárodní festival současné ilustrace je jedinečnou příležitostí vidět a poznat to nejlepší z akutální autorské ilustrační tvorby. Ústředním tématem letošního ročníku je Svoboda. Nevěříte, že ilustrace dokáže reflektovat aktuální společenská témata? Přijďte se přesvědčit sami.
KDE: Kampus Hybernská
KDY: od čtvrtka 19. 9. do úterý 24. 9.
Umění / NGP – Autumn Opening
Národní galerie zahajuje sezónu ve Veletržním paláci. Dnes večer až do třiadvacáté hodiny máte možnost zdarma zhlédnout téměř všechny sbírky a umělecká díla, která se v galerii nacházejí. A ještě se můžete zúčastnit živé performance a poslechnout si kvalitní hudbu.
KDE: Národní galerie – Veletržní palác
KDY: čtvrtek 19. 9. od 19:00
Festival / Zažít město jinak
Už tuto sobotu se na území celé Prahy i mimo ni koná akce, která má za cíl přilákat do ulic co nejvíce lidí. Automobily tak v ulicích vystřídáte právě vy. Těšte se na živou hudbu, dobré jídlo a pití a také workshopy a mnoho dalších aktivit.
KDE: Praha – různá místa / ČR – různá místa
KDY: sobota 21. 9. od 10:00
Gastro / Vinobraní na Grébovce
Slavnosti vína a burčáku jsou tu. A není lepšího místa, kde by se dalo slavit než pražská Grébovka. Opět se můžeme pořádně a hlavně kvalitně nadlábnout a k tomu si dát samozřejmě lahvinku (nebo spíš dvě) kvalitního vína.
KDE: Grébovka
KDY: sobota 21. 9. od 14:00
Zábava / Letecký den – Dny NATO
Seznámíte se s leteckou flotilou Armády ČR, stanete se svědky záchrany sestřeleného letadla, útoku na pozemní cíle dvojicí letounů a prožijete mnoho dalších nezapomenutelných zážitků. Samozřejmě nebude chybět ani bohatý doprovodný program.
KDE: Ostrava – Mošnov
KDY: sobota 21. 9. od 8:00
Foto: archiv
Už potřetí se v Praze koná festival pro skutečné filmové fajnšmekry. V rámci festivalu KOLNOA zjistíte, jak na tom je současná izraelská kinematografie.
A kdo významný na festival dorazí? Například izraelský režisér Eran Riklis a vycházející herecká hvězda Neta Riskin, která si zahrála hlavní roli v jeho nejnovějším snímku Úkryt, jenž vypráví příběh izraelské agentky Mosadu, která chrání svou libanonskou informátorku ve zdánlivě bezpečném úkrytu v Hamburku. Ten je zároveň stěžejním filmem celého festivalu.
Izraelské dokumenty
Na festivalu se rovněž ukáže i dcera otce izraelského dokumentárního filmu Davida Perlova, producentka a filmová editorka Jael Perlov. Ta nás seznámí s otcovými snímky Po stopách ladina, tedy s izraelskou komunitou, která mluví jazykem sefardských Židů, a také s filmem Vzpomínky na proces s Eichmannem, jenž se zamýšlí nad tím, jak proces změnil izraelské vnímání holocaustu.
Izraelsko-palestinský konflikt konečně vyřešen
Šest filmů, které se na festivalu představí, budou uvedeny převážně v české premiéře. Jde o snímky jako Vyplnit prázdnotu režisérky Ramy Burnstein, Svatební plán, komedie o hledání ženicha nebo film zachycující ultraortodoxní prostředí Jiný příběh, který natočil Avi Nesher. Velmi očekávaný je rovněž snímek Devadesátiminutová válka, v níž se nabízí netradiční řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Odehraje se fotbalový zápas o to, kdo v zemi zůstane a kdo bude muset odejít.
Čeká nás bohatý doprovodný program
Těšit se ale můžete i na další filmy. A kromě promítání se budou v rámci doprovodného programu konat taktéž přednášky zahraničních i tuzemských hostů a také zhlédnete ukázky mladé tvorby předních izraelských škol. Čekají vás ukázkové lekce hebrejštiny a také tematický blok zaměřený na literaturu, v rámci něhož se seznámíme s významnými literárními osobnostmi Izraele.
Hostem festivalu je taktéž náš válečný zpravodaj Jakub Szántó. Bude přednášet na téma Reportáž jako minifilm a také představí rozhovor s Eichamannovým katem.
Vstupenky na festival si můžete zakoupit v Kině Pilotů, které festival hostí či na www.kinopilotu.cz. Všechny filmy jsou uváděny v původním znění s českými a anglickými titulky.
KDE: Kino Pilotů
KDY: středa 2. 10. až neděle 6. 10.
Oficiální stránky festivalu najdete ZDE.
Foto: Netta Laufer
Tento týden trochu se zpožděním, ale přece. Podívejte se na to, co všechno vás tento týden může potkat.
Móda / We’re Next 2019
Tato módní show má za cíl seznámit nás s vycházejícími hvězdami na poli módní tvorby. Představí se vám absolventi pražské UMPRUM a belgické Royal Academy of Fine Arts Antwerp. Přijďte se podívat na různé přístupy k módě a designu a vycházející hvězdy módního průmyslu.
KDE: Divadlo X10
KDY: čtvtek 12. 10. od 17:30
Film / Nabarvené ptáče
Dnes má premiéru film, o kterém se říká, že ho málokdo dokouká až do konce. Dle knihy polského spisovatele Jerzyho Kosińskiho natočil Václav Marhoul film o dítěti, které rodiče ve snaze uchránit jej před masovým vyhlazováním Židů posílají k příbuzné na venkov. Ta ale záhy umírá a malý chlapec je tak nucen protloukat se světem, v němž lidé na potkání mučí a vraždí, úplně sám.
KDE: celá ČR
KDY: premiéra 12. 9.
Divadlo / Třicet let svobody: Hudba poroby, vzpoury a smíření
Opera Národního divadla zahajuje novou sezónu koncertem, který uctí 30. výročí sametové revoluce. V historické budově zazní úryvky a scény z Janáčkovy opery Z mrtvého domu, z Verdiho Nabucca nebo Beethovenova Fidelia.
KDE: Národní divadlo
KDY: čtvrtek 12. 9. od 19:00
Festival / Landronkafest 2019
Největší festival volnočasových aktivit ve střední Evropě je po roce zase zpět. Cílem festivalu je představit všechny možnosti, jak můžete trávit volný čas. Těšte se na tradiční i velmi netradiční sporty.
KDE: park Ladronka
KDY: sobota 14. 9. od 11:00
Film / Oko slaví 10 let
Už tolik let se obyvatelé Letné, ale i dalších částí Prahy, těší z kina, které spíš než jako klasické kino slouží jako obývák pro sousedské setkávání. V rámci festivalu pořádaného kinem Bio Oko se můžete těšit na kultovní filmy a 14. září i na venkovní slavnost.
KDE: Bio Oko
KDY: čtvrtek 12. 9. až neděle 15. 9.
Gastro / Zažít Americkou jinak
Zažít město jinak se sice koná až příští sobotu, ale v ulici Americká na Praze 2 to bude žít už o týden dřív. Tradiční mexická slavnost „La Calle Mexicana“ se ponese v duchu latinsko-amerických oslav, při kterých bude hrát hudba, bude se tancovat, pít mojito a cuba libre a také se budou grilovat argentinské steaky, jíst mexické tacos a když budete mít chuť, můžete se zúčastnit i nějakého tematického workshopu.
KDE: Americká (Praha 2)
KDY: sobota 14. 9. od 10:45
Nakupování / Blešák ve Swimu
Už jste byli v tomto multifukčním prostoru? Ne? Tak teď máte příležitost do Swimu zajít, ochutnat zdejší menu a ještě si pořídit něco pěkného na sebe.
KDE: Swim
KDY: sobota 14. 9. od 10:00
Design / Výroba cestovního deníku
Rádi cestujete a zážitky z výletů si zapisujete do sešitu? Co si takhle vyrobit vlastní cestovní deník, který hned tak nikdo nemá? Reformát vám to umožní. A pokud tohle české papírnictví a knihařskou dílnu ještě neznáte, pak se určitě podívejte na jejich stránky. V Reformátu ručně vyrábějí alba, diáře, sešity a spoustu dalších věcí.
KDE: Reformát
KDY: sobota 14. 9. od 13:00
Foto: archiv
Začala nová divadelní sezóna a tak se máme na co těšit. Jaké premiéry byste si v září neměli nechat ujít?
Návštěva staré dámy
Zřejmě poslední divadelní role Dagmar Havlové. Zrada se neodpouští. A v případě milenců už vůbec ne. Když se miliardářka Klára vrací po letech zpět do svého rodného města, odkud byla kdysi obyvateli vyhnána, zjišťuje, že se její město a občané topí v dluzích. Zachránit je může jen jediný čin. Smrt jejího milence.
KDE: Divadlo na Vinohradech
KDY: pátek 13. 9., úterý 17. 9., úterý 24. 9. / vždy od 19:00 (premiéra 6. 9. 2019)
Oficiální stránky ZDE.
Orestes
Divadlo DISK, které funguje v rámci pražské DAMU, zahájí 74. sezónu uvedením Euripidovy tragédie Orestes. Ta vypráví o jedné rodinné pohromě, která se proměnila v teroristický útok.
KDE: DISK
KDY: pátek 13. 9. (premiéra)
Oficiální stránky ZDE.
Sláva a pád krále Otakara
Městská divadla pražská otvírají novou sezónu v divadle Komedie hrou Sláva a pád krále Otakara. Evropa hledá silného vůdce. Kdo jím má být? A chceme ho vůbec? Hra se točí kolem jednoho z nejdůležitějších období českých a rakouských dějin. Tvoří se Rakouská monarchie a lidé se bouří. Přijďte si opřášit znalosti z českých dějin.
KDE: divadlo Komedie
KDY: neděle 15. 9. od 19:30 / premiéra
Oficiální stránky ZDE.
Zpráva pro akademii
Tohle sice není premiéra, ale derniéra se také počítá. Studio Hrdinů totiž v září uvede poslední dvě reprízy slavné hry Franze Kafky Zpráva pro akademii. A o čem je? O zvířeckosti v nás, lidech. Řeší téma identity a cesty od zvířete k člověku. Divadelní hra je koncipována jako prostorová instalace, v rámci níž se divák volně pohybuje.
KDE: Studio Hrdinů
KDY: úterý 24. 9. a středa 25. 9. od 20:00
Oficiální stránky ZDE.
Tumor: Karcinogenní romance
Rakovina. Všechno je jinak. Existuje vůbec možnost se s ní vyrovnat? Možná ano, stačí, když si uvědomíme, že teď už nejsme jeden, ale dva. Tumor je hra o zákeřné nemoci a jejích nejen somatických projevech, ale i těch psychických, sociálních a duchovních.
KDE: A Studio Rubín (Invalidovna)
KDY: úterý 17. 9. od 19:30 (premiéra)
Oficiální stránky ZDE.
Lidský hlas
Intimní monodrama o ženě, jejím hlase a těle a především o její mysli v konfliktu s mužským světem. Kocept hry se pohybuje na pomezí Zoufalých manželek a Příběhu služebnice. Lidský hlas je o silných a slabých ženách.
KDE: Venuše ve Švehlovce
KDY: čtvrtek 26. 9. od 20:00 (premiéra)
Oficiální stránky ZDE.
Foto: Městská divadla pražská, Sláva a pád krále Otakara
Od 6. září je v galerii Mánes k vidění výstava maleb, které jen tak nikde neuvidíte. Makedonský umělec Serafedino tu představuje svá díla, z nichž se vám bude tajit dech.
Barvy, které vyprávějí
Zdálky vypadají všechny jeho obrazy jako náhodné barevné kombinace, jež zaujmou hlavně ty, kteří mají rádi abstrakci. Jakmile se ale na kterékoliv dílo zahledíte pořádně, zjistíte, že se v něm vždy ukrývá nějaký motiv. Nahá ženská těla, rozcvičující se baletky, jazzoví zpěváci, ostrov Santorini či hloučky lidí či vesnice.
Zaujme na první pohled
Je to téměř neuvěřitelné, že Serafedino dokáže namalovat to, co lidské oko není schopno na první pohled téměř rozeznat. Se špachtlí umí skutečné zázraky. Někomu jeho díla mohou připadat příliš prvoplánová, někomu až moc expresionistická. Autorovým záměrem ale v první řadě bylo vytvořit něco, co zaujme na první pohled. Ať v tom dobrém, či špatném slova smyslu, rozhodně se mu to daří. A dle jeho stylu ho bezpochyby rozeznáte mezi tisíci dalšími.
Jaký autor, takové dílo
Ebin Serafedino se narodil v roce 1952 ve Skopje v Makedonii. V současnosti však žije a tvoří v Paříži, kde má vlastní ateliér. Vystavoval už téměř po celé Evropě a dokonce se jeho díla dostala ještě dál, do tureckého Instanbulu. Jeho poznávacím znamením jsou barvy a jejich kontrast.
Výstavu můžete zhlédnout až do 24. 9. v Galerii Mánes.
Prázdniny skončily, ale život v Praze rozhodně nekončí, naopak. S příchodem nového školního roku a nové umělecké sezóny se toho děje čím dál víc.
Vzdělávání / Prohlídka protiatomového krytu
Takovou příležitost už možná nikdy nedostaneš. Teď ji ale máš. Přijď si prohlédnout protiatomový kryt pod prázdným objektem Microny v Modřanech. Je to někdejší továrna na letecké přístroje.
KDE: Microna (Československého exilu 4)
KDY: středa 4. 9. od 19:00
Hudba / Kryl v Anežce 2019
Jediná akce konaná na oslavu nedožitých 75. narozenin Karla Kryla, krále českého protestsongu. Přijď si zavzpomínat a zazpívat.
KDE: Klášter sv. Anežky České
KDY: čtvrtek 5. 9. od 18:00
Poezie / SLAM Invalidovna
První slamové klání v nádherných prostorách karlínské Invalidovny. Žádný milovník pouliční poezie by si tohle neměl nechat ujít.
KDE: Invalidovna
KDY: čtvrtek 5. 9. od 19:00
Hudba / Bengál 2019
Tenhle festival neholduje moderním technologiím, naopak oslavuje návrat do doby analogové. Navrací se k přírodě, ke kořenům a na toto téma se bude konat také hned několik workshopů. Oba hlavní hudební večery se odehrají na ostrově Štvanice, doprovodné akce jsou pak rozmístěny na různých místech po Praze. Těšit se můžeš na hudbu všech žánrů.
KDE: Praha – různá místa
KDY: od pátku 6. 9. do pátku 20. 9.
Fashion / Mercedes-Benz Prague Fashion Week
To nejlepší z české a slovenské módy uvidíš jedině tady. Navíc se všechny módní přehlídky konají v Invalidovně a doprovodný program najdeš na různých místech po celé Praze.
KDE: Praha – různá místa
KDY: do pátku 6. 9.
Festival / Dožínky na Letné 2019
Letná už potřetí ožije oslavami zemědělství a folklorních tradic. Program zabaví děti i dospělé a ke všemu je celý den volný vstup do Národního zemědělského muzea a do Národního technického muzea bude vstup pouhých 50 korun.
KDE: Letná
KDY: sobota 7. 9. od 10:00
Gastro / Řízkobraní na Tyláku
Řízky na všechny možné způsoby, k tomu bramborový salát a pivečko. Vážně chceš o tohle přijít?
KDE: Tylovo náměstí
KDY: sobota 7. 9. od 10:00
Nakupování / Sustainable fashion Market
Potřebuješ něco nového na sebe? Nebo se jen toužíš dozvědět něco o udržitelné módě? Přijď na přednášku a zkouknout film. Za dobrovolné vstupné. A na cestu domů si kup nějaký parádní kousek a nezapomeň se posilnit něčím dobrým k jídlu a pití.
KDE: Prostor 39
KDY: neděle 8. 9. od 13:00
Foto: archiv
Největší překvapení letošního roku? Jednoznačně Rozhovory s přáteli. Pokud máte rádi společenské romány s přesahem, rozhodně sáhněte právě po této knize. Neprohloupíte.
Sally Rooneyová, autorka knihy, je připodobňována k Eleně Ferrante nebo Jane Austenové. Stejně jako Ferrante vypráví příběh dvou nejlepších kamarádek, které si občas dělají naschvály, a stejně jako Austenová do svého příběhu vsazuje i spletité mezilidské vztahy bohatými a chudými.
Milostný čtyřúhelník
Rozhovory s přáteli jsou o přátelství mezi Frances a její kamarádkou Bobbi. Kdysi spolu chodily, nyní jsou nejlepší přítelkyně. Ihned na první straně knihy se dozvídáme, jak se ženy seznámily s Melissou a Nickem, manželským párem, který na první pohled působí jako prototyp ideální a nádherné dvojice. Zatímco Frances a Bobbi je něco málo přes dvacet, Nickovi je lehce přes třicet a Melisse dokonce osmatřicet. Ačkoliv to zpočátku může vypadat, že mezi čtveřicí nemůže vzniknout nic jiného než přátelství, po pár desítkách přečtených stránek pochopíme, že vztahy mezi nimi jsou mnohem složitější.
Sonda do života chudých a bohatých
Kdo by si však myslel, že jde jenom o lásku a další mezilidské vztahy, nebyl by dál od pravdy. Sally Rooneyová takhle banální zápletky nevytvořila. Byť jen lehce pozorný čtenář si může všimnout, že hlavní hrdinka Frances se netrápí jenom kvůli lásce, ale i kvůli tomu, že pochází ze zcela jiných společensko-ekonomických poměrů než muž, do kterého se zamilovala. Zatímco její rodina nikdy neměla peníze nazbyt a tak musí při studiích pracovat, aby měla aspoň na základní potraviny, Nick, do kterého se zamilovala, je herec, který se topí v penězích. A ani její kamarádka Bobbi se nemusí příliš otáčet a má peněz, kolik se jí zachce. Rodiče jí dají tolik, kolik zrovna potřebuje. Jenže místo toho, aby se Frances litovala a byla naštvaná na celý svět, na všechno hledí s humorem a sebeironií sobě vlastní. A to i tehdy, když se na ni vykašle otec-alkoholik, kterému nestojí ani za to, aby jí poslal kapesné.
Mezi Elenou Ferrante a Jane Austenovou
Dva naprosto odlišné světy se spojují v jeden. Může to fungovat? V knize Sally Rooneyové funguje všechno, jenom ne vztahy. Všichni dělají chyby a když se z nich konečně poučí, možná už je na záchranu pozdě. Anebo ne? Stejně jako v geniální trilogii Eleny Ferrante, i v románech Jane Austenové chceme znát konec, ale ne za cenu toho, že příběh skončí. Jakmile totiž dočteme poslední stránku, bude nám smutno. Opouštíme svět, se kterým jsme se tak rychle sžili.
A rada na závěr zní: Než začnete knihu číst, je možná dobré si uvědomit, že tato irská autorka se narodila v roce 1991. Napsat ve dvaceti osmi letech knihu, která by hýbla literárním světem, je hodně velké umění. Sally Rooneyové se to povedlo a v roce 2018 se stala světovým fenoménem.
Ale nesmutněme, že kniha na dvou sté osmdesáté straně končí. Mezitím, co u nás vyšla kniha Rozhovory s přáteli, už Rooneyová vydala další knihu, tentokrát s názvem Normal People.
Foto: archiv
Stepuje od svých pěti let. Je několikanásobným držitelem titulů mistra světa a v současnosti vede stepařské kurzy pro dospělé a soutěžní formace v pražském studiu Tap Academy Prague. Tomáš Slavíček vystudoval žurnalistiku, ale v současnosti se nejvíc věnuje tancování a hraní. Seznamte se s jedním z nejlepších českých stepařských choreografů.
Jak ses dostal ke stepu?
Začínal jsem sportovní gymnastikou. Tanečníci obvykle mívají jako základ balet, ale můj otec byl trenér sportovní gymnastiky a tak jsem k ní měl blíž.
A pak tě sportovní gymnastika přestala bavit a dal ses na step?
Odmala mě bavilo spíš tancování. Tak mě rodiče přihlásili do tanečního kroužku, kde bylo asi deset holek, já a můj kamarád. To bylo v roce 1994.
To už u nás step jako oficiální taneční disciplína normálně fungovala?
Tehdy už docela jo. Studio Andrea, kde jsem začínal, fungovalo od roku 1990.
V roce 1994 jsi tedy začal stepovat. Šlo ti to hned od začátku?
V sezóně 1995/96 jsem poprvé vyhrál mistrovství České republiky, které bylo spojené i se slovenským mistrovstvím. A v roce 1996 jsem poprvé vyhrál mistrovství Evropy a pak už se to kupilo.
Kolik takových kluků jako ty bylo?
Strašně málo. Navíc jsem nestepoval sám. Měl jsem skvělou partnerku Lucku, se kterou jsem začal vyhrávat mistrovství v duetech.
Stepovat můžeš i v párech?
Nepamatuješ si slavnou stepařskou dvojici Ginger a Fred? U nás soutěžíme v kategoriích sólo, duo, trio, malé skupiny do sedmi lidí, formace do dvaceti čtyř lidí a pak ještě produkce. Ty jsou od pětadvaceti lidí.
Jak často jsi ze začátku trénoval?
Furt. Strašně mě to bavilo. Měl jsem svoji hodinu a pak jsem koukal ještě na starší holky. Ve studiu jsem byl skoro pořád.
A s přibývajícím věkem tě to trochu pustilo, nebo sis naopak tréninků dopřával ještě víc?
V pondělí jsem měl sólo, v úterý duo, ve středu formaci. Ty tréninky se zintenzivnily a dostaly nějaký řád.
To jsi vážně trénoval takhle často?
Děti mají spoustu síly. Navíc já jsem chtěl dělat step soutěžně a věděl jsem, že to znamená každodenní trénink.
Po základce jsi šel kam?
Ze šestky jsem šel na gymnázium.
Takže jsi zvládal studium i step?
Byl jsem vždycky hroznej šprt (smích, pozn. red.).
A po gymnáziu?
Studoval jsem žurnalistiku na Karlově univerzitě. Média mě vždycky hrozně bavila. První rok jsem se tam ale nedostal, tak jsem chodil na Vyšší odbornou školu publicistiky. Další rok už jsem uspěl. Doteď taky ze studií čerpám.
Kromě stepování a objíždění soutěží se svými svěřenci taky hraješ.
Dokonce ve třech divadlech. V divadle Radka Brzobohatého v představení Tančírna. Tomu jsme dělali před deseti lety choreografii s Petrem Čadkem. Pak v La Fabrice v představení Tango a tango. A ještě jsem nově naskočil do muzikálu Kvítek mandragory v divadle Broadway, který je hlavně o hitech Heleny Vondráčkové, se kterou se dlouhá léta známe a přátelíme, a především spolu už deset let stepujeme na jejích koncertech.
Zkušenosti máš i s televizí.
Minulý rok jsem natočil osm epizodních seriálových rolí. Zahrál jsem si například v Rédlovi, v Až po uši, ve Zkáze Dejvického divadla anebo v Ordinaci v růžové zahradě.
Proč jsi nešel na herectví?
Vždycky jsem chtěl studovat žurnalistiku.
Kolik už máš cen?
Titulů mistrů světa mám deset nebo dvanáct, jako choreograf a jako stepař.
Vedeš i kurzy?
Výjimečně, spíš už jen soutěžní formace. A když už vedu nějaký kurz, tak nejraději pro dospělé.
Když připravuješ děti na soutěž, musíš si je nejdřív vybrat, že? Podle čeho?
Dělám to už dvacet let. Poznám velmi brzo, jestli na soutěžní step někdo má, nebo ne. Nevybírám si nikoho, u koho vím, že to nejde. On by se trápil a já také.
Je těžké udržet děti namotivované?
My jsme týmová akademie. Jezdíme na tábory, na soustředění. Jsme rodina, není to jenom o penězích a o medailích. Snažíme se je vychovávat i lidsky. Vybíráme i témata formací, která jsou dětem blízká.
Může se naučit stepovat dospělý člověk?
Máme tu formaci maminek. Učí ji moje kolegyně a jsou v ní ženy od třiceti do sedmdesáti let, které k nám děti vodily na kurz. Já navíc nejradši učím dospělé začátečníky.
Jak to?
Je dobré mít i nesoutěžní kurz, protože s nimi nemusíš řešit podobu a zkoušky kostýmů, choreografii… Strašně si u toho odpočinu. Navíc mě baví někoho vzdělávat a učit. Myslím, že zvládám učit relativně rychle. Dva herce-nestepaře naučím za hodinu všechno, co potřebují na třicetivteřinové vystoupení v seriálu nebo ve filmu.
Kde ses to naučil?
Asi to mám v sobě. Nikdy jsem se to neučil.
Jak vypadá tvůj běžný den?
Ráno vstanu, dopoledne buď odpočívám nebo zařizuju věci týkající se nejbližší akce, která mě čeká. Jednou je to mistrovství, podruhé premiéra, natáčení, nebo zkrátka jen pochůzky po Praze. Pak od dvou do šesti učím a večer mám volno nebo hraju.
Co děláš ve volném čase?
Jsem doma, válím se a koukám na televizi. Mám rád pasivní odpočinek. Jsem pořád s dětmi, s rodiči dětí, neustále něco řeším, takže když mám volno, jenom sám ležím a odpočívám. Miluju telenovely a seriály.
Kde bereš témata na choreografii?
Dívám se kolem sebe. Na lidi, na objekty, na věci kolem sebe. Najednou mě to napadne. Nepřemýšlím o tom, jenom pozoruju a když mě něco zaujme, v hlavě už se mi rodí plán.
S čím můžu počítat na první hodině, když k tobě přijdu na kurz?
Řekneme si tři základní údery – špička, pata a celá noha.
A otázka na závěr. Jak dopadlo Mistrovství republiky ve stepu? Proběhlo v květnu, že?
Pro mě krásně. Čím míň choreografií stavím, tím hezčí ty medaile jsou. Letos jsem získal pět zlatých a už se těším na Mistrovství světa.
Foto: Tap Academy Prague
Poslední týden prázdnin se ponese v duchu jídla, hudby a tance. A když budete chtít, tak můžete být svědky něčeho velmi speciálního.
Hudba / Circus Brothers na Letní Letné
Tuhle balkánskou diskoparty si rozhodně nenechte ujít. Je to jedna z nejočekávanějších hudebních akcích na letošním ročníku nového cirkusu a divadla! Vstup zdarma.
KDE: Letní Letná (Letenské sady)
KDY: úterý 27. 8. od 20:00
Festival / Rock for Churchill
Jubilejní, dvacátý ročník tohoto open air festivalu proběhne už tento týden. Těšte se na Yungblud, Dub FX, Modestep a mnoho dalších umělců.
KDE: Areál Myslivna (Vroutek)
KDY: pátek 30. 8. a sobota 31. 8.
Fashion / Mercedes-Benz Prague Fashion Week
Největší událost domácí módní scény je tu! Tentokrát se tato velkolepá módní show uskuteční v nádherných barokních prostorách karlínské Invalidovny a na dalších místech v Praze. Chcete vědět, co se teď nosí a co je nového na české a slovenské módní scéně? Přijďte.
KDE: Praha – různá místa
KDY: pátek 30. 8. – pátek 6. 9.
Gastro / Food Parade 2019
Festival jídla a pití v Trojském zámku je tou pravou akcí, kterou můžete zakončit prázdniny. Vezměte piknikové deky, kamarády a vyražte si dát něco dobrého.
KDE: Trojský zámek
KDY: sobota 31. 8. a neděle 1. 9. / vždy od 10:00 do 20:00
Gastro / Asia Fest 2019
Máte rádi asijskou kuchyni a kulturu? Pak si udělejte čas a přijďte do Žlutých lázní. Ochutnáte pravé asijské speciality, uvidíte dračí show, bojové sporty, tanec a také si poslechnete tradiční hudbu. Celý festival bude ukončen ohnivou show (takže radši pozor).
KDE: Žluté lázně
KDY: sobota 31. 8. od 10:00
Festival / Barevná devítka
Desítky stánků z různých koutů světa, kuchařské workshopy, hudba na dvou pódiích a samozřejmě nebude chybět ani program pro děti.
KDE: Park Podviní
KDY: sobota 31. 8. od 12:00
Divadlo / Psí dny
Byli jste někdy u bývalého bazénu pod legendárními Barrandovskými terasami? Ne? A chtěli byste se tam podívat? Máte šanci! Meetfactory tam totiž pořádá letní divadlo. Psí dny jsou o Řecku, o milencích, nesnesitelné tchyni a smrti. K dispozici je vám i bar. V bazénu.
KDE: Barrandovské terasy – bývalý bazén
KDY: neděle 1. 9. od 20:00
Foto: Invalidovna, archiv
Být válečným zpravodajem znamená riskovat život, žít jako nomád a nemít jistotu ničeho. Stát se totiž může cokoliv. A kdykoliv. Jakub Szántó si tohle všechno uvědomuje, přesto pro něj není nic důležitějšího než prostřednictvím reportáží nezkresleně informovat veřejnost o tom, co se ve světě děje.
Běží tam, odkud všichni utíkají
Byl téměř u všech válečných konfliktů v posledních sedmnácti letech. Zažil izraelsko-palestinský konflikt, válku v Jemenu, povstání v Sýrii, somálské piráty, arabské jaro a mnoho dalších nebezpečných situací. Nespočetněkrát riskoval život, aby mohl do Česka poslat unikátní reportáž o tom, co se ve válečné zóně zrovna děje. Se svými kameramany jezdí po celém světě a kdykoliv odjíždí daleko od domova, nikdy neví, zda se vůbec vrátí. Někdo by si mohl myslet, že takový člověk nemůže mít ani rodinu. Ale opak je pravdou, se svou ženou, rovněž novinářkou, Lenkou a dvěma malými syny, žije v izraelském Tel Avivu. Už to samo místo není úplně bezpečné.
Není žádné zítra
Izrael je od konce devatenáctého a především od poloviny minulého století v konfliktu s palestinskou samosprávou a tak hrozí raketové a nezřídka taktéž teroristické útoky. On i jeho rodina musí být neustále připraveni schovat se v případě potřeby do krytu. Nikdy totiž nevědí, do jakého dne se probudí. Přesto jeho rozhodnutí působit jako zahraniční zpravodaj na Blízkém východě podporuje i jeho žena. A že to není vůbec jednoduché. Když musí odletět do válečné zóny, dozví se to většinou jen pár hodin předtím. Nemůže si nic plánovat, neexistuje žádné zítra. Rozhodující je to, co je tady a teď. Nic by ale neměnil. Pro své povolání se narodil.
Bez sarkasmu a ironie to nefunguje
Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě je prvotina Jakuba Szántó. Za kterou byl také oceněn. Získal cenu Magnesia Litera. Kniha totiž není jen přehledem konfliktů, kterých se účastnil a co v nich prožil, ale jakožto vystudovaný historik se Jakub Szántó snaží svým čtenářům všechny převraty, revoluce, války a teroristické činy zasadit do historických a společenských souvislostí. I když to není lehké čtení, Szántó svému vyprávění dodává sarkastický a sebeironický tón. Humor mu totiž rozhodně nechybí, bez něj by ani nemohl dělat to, co dělá. Byl svědkem tolika strašlivých událostí, že kdyby se nad ně nedokázal povznést, nedokázal by ani normálně fungovat. Nezapadl by mezi nás, obyčejné lidi, kteří ani v nejmenším netuší, co válka znamená. Humor mu pomáhá přežít a nezbláznit se.
Součástí knihy je i obrazový doprovod, který čtenáři pomáhá utvořit si celistvý obrázek o tom, co Jakub Szántó dělá a jak vypadá jeho život v `terénu`.
Dokud nezazvoní telefon
Kniha není určená jen těm, kteří se zajímají o zahraniční zpravodajství nebo novinařinu. Je psána pro všechny, kterým není jedno, co se ve světě děje, a chtějí porozumět a zároveň se dozvědět něco o povolání, které většina obyčejných lidí považuje za bláznovství. Mezi novinářem a válečným zpravodajem je totiž obrovský rozdíl. Jeden si žije v pohodlí, odbyde si svých osm nebo devět hodin v práci a následně jde večer do hospody popovídat si o tom, jaký měl těžký den a co všechno ho štve. Ten druhý nemá osmihodinovou pracovní dobu a nejde večer do hospody popovídat si o tom, jak těžký život má. Točí totiž reportáže o tom, jak těžké, skutečně těžké, to mají všichni ostatní, ne on sám, a má-li štěstí, dožije se toho, že aspoň občas vidí svou rodinu a jednou dvakrát do roka si může decentně vyhodit z kopýtka s přáteli. Dokud mu zase nezazvoní telefon a nebude na sebe muset obléct patnáctikilovou neprůstřelnou vestu.
Foto: archiv
Bojíte se, tajíte dech, ale také se smějete. Představení Strach – a fear song belgického souboru Théâtre d’Un Jour sklízí na Letní Letné nevídaný ohlas.
Umělci pracují s celou řadou uměleckých forem. Zpívají, tančí, podávají neskutečné akrobatické výkony, napodobují zvířata a také zapojují diváky. Je to představení, ze kterého budete odcházet plni emocí.
Dneska poteče krev
Dívka v naprosté tmě se svíčkou v ruce budí dojem naprosté zranitelnosti. Je vystrašená. Bojí se. Usíná. Vlci se na ni sápou. Nebohá dívka se brání nesčetnými výpadky hodnými těch nejlepších akrobatů na světě. Z krvelačných vlků se pomalu stávají umělci, kteří dokážou to, o čem si jiní profesionálové mohou nechat jenom zdát. Špičková sopranistka zpívá srdceryvnou píseň a diváci tuší, že dojde na nejhorší. Dneska poteče krev.
Před samotným vrcholem dávají umělci vyniknout jedné z divaček. Pokoušejí se s ní o pár akrobatických prvků. Daří se. Žena je nervózní, ale usmívá se. Diváci tleskají, pískají a smějí se. Není to ostatně poprvé ani naposledy. I když podle názvu budí dojem hororového vystoupení, ve skutečnosti je prodchnuté humorem. Například ve chvíli, kdy se z vlků stávají ukňouraná raněná stvoření. Jste ponořeni do děje a nesledujete ubíhající čas. Akrobaté se vám dívají do očí, možná vás vyzvou i k tanci. Tančíte v přítmí stanu, hraje hudba. Pak přichází samotný vrchol. Šplhají po sobě, skládají se na sebe jako kostky v počítačové hře Tetris. Vystupující sotva popadají dech. Řine se z nich pot, přesto jsou stále perfektní. Šedesát minut uplynulo. Střecha stanu se otvírá. Prší. Za tu stometrovou frontu, kterou jsem si musela v dešti vystát, to stálo.
Znovu po osmi letech
Soubor skládající se ze tří členů, dvou mužů a jedné ženy, se vrací na Letnou po dlouhých osmi letech, tehdy byl ale ještě součástí Compagnie XY. Už v roce 2011 ovšem sklidil obrovský úspěch. Letos na něj bezpochyby naváže. Možná ho i předčí. Ke spolupráci si totiž přizval vynikající sopranistku Julii Calbete, která svým zpěvem dává představení úplně nový rozměr.
Nejbližší představení: čtvrtek 22. 8., sobota 24. 8, neděle 25. 8., pondělí 26. 8. úterý 27. 8. / vždy od 20:30
Délka: 60 minut
Více o představení najdete ZDE.
Foto: Letní Letná, Laure Villain
Tento týden trochu se zpožděním, ale přece! Kino, divadlo, koncert, čajový festival… Kam vyrazíte vy?
Umění / Helmut Newton in Dialogue
Díla jednoho z nejuznávanějších fotografů všech dob jsou k vidění v Museu Kampa. Věděli jste, že Helmut Newton patří také k nejkontroverznějším fotografům? Povýšil totiž erotiku na umění a fotografie nahých žen a světových umělců mu zajistily doživotní slávu. Více se o výstavě dozvíte ZDE.
KDE: Museum Kampa
KDY: do pondělí 28. 10.
Divadlo / Letní Letná
Až do neděle 1. září můžete vyrazit do Letenských sadů na některé z představení v rámci festivalu nového cirkusu a divadla. Hudba se snoubí s tancem a akrobacií, divadelní žánr s cirkusovými prvky. Ty nejlepší světové soubory přijely do Prahy, aby ze sebe vydaly to nejlepší. Přijďte se na ně podívat.
KDE: Letenské sady
KDY: každý den do neděle 1. září
Film / Noir Film Festival
Říká vám něco žánr noir? Znáte americké filmy 40. a 50. let? Potemnělé uličky, chlapíci v baloňáku, s kloboukem a cigaretou v ústech? Noční kluby se spoře oděnými ženami? To především charakterizuje noir film. Pokud váháte, jestli se na festival vydat, dramaturg Milan Hain vás určitě přesvědčí.
KDE: hrad Křivoklát
KDY: od čtvrtka 22. 8. do neděle 25. 8.
Hudba / Malalata Day Time
Fúzi balkan beats, gypsy music a reggae uslyšíte tento týden v Gauči ve Stromovce.Vstupné činí od 140 do 170 korun a brzy bude vyprodáno. Pospěšte si.
KDE: Gauč ve Stromovce
KDY: pátek 23. srpna od 18:00
Festival / Čajomír Fest 2019
Všichni milovníci čaje a čajové kultury se sejdou už tento týden na Vyšehradě. Těšte se na spoustu jídla, pití, hudby a tance. Vstupenky si můžete pořídit od 250 do 500 korun.
KDE: Staré purkrabství – Vyšehrad
KDY: sobota 24. 8. a neděle 25. 8.
Film / Forman vs. Forman v Invalidovně
Že jste ještě neviděli nový dokument Heleny Třeštíkové? Opět máte šanci. Tentokrát v karlínské Invalidovně.
KDE: Invalidovna
KDY: neděle 25. 8. od 21:00
Foto: archiv
Ne z každé výstavy jsem nadšená a rozhodně nemám potřebu o každé psát. Tahle je ale jiná. Je o německo-australském kontroverzním fotogafovi, jeho tvorbě, která dodnes hýbe světem, a tvorbě jeho současníků. A hlavně, je o erotice, nahých ženách, o tom, že skutečně existuje rozdíl mezi vulgaritou a uměním.
Newton a jeho současníci
Výstava Helmut Newton in Dialogue není nijak rozsáhlá, ba naopak, Newtonových fotek tu najdete poskrovnu. Výstava totiž rovněž mapuje fotografická díla jeho současníků, jako je například Tono Stano a Gábina Fárová, s nimiž věhlasný fotograf ke konci osmdesátých let při návštěvě Prahy spolupracoval. Také zde najdete díla jeho největších inspiračních zdrojů, kterými byli zejména Erwin Blumenfeld nebo Fratišek Drtikol.
Žádné lascivní fotografie
Newton je známý zejména pro své portrétní a módní fotografie a také díky fotografickým aktům, díky kterým ho jedni zbožňují, druzí ho právě kvůli nim odsuzují. Jeho díla se pohybují na tenké hranici mezi kontroverzí, tajemnem a erotikou. Nikdy však nezobrazuje nahé ženy tak, aby provokoval nebo snad vytvářel dojem lascivních fotografií. Naopak. Newton si pečlivě vybírá prostředí, kompozici i ty nejjemnější detaily, aby z každé fotografie bylo patrné, za jakým účelem ji vytvářel a co má zobrazovat.
Proslul fotografiemi pro Vogue
Helmut Newton se narodil v roce 1920 v Berlíně a je známý především tím, že posunul význam a roli módní a portrétní fotografie, respektive zcela změnil její podobu, posunul ji k mnohem obecnějším vyjádřením a hodnotám. Uznávaným fotografem se stal ale zejména díky focení pro pařížskou, australskou a londýnskou mutaci časopisu Vogue. Kromě profesionálních modelek však fotil taktéž umělce jako módního návrháře Karla Lagerfelda, herečku Sigourney Weaver nebo malíře Andyho Warhola. I tyto fotky na výstavě, která se koná v pražském Museu Kampa, uvidíte.
KDE: Museum Kampa
KDY: do pondělí 28. 10.
Foto: archiv
Tento týden, přesněji od čtvrtka 22. srpna do neděle 25. srpna, se na hradě Křivoklát koná Noir Film Festival, který rok od roku láká čím dál více filmových nadšenců. Na co se letos můžeme těšit a proč byste na festivalu neměli chybět, na to jsem se ptala dramaturga festivalu Milana Haina.
Pro toho, kdo o festivalu nikdy neslyšel. Co znamená noir a co je Noir Film festival?
Film noir (francouzsky černý film) je pojmenování pro skupinu filmů, které disponují ponurou atmosférou a zpracovávají témata zločinu, vášně nebo posedlosti. Původně byly takto označeny americké filmy ze 40. a 50. let – často detektivky, ale i příběhy vyprávěné z perspektivy zločinců. Stačí si představit spoře osvětlenou zapadlou uličku v nějakém americkém velkoměstě, po které kráčí drsný chlapík v baloňáku, s kloboukem na hlavě a cigaretou v ústech, nebo poloilegální noční klub, ve kterém vystupuje svůdně oděná femme fatale. Ve skutečnosti je to ale samozřejmě složitější. Dnes má termín film noir mnohem širší uplatnění, než když se poprvé objevil, i na to náš festival upozorňuje. Naším cílem je vracet se každý rok ke klasickým hollywoodským noirům a zároveň objevovat překvapivá spojení například v současné kinematografii.
Proč se koná zrovna na Křivoklátu?
S nápadem pořádat filmový festival v prostorách středověkého hradu přišel náš ředitel Vítek Grigartzik. Hradní prostředí dodává projekcím správně tajemnou atmosféru a pro návštěvníky to je vybočení ze stereotypu, protože filmy většinou sledují doma nebo v klasických kinech. První ročník se konal na hradě Kokořín, od roku 2014 jsme na Křivoklátě, který nám poskytuje pohodlné zázemí.
Kdo je Vítek Grigartzik? Můžeme ho znát i odjinud než jen ve spojitosti s festivalem?
Vítek je zakladatel a ředitel Noir Film Festivalu. V minulosti se například podílel na chodu Era ART klubu v Praze, kde se zrodil nápad na náš festival.
Co všechno na návštěvníky během festivalu čeká?
Máme připraveny projekce více než třiceti filmů, které jsou rozděleny do osmi programových sekcí. Divácky atraktivní jistě bude kolekce lupičských noirů, kam jsme zařadili například Kubrickovo Zabíjení. V rámci tradiční retrospektivy se zaměříme na legendárního Fritze Langa, od kterého uvedeme celkem šest titulů pokrývajících dvacet let jeho kariéry. V samostatné sekci se podíváme na prapočátky filmu noir a jakési exotické okénko zajistí výběr japonských noirů z 50. a 60. let. Uvedeme i několik novinek – například slovenské kriminální drama Ostrým nožom nebo krátkometrážní Případ uneseného slavíka, který až z Austrálie přijede představit jeho režisér. Chybět nebude ani doprovodný program, v pátek večer se například uskuteční dvojkoncert zpívající pianistky a skladatelky Beaty Hlavenkové a violoncellistky a písničkářky Doroty Barové.
Letos je to už sedmý ročník. Žánr noir má zřejmě dost příznivců…
Nikdy nebudeme masovou akcí, ale na nezájem diváků si nemůžeme stěžovat. Za několik let existence jsme, myslím, vybudovali fungující značku, která si dokázala na tuzemské festivalové mapě najít své místo. Kromě věrných návštěvníků, kteří nás podporují třeba už od prvního ročníku, se každý rok přidá několik nových nadšenců a z toho máme velkou radost.
Na jaké filmy byste diváky pozvali letos?
Byl bych špatný dramaturg, kdybych nebyl přesvědčený o kvalitách každého filmu, který uvádíme. Mezi mé osobní favority ale patří Rebecca, kterou ve spolupráci s Bontonfilmem vydáváme i na blu-rayi (což je příležitost pro ty, kteří se na projekci nedostanou), nebo Modrá dahlia podle původního scénáře spisovatele Raymonda Chandlera, tvůrce postavy soukromého detektiva Philipa Marlowa.
Každý rok si zvete na festival i hosty. Na koho se můžeme těšit letos?
Přijede například Václav Marhoul, který osobně uvede ukázky z filmu Nabarvené ptáče a následně se zúčastní moderované besedy, nebo Jan Hřebejk, kterému v pátek před večerní projekcí předáme výroční cenu Noirové oko. Oba patří k dlouholetým podporovatelům naší akce, čehož si velmi vážíme.
Kdo za festivalem stojí? Kdo ho zaštiťuje?
Festival pořádá neziskový spolek EKOFEST a stojí za ním malá skupina nadšenců, kteří na něm pracují ve svém volném čase. Nad sedmým ročníkem převzali záštitu Ministerstvo kultury ČR a hejtmanka Středočeského kraje Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová.
Promítají se na festivalu jen staré filmy nebo zařazujete i nové, například neo-noirové filmy?
Každý rok se v programu objevují i filmy novějšího data – úplné novinky nebo snímky vyrobené po roce 1960, který bývá označován za mezník tradičního filmu noir. Vedle už jmenovaných letos uvedeme například Gaunery, celovečerní debut Quentina Tarantina, který teď slaví úspěch s Tenkrát v Hollywoodu.
I barevný film tedy může být označován za noir?
Film noir nemá jasně vymezené hranice, každý může jeho podstatu hledat trochu někde jinde. Pokud je pro vás hlavním kritériem poetika založená na černobílém obrazu, budete asi myšlenku barevného filmu noir přijímat jen s obtížemi. My ale razíme méně exkluzivní definici a už od prvního ročníku promítáme i filmy v barvě. I ty totiž podle nás dokážou vytvořit skličující atmosféru, bez které si film noir nedokážeme představit. Příkladů barevných noirů je spousta – od Smrtelného hříchu z roku 1945 přes Čínskou čtvrť Romana Polanského až po nedávnou Záhadu Silver Lake.
Co konkrétně je náplní vaší práce?
Společně s Janou Bébarovou sestavujeme jako dramaturgové filmový program, píšeme texty do katalogu, komunikujeme se zástupci médií a přímo na místě potom zajišťujeme úvody ke všem projekcím. Vzhledem k tomu, že je nás v týmu opravdu málo, se ale na chodu festivalu podílíme i jinými způsoby – například přípravou grantových žádostí nebo komunikací s hosty a partnery.
Kolik se vás tedy na festivalu podílí?
Během roku je nás asi pět, ale jak se termín festivalu blíží, tým se postupně rozšiřuje, protože je nutné připravit titulky, komunikovat s hosty, zpracovávat rezervace na projekce, zajistit technické zázemí a podobně. Přímo na hradě tvoří štáb přibližně patnáct lidí.
Kdybyste měli na festival nalákat člověka, který nikdy žádný noir film neviděl, co byste mu řekli?
Že film noir je vysoce návykový a kde jinde začít „závislost“ než na místě k tomu stvořeném. Noir Film Festival je přehlídka s jedinečnou atmosférou a unikátním programem a nejlepší způsob, jak se o tom přesvědčit, je v termínu 22. až 25. srpna dorazit na Křivoklát.
CO: Noir Film Festival
KDE: hrad Křivoklát
KDY: čtvrtek 22. až neděle 25. 8.
Oficiální stránky festivalu najdete ZDE.
Foto: Noir Film Festival
Druhý prázdninový měsíc je především o horororech. A také o nejočekávanějším snímku letošního roku, kterým je Tenkrát v Hollywoodu Quentina Tarantina.
Slunovrat
Rozhodně nejde o obyčejný horor. Jde o horor takzvaně artový a to znamená, že lekačky a prvoplánový děs očekávat nemůžete. Tenhle horor nemá za úkol strašit, ale vyvolat pocity strachu, nejistoty a děsu. Pokud jste viděli nejnovější film Gaspara Noého Climax, vynásobte si ho třema a jděte na Slunovrat. Partička amerických studentů se vydává na švédský venkov, aby se stala součástí rituálů, které slunovrat provází. Že ale nepůjde o nějaké obyčejné rituály, to vám dojde hned po zhlédnutí traileru. Až uvidíte film, nepříjemný pocit se vás bude držet ještě dlouho.
PREMIÉRA 1. 8.
Noční můry z temnot
Máte rádi horory? Pak si tenhle nenechte ujít, protože se na něm jako scenárista a producent podílel i věhlasný tvůrce Guillermo del Toro (Hellboy, Faunův labyrint, Hobit). A o co jde? O partičku středoškoláků, jež objeví knihu, kterou by raději nikdo nikdy objevit neměl. Těšili se, že našli poklad v podobě sepsaných hororových příběhů, místo toho ale prožívají ten pravý horor oni sami.
PREMIÉRA 8. 8.
Tenkrát v Hollywoodu
Nový film zbožňovaného i nenáviděného režiséra Quentina Tarantina je možná nejočekávanějším v letošním roce. Recenzi jsem sice ještě nesepsala, ale už teď vám prozradím, že tento téměř tříhodinový snímek s hvězdným obsazením má očekávání daleko předčil. A to jsem čekala vážně všechno! Leonardo DiCaprio jakožto stárnoucí herec a jeho dublér a kaskadér Bratt Pitt zažívají vzestupy i pády, které diváka těší nejenom poslechově, ale i obrazově. Všichni ovšem netrpělivě čekají na konec filmu, na ten několika minutový okamžik, kdy se Tarantinův talent projeví naplno a na plátně rozpoutá pořádnou smršť akčnosti a nechutnosti. Věhlasný režisér sice tvrdil, že tenhle snímek bude jeho poslední, ale nejspíš tomu nevěří ani on sám.
PREMIÉRA 15. 8.
Hodinářův učeň
Chápu, že ne každý sdílí mou vášeň pro horory, thrillery a Quentina Tarantina. Tak co si takhle dát pohádku? Hodinářský učeň Urban se musí vydat do světa najít pro svého mistra bájné hodinky, které umí varovat před smrtí. Pokud je nepřinese, mistr hodinář nedá Urbanovi svou dceru Lauru za ženu a překazí jejich lásku. Urban se vydává na dalekou cestu plnou překážek a úkolů, které musí překonávat statečností, hodinářským umem a dobrým srdcem. Láska k milované Lauře ho žene vpřed, zatímco v patách má své tři sudičky, dvě pomáhají a jedna škodí. V hlavních rolích se objeví Jana Plodková, Jaroslav Plesl, Václav Neužil ml. nebo Viktor Preiss.
PREMIÉRA 15. 8.
Krvavá nevěsta
Mládeži do 15 let nepřístupno a to hovoří za vše. Tenhle horor se na první dojem tváří naprosto nevinně, ale jak to bude ve skutečnosti? Počkejme si. A o čem film je? Mladá nevěsta má ženicha z bohaté, ale poněkud podivínské rodiny, která ctí letitou a velice zvláštní svatební tradici. Každý nový člen si musí zahrát náhodně vylosovanou hru. Tu však nemusí přežít. Pusťte si trailer a očekávejte neočekávané.
PREMIÉRA 22. 8.
Foto: archiv
Přemýšlíte, kam si zajít za kulturou a co podniknout o víkendu? Už nemusíte tápat, jsme tu od toho, abychom vám poradili a vybrali pro vás ty nejzajímavější akce.
Festival / Letní Letná 2019
Startuje největší přehlídka nového cirkusu u nás! A zahájení bude pompézní. Všichni netrpělivě očekávají vystoupení francouzské provazochodkyně Tatiany-Mosio Bongongaové, která se rozhodla přejít po laně od Dvořákova náměstí do Letenských sadů. Open-air program pokračuje v Letenských sadech i poté, co provazochodkyně úspěšně dokončí svou misi.
KDE: Praha (Právnická fakulta, Dvořákovo nábřeží)
KDY: zahájení ve středu 14. 8. od 18:00 / festival potrvá do neděle 1. 9.
Helmut Newton in Dialogue: Móda a fikce
Slavný německo-australský fotograf se nám představí na výstavě fotografií zasazených do kontextu meziválečné fotografie a tvorby jeho současníků. Na výstavě najdete to nejzajímavější z doby jeho nejsilnějšího tvůrčího období, tedy z let 1950 až 2000, ale také výběr fotografií z děl Tona Stana nebo Gabiny Fárové.
KDE: Museum Kampa
KDY: do pondělí 28. 10.
Gastro / 7. výroční Las Adelitas Malé náměstí
Mexická restaurace slaví a vy s ní. Přijďte si vychutnat mexické jídlo a výborné koktejly za speciální ceny. Navíc si můžete za 50 korun koupit lístek do tomboly a vyhrát voucher do restaurace, mezcal nebo margaritu!
KDE: Las Adelitas (Malé náměstí)
KDY: čtvrtek 15. 8. od 18:00
Nakupování / 1981 Secondhand Festival vol. 2
Máte rádi sekáče? A co si při vybírání nových kousků do šatníku poslechnout dobrou hudbu a dát si něco k zakousnutí? Už tento pátek a sobotu se můžete těšit na druhý pop-up secondhandového oblečení.
KDE: Střelecký ostrov
KDY: pátek 16. 8. a sobota 17. 8. / vždy od 10:00
Film / Cornetto trilogie
Maraton filmů britského režiséra Edgara Wrighta. Od pěti odpoledne se můžete těšit na první díl a následně až do večera kino Aero promíne celou jeho Cornetto trilogii. Zapomeňte na 330 minut na to, kde žijete a na starosti, které vám přerůstají přes hlavu a nechte se unášet na vlnách kvalitní zábavy. Navíc dostanete od kina dárek. Jaký? Samozřejmě zmrzlinu Cornetto.
Program:
17.00 Soumrak mrtvých
19.00 Jednotka příliš rychlého nasazení
21.30 U Konce světa
KDE: Kino Aero
KDY: sobota 17. 8. od 17:00
Opera / Don Giovanni
Opera Wolfganga Amadea Mozarta plná lásky, vášně a intrik se po loňském úspěšném uvedení vrátila na jeviště Stavovského divadla. Jde o verzi inscenace, kterou v Praze oživil slavný Plácido Domingo dvěma slavnostními provedeními ke 230. výročí světové premiéry Dona Giovanniho ve Stavovském divadle. V produkci se představují sólisté Opery Národního divadla a Státní opery.
KDE: Stavovské divadlo
KDY: středa 14. 8. až neděle 18. 8. / vždy od 19:00
Umění / Time Traveler
Známý česko-americký malíř MAXIM, který žije v kalifornském Los Angeles, představí svá aktuální díla na výstavě Time Traveler v pražském studiu Charakter. MAXIM se při tvorbě nové kolekce nechal inspirovat svou vášní pro vesmír a přírodu a zkoumáním lidských hodnot. Podle něj je snadné cestovat v čase, máte-li k tomu ten správný prostředek. Pro MAXIMA jsou tím prostředkem obrazy. Pozoruhodná výstava bude k vidění do 9. října.
KDE: studio Charakter (Štěpánská 59)
KDY: do středy 9. 10.
Foto: archiv
Proč je dnešní společnost taková, jaká je? Proč lidé volí Andreje Babiše a druzí ho nemohou vystát? Kdo má pravdu? A kdy budeme s naší vládou konečně spokojení? Nová kniha spisovatele Martina M. Šimečky nám poskytne mnoho odpovědí, ale také mnoho otázek, na které zatím nikdo odpověď nezná.
Nová versus stará generace
Filipu Zajíčkovi dvacet sedm let a působí na DVTV na editorské pozici. Kirill Ščeblykin je jen o pár let starší a je reportérem Deníku N a také držitelem Novinářské ceny za nejlepší rohovor, který vedl společně s kolegou Zajíčkem s premiérem Andrejem Babišem. Oba jsou také autoři knihy Jsme jako oni. V sérii rozhovorů s Martinem Milanem Šimečkou, který je o třicet let starší, se snaží přijít na kloub dnešní společnosti. Co ji formovalo a formuje, co ji rozděluje a naopak spojuje. Martin Milan Šimečka totiž stál u zrodu této společnosti. V osmdesátých letech se svými texty podílel na jejím vzniku.
Do roku 1989 publikoval zejména v samizdatu, v roce 1990 založil vydavatelství Archa, které také do roku 1996 vedl. Byl také šéfredaktorem slovenského deníku SME a od listopadu 2006 šéfredaktorem týdeníku Respekt, jehož funkci po třech letech přebral současný šéfredaktor Erik Tabery.
Kdo jsme? Kým jsme?
Cíl této knihy byl jasný. Konfrontovat starou a novou generaci s jejich myšlenkami, sny a plány. Dozvědět se, proč jedni současného českého prezidenta Miloše Zemana zbožňují a jiní ho nenávidí. Kniha rovněž svým čtenářům předkládá důvody k tomu, proč je kontroverzní osobou i náš premiér Andrej Babiš. Proč jedni lidé věří, že jim může pomoci ke zlepšení životní úrovně, a druzí nechápou, jak se vůbec mohl dostat k moci, když všechno dělá jen proto, aby z toho měl prospěch především on sám a jeho firmy.
Knize nelze upřít čtivost. Zhltnete ji za pár hodin a možná spoustu věcí pochopíte. Na spoustu otázek odpovědi nedostanete, protože se na ně jednoznačně odpovědět nedá. Stejně jako nikdo nedokáže předvídat budoucnost, můžeme jen odhadovat. Po přečtení knihy ale budete tolerantnější. Ne k současné vládě, ale k lidem, která si ji zvolila za svou vlastní.
Příliš úcty, zbytečná kniha? Nikoliv!
Někteří recenzenti knihu odsuzují kvůli tomu, že autoři knihy Zajíček se Ščeblykinem chovají k Šimečkovi až nezdravý respekt a úctu a bojí se s ním jít do konfrontace, oponovat mu. Terčem posměchu se stávají i ty části v knize, v nichž se naopak ptá Šimečka svých tazatelů, co oni si myslí o své generaci, jak ji vnímají a co očekávají. Zajíček ani Ščeblykin nejsou samozřejmě zástupci dnešní generace třicátníků a nemohou mluvit jejím hlasem, ale to oni ani nechtějí. Tak, jak uvažují oni, ale uvažuje mnoho dalších. Nejsou sami, jak si mnozí jejich oponentni a kritici knihy myslí. Já s těmito lidmi nesouhlasím. Každý máme právo na názor a vlastní pohled na svět.
Pochopíme díky rozhovorům a statím
Kniha je svědectvím člověka, který zažil komunismus i demokracii, a také svědectvím toho, na co se dnešní mladí lidé chtějí ptát, co je možná zajímá (anebo také ne) a jak se k tomu stavějí oni. Kniha Jsme jako oni nemá čtenáře utvrdit v tom, že Babiš a Zeman jsou špatní, a že je dnešní společnost rozpolcená. Čtenář v ní má hledat zejména nové názory, nová možná vysvětlení pro to, co se v osmdesátých letech u nás dělo a co se děje teď. A to nejen prostřednictvím rozhovorů, ale i Šimečkových textů ze slovenského Denníku N a týdeníku Respekt.
Troufám si tvrdit, že kniha bude přínosem pro každého, kdo se zajímá o současné politické a společenské dění a chce do něj nahlédnout zase z jiné strany, než nám přináší televizní zpravodajství a denní tisk.
Foto: archiv
Kam v propršených dnech? Na horor! A když bude hezky? Pak si nenechte ujít třeba hudební nebo food festivaly.
Film / Prague Independent Film Festival
To nejlepší ze světové nezávislé filmové tvorby můžete vidět už tento týden v pražském Kině Pilotů. Pokud zatoužíte vidět filmy, které jinde neuvidíte, doražte.
KDE: Kino Pilotů
KDY: pondělí 5. 8. až čtvrtek 8. 8.
Film / Forman vs. Forman v letním kině
Nový snímek známé české režisérky Heleny Třeštíkové si svou premiéru odbyl na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Pokud jste ho ale ještě neviděli, v úterý máte šanci.
KDE: Kinoloď
KDY: středa 7. 8. od 21:00
Nakupování / Rostlinná štafeta vol. 12
Máte doma rostliny, semínka nebo řízky, které vám zabírají místo nebo už je zkrátka nechcete? Doneste je sem a třeba zjistíte, že byste si rádi pořídili rostlinu novou. Tady můžete. Počkat, dokonce musíte. Každý návštěvník si musí odnést aspoň jednu rostlinu.
KDE: Zahrada na niti
KDY: středa 7. 8. od 10:00
Gastro / Kuchařský pop-up + 2. rok Spižírny
Chcete se dobře najíst a ještě jste nebyli ve Spižírně? Nebo ji dobře znáte a nenecháte si ujít jedinou příležitost sem zajít? Skvělé! Ve středu pro vás budou vařit Vojtěch Dušek a Jakub Machko. Oba se učili vařit od těch nejlepších kuchařů a připraví vám skutečné lahůdky.
KDE: Spižírna 1902
KDY: středa 7. 8. od 17:00
Film / Noční můry z temnot
Máte rádi horory? Pak si tenhle nenechte ujít, protože se na něm jako scenárista a producent podílel i věhlasný tvůrce Guillermo del Toro (Hellboy, Faunův labyrint, Hobit). A o co jde? O partičku středoškoláků, jež objeví knihu, kterou by raději nikdo nikdy objevit neměl. Těšili se, že našli poklad v podobě sepsaných hororových příběhů, místo toho ale prožívají ten pravý horor oni sami.
KDE: celá ČR
KDY: premiéra ve čtvrtek 8. 8.
Festival / Prague Pride 2019
Festival gayů, leseb, bisexuálů a transgender vstupuje do devátého ročníku. Nabídne koncerty, výstavy, divadla i přednášky a tradičně vyvrcholí pochodem pražskými ulicemi až na Letnou.
KDE: Praha – různá místa
KDY: do neděle 11. 8.
Gastro / Wine&Street Food Fest
Různé druhy prosecca a vína z celého světa, ale i z České republiky. A k tomu si můžete zakousnout něco z klasického street foodu. Vstupné činí 120 korun v předprodeji, 150 korun na místě a zahrnuje sklenku na víno.
KDE: Výstaviště Holešovice
KDY: sobota 10. 8. až neděle 11. 8.
Hudba / Maraton hudby Brno
Brno se promění v jedno velké koncertní podium. Maraton hudby je multižánrový festival, který kromě hudby nabídne i divadelní představení. Večer se festival přesune do klubů Fléda nebo Kabinet Múz.
KDE: Brno – různá místa
KDY: čtvrtek 8. 8. až neděle 11. 8.
Hudba / Moravské hrady 2019
Kapela Kryštof, Rybičky 48, Sto zvířat nebo Michal Hrůza, ti všichni vystoupí na festivalu Moravské hrady, který se koná už tento víkend na Veveří.
KDE: Brno – hrad Veveří
KDY: pátek 9. 8. až sobota 10. 8.
Umění / Alberto Giacometti
Retrospektivní výstava jednoho z nejvýznamějších umělců 20. století Alberta Giacomettiho se v Česku představí vůbec poprvé. Sochařovým hlavním námětem byla lidská postava a také jí patří výstava ve Veletržním paláci. Giacomettiho proslavily zejména protáhlé figury vznikající po druhé světové válce.
KDE: Národní galerie – Veletržní palác
KDY: do neděle 1. 12.
Foto: archiv
Zažijete, co jste ještě nezažili. Uvidíte, co jste ještě nikdy neviděli. Poznáte dosud nepoznané. O čem je řeč? O letošním ročníku Letní Letné!
To nejlepší z nového cirkusu
Letní Letná je mezinárodní festival nového cirkusu a divadla. Žádná drezúra zvířat ani klauni, jak je znáté z mládí. Tohle je přehlídka špičkových zahraničních souborů, které chtějí divákům předvést to nejlepší ze svého repertoáru.
Díky Letní Letné uvidíte, jak se dají překonávat umělecké i fyzické hranice. Můžete se těšit na akrobatická vystoupení, moderní tanec, rytmus, hudbu i úžasné kostýmy. Kombinace divadla, tradičního cirkusu, tance a dalších uměleckých směrů nadchne nejen děti, ale i dospělé.
Festival odstartuje provazochodkyně
Letošní ročník bude zahájen ve středu 14. srpna provazochodeckým, 350 metrů dlouhým vystoupením. Světoznámá provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga se rozhodla projít se po laně, které povede od Právnické fakulty přes Vltavu až do Letenských sadů. Následně se na Letné bude v rámci zahajovacího programu konat i několik open air představení.
A která vystoupení jsou letos ta nejočekávanější? Rozhodně byste si neměli nechat ujtí představení kanadského souboru Cirque Alfonse Tabarnak a také vystoupení belgických T1J, kteří se nám představí ve Strachu.
Více o obou představeních a festivalu Letní Letná, který se koná od 14. srpna do 1. září, se dozvíte na oficiálních stránkách.
Foto: Audric Gagnon, archiv festivalu Letní Letná
Spisovatel Arthur Less se potácí mezi úspěchem a neúspěchem. Když ale kalifornskému gayi začne táhnout na padesát, teprve ho chytá ta pravá panika. Chce dohnat, co se dá. A snaží se o to prostřednictvím knihy, která získala Pulitzerovu cenu.
Něco, co si musím přečíst
Spisovatel Andrew Sean Greer se na začátku své kariéry živil jako reklamní textař a učitel v kalifornském Seattlu a rovněž přednášel na berlínské Svobodné univerzitě. Jakožto spisovatel si už před lety vybojoval významné literární ocenění za knihu Zpověď Maxe Tivoliho, jež získala Kalifornskou knižní cenu a prémii Young Lions Award, která se uděluje mladým tvůrcům do pětatřiceti let. Ovšem až jeho pátý román Less dosáhl ocenění nejvyššího. V roce 2018 Greer získal Pulitzerovu cenu. A když se nějaké dílo pyšní Pulitzerovou cenou, musím si ho přečíst.
Zapomněla jsem ovšem na to, že knihy oceněné `Pulitzerovkou` nejsou rozhodně nic, při čem bych si mohla odpočinout, nepřemýšlet a jen tak si prostě číst. Ani s Lessem to není možné. Každá chvilka nepozornosti vás totiž může ochudit o dramatický nebo úsměvný zážitek.
Po padesátce život končí
Být druhořadým spisovatelem může být výhoda i nevýhoda zároveň. Lidé vás poznávají, všude vás vítají s otevřenou náručí, ale na vytoužené uznání nikdy nedosáhnete. Arthur Less je toho živoucím důkazem. Ke všemu těsně před padesátkou na něj začínají dopadat chmury. Jeho životní láska ho opustila kvůli jinému muži a teď ho zve na vlastní svatbu. Lessovi je jasné, že na ni rozhodně jít nemůže, protože by si na něj všichni ukazovali prstem, litovali ho, anebo se mu vysmívali. A tak se rozhodne z Kalifornie odjet a hledat štěstí ve světě. Cestuje do Mexika, Itálie, Německa, Francie, do Maroka a také do Indie a Japonska. Nikde se pořádně nedomluví, ale přesto rád studentům přednáší o své činnosti a dílech, a to i přesto, že mu nikdo nerozumí. Potácí se odnikud nikam a přijímá vše, co mu osud postaví do cesty. Ovšem s myšlenkou na blížící se smrt si poradit nedokáže a přijmout ji odmítá. V jeho mysli je padesátka konečná a nic už ho po ní nečeká. Ale co když je to jinak a co když může být po padesátce naopak lépe?
Greer má svůj styl
Upřímně, s knížkou jsem měla tak trochu problém. Ztrácela jsem se v textu a kolikrát musela číst třeba celou stránku znovu. Neorientovala jsem se v čase a nebýt názvů jednotlivých kapitol, ani v prostoru. Není to autorova chyba, ale má. Nepřipravila jsem se na to, že Greer má zkrátka svůj styl. Který vám sedne, anebo už po žádné jeho knize nesáhnete.
Proust versus Less
Kniha Less nese podtitul Hledání ztraceného času. Že vám to něco říká? Jistě. Jestli jste někdy dokázali přelouskat Hledání ztraceného času francouzského spisovatele Marcela Prousta, gratuluji. K tomu já se zatím ještě nedostala, respektive jsem nenašla odvahu. Něco společného tyto dvě knihy ovšem mají. Jsou o hledání času, sebe samých, o spisovatelích, homosexualitě, lásce a žárlivosti. Lesse ale, troufám si tvrdit, přečtete za mnohem kratší dobu.
Navíc v případě nejnovější knihy Andrewa Seana Greera můžete začít číst odkudkoliv. Kniha je totiž rozdělena do jakýchsi obrazů, které nespojuje čas ani místo. Je jen na vás, kam se chcete s Arthurem Lessem vypravit. Ať to bude kamkoliv, bude to stát za to. A já si to jdu přečíst ještě jednou.
Foto: archiv
Být ve třiceti letech poprvé na Letní filmové škole je ostuda. Pro mě, jako pro filmového nadšence určitě. Letos jsem ale konečně karlovarský filmový festival vyměnila za 45. Letní filmovou školu v Uherském Hradišti a troufám si tvrdit, že se z toho stane tradice.
Když máte velká očekávání…
Málem jsem zase nedorazila, ale na poslední chvíli jsme se přeci jenom s přítelem Petrem sebrali a udělali si výlet na motorce. Předpověď počasí však byla krajně nepříznivá. Měli padat snad i trakaře. Během naší čtyřhodinové jízdy nás ale naštěstí kromě menší spršky u Olomouce nic horšího nepotkalo. Ale zpátky k festivalu. Čekala jsem od něj hodně a musím říct, že všechna má očekávání daleko předčil.
Filmy jsou pro každého, nejen pro vyvolené
Dorazili jsme v neděli večer a doufali, že stihneme nějaký film. Pak se nám ale do cesty připletly stánky s jídlem a moravským vínem. Za více než přijatelné ceny. Pochopte, jsem z Prahy, tudíž očekávám, co se týče cen, vždy ty nejvyšší. Jak vám jistě došlo, večerní promítání, se nakonec, alespoň pro nás, nekonalo.
Letní filmová škola mě ale překvapila i v mnoha jiných ohledech, například v tom, že když chcete, dostanete se na každý film, který chcete vidět.
Ano, třeba na Klér, nejočekávanější film letošního ročníku, jsme si vystáli půlhodinovou frontu (podotýkám, že za námi se fronta táhla ještě dobrých dvě stě metrů), ale místa jsme dostali. Což není úplně tak běžné. Pár filmových festivalů už jsem navštívila a pokaždé jsem měla problém dostat se na film, na který jsem chtěla, a místo toho jsem tedy šla na film, o který takový zájem nebyl.
Stejně tak jsme uspěli i v případě nového snímku populárního režiséra Michaela Hanekeho Happy End. Více se o obou filmech dočtete už brzy u mě na blogu. Navíc kromě filmů vás festivalem provází i různé workshopy, přednášky, knižní křty, diskuze, divadelní představení a co mě potěšilo ze všeho nejvíc – cimbálovka! Pravá nefalšovaná moravská.
Dobré víno a káva. To je základ!
A ve chvále budu ještě chvíli pokračovat. Na různých místech po celém Uherském Hradišti najdete stánky s občerstvením, hlavně okolo kina Hvězda a klubu Mír. Prodávají tu výborné hranolky, rozpékaný oštiepok, palačinky, hamburgery, brambory se sýrem raclette, výbornou kávu (jsem znalec, respektive kavárenskej povaleč, věřte mi) a hlavně víno. Za největší pecku ale považuju to, že stánky se nezavírají úderem desáté, jak v České republice, hlavně ve větších městech, bývá dobrým zvykem, ale fungují ještě po půlnoci.
Ani sehnat ubytování není takový problém
Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla jet na festival na poslední chvíli, trochu jsem měla problém sehnat ubytování. V Uherském Hradišti nebyl ani jeden volný pokoj, ty, co jsem našla, byly vzdálené minimálně šest kilometrů od Hradiště. A dojíždět se mi samozřejmě nechtělo, když jsem tušila, že na festivalu strávím jenom dvě noci. Nakonec jsme sehnali ubytování v Hotelu Synot ve Starém Městě, což je asi tři kilometry od centra Uherského Hradiště. Původně jsme mysleli, že budeme docházet pěšky, ale jak se ukázalo, cesta by trvala přes půl hodiny a zkratka neexistuje. Naštěstí nás vždy svezl taxi za 100 korun a cesta trvala asi pět minut. Za ubytování na jednu noc jsme pak zaplatili něco málo přes 1200 korun. Chápu, že se to někomu může zdát hodně, proto pořadatel festivalu Asociace českých filmových klubů každý rok nabízí také ubytování ve stanech nebo ve školách a to od 100 korun na noc. A to už je hodně slušná cena.
Příští rok jedeme zase
A až vás omrzí festivalové jídlo, zajděte si do Polévkárny na Masarykově náměstí 34. Mají tu vegetariánská i masová jídla a platíte podle váhy. Navíc tu mají příjemné venkovní posezení ve dvoře. Na koktejl si pak můžete zajít třeba o pár kroků vedle do Jiného kafe. Připraví vám tu aperol spritz, hugo spritz nebo třeba frappé.
Pravda, za ty necelé tři dny jsem tu mnoho nestihla. A mrzí mě to. Vydržela bych tu mnohem déle. Proto jsem se rozhodla, že příští rok se uvidíme znovu!
Shrnutí 45. Letní filmové školy Uherské Hradiště:
2 filmy
6 lahví vína Hibernal
1 pivo
1 aperol spritz
2 vinné střiky
2 kocoviny
2 kávy
1 kilo sýrů
4 porce hranolků (těch nejlepších, co jsem kdy jedla)
A jaké máte zážitky z LFŠ vy?
Foto: Petr Kučera, Orio s. r. o.
Půlka prázdnin za námi, kupa akcí před námi. Pokud tento týden trávíte v Praze a nemáte kromě práce co dělat, vyražte za dobrým jídlem a pitím i za kulturou. Anebo si udělejte výlet do Uherského Hradiště a naplánujte si filmový maratón.
Gastro / 1. narozeniny pivovaru OSSEGG
V úterý a ve čtvrtek se bude slavit a pít pivo. Těšte se na den otevřených dveří, prohlídky se sládky, ochutnávky piva, školu čepování, degustaci pálenek a likérů a hlavně na skvělé jídlo.
KDE: Ossegg (Římská 45, Praha 2)
KDY: úterý 30. 7. a čtvrtek 1. 8. / vždy od 15:00
Film / 45. Letní filmová škola Uherské Hradiště
Festival ještě není ani v polovině. Jestli si chcete užít spoustu nezapomenutelných filmových zážitků, seznámit se s lidmi, kteří jsou na stejné vlně jako vy, poslechnout si cimbálovku a popít výborné moravské víno, tady jste správně.
KDE: Uherské Hradiště
KDY: do neděle 4. 7.
Literatura / 31 nejkrásnějších českých knih
Které jsou ty NEJ knihy pro rok 2018? Přijďte se podívat do Galerie CZECHDESIGN na tituly, které se probojovaly až do finále.
KDE: Czechdesign
KDY: do čtvrtka 8. 8. / vždy od pondělí do pátku
Výstava / A Cool Breeze
Až do 11. srpna můžete v Galerii Rudolfinum navštívit výstavu, která má za cíl divákovi představit, jak se v současném umění prostorově zobrazuje figura. Představí se tu sedmnáct umělců ze všech koutů světa a cíl výstavy je jediný – konfrontovat minulost se současností.
KDE: Galerie Rudolfinum
KDY: do neděle 11. srpna
Hudba / Let It Roll 2019
Na začátku to byla série klubových akcí, teď je to jedna z nejnavštěvovanějších drumandbassových akcí u nás. Tento open-air festival ročně přiláká tisíce návštěvníků z Česka i okolních zemí. Nejočekávanějšími hosty letošního ročníku jsou Noisia, High Contrast, The Upbeats nebo DJ A. M. C.. Vydáte se na festival do Milovic i vy?
KDE: Letiště Milovice
KDY: čtvrtek 1. 8. až neděle 1. 8.
Design / Dyzajn Marekt prázdniny 2019
Výběrová prodejní výstava autorské tvorby pokračuje i o prázdninách. Nenechte si ujít novinky od českých i zahraničních designérů. Třeba si tu koupíte něco na sebe, domů anebo jenom tak pro radost. Vezměte přátele a těšte se na kvalitní hudbu a dobré jídlo a pití.
KDE: Náměstí Václava Havla
KDY: sobota 3. 8. a neděle 4. 8. / vždy od 10:00
Nákupy / Víkendový bazar retro nábytku
Máte rádi retrostyl a potřebujete si vybavit domácnost? Přijďte na bazar, kde si vyberete z nespočtu křesel, židlí, stolů, stolků, skříněk a jiného nábytku. Nebojte se, bude pro vás připraveno i něco na zub. Hlavně nezapomeňte přijet autem, anebo ještě lépe – dodávkou.
KDE: město moře (Přístavní 7, Praha)
KDY: sobota 3. 8. až neděle 4. 8. / vždy od 10:00
Gastro / Raw Food Festival
Zdravé jídlo, inspirativní přednášky a workshopy. To vše přinese festival stravy zvané raw, který se uskuteční tento víkend před holešovickým klubem Cross. Celá akce se ponese v duchu zero waste, takže bez odpadků.
KDE: Cross Club
KDY: sobota 3. 8. od 11:00
Sport / Seicha Joga Fest
Už jste cvičili v prostorách bývalých kasáren? A co tu zkusit praktikovat jógu? Můžete se těšit na dvě lekce jógy a láhev matcha drinku k tomu. Výtěžek z akce poputuje na charitativní účely.
KDE: Kasárna Karlín
KDY: neděle 4. 8. od 16:30
Foto: Petr Kučera, Orio s. r. o.
Nemám ráda komedie. Americké vůbec ne a ty ostatní vlastně skoro neznám. Pak jsem ale narazila na film Bez věcí nad věcí. Německá komedie? O dvou mužích, co se na sto dní vzdají všeho, co mají? To někdo dokáže? Sice je to jenom film, ale jako vážně? Tohle jsem musela vidět.
Průměr, nebo zázrak?
Co mi na komediích nejvíc vadí? Že se snaží být vtipné za každou cenu. Že skoro vždycky v nich jde aspoň trochu o lásku a že vždycky končí dobře. Bez věcí nad věcí snad všechny body splňuje, tudíž jde o průměrnou komedii, kterých se točí rok od roku čím dál víc, ale všechny nestojí ani za zlámanou grešli. Vlastně počkejte. Tenhle film je jiný. Na to, abyste to zjistili, ale potřebujete vidět víc než prvních dvacet minut.
Zdánlivě nezajímavá zápletka
Když se dva nejlepší kamarádi Toni a Paul rozhodnou pod vlivem alkoholu uzavřít sázku, která spočívá v tom, že se na sto dní vzdají, všech, ano naprosto všech svých věcí, prvotní nadšení ze zápletky trochu opadne. Prvních pár minut totiž probíhá dost rozpačitě a téma, ač se mi na začátku jevilo jako zajímavé, se rozplyne v tisíckrát ohraných situacích. Toni je pořádný, jí zdravě, cvičí, nikdo mu nesmí sáhnout na jeho pečlivě vyžehlené a složené oblečení, dokáže být na minutu přesný a velmi pedantský. Jen ta empatie mu trochu chybí. Paul zase žije ze dne na den, sní, co zrovna je, denně si kupuje spoustu nesmyslných věcí včetně limitovaných edicí bílých tenisek, sjíždí profily holek na seznamkách, spí se svou prací a ráno vstává až na několikátý pokus a masturbuje. Oba však nemají společné jen to, že jsou celoživotními přáteli, ale i práci. Vyvíjejí aplikaci, s jejíž pomocí chtějí změnit svět. A dokonce se najde i někdo, kdo ji chce koupit za pořádný balík peněz. A právě tehdy se jejich životy navždy změní. V tomto bodě už diváci začínají odcházet z kina a zůstávají jen ti, co pořád věří. Anebo už usnuli.
Jste ochotni vzdát se oblečení, mobilního telefonu i Netflixu?
Vzdát se na sto dní všech svých věcí, včetně spodního prádla a sklenice, z níž by se dala pít voda z kohoutku, chce pořádnou kuráž. Zvládli byste to? Zůstat bez telefonu, Netflixu, bot nebo jídla? Toni a Paul si smí každý den večer vzít jednu věc zpátky. Musí si ale dobře rozmyslet, která to bude. Brzy začínají oba podvádět a divák přichází na jednu hodně zajímavou věc. Kterou sice už dávno ví, jen si ji pořád ještě neuvědomuje. Jsme závislí na všem, co máme. Jsme závislí na nakupování. Na konzumním způsobu života. Nedokážeme žít bez věcí tak, jako žili naši prarodiče nebo praprarodiče. Jak žili lidé za první a druhé světové války, za komunismu. Lidé v té době měli jen zlomek toho, co máme my. A mnohdy byli šťastnější. Vážili si všeho, co mají a když jim režim nebo válka sebrala i ten zbytek, co měli, pořád věřili, že jednou bude líp a že stejně než věci je důležitější láska. My si to ale v dnešní době neuvědomujeme, tolik lpíme na věcech, že zapomínáme na lidi kolem nás. Zapomínáme na to, že z nakupování se může stát nebezpečná závislost.
Svět se řítí do horoucích pekel
Komedie Bez věcí nad věcí je počinem Floriana Davida Fitze (Ježíš tě miluje, Nejkrásnější den), který má s komediemi už své zkušenosti a točí vůbec ne neúspěšné filmy. Naopak. V obou svých komediích si také zahrál jednu z hlavních rolí. Sebestředné? Zajímavé! Kdybych měla hodnotit film jako takový, ne to, co se divákům snaží sdělit, zřejmě bych vám řekla, že je to komedie, kterou jsem sice ráda viděla, ale už ji nikdy nechci vidět znovu. Vzhledem k tomu, že tenhle film svůj žánr daleko přesahuje tím, že dává světu jasnou zprávu o tom, kam spěje a jak to může dopadnout, směle vám ho doporučuji. Doporučuji ho i vašim sourozencům, dětem, neteřím, synovcům, sestřenicím, bratrancům, kterým je aspoň dvanáct let a jejich největší starostí je mít značkové oblečení, nejnovější telefon, počítačové hry a jiné novodobé vymoženosti. Konzumerismus nás stahuje do horoucích pekel a tak trochu tomu napomáhají i sociální sítě. Říká vám něco jméno Mark Zuckerberg? Vezměte všechny děti, co znáte a jděte s nimi na Bez věcí nad věcí. Možná si potom hodně věcí uvědomíte. A možná pak film budete chtít vidět opakovaně. Minimálně pokaždé, když si domů přinesete další zbytečnost, kterou vůbec, ale vůbec nepotřebujete.
Foto: BIOSCOP
Nechce se vám sedět doma? Nám také ne! Naplánujte si kino, koncert nebo třeba večerní jógu. Vaše týdenní dávka inspirace je tu.
Umění / Vycházka od Müllerovy vily za střešovickými architekty
Už jste někdy byli v pražské čtvrti Ořechovka? Že ne? Napravte to. Vily, které zde najdete, patří ke skutečným architektonickým skvostům a pokud se o architekturu a město jako takové včetně jeho historie zajímáte, nenechte si tuto procházku v žádném případě ujít.
KDE: start od Müllerovy vily
KDY: úterý 23. 7. od 18:00
Pohyb / Jóga v Anežském klášteře
Chcete si užít venkovní jógu pod vedením zkušeného lektora, ale nevíte, kam zajít? Máme pro vás tip. Co takhle zahrada Anežského kláštera? Lekce jsou zdarma a ani si nemusíte dělat rezervaci.
KDE: Anežský klášter – Severní zahrada
KDY: úterý 23. 7. od 18:00 a čtvrtek 25. 7. od 7:30
Film / Předpremiéra filmu Slunovrat
Máte rádi horory? Tak to budete ze Slunovratu nadšení! Parta amerických přátel jede na výlet do Skandinávie. Ve vesničce odstřihnuté od civilizace se tu jednou za devadesát let, na letní slunovrat, koná speciální slavnost. Kdyby ale tušili, o jakou slavnost půjde, nikdy by se na místo, kde nikdy nezapadá slunce, nevydávali.
KDE: Kino Aero
KDY: středa 24. 7. od 18:00
Umění / Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře
Už jen do neděle se můžete přijít podívat na výstavu, která představuje ranou tvorbu malíře Josefa Šímy, v zahraničí známého jako Joseph Sima, jenž patří k významným osobnostem evropského moderního malířství. Seznámíte se s jeho portréty, městskými scenériemi, krajinami i torzy v krajině.
KDE: Národní galerie – Valdštejnská jízdárna
KDY: do neděle 28. 7.
Festival / 45. Letní filmová škola Uherské Hradiště
Nespočet zajímavých filmů, letní kino, diskuze, přednášky, výstavy, koncerty anebo divadlo. O tom všem je již 45. ročník Letní filmové školy, která se každoročně koná v Uherském Hradišti. Každý den vás čeká nabitý program.
KDE: Uherské Hradiště
KDY: od pátku 26. 7. do neděle 4. 8.
Gastro / Slavnosti Prosecca 2019
Kromě toho, že hlavní roli na tomto dvoudenním festivalu bude hrát samozřejmě prosecco ve všech podobách, můžete se těšit i na čerstvé mořské plody, sýrové speciality a příjemnou hudbu.
KDE: Střelecký ostrov
KDY: sobota 27. 7. až neděle 28. 7.
Hudba / Sázavafest 2017
V areálu zámku Světlá nad Sázavou se koná už 19. ročník tohoto hudebního festivalu. Vystoupí kapela Kryštof, Divokej Bill, Tři sestry nebo Rybičky 48. Součástí festivalu jsou i filmové projekce, divadelní představení a autorská čtení.
KDE: Zámecký lesopark Světlá nad Sázavou
KDY: čtvrtek 25. 7. až sobota 27. 7.
Foto: Petr Kučera, Orio
Všichni milovníci filmu už se třesou na to, až v pátek 26. července odstartuje čtyřicátý pátý ročník Letní filmové školy, která se každoročně koná v Uherském Hradišti. Nejočekávanějšími hosty letošního ročníku jsou Vladimír Furdík, Noční král z kultuvního seriálu Hra o trůny, a rovněž Wojciech Smarzowski, režisér nejnavštěvovanějšího polského filmu loňského roku Klér.
Promítání filmů i bohatý doprovodný program
Součástí filmového festivalu ale nejsou jen promítání nejnovějších filmů, ale také doprovodný program v podobě divadelních představení, koncertů, výstav i literárních akcí. Filmová škola kromě toho nabídne návštěvníkům i široké veřejnosti dvě site-specific projekce. Hned v pátek 26. července proběhne v areálu zámeckého parku v Buchlovicích open-air projekce kultovní pohádky S čerty nejsou žerty. Ve středu 31. července se pak ve Skate parku u Sportovní haly uskuteční promítání celovečerního dokumentu o zrodu tuzemské skateboardové subkultury King Skate.
To nejlepší z artové tvroby
Asociace českých filmových klubů, která LFŠ pořádá, do ní přispívá především uváděním současných artových snímků, a to jak českých, tak zahraničních. Letos se mohou diváci těšit na japonský animovaný klenot Mirai, dívka z budoucnosti, hororový příběh Petera Stricklanda Takové krásné šaty anebo v Karlových Varech diváky i kritikou oceněný portrét slovenské společnosti Budiž světlo.
Konec jedné éry
Letos se také AČFK rozloučí po bezmála pětadvaceti letech s Projektem 100, největší a nejprestižnější přehlídkou klasických filmů, které v kině zhlédlo neuvěřitelných 850 000 diváků. Rozlučka se bude konat ve čtvrtek 1. srpna v innogy letním kině.
Součástí festivalu bude opět také charitativní obchůdek, který letos pomůže dětskému domovu Městečko Milosrdenství sv. Mikuláše na západní Ukrajině. Pomoci může každý, kdo do obchodu přinese nepotřebné oblečení nebo si v něm něco zakoupí.
KDE: Uherské Hradiště
KDY: pátek 26. 7. až neděle 4. 8.
Více se o festivalu dozvíte ZDE.
Když si vybíráte audioknihu, je dobré zaměřit se nejen na to, o čem kniha je, jak to bývá u klasických knih, ale i na to, kdo knihu předčítá. A tak když jsem zjistila, že nejnovější knihu Petera Maye čte herec Jiří Dvořák, byla pro mě jasnou volbou.
Skotský novinář a spisovatel Peter May u nás není neznámým autorem, naopak. Jeho thrillery nám přinášejí potěšení už dvacet let. V roce 1999 u nás vyšla poprvé kniha Pán ohně, která patří do Mayovy série takzvaných čínských thrillerů. Od té doby si u nás našel desítky tisíc čtenářů.
Jde o víc než jen o napětí
Kniha, která u nás zatím vyšla naposledy, Ochráním tě, je zároveň první, kterou jsem od něj kdy četla/poslouchala. Ostuda? Nejspíš. Ovšem jinak jsem thrillery zvyklá číst poměrně často a tak mám s čím porovnávat. A uznávám, Mayovy příběhy rozhodně nejsou prvoplánové a rozhodně mu nejde jen o to čtenáře napínat, děsit a překvapovat.
Minulost a přítomnost
Příběh, jenž se odehárává v knize Ochráním tě, daleko předčil má očekávání. Možná za to může i to, že je román situovaný částečně do Paříže a z větší části do upršeného, pošmourného Skotska, jehož atmosféru umí May tak perfektně popsat. Manželé Niamh a Ruairidh Macfarlaneovi vlastní luxusní oděvní značku Ranish Tweed. Žijí v přepychu, obklopují se svými přáteli a zdánlivě jejich poklidné životy nic nenarušuje. Až do chvíle, než společně vyrazí na služební cestu do Paříže, kde se Niamh dozví, že ji manžel podvádí s ruskou módní návrhářkou. Záhy na to automobil, v němž Ruairidh odjíždí se svou milenkou, vyletí do povětří. Niamh je v šoku. Nemůže uvěřit tomu, co zjistila a co se stalo. Francouzská policie zahajuje vyšetřování a ona se vrací domů, na skotský ostrov Lewis.
Od té chvíle čtenář díky vyprávění toho, co se dělo v dávné minulosti, ještě když byli Niamh a Ruairidh děti, zjišťuje, že oba si nadělali příliš mnoho nepřátel na to, aby jejich životy mohly dál plynout tak poklidně, jako doposud.
Můj nový oblíbený hlas
Dvě dějové linky, dva hlasy. Současnost z úst Jiřího Dvořáka jsem si neskutečně užívala. Jiří Dvořák totiž umí měnit hlas tak, že ať je v jakékoliv poloze, vždycky zní melodicky. Jeho hlas poznám mezi stovkami jinými. Navíc se skvěle hodí do témné skotské atmosféry.
Minulosti se ujala herečka Lenka Zbranková. Přiznávám se bez mučení, vůbec jsem netušila, o koho jde. A tak jsem si aspoň zjistila, že jde o divadelní herečku, která působí v Národním divadle, v pražském divadle Studio DVA a také v Městských divadlech pražských. Je jí šestačtyřicet let a vůbec na svůj věk nevypadá. Má dceru a pochází ze Vsetína. A až uslyšíte její hlas, určitě si o ní budete chtít zjistit víc. Tak jako jsem v dětství milovala hlas Taťjany Medvecké, nyní jsem si oblíbila hlas Lenky Zbrankové. V mnohém se totiž podobají.
Je lepší May nebo Dvořák?
Třináctihodinová stopáž mluveného slova vám, troufám si tvrdit, uteče jako nic. Napětí se postupně stupňuje, čtenář se dozvídá čím dál intimnější informace ze života hlavních postav. Toužíme znát pravdu. Chceme vědět, co se onoho osudného dne, kdy automobil s Ruairidhem a jeho milenkou vybouchlo, stalo. A když se tak konečně stane, nedokážeme uvěřit vlastním očím/uším. Tak to má v dobrém thrilleru být.
Audioknihu Ochráním tě skotského autora Petra Maye doplňuje původní, nostalgická hudba, která perfektně podtrhuje ponurou náladu, která celou knihu prostupuje.
S Mayem jsem rozhodně touto audioknihou neskončila. Ke všemu, když i některé z dalších jeho knih namluvil rovněž Jiří Dvořák.
Audioknihu si můžete zakoupit ZDE.
Foto: OneHotBook
Kdo už viděl Bohemian Rhapsody, Rocketmana a Yesterday, jistě musí mít všech hudebních a životopisných filmů plné zuby. Ale ještě než tento žánr na delší dobu opustíte nebo snad dokonce odsoudíte, podívejte se na Pavarottiho.
To nejlepší, co můžete vidět
Nový snímek Rona Howarda (Rivalové, Šifra mistra Leonarda, Těžká váha), který měl v Česku premiéru 11. července, není oslavným filmem jako Bohemian Rhapsody. Není to ani žádná komedie jako Yesterday. Ani nejde o filmový muzikál jako Rocketman. Pavarotti všechny tyto filmy daleko předčí. Je totiž vším a mnohem lepším.
Možná o Pavarottim víte jenom to, že to byl operní zpěvák pocházející z Itálie. Možná nevíte ani to. Ale to nevadí, naopak, čím méně toho víte, tím více si film užijete. Snímek mapuje život Luciana Pavarottiho od útlého dětství až do jeho smrti (doufám, že víte, že už zemřel, protože jinak právě spoiluju).
Dokázal operu přiblížit i lidem, kteří jí nerozumí
Král vysokých C, jak se tenoristovi přezdívalo a přezdívá dodnes, rozhodně nechtěl být odmala operním pěvcem. Zajímal se hlavně o fotbal a jeho osobnost formovala válečná Itálie. Až později, v šedesátých letech, přičichl k opeře, a když pak začal vystupovat ve známých operních hrách po celé Evropě, bylo jasné, že jeho jméno se bude brzy skloňovat ve všech pádech. Nikdo, ani on sám, ale netušil, že bude až tak slavný. Že on jediný dokáže operní žánr přiblížit lidem.
Spolupracoval s Bonem, frontmanem skupiny U2, kterého poprosil, aby pro něj složil píseň. Ten sice napoprvé odmítl, ale Pavarottiho přesvědčovací schopnosti ho nakonec donutily stvořit Miss Sarajevo. Zpíval s folkovou zpěvačkou Susan Vega, Stingem… Snažil se operu zkombinovat s rockem, folkem i popovými písněmi, za což ho mnozí odsuzovali, jiní ho za to zbožňovali. Díky jeho hlasu totiž lidé konečně pochopili, o čem opera je. O člověku, jehož hlas v nich dokáže vyvolat neskutečné emoce. Bušící srdce, husí kůže, v břiše poletující motýli. Kdykoliv začal zpívat, nikoho nenechal lhostejným. Jako jeden z mála tenoristů na světě dokázal vysoké C zazpívat tak, že znělo jako jeho vlastní hlas, ne jako když se rdousí kočka.
Co minuta, to jiná emoce
S tímto dokumentem je to podobné. Každou minutu v nás vyvolává jiné emoce. Někdy se usmíváme, jindy nám je do breku a když začne Pavarotti zpívat, jsme v transu. Není žádným tajemstvím, že byl tento dokument stvořen pro to, aby opěvoval Pavarottiho někdejší slávu. Nemá za cíl kritizovat, nikoho shazovat nebo zbytečně vytahovat události, které už byly mnohými dávno zapomenuty a Pavarottimu odpuštěny.
Hříchy, které byly odpuštěny
Přesto se dokument netýká jen zpěvákova kariérního života. Je i o jeho soukromí. V dokumentu totiž o Lucianu Pavarottim nevypráví jen jeho přátelé a kolegové, ale i jeho dcery, bývalá manželka a vdova. Vzpomínají na něj s láskou a pochopením. Pokud ně něj někdy jeho dcery nebo bývalá žena měly zlost, anebo přímo cítily nenávist kvůli tomu, že od nich odešel za ženou o třicet čtyři let mladší, dnes už po nenávisti ani zlosti nezbyla ani stopa.
Rozvod a mladou milenku ale Pavarottimu nedokázala dlouho zapomenout celá katolická Itálie. Ve svém rodišti, Modeně, byli lidé jeho milostnými avantýrami doslova znechucení.
Opera stále žije
Ale co bylo, bylo. O mrtvých jen dobře. Navíc Pavarotti toho pro hudební svět udělal tolik, že veškeré hříchy, kterých se dopustil, jsou mu jistě odpuštěny. Jeho kolegové se smíchem vzpomínají, že kdykoliv si něco usmyslil, vždycky toho dosáhl. Pokud by chtěl slepičí mléko a poručil by si ho, někdo by jistě šel a slepici podojil. Takový měl Pavarotti vliv na spolupracovníky a přátele, kterými se obklopoval. Dokázal všechno a nejspíš se mu povede i prostřednictvím tohoto dokumentu posunout k opernímu žánru zase další generaci diváků.
Foto: Bontonfilm
Festivaly, festivaly a zase festivaly. Co jiného taky v červenci dělat, než objíždět Česko a bavit se hudbou, tancem a divadlem? Pokud ale zrovna nemáte dovolenou, nezoufejte. Pro každého se něco najde.
Divadlo / Nultý bod 2019
Cílem tohoto festivalu je přiblížit lidem dosud neprozkoumané a nové provokativní divadelní žánry a evropské trendy v oblasti tanečního a fyzického divadla a performing artu. V rámci festivalu se diváci setkají se špičkovými umělci i soubory.
KDE: Praha – různá místa
KDY: od pondělí 15. 7. do soboty 20. 7.
Festival / Živá ulice 2019
Hudba, divadlo a dobré jídlo. Plzeňské ulice ožijí díky českým i zahraničním interpretům. Od 15. do 17. 7. se koná Za dveřemi… je divadlo. Od 9. do 18. 8. Živá ulice a do 1. 9. Festival polévky.
KDE: Plzeň
KDY: od pondělí 15. 7. do neděle 1. 9.
Hudba / Rammstein
V úterý a ve středu se Vršovice budou otřásat v základech. V Eden Aréně totiž vystoupí legendární německá metalová kapela Rammstein. Aréna se otvírá vždy ve čtyři hodiny odpoledne.
KDE: Eden Aréna
KDY: úterý 16. 7. a středa 17. 7. od 19:00
Art / Metropolight
David Gaberle vystavuje své fotografie v nádherném prostoru karlínských kasáren. Nejsou to ale jen tak ledajaké fotky. Snaží se zachytit to, jak si město přizpůsobuje člověka k vlastní potřebě. Ačkoliv města by měla sloužit lidem, je tomu naopak. Je to špatně, nebo dobře? Můžeme se vlivům města vzepřít, nebo s nimi zkrátka musíme koexistovat? To je, oč tu běží.
KDE: Kasárna Karlín
KDY: do neděle 15. 9.
Hudba / Mezinárodní hudební festival Český Krumlov
Letos se koná už 28. ročník. Tento multižánrový třítýdenní festival nabídne dvacet tři koncertů a také doprovodný, především filmový program, zahrnující české kultovní filmy a také dokumenty promítané na festivalu Jeden svět.
KDE: Český Krumlov
KDY: od pátku 19. 7. do pondělí 10. 8.
Literatura / Knihcentrum Festival
Červenec v Ostravě je zkrátka festivalům zaslíbený. A Knihcentrum pro své čtenáře a návštěvníky přichystalo rovněž nabitý program. Těšte se na besedy s českými autory, cestovately a fotografy. Kromě toho můžete po celou dobu konání festivalu využít slevu 20 % nejen na zakoupené knihy a ostatní sortiment, ale i na občerstvení v přilehlé kavárně. Pokud se budete chtít zúčastnit některé z besed, nezapomeňte si včas zarezervovat místo. Těšit se můžete na Radku Denemarkovou, Jiřího Kolbabu nebo Barboru Tlustou, která napsala úplně první českou publikaci o životním stylu zero waste.
KDE: Dům Knihy (Ostrava)
KDY: středa 17. 7. až sobota 20. 7.
Festival / Colours of Ostrava
Nikdo už o ničem jiném ani nemluví. Červenec zkrátka patří tomuto multižánrovému festivalu. Letos se můžete těšit na The Cure, ZAZ, MØ a mnoho dalších českých i zahraničních interpretů a kapel. Kromě toho se samozřejmě konají i filmová a divadelní přestavení, přednášky či workshopy.
KDE: Dolní Vítkovice
KDY: středa 17. 7. až sobota 20. 7.
Divadlo / Za dveřmi 2019
Připravte se na desítky divadelních představení, program pro děti, bojovku a soubory z celé Evropy. Vyražte s přáteli nebo rodinou na výstaviště v Holešovicích.
KDE: Výstaviště Praha Holešovice
KDY: od pondělí 15. 7. do čtvrtka 18. 7.
Gastro / Manifesto Smíchov
V Praze se otvírá už druhý Manifesto Market. Přijďte na otvírací party, na které nebude chybět dobré jídlo, pití ani kvalitní hudba.
KDE: náměstí 14. října
KDY: od pátku 19. 7. do neděle 21. 7.
Foto: archiv
O Černobylu už bylo řečeno mnohé. Je tu snad mezi námi ještě někdo, kdo neviděl hit letošního roku, seriál Černobyl? Cože? Vy jste ho vážně ještě neviděli? Pak vám prozradím jedno malé tajemství. Přicházíte o hodně. O ještě víc ale přijdete, pokud si nepřečtete tuto knihu.
Na téma černobylské katastrofy u nás zatím příliš knih nevyšlo. Naštěstí všechno, co o největší jaderné katastrofě v historii lidstva potřebujete vědět, najdete právě zde. Kniha Černobyl: Historie jaderné katastrofy není jen podrobným líčením toho, co se onoho osudného dne 26. dubna 1986 v časných ranních hodinách stalo, ale i toho, co katastrofě předcházelo a co po ní následovalo.
Seriál versus kniha
Obrázek si samozřejmě můžete udělat i (nebo jen) prostřednictvím seriálu. Ale je dobré mít na paměti, že seriál z produkce HBO, není dokumentem, proto neodráží realitu tak, jak se skutečně stala. Mnohé si tvůrci přetvořili k obrazu svému, aby byl seriál poutavější. Přesto však události výrazně nepozměnili, jen sem tam něco přidali, něco vynechali. Na to, abychom si z toho dokázali vyvodit obrázek, který více méně skutečnosti odpovídá, to stačí. Na což přijdete i po přečtení této knihy. V mnohém se ale také kniha od seriálu liší. A to zejména svou naléhavostí něco změnit.
Černobyl zlomil Sovětskému svazu vaz
Černobylská havárie byla zřejmě jednou z příčin pádu Sovětského svazu. Nešlo totiž jenom o pochybení zaměstnanců jaderné elektrárny, ale chyby a obrovské přešlapy se staly už v její samotné výstavbě. Následné zatajování a záměrné pozměňování skutečností Sovětským svazem vedlo k tomu, že se pohled celého světa zaměřil na někdejšího generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Michaila Gorbačova a také na sovětskou tajnou službu KGB, která do poslední možné chvíle odmítala o jaderné katastrofě informovat nejenom své občany, ale i státy, které byly touto katastrofou zasaženy.
Ani za 20 000 let nebude po všem
Dodnes nikdo přesně neví, kolik lidí na následky ozáření zemřelo. Má se za to, že počet obětí se pohybuje mezi čtyřmi až devadesáti tisíci. Během prvních pěti let po nehodě se na Ukrajině zvýšil počet případů dětské rakoviny o více než devadesát procent. Během dvaceti let po nehodě bylo v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině zaznamenáno kolem pěti tisíc výskytů rakoviny štítné žlázy u dětí. Následky po výbuchu budeme vnímat ještě dlouho, přesto se už do Černobylu pořádají turistické zájezdy. Podle všeho je totiž oblast kolem Černobylu a ukrajinského města Pripjať, které leží tři kilometry od jaderné elektrárny a které svého času poskytovalo domov padesáti tisícům obyvatel, bezpečná. Ale jen po určitou dobu. Žít se tam nedá a zřejmě tam nikdo nikdy už žít nebude. Poločas rozpadu plutonia-239, které při výbuchu Černobylu uniklo do vzduchu a jenž se dostalo až do Švédska, činí 24 000 let. Na Ukrajině bylo kontaminováno téměř 38 000 čtverečních kilometrů, což je přibližně 5 % celé země. Bělorusko bylo zasaženo ještě více. Kontaminované území se rozkládá na ploše 44 000 kilometrů čtverečních. A Rusko? Znečištěno a znehodnoceno je 60 000 kilometrů čtverečních.
Ani po třiatřiceti letech nemůže svět říct, že nebezpečí plynoucí z černobylské jaderné katastrofy je konečně zažehnáno. Není. Elektrárnu sice nyní obklopuje ocelobetonový sarkofág, jehož cílem je zabránit úniku radioaktivních látek, ale ten rozhodně nevydrží věčně. Dokonce podle všeho vydrží pouhých sto let. A pod sarkofágem se stále skrývá 95 % paliva reaktoru, které je stále vysoce radioaktivní a může se kdykoliv dostat ven.
Povinná školní četba
Kniha, jejímž autorem je Serhii Plokhy, by měla být zařazena do povinné školní četby. Není to žádné suché převyprávění faktů, je to strhující příběh, po jehož přečtení zjistíte, že stále nemá konec. Svět a lidé, kteří tu dnes žijí anebo budou za pár desítek či stovek let žít, si musí uvědomit jednu důležitou věc. Jaderný průmysl už si nemůže dovolit žádnou podobnou chybu, která se stala onoho 26. dubna 1986. Pro svět by to mělo katastrofální dopad.
Nepotřebujete znát nic o Černobylu, nemusíte rozumět odborným termínům, stačí vám jenom chuť číst a něco se dozvědět. Kniha Černobyl vás přesvědčí o tom, že i fakta mohou být popsána poutavě, bez toho, aniž by si musel autor cokoliv přikrášlovat. A u Černobylu to platí dvojnásob.
Foto: archiv
Když je venku hezky, nikdo se moc do klasického kina nehrne. Proto existují kina letní. Víte, kde všude je v Praze najdete? Pokud ne, níže najdete přehled všech pražských letních kin.
Žluté lázně
Travnatá pláž, ryze plážová atmosféra a kino, které pojme dva a půl tisíce diváků. Připravena jsou pro vás oranžová lehátka, sedací pytle i deky. Vstupné je 50 korun.
Oficiální stránky letního kina ZDE.
Střecha Centra Černý Most
Až do 22. srpna se můžete přijít podívat na celkem deset snímků nominovaných na Českého lva za rok 2018. Kino pro tisíc diváků nabízí VIP zónu, skvělé občerstvení a doprovodný program pro děti. Vstup je zdarma a promítá se každý čtvrtek.
Oficiální stránky ZDE.
Kasárna Karlín
Projekce v industriálním prostoru bývalých kasáren se konají vždy ve čtvrtek a v sobotu. Vstupné na promítání činí 80 korun a pokud chcete své místo, přijďte včas, protože kapacita kina je jen dvě stě padesát míst a obvykle bývá dost plno. Při nepříznivém počasí se promítání neruší, ale přesouvá se do vnitřních prostor.
Oficiální stránky ZDE.
Kinobus 2019
Dopravní podnik hlavního města Prahy každoročně pořádá filmové turné prostřednictvím mobilního kina. Projekce se konají každý všední den a jsou přístupné zdarma. Navíc se pokaždé promítá v jiné lokalitě.
Oficiální stránky ZDE.
Werichova vila
Pokud chcete sledovat film v ryze romantickém a téměř vesnickém prostředí, udělejte si výlet do letního kina do zahrady Werichovy vily. Promítání se koná každý druhý týden. Diváci obdrží sluchátka, aby nenarušovali noční klid. Vstupné činí 120 korun, vratná záloha na sluchátka je 100 korun.
Oficiální stránky ZDE.
Be2Can ve Stromovce
Už jste byli v Gauči? Je to nový kulturní prostor, který se nachází na hranici Stromovky a Výstaviště. Konají se tu koncerty, divadelní představení i filmové večery. Vždy ve čtvrtek večer se můžete těšit na nejúspěšnější filmy, které dobyly filmové festivaly. Vstupné činí 98 korun.
Oficiální stránky ZDE.
Stalin v Letenských sadech
Přímo pod kyvadlem se nachází sezónní kulturní centrum Containall. Pořádají se tu přednášky, koncerty, bleší trhy nebo ping-pongové turnaje. Letní projekce se konají každý čtvrtek a jsou zdarma.
Oficiální stránky ZDE.
MeetFactory
Kdo nebyl v MeetFactory, jako by vůbec nežil/nebyl v Praze. Bývalý nádražní prostor tu celoročně ožívá koncerty, výstavami a divadlem, ale v létě je tu i kino. Promítá se každou středu až do konce září. Letos je vstup zdarma.
Oficiální stránky ZDE.
Promítání před klubem Cross
Nejenom Holešovičáci se v klubu i před ním scházejí, aby si tu popili, pojedli a popovídali. Pravidelně se tu konají koncerty a food festivaly. A v létě kino. To probíhá každou středu. V případě špatného počasí se projekce přesouvá dovnitř. Všechna promítání jsou zdarma.
Oficiální stránky ZDE.
Letní kino U Keplera
Každý čtvrtek až do září se můžete zajít podívat na české i zahraniční filmy do parku U Gymnázia Jana Keplera. Kapacita je sto míst a můžete dorazit i se svými domácími mazlíčky. Vstup je zdarma.
Oficiální stránky ZDE.
Střecha Veletržního paláce (NGP)
Kdo by si nechal ujít promítání českých i světových artových filmů na funkcionalistické střeše? Vstupné činí 100 korun, pro studenty 80 korun. Vstupné si můžete zarezervovat vždy v den projekce od 12:00.
Oficiální stránky ZDE.
Skautský institut
Věděli jste, že na Staroměstském náměstí je kino? Promítá se v pondělí a ve čtvrtek od devíti nebo od půl desáté. Vstup činí 60 korun nebo 70 korun.
Oficiální stránky ZDE.
Manifesto Market
Chystáte se na večeři? Co to spojit s promítáním filmu? Manifesto je na to přímo ideálním místem. Promítání je zdarma a začíná v půl desáté večer.
Oficiální stránky ZDE.
Pragovka Art District
Chcete vědět, jaké filmy točí studenti FAMU? Přijďte do Pragovky. Filmy se pouští každý čtvrtek od 21:00 a jsou zdarma.
Oficiální stránky ZDE.
Collbenka 1704
Každý týden jeden film. V Collbence se sice nepromítá venku, projekce probíhají uvnitř, nicméně do letního kina rovněž spadá, protože v zimě se nepromítá. Vstupné je dobrovolné.
Oficiální stránky ZDE.
Kamínka
Ani vy, co bydlíte na Zbraslavi, nepřijdete zkrátka. Letní kino Kamínka myslí i na vás. V červenci můžete stihnout ještě dvě projekce. Na srpen je jich v plánu pět.
Oficiální stránky ZDE.
Foto: archiv
Divadelní sezóna sice v červnu skončila, ale to neznamená, že se nehraje. Letní scény jsou v plném proudu a pokud dostanete chuť trochu se kulturně vyžít, máme pro vás pár tipů, kam vyrazit.
Zimní pohádka
Drama se střídá s komedií, nenávist s láskou a zavržení s odpuštěním. Shakespearův pohádkový příběh je situován na Sicílii a do Čech, které se alespoň v této hře dočkaly svého moře. Pokud máte rádi drama a trpíte pocitem, že všichni kolem vás se přetvařují a lžou, na Zimní pohádku určitě zajděte.
KDE: Pražský hrad / Letní míčovna
KDY: sobota 13. 7. až pátek 19. 7. / vždy od 20:30
Římské noci
Pokud máte chuť na poutavý a dojemný příběh dvou osamělých lidí, Římské noci se vám jistě budou líbit. Inscenace se točí kolem třicetiletého přátelství mezi americkým dramatikem Tennesse Williamsem a italskou herečkou Annou Magnani. V hlavních rolích se objeví Simona Stašová a Oldřich Vízner.
KDE: Letní scéna divadla Ungelt / Nový Svět
KDY: neděle 21. 7., pondělí 22. 7. a pátek 2. 8. / vždy od 20:00
Otevřené manželství
Že manželství není žádná procházka růžovou zahradou ví i Jana Krausová a Karel Roden. Stále k sobě nemohou najít cestu, hádají se, škádlí, neobratně si vyjadřují lásku. Dávají na odiv svou slabost a nedokonalost. Zasmějete se, pobavíte se a možná si budete připadat jako v psychologické poradně.
KDE: Divadlo Studio Dva / Letní scéna Vyšehrad
KDY: neděle 28. 7. od 20:00
Blbec k večeři
Bláznivá francouzská komedie o neočekávané srážce s blbcem nás baví už od roku 1998, kdy se v divadle Bez zábradlí uskutečnila její premiéra. Platí v ní zejména dvě přísloví a to: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá a Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. Jestli se chcete skutečně zasmát a nešlápnout vedle, vyrazte na Harfu.
KDE: Letní scéna Harfa
KDY: neděle 18. 8. od 20:00
Psí dny
Byli jste se někdy podívat v prostorách bývalého plaveckého bazénu pod Barrandovskými terasami? Ne? Tak teď máte jedinečnou příležitost, protože MeetFactory tu v srpnu a září hraje hru Psí život. Ta vypráví příběh kdysi zamilovaného páru, který se na řeckém ostrůvku snaží svou lásku oživit. Panuje nesnesitelný žár, u cesty najdou mrtvolu. Klimatické podmínky se mění. A jak to souvisí s jejich vztahem? Tohle bude stát za to.
KDE: MeetFactory / bývalý plavecký bazén pod Barrandovskými terasami
KDY: pondělí 19. 8., úterý 20. 8. a středa 21. 8. / vždy od 21:00
Elegance molekuly
Přijďte se pobavit a něčemu se přiučit. Elegance molekuly zkoumá vznik a průmyslový vývoj látek z českých chemických laboratoří, které v současnosti léčí AIDS u více než osmdesáti procent pacientů. Hra Petra Zelenky vypráví o životě Antonína Holého, jednoho z nejvýznamnějších českých přírodovědců dvacátého století. V hlavních rolích hrají Ivan Trojan, Veronika Khek Kubařová, Martin Myška nebo Pavel Šimčík.
KDE: Lesní slavnosti divadla v Řevnicích
KDY: čtvrtek 29. 8., pátek 30. 8. a sobota 31. 8. / vždy od 20:00
Foto: archiv
Nudíte se? To snad ne! Ale pokud je vaše odpověď přeci jen kladná, načerpejte novou dávku týdenní inspirace.
Architektura / Žižkovské vlny Evy Jiřičné
Už ve středu 10. července Eva Jiřičná představí svůj projekt na nové centrum pražského Žižkova, který zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži Central Group. Jak by jednou mohl Žižkov vypadat? Tomu neuvěříte!
KDE: Centrum současného umění DOX
KDY: středa 10. 7. od 19:00
Film / Šary Vary
Nestihli jste během Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech navštívit film, který jste chtěli? Nebo jste snad na festivalu vůbec nebyli? Nevadí, od toho tu jsou Šary Vary!
KDE: kino Světozor, Aero, Univerzitní kino Scala (Brno), Plzeňský Prazdroj
KDY: do neděle 14. 7.
Hudba / Mighty Sounds 2019
Třídenní hudební festival se věnuje především punku, punk-rocku, reggae či indie rocku. Je známý tím, že každoročně představuje především zahraniční kapely a interprety doplněné o to nejlepší z domovské scény. Čím nás překvapí letos? Dorazí The Casualities, Dog Eat Dog nebo Moscow Death Brigade.
KDE: Letiště u Čápova dvora
KDY: pátek 12. 7. až neděle 14. 7.
Divadlo / KoresponDance
Mezinárodní festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu nabídne umělce z pěti kontinentů, několik světových premiér, workshopy a letos poprvé dokonce i experimentální bitvu, která rozpohybuje zámecké nádvoří.
KDE: Zámek Žďár nad Sázavou
KDY: pátek 12. 7. až neděle 14. 7.
Gastro / Food Festival 2019
To nejlepší z české kuchyně můžete přijít ochutnat už tento víkend do krásného prostředí botanické zahrady v pražské Troji. Těšit se můžete i na kuchařskou show.
KDE: Botanická zahrada – Troja
KDY: sobota 13. 7. až neděle 14. 7.
Design / PragueMarket
Doražte. Přineste. Vyměňte. Odneste. Lokální design a věci z druhé ruky k sobě zkrátka patří. Čekejte i kvalitní hudbu a dobré jídlo. PragueMarket je zpět!
KDE: náměstí Republiky, Praha 1
KDY: neděle 14. 7. od 10:00
Umění / Francouzský impresionismus
Claude Monet, Edgard Degas, Pierre Augustine Renoir, Paul Gauguin a další z mnoha význačných světových impresionistických a post-impresionistických umělců jsou k vidění až do 13. října v Paláci Kinských. Jsou to malíři, o kterých jsme se učili na základních a středních školách. A víte proč? Protože právě oni určovali, kterým směrem se bude malířství ubírat a také proto, že ovlivňovali a stále ovlivňují mnoho dalších světových malířů. Jejich díla zná celý svět, tak proč byste je neměli znát vy?
KDE: Národní galerie, Palác Kinských
KDY: do neděle 13. 10.
Foto: Petr Kučera, Orio
Zná ho celý svět. Jeho filmy zbožňují diváci nejen u nás, ale i v zahraničí. Dokonce až v dalekých Spojených státech amerických. Podařilo se mu totiž to, o čem si jiní mohou nechat jenom zdát. Nahlédněte do života režiséra Miloše Formana.
Každý máme svůj vzor
Miloval ženy, mariáš a film. Psal scénáře, hrál, režíroval a díky tomu se seznámil s těmi největšími mistry ve filmovém průmyslu. Jeho vzorem, celoživotním přítelem a také spolupracovníkem byl Jean-Claude Carrière, o němž Forman vždycky tvrdil, že byl obdařen výjimečným talentem, neboť psát scénáře je nejtěžším údělem každého spisovatele. Vyžaduje sílu osobnosti a obrovský cit pro živý dialog. Carrière rovněž uměl rozhodovat o tom, kdy je obraz schopen vyjádřit myšlenku účinněji a efektivněji než mluvené slovo a v neposlední řadě věděl, o čem vypráví a proč.
„Za svého působení ve filmu jsem se vlastně setkal jen s jedním spisovatelem, který je tímto výjimečným talentem obdařen ve svrchované míře. Jeho jméno je Jean-Claude Carrière.“ (Úvodní slovo ke knize Jeana-Clauda Carrièra Vyprávět příběh, Národní filmový archiv, Praha 1995, str. 7)
Dosáhl nejvyšší mety
Carrière bezpochyby je nadaný a má výjimečný talent, ale to, dodejme, Miloš Forman také. Vždyť to dokazuje sám fakt, že během své kariéry se mu podařilo získat hned tři filmové Oscary za nejlepší režii, a to za filmy Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), Amadeus (1984) a Lid versus Larry Flint (1996). A možná, kdyby svůj film Vlasy (1979), odrážející dobu protiválečné revolty, kterou vyvolala válka ve Vietnamu, natočil dříve nebo naopak později, dočkal by se stejného úspěchu. Bohužel byl muzikál Hair zfilmován příliš brzy na to, aby mohl být považován za retrofilm a jako vzpomínka na dobu dávno minulou, avšak stále hojně diskutovanou, ale také přišel příliš pozdě jako svědectví a odraz tehdejší doby.
Jeden člověk, mnoho úhlů pohledu
Přesto dnes, troufám si tvrdit, neexistuje člověk, který by jméno režiséra Miloše Formana neznal. Kniha Miloš Forman v kostce, jejímž autorem je Jan Lukeš, ovšem není klasickou biografií. Naopak. Jednotlivé dílky z jeho života si musí čtenář chronologicky sestavit sám. Knihu můžete číst odzadu, můžete začít od začátku nebo uprostřed. Nezáleží na tom. Autorovi totiž nešlo o to, aby napsal biografii, kterých o Formanovi vyšlo už několik, ale aby se čtenář o tomto slavném československém režisérovi dozvěděl z různých zdrojů a z různých úhlů pohledu.
Osm kapitol, které můžete číst na přeskáčku
Kniha se skládá z celkem osmi částí. V první se dozvíte něco ze zákulisí jeho kariérního života. V té druhé si můžeme přečíst útržky jeho zápisků a myšlenek. Ve třetí čtenář nahlédne i do jeho soukromí. Čtvrtá část obsahuje soupis všech filmů, na kterých se nějakým způsobem podílel, ať už jako herec, pomocný režisér nebo režisér. Pátá část je pak souborným přehledem jeho vlastních filmů. Šestá kapitola naopak pojednává o filmech, které byly o Formanovi natočeny. V sedmé kapitole najdete knihy, které byly o Formanovi sepsány nebo takové, na kterých se sám podílel. A v poslední části jsou otištěny texty, které o Formanovi pojednávají.
Proč byste si knihu měli přečíst i vy?
Jak už jsem zmínila na začátku, nejde o klasickou biografii. Tato kniha slouží především tak, jak chcete, aby vám sloužila. Pokud hledáte ucelený přehled jeho díla, Miloše Formana v kostce jistě oceníte. Hledáte-li inspiraci a návod na to, jak se stát dobrým režisérem a jak trnitá k tomuto povolání vede cesta, knihu si rovněž přečtěte. Pokud jste o Miloši Formanovi nikdy nic nečetli a chcete se o něm dozvědět víc, sáhněte právě po této knize. Jestliže chcete vědět, jak Miloš Forman ovlivňoval dobu, v níž žil, jak na něj reagovali jeho kolegové, nevynechejte ji. Jan Lukeš podává čtivým způsobem svědectví o člověku, jehož dílo dodnes víří vody celého filmového světa a to přeci stojí za pozornost.
Foto: Petr Kučera, Orio
Prázdniny začaly, Praha se vylidnila. Žádná auta… Ne, to je samozřejmě vtip. Praha se totiž rozhodně nevylidnila a aut možná ještě přibylo. Tudíž je na čase odjet z města a zlepšit si náladu. Hudbou, tancem, dobrým jídlem a filmem. A kdybyste v Praze přeci jen zůstávali, aspoň si zajděte někam, kde panuje čistě letní nálada.
Hudba / BUSKING TOUR Police Symphony Orchestra
Na náměstí Václava Havla (Piazzeta ND) zahraje velký buskerský orchestr. A bude vybírat peníze na dobrou věc. Lidé totiž mohou přispět organizaci Siriri, české obecně prospěšné společnosti, která od roku 2006 pomáhá ve Středoafrické republice, a také projektu Plešouni, který chce novým pacientům na dětské onkologii dodat odvahu a připravit je na průběh léčby prostřednictvím animovaného seriálu známé výtvarnice Elišky Podzimkové. Navíc v úterý 2. července od 16:00 do 19:00 bude přímo na náměstí Václava Havla v rámci iniciativy Zapiš se někomu do života probíhat nábor do registru dárců kostní dřeně.
KDE: Náměstí Václava Havla
KDY: úterý 2. 7. od 17:30
Festival / Rock for People
Jeden z největších letních open air festivalů je tu! A slaví už dvacet pět let. Pořadatelé slibují pořádnou jízdu. Hvězdou letošního ročníku je bezpochyby Rudimental. Kromě hudby na vás však čeká i spoustu přednášek, workshopů a her.
KDE: Festivalpark Hradec Králové
KDY: čtvrtek 4. 7. až sobota 6. 7.
Film / Horor à la Jarmusch | Double Feature
Máte rádi režiséra Jima Jarmusche? Pak si nenechte ujít večer v kině Aero. Můžete se těšit na jeho starší snímek Přežijí jen milenci, následovaný jeho nejnovějším počinem Mrtví neumírají.
KDE: Kino Aero
KDY: čtvrtek 4. 7. od 18:00
Hudba / Cuban Day ve Žlutých lázních
Už jste někdy byli v Havaně? Ne? Tak to rozhodně doražte. Ne že by to ve Žlutých lázních vypadalo jako na Kubě, ale aspoň si poslechnete pravou kubánskou muziku, zažijete kubánské tanečníky, ochutnáte kubánské jídlo i pití a co hlavně – zpříjemníte si pátek.
KDE: Žluté lázně
KDY: pátek 5. 7. od 18:00
Umění / Circus Culture Fest
Že jste o tomhle festivalu ještě neslyšeli? Chyba. Sjíždějí se na něj ti nejlepší žongléři z celého Česka. A právě ti chtějí naučit žonglovat širokou veřejnost. Přijeďte se pobavit a něco nového se naučit. Součástí festivalu bude i bohatý doprovodný program včetně dobrého jídla a pití.
KDE: Mlékojedy
KDY: pátek 5. 7. až neděle 7. 7
Moto / Prague Harley Days
Všichni milovníci rychlé jízdy, jednostopých vozidel a značky Harley-Davidson, zbystřete. Nebezpečná show, spanilá jízda, pole dance i výstava samotných motocyklů. To vše na vás čeká už tento víkend.
KDE: Výstaviště Praha Holešovice
KDY: pátek 5. 7. až sobota 6. 7.
Pohyb / Noční výstup na Sněžku za východem slunce
Padesátikilometrový pochod z Dolní Kalné až na Sněžku není určený jenom pro odolné jedince a ty, co mají natrénováno. Naopak. Svou kondici a síly si může ověřit úplně každý. A když to zvládnete, na konci vás čeká odměna v podobě nádherného východu slunce na nejvyšší hoře u nás.
KDE: Dolní Kalná
KDY: pátek 5. 7. od 17:00 do soboty 6. 7. do 8:00
Kultura / Festival Boskovice
Sedmadvacátý ročník multižánrového festivalu přinese koncerty, divadelní představení, autorská čtení i filmové projekce. Navíc se vše odehraje v kulisách krásného města Boskovice.
KDE: Boskovice – různá místa
KDY: čtvrtek 4. 7. až neděle 7. 7.
Hudba / Ed Sheehan returns to Prague
Když se před několika měsíci spustil předprodej vstupenek na pražský koncert Eda Sheerana, vypadalo to, že to bude i přes množství prodaných lístků koncert jen pro vyvolené. Takový zájem totiž pořadatelé vůbec nečekali. Ed Sheeran však ano a tak přidal další koncert. I v tomto případě to vypadalo, že se zase na všechny nedostane. Kupodivu ale lístky stále jsou a mohou být vaše.
KDE: Letiště Letňany
KDY: neděle 7. 7. od 20:00 a pondělí 8. 7. od 20:00
Foto: archiv
Co víte o životě žen v islámských zemích? To, co nám předkládají média? A myslíte si, že je to skutečný odraz reality? Nahlédněte do světa, který se diametrálně liší od toho našeho, skrze knihu Leily Slimani. Vypráví totiž o marockých ženách a jejich intimním životě.
Sex a lži je grafickým zpracováním stejnojmenné reportážní knihy, která se zabývá skutečnými příběhy žen žijících v Maroku. Z komiksu se dozvídáme, o čem ženy, které se narodily a byly vychovávány dle islámského náboženství, přemýšlejí, po čem touží a jak moc těžké je žít v zemi, která ženské pohlaví nebere příliš vážně.
Po čem marocké ženy touží?
Nemálo Maročanek touží po tom, aby si mohly o svém životě rozhodovat samy. Chtějí sexuálně žít ještě před svatbou bez toho, aniž by byly považovány za lehké děvy, touží si vzít za muže toho, koho skutečně milují, nikoliv toho, koho jim najdou rodiče. Prahnou po vzdělání a stejných právech, jako mají muži. Jenže ke svobodě vede hodně trnitá a spletitá cesta a stále bohužel existuje víc těch, kteří si myslí, že žena je méněcennější než muž, a tudíž nemůže mít stejná práva. Leila Slimani chce světu ukázat, že ženy v Maroku se v mnohém podobají západním ženám. Některé Maročanky sice mají to štěstí a mohou studovat a dělat si relativně, co se jim líbí, ale platí za to příliš vysokou cenu. Společnost na ně hledí skrz prsty a vlastní rodina s nimi nechce mít nic společného. Jiné se bojí vystoupit z komfortní zóny a za svá práva bojovat, podléhají tlaku okolí a jsou čím dál nešťastnější, až nakonec zvolí cestu nejtragičtější, pro ně však nejsnadnější – sebevraždu.
Odhoďte předsudky
Komiks Sex a lži rozhodně není pro jen pro děti od druhého stupně základní školy. Mnohé si z něj vezmou i dospělí. Poutavé vyprávění doplňují nádherné komiksové ilustrace Laetitie Coryn. Knihu přečtete za tři hodiny a přitom načerpáte spoustu zajímavých informací. Ideální kombinace i pro ty, kteří příliš nečtou. Pokud tedy máte ke komiksům jakékoliv předsudky, zahoďte je právě teď a sáhněte po této knize. Dokáže vám, že komiks může být plnohodnotným literárním dílem, které je krásné i na pohled.
Foto: archiv
Článek Kam si zajít na nejlepší ramen v Praze se stal jedním z nejčtenějších na tomto webu, proto mě napadlo, že byste se rádi dozvěděli i to, kam si zajít na nejlepší hamburger. V každé druhé burgerárně vám řeknou, že mají ten nejlepší z nejlepších, svůj vlastní, podle kterého si lidé podnik zapamatují, tzv. signature burger. Ale dost často to dopadá stejně. Buď není dobrá houska, nebo je příliš vysušené maso či zkrátka burger chutná jako v každém druhém řetězci rychlého občersvení. V těchto bistrech/restauracích se ale zklamání nedočkáte.
The Tavern
Král mezi králi. Pravá americká hospoda vám nenaservíruje nic jiného, než hamburger, po kterém už nikdy nebudete chtít jíst žádný jiný. Oprašte angličtinu (ale nebojte, česky se tu také domluvíte) a vyrazte do Riegrových sadů. Na rohu ulice Vozová a Chopinova se nachází The Tavern. Pokud máte rádi plísňový sýr, určitě si objednejte Danish Blue N‘ Bacon. Mají tu ale rovněž i nejlepší hranolky. Všichni, kdo sem chodí, totiž zbožňují bramborové spirálky, které do hranolek kuchaři přidávají.
KDE: Chopinova 26, Praha 2
Dish
Tohle bistro bylo nedávno cestovatelským webem BIG Seven Travel oceněno jako třetí nejlepší burgerárna v Evropské unii. Místní i zahraniční turisté si na Dish pochvalují nejen burgery, ale i milou a vstřícnou obsluhu. S tím nemohu než souhlasit, ale pravdou je, že jsem jednou na burger čekala asi čtyřicet minut. Nicméně v Dish mají zajímavé i přílohy k hamburgerům. Kromě klasických hranolek si můžete dát hranolky s javorovým sirupem a slaninou a místo salátu coleslaw si objednejte třeba Hawaislaw, což je salát s ananasem, koriandrem a chipotle dresinkem.
KDE: Římská 2, Praha 2
The Craft
Na náměstí Míru nebo na Florenci v Manifestu najdete restauraci The Craft, která láká především zahraniční turisty a to mimo jiné i na široký výběr piv z minipivovarů. Zatímco hranolky chutnají jako všude jinde, respektive tam, kde je dělají z pravých brambor a ne z mraženého polotovaru, jejich Machette Burger je vyhlášený po celé Praze. Hovězí maso, jalapeňos papričky, čedar, guacamole, salát a rukola dohromady tvoří kombinaci, která nikdy neomrzí.
KDE: náměstí Míru 4, Praha 2
Café Palanda
Sem jsem začala chodit už asi před šesti lety a pořád tu Palanda je. A to je dost překvapující. Ne že by tu vařili špatně, naopak, restaurace je velmi oblíbená, ale udržet se v dnešní době mezi tak širokou konkurencí, chce vytrvalost, štěstí a hlavně skvělého šéfkuchaře. Palanda ho zřejmě má. Za ta léta se sice nabídka burgerů několikrát změnila, ale na kvalitě jí to rozhodně neubralo. Doporučujeme sáhnout po Delicate Beef Burgeru se sušenou šunkou, parmezánovým chipsem a sušenými rajčaty anebo po Beef Reblochon Burger s pečenou pivní cibulkou a zrajícím francouzským sýrem Reblochon.
KDE: Zlatnická 11, Praha 1
Belzepub
Že lze hamburger udělat i bez masa anebo čistě veganský a přitom může chutnat skvěle, o tom vás přesvědčí v Belzepubu. Veganskými a vegetariánskými burgery je totiž vyhlášený. Navíc si můžete vybrat hned z několika druhů. Ovšem ani masozřavci tu nepřijdou zkrátka. Stoprocentní hovězí, domácí bulka a další kvalitní suroviny dělají z Belzepubu místo, kam každý milovník hamburgerů musí alespoň jednou zajít. Pro fajnšmekry je kromě burgerů připravený i klasický smažák, hot dog nebo cibulové kroužky, které tak úplnou samozřejmostí v burgerárnách nebývají.
KDE: U Rajské zahrady 14, Praha 3
Foto: Petr Kučera, Orio
Začínají letní prázdniny a to znamená jediné – že prý je v létě všude mrtvo. Naopak! Koná se tolik zajímavých událostí, že ani nevím, kam zajít dřív.
Divadlo / Letní shakespearovské slavnosti
Od 25. června až do 6. září se v Praze opět konají Letní shakespearovské slavnosti. Letos se můžete těšit hned na čtyři premiérová představení – Zimní pohádka, Zkrocení zlé ženy, Romeo a Júlia a Othello. Festival uvede celkem třináct her ve sto padesáti sedmi představeních.
KDE: Pražský hrad + HAMU
KDY: úterý 25. 6. až pátek 6. 9.
Nakupování / 1981 Secondhand Festival
Tohle si nesmí ujít nikdo, kdo zbožňuje sekáče. Bude to pecka! Nejenže si tu můžete pořídit něco na sebe, ale ještě k tomu vám bude hrát skvělá hudba, dáte si výborné jídlo a taky pití. Tolik krásného oblečení jste pohromadě ještě neviděli.
KDE: Střelecký ostrov
KDY: středa 26. 6. od 10:00
Film / Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech
Filmová událost roku je tu. Hosty 54. Meziárodního filmového festivalu v Karlových Varech bude hollywoodská herečka Julianne Moore nebo herec Billy Crudup. Režisér Casey Affleck, bratr slavného herce Bena Afflecka, tu zase představí svůj nový film. Všichni ale víme, že do Varů se na přelomu června a července nejezdí jenom za filmy, ačkoliv hlavně o nich to je. Ale jen samotná atmosféra stojí za to, abyste ji aspoň na pár hodin zažili.
KDE: Karlovy Vary (různá místa)
KDY: pátek 28. 6. až sobota 6. 7.
Divadlo / Amerikánka
Emma Černá, malá holčička, na své cestě životem překonává různé nástrahy. Protlouká se životem bez rodičů. Projde si dětským domovem, pěstounskou péčí i pasťákem. Amerikánka je sondou do 80. let v Československu.
KDE: Jatka 78
KDY: úterý 25. 6. od 19:30, pátek 28. 6. od 19:30 a sobota 29. 6. od 19:30
Umění / Bienále v Benátkách (nad Jizerou)
Nemusíte jezdit na bienále do italských Benátek, stačí, když se vydáte do těch u nás. Letošní ročník se ponese v duchu tématu Možné je nutné a jeho úkolem je seznámit veřejnost, jak bychom měli změnit životní styl a vztah člověka ke světu, jak lze zlepšit klimatické podmínky, prostor, v němž žijeme, i to, jak se lépe chovat k sobě navzájem. Součástí festivalu jsou instalace, performance a přednášky.
KDE: Benátky nad Jizerou
KDY: pátek 28. 6. – neděle 30. 6.
Umění / Festival Uprostřed 2019
Tato akce má za cíl oživovat brněnské ulice, náměstí i ty nejzapadlejší kouty centra Brna. Součástí festivalu jsou koncerty, workshopy, divadelní představení, tančírny, sportovní i multimediální akce. Rozhodně si vybere každý.
KDE: Brno (různá místa)
KDY: do soboty 31. 8.
Sport / Mystic Sk8 Cup 2019
Ostrov Štvanice zase ožije skateboardingem, přesněji jedním z největších skateboardových závodů v Evropě. Zavítají sem skateboardisté z celého světa.
KDE: Ostrov Štvanice
KDY: pátek 28. 6. až neděle 30. 6.
Party / Prague Rooftop Festival
Party s takovým výhledem, jaký se vám naskytne na střeše klubu Duplex na Václavském náměstí, jste možná ještě nezažili. Skvělá hudba, dobré jídlo a úžasný západ slunce. Přijďte se pobavit s přáteli.
KDE: Duplex
KDY: sobota 29. 6. od 14:00
Foto: archiv
Konečně je to tady. Měsíce, které nejraději trávíme na dovolené, ať už v Česku nebo v zahraničí, klepou na dveře. Už víte, kam pojedete na dovolenou, nebo stále ještě hledáte? A že ještě ani nevíte, co budete o prázdninách číst? S tím si hlavu nelámejte, mám pro vás pár skvělých tipů.
Do tmy
Na léto jako dělaná. Ano, trochu depresivní, ale přesto letní. Je totiž o ženě, která je vážně nemocná, ale život rozhodně nevzdává. Živí se překládáním a čím především – sběrem bylin. Místy ironická, jindy smutná, ale především čtivá knížka nadchne všechny, kteří rádi čtou nejen o vztazích, ale i o životě na vesnici a radostech a strastech obyčejných lidí. Zprvu jsem myslela, že to bude pořádná nuda. Budu číst o bylinkách? Vážně? Ale ne, už po prvních pár stránkách jsem věděla, že Anna Bolavá, autorka knihy, mi kápla do noty.
Více se o knize dočtete ZDE.
Neohrožené ženy
Jestli hledáte čtení, které můžete sdílet se svými dětmi, sáhněte po téhle knize. Jde o komiks, ale takový, z něhož budou mít radost nejen děti školou povinné, ale i jejich rodiče. Neohrožené ženy vás pohladí po duši už jen svým grafickým zpracováním, pustíte-li se i do jejich čtení, budete nadšení ze čtivého a zajímavého obsahu. Dozvíte se, kde se vzaly a kdo byly sufražetky, kdo se zasadil o volební právo žen, která žena způsobila v Íránu revoluci kvůli tomu, že chtěla, aby ženy měly možnost vzdělávat se, ale i mnoho dalšího. Díky obrázkům a jednoduchým popiskům všemu porozumí i děti od druhého stupně základní školy.
Více o knize si přečtěte ZDE.
Sex a lži
Také se jedná o komiks. Ale počkejte! Určitě vůči komiksu trpíte nějakými nesmyslnými předsudky a teď se ptáte, proč sem cpu další komiks. Protože jsem sama komiksy nikdy nečetla, když nepočítám Garfielda na základní škole. Jenže jsem v posledním roce zase začala. A stále se přesvědčuji o tom, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. Protože i komiksová kniha Sex a lži je skvělá a velice přínosná. Sex a lži totiž vznikly na základě knihy reportážních pojednání o ženách v Maroku. Díky ní teď máme možnost i tady v Evropě nahlédnout do života žen žijících v muslimských zemích. Navíc si v ní opět počtou i děti školou povinné.
Více o knize si přečtěte ZDE.
Miss AmeriKa
Tahle kniha potěší všechny milovníky krásných, designových knih a také ty, kteří by se rádi vypravili do New Yorku, ale zatím nenašli příležitost. Knihu má na svědomí česká umělkyně a performerka Miřinka Čechová ve spolupráci s fotografem Vojtěchem Brtnickým a malajským kreslířem Chin Chewem. Experimentální dílo je fiktivním vyprávěním ilegální newyorské imigrantky Mckenzie Tomski, která s notnou dávkou humoru a sarkasmu glosuje svá setkání s tímto americkým velkoměstem. Lajkuje, hejtuje, šmíruje, imituje… Zkrátka díky autorce a jejímu vyprávění poznáte New York tak, jak ho ještě rozhodně neznáte.
Více si o kníže můžete přečíst ZDE.
Miloš Forman v kostce
Kdo rád čte biografie a chtěl by se o tomto světově proslulém režisérovi a československém rodákovi dozvědět víc, pak mu kniha jistě bude po chuti. V publikaci najdete jak přehled Formanových filmů, tak i přehled dokumentů a publikací, které se slavného režiséra týkají. Další velkou část knihy zabírají i formanovské studie, texty a korespondence, které pocházejí z jeho soukromého archivu. Nechybí ani bohatý obrazový doprovod.
Více si o knize přečtěte ZDE.
Černobyl
Jo, tak tohle není úplně pohodové čtení na léto, ale proč ne? Pokud vás nadchl seriál Černobyl a chcete se o téhle katastrofě, která byla nepřímou (či snad přímou?) příčinou pádu Sovětského svazu, dozvědět víc, rozhodně sáhněte právě po této knize. Čte se jedním dechem. Není to román ani novela, jsou to fakta, holá skutečnost, ovšem natolik šokující, že se rychle začtete a dokud nedočtete do poslední řádky, nepřestanete. Navíc se dozvíte i to, co v seriálu nebylo, i to, co tam bylo, ale neodpovídalo skutečnosti.
Více si o knize přečtěte ZDE.
Tajemné kotě aneb 95 fejetonů, které se autorovi okotily
Dvacet knih. Tolik už jich Rudolf Křesťan napsal. A musím říct, že všechny jsem si nesmírně užila. Nikdy jsem se nenasmála tolik jako u jeho fejetonů. Vždyť je to náš nejlepší fejetonista, kterého v současnosti máme. Právem. Nikdo jiný totiž neumí hledět na obyčejné věci s takovou mírou originality. Kolem nás se den co den děje spoustu zajímavých věcí, které nám připadají všední, ale přitom mohou být tak zábavné. Četla jsem už téměř všechny jeho knihy a kdybych měla vybrat tu nejlepší, musela bych přemýšlet celé hodiny, ne-li dokonce dny. Přečtěte si aspoň jeho zatím poslední knížku Tajemné kotě. Nasmějete se a zaručuju vám, že jestli vás něco trápí, nad Křesťanovými texty přijdete na jiné myšlenky.
Více se o knize dozvíte ZDE.
Foto: archiv nakladatelů, Úvodní foto: archiv
Vážně. I když já nemám moc co mluvit. Taky jsem je ještě před měsícem neposlouchala, pak jsem ale hledala něco, co bych si pustila do sluchátek, když zrovna nemám náladu na audioknížku ani hudbu. A našla jsem poklad.
Pokud nevíte, co podcast je, tak jde o zvukovou nahrávku, kterou její autoři šíří prostřednictvím internetu nebo mobilních aplikací.
A teď zpátky k pořadům.
Možná se mi budete smát, že jsem podcasty objevila až tak pozdě, ale třeba budete mít radost jako já. Uvidíme. Předem avizuji, že všechny podcasty pocházejí z Českého rozhlasu, protože mě tu zaujalo tolik zajímavých pořadů, že dál jsem se v podcastovém světě ještě bohužel nedostala.
Liberatura
Tohle je top! Pokud jste milovníky literatury jako já, neměla by Liberatura v žádném případě uniknout vaší pozornosti. Sympaťáci Karolína Demelová a Jonáš Zbořil si do svého třicetiminutového pořadu zvou hosty z literárního světa a ptají se je na všechno, co se probíraného tématu týče. Dozvíte se tudíž nejen spoustu zajímavostí o knihách, které možná ještě neznáte, ale i o jejich autorech, knihách již dávno vyšlých, avšak stále aktuálních či o literárním zákulisí.
Portréty
Nebaví vás číst zdlouhavé biografie či autobiografie, ale rádi se dozvídáte něco nového ze života významných osobností? Zhruba dvacet pět minut trvající pořad je založený na diskuzi nad dokumenty, psanými i zvukovými. Uslyšíte tu o lidech méně známých i o těch, o kterých si myslíte, že je znáte naprosto perfektně. Portréty vás ale přesvědčí o tom, že všechno rozhodně ještě nevíte.
Otevřené hlavy
Co nového se děje ve světě? Otevřené hlavy je pořad založený na rozhovorech se světovými intelektuály. Od čínské designérky Xiaowei Wang se dozvíte, jak to chodí v Číně, o klimatické krizi od filosofa Yuka Huie. Mediální teoretik Alfie Bown se zase vyzná v tom, jak technologie podporují sebelásku. Témat a osobností najdete v tomto pořadu spoustu.
Prolomit vlny
Glosář Radia Wave Prolomit vlny trvá čtyři minuty a vždy se týká aktuálního tématu, které hýbe společností. Na ranní probuzení ideální!
Modeschau
Jestli se zajímáte o módu a módní průmysl a chcete vědět, co se děje na české návrhářské scéně, poslouchejte Modeschau. Zalíbení v pořadu ale mohou najít i lidé, kteří nic moc s módou společného nemají. Uslyšíte totiž spoustu zajímavých informací.
Tak co, vyberete si? Jaké podcasty posloucháte vy?
Foto: archiv
A máme ho tu zase. Thriller. Už jsem dlouho žádný nečetla a tak jsem se rozhodla zase po nějakém sáhnout. Nenechám tě odejít od Chevyho Stevense nebyla špatná volba. Naopak. Bylo to psycho.
Doslova. Tak nervy drásající thriller už jsem dlouho nečetla. Vlastně pár jsem jich četla. Zřejmě mám štěstí na jejich výběr.
Lindsey a její manžel Andrew by mohli mít idylické manželství, kdyby mezi nimi nestála nepřekonatelná překážka. Alkohol. Andrew má vlastní stavební firmu, nádhernou ženu, roztomilou dcerku Sophii a vše, co by jenom od života mohl chtít. Evidentně nic z toho mu ke štěstí nestačí a tak téměř den co den sahá po láhvi a psychicky týrá Lindsey. Žárlí na ni tak, že na cizího muže nesmí ani pohlédnout, natož aby ho pozdravila. Když ji jedné noci při pokusu o útěk chytí, málem ji uškrtí. V tu chvíli si Lindsey uvědomuje, že žít s ním dál, znamená boj o holý život.
Nedejte na první dojem
Minulost se prolíná se současností. Lindseyiny myšlenky a její vyprávění s tím Sophiiným. Ve chvíli, kdy si obě myslí, že na minulost pomalu zapomínají, se stane něco, co obě do minulosti zase rychle vrátí. Nejenom to, začíná se opakovat ve své nejhrůznější podobě. Jenže jak to tak u thrillerů bývá, nic není tak, jak se na první pohled zdá. A není to tak ani v tomto případě.
Čtení na léto
Čtenář zůstává napnutý do poslední chvíle, i když už tuší, jak to celé dopadne, nedá mu to a hltá stránku za stránkou. Tak, jak to u thrillerů má být. Nenechám tě odejít patří k těm knihám, ke kterým se nevracím, ale účel rozhodně splnila. Četla jsem jedním dechem a i když jsem tušila už zhruba od poloviny knihy, jakým směrem se příběh ubírá, užila jsem si ji. Je to lehké čtení, na léto jako dělané. Když od knihy nebudete nic očekávat, příjemně vás překvapí.
Četli jste někdy thriller, ke kterému se dodnes rádi vracíte? Napište mi to! Ráda se inspiruji 🙂
Pokud vás kniha zaujala a rádi byste se o ní dozvěděli víc, nebo si ji chcete rovnou objednat, navštivte tyto stránky.
Foto: archiv
Je vám takové horko, že jste líní vystrčit nos ze dveří? Tyhle akce vás ale rozhodně do víru velkoměsta dostanou.
Vernisáž / David Gaberle – Metropolight
Soubor fotografií z ulic světových velkoměst. Fotografie, které vás seznámí s městy od New Yorku až po Tokio. Dorazit byste měli nejen kvůli tomu, že skrze fotky alespoň trochu poznáte obří velkoměsta, do kterých se možná nikdy nepodíváte (nebo si naopak zavzpomínáte na své cesty), ale i kvůli tomu, že se výstava koná v úžasných prostorách Kasáren Karlín.
KDE: Kasárna Karlín
KDY: vernisáž – úterý 18. 6. od 18:00
Party / Znovuotevření Radlické kulturní sportovny
Na tohle jsme čekali dva a půl roku. A je to tu. Ve čtvrtek od devíti večer to vypukne. O hudbu se postarají známí Djs, pití nechte na zkušených barmanech. Bude to pořádná jízda, tak doražte.
KDE: Radlická – kulturní sportovna
KDY: čtvrtek 20. 6. od 21:00
Gastro / Jak chutnají Vinohrady
Právě tady bydlím. A tady to mám taky nejraději. Přijďte ochutnat to nejlepší, co vinohradská gastronomie nabízí. Nebude chybět ani dobré pití a živá hudba.
KDE: Tylovo náměstí, Praha 2
KDY: sobota 22. 6. od 10:00
Lifestyle / Nebe nad Lucernou
Každou sobotu, neděli a pondělí vždy od 15:00 se pro veřejnost otevřou prostory, které jí doposud byly odepřeny. Střecha této budovy se promění v zahradu rozdělenou do pěti částí: jedlá, hmyzí, ptačí, léčivá a party. Můžete se těšit na různé přednášky a workshopy a podívat se například na to, jak rostou olivy nebo granátová jablka.
KDE: střecha Lucerny, Praha 1
KDY: neděle 23. 6. od 15:00
Literatura / Křest knihy Zábradlí 1958-2018
Křtem knihy Zábradlí 1958-2018, která je vydávána k 60. výročí založení divadla, a představením Cizinec zakončí Divadlo Na zábradlí aktuální sezónu. Pokud tedy ještě chcete do konce června stihnout nějaké divado, máte příležitost.
KDE: Divadlo Na zábradlí
KDY: pátek 21. 6. od 18:15
Nakupování / Letní Bazárna
Nejenže tu bude kupa oblečení a módních doplňků, ale také si tu můžete posedět u dobré kávy a něčeho malého k zakousnutí. Nebude chybět ani hudební doprovod. Přineste oblečení, které už nenosíte, a odneste si to, které vám udělá větší radost.
KDE: Kavárna Čekárna
KDY: neděle 23. 6. od 12:00
Umění / World Press Photo
Až do 30. června můžete zajít na Staroměstskou radnici, kde se koná zřejmě nejznámější výstava reportážních fotografií na světě. To, co se za uplynulý rok dělo, najdete právě tady.
KDE: Staroměstská radnice
KDY: do neděle 30. 6.
Foto: Petr Kučera, Orio
Víte, o co jde? Prague Quadriennale (dále jen PQ) je festival scénografie a divadelního prostoru. Najdete tu nejenom ukázky z divadelního designu a architektury, ale i různá představení či workshopy. S divadlem sice nic moc společného nemám, jen to, že jsem jeho občasným divákem, ale na PQ to rozhodně nevadí. Na své si tu přijdeme všichni.
Praha žije divadlem
Základnu má PQ na pražském Výstavšti v Holešovicích. Hlavní část se nachází v Průmyslovém paláci, ale výstavy a performance probíhají po celém areálu Výstaviště, tudíž si na prohlídku rezervujte minimálně půlden, nejlépe celý den. Pokud se budete chtít zúčastnit i některého z doprovodných programů, pak nezapomeňte, že se konají po celé Praze, v pražských divadlech i klubech.
Smutné, vtipné, srbské i čínské
Jedenáct dní, sedmdesát devět zemí, osm set umělců, šest set akcí. Festival zkoumá scénografii ze všech stran, od kostýmů přes světelné efekty a hudbu až k pouliční performance. Můžete tu načerpat inspiraci anebo se jen podívat na to, o čem a jak umělci přemýšlejí, jak si divadelní prostor představují a jaká vystoupení si pro návštěvníky letošního PQ připravili.
Některé expozice jsou vtipné, jiné nicneříkající, smutné, další odrážejí povahu dané země, která má expozici na svědomí, a některé jsou depresivní.
Hladovět ani žíznit nebudete
Na PQ se nejen umělecky vyžijete, ale také se tu můžete kvalitně najíst i napít. Pro návštěvníky je připravená káva z pražírny Mamacoffee, občerstvení ve formě veganského curry, pravých belgických hranolek, kvalitního piva i míchaných drinků. Kolem Křižíkovy fontány je občerstvovací stanoviště, kde si můžete odpočinout a sdílet své dojmy.
Na festival můžete jít i s dětmi. I pro ně bude určitě zajímavý. Navíc do patnácti let mají děti vstup zcela zdarma. Celý program festivalu najdete ZDE.
CampQ – šestihodinové divadlo
V pondělí 10. 6. jsem se zúčastnila hodně zajímavého divadelního představení. CampQ je šestihodinový divadelní projekt, který proběhl v rámci PQ celkem třikrát. V září se pak budou konat dvě reprízy v Českých Budějovicích.
Kdo si koupil vstupenky, dostavil se vždy v půl deváté večer do vily na Štvanici. Tam to všechno začalo. Před devátou nám pořadatelé dali školení, jak hra probíhá a pak nás pustili do areálu a po deváté večer nás tam definitivně zavřeli s tím, že kdo bude chtít v průběhu nadcházejících šesti či sedmi hodin hru opustit, musí vyslovit správné heslo (s nímž nás samozřejmě seznámili), ale vrátit do hry už se nemůže.
Ve zkratce – hra je o tom, že Štvanice je integrační tábor pro mimozemské civilizace. Existují celkem čtyři mimozemské skupiny a cílem návštěvníků z řad obyčejných lidí je do půlnoci zvolit několik mimozemšťanů, kteří jsou připraveni integrační tábor opustit a včlenit se mezi nás. Dostali jsme tři žetony a ty jsme mohli přidělit, komukoliv jsme chtěli. Do hry jsme mohli libovolně zasahovat, anebo dění v táboře jen pozorovat. Mohli jsme se ptát, navštěvovat mimozemské příbytky (zhotovené z kontejnerů), pít plastovou vodu, jíst kávu v podobě želé, seznamovat se s ostatními diváky, spát v noclehárně anebo třeba jenom sedět u stánku s klasickým občertvením a pivem. Přiznávám se dobrovolně, celých šest hodin jsem to nevydržela. Odcházela jsem krátce před jednou hodinou ranní, kdy zrovna končila mimozemská svatba.
Někteří se tvářili nadšeně, jiní rozpačitě nebo znuděně. Bezpochyby ale šlo o velmi zajímavý projekt. Znovu už bych se ho sice nezúčastnila, ale na druhou stranu – kdy se vám poštěstí strávit večer a noc s mimozemšťany? Pokud máte chuť prožít CampQ i vy, máte šanci za tři měsíce v Českých Budějovicích.
Oficiální stránky projektu najzdete ZDE.
Více o Pražském Quadriennale se dočtete na oficiálních webových stránkách. Pokud se chystáte ho navštívit, pospěšte si, trvá už jen do neděle 16. 6.!
Foto: Petr Kučera, Orio
Tentokrát se podíváme i do Plzně. Právě tam totiž můžete zažít to, co jste ještě nikdy nezažili. A kromě toho vám samozřejmě servírujeme i týdenní dávku kultury a gastronomie.
Felfest 2019
Koncert na Vítězném náměstí? Jo! A úplně zadarmo? Jasně. Sto zvířat, Tygroo, Molotow Moloch Quartet, Pokáč nebo The Atavist, ti všichni a mnozí další vám na Felfestu zahrají. V rámci akce si také vyzkoušíte i technické hračičky z dílny studentů ČVUT, třeba laserovou pistoli, nebo se seznámíte s kouzly IT a elektroniky.
KDE: Vítězné náměstí
KDY: středa 12. 6. od 14:00
Vladimir 518: Architektura 58-89
V řadě už třetí ze série přednášek umělce Vladimira 518 nás opět zavede do předrevoluční architektonické scény. Tentokrát se ale přednáška bude týkat především vztahu architektury a výtvarného díla.
KDE: CAMP – Centrum architektury a městského plánování
KDY: středa 12. 6. od 19:00
1981 Secondhand jarní pop up
Proč utrácet za nové oblečení stovky, ne-li rovnou tisíce korun, když si můžete ty nejlepší kousky koupit z druhé ruky. Nevěříte? Dorazte na tenhle pop up a uvidíte sami. Tolik krásných kousků za pár korun jinde rozhodně nenajdete. Čím dřív přijdete, tím si můžete být jistější, že na vás něco zbyde.
KDE: 1981 Secondhand (Oldřichova 427)
KDY: středa 12. 6. od 10:00 do 19:00 a čtvrtek 13. 6. od 10:00 do 19:00
Čechomor & Balage Band
Přiznávám, folkrocková kapela Čechomor je moje srdcovka. Nemůžu vás na ni nepozvat. Navíc do prostředí čistě letního, prázdninově plážového. Společně s Čechomorem vystoupí na podiu i funky soul rocková kapela Balage Band. Přijďte do Žlutých lázní. Součástí koncertu je i soutěž Hvězdy hledají hvězdy, v rámci které porota vybere nový hudební talent, který budete slýchat v rádiích.
KDE: Žluté lázně
KDY: středa 12. 6. od 19:00
Festival Avatar
Znáte tento multižánrový festival, který dává všem návštěvníkům možnost nahlédnout do budoucnosti? Nonstop po dobu 48 hodin vám nabídne filmová i divadlení představení, workshopy, diskuze, přednášky, tanec i program pro děti.
KDE: Plzeň
KDY: pátek 14. 6. až sobot a 15. 6.
9. Apetit piknik
Už devatým rokem se na tuto akci scházejí všichni milovníci dobrého jídla a pití. Setkáte se tu s lidmi naladěnými na stejnou vlnu a ještě poznáte i mnoho zajímavých osobností z gastronomie. Vezměte děti, kamarády, rodinu a nezapomeňte s sebou deky a piknikové koše.
KDE: Grébovka
KDY: sobota 15. 6. od 10:00 do 20:00
Industry Open
V rámci prvního ročníku festivalu Industry Open zažijete, co jste ještě nikdy neměli možnost prožít ani vidět. Máte jedinečnou šanci navštívit vybrané technické památky, seznámit se s tradičními firmami a výrobními závody v Plzni a jejím okolí. Těšit se můžete i na festivalovou prohlídku Plzeňského Prazdroje. Tentokrát vás totiž zaměstnanci zavedou i na místa, kam turisté nikdy jindy ani při jiných příležitostech nesmí.
KDE: Plzeň a okolí
KDY: pátek 14. 6. až sobota 15. 6.
Foto: archiv
Cestujete rádi? A chtěli byste se podívat do skutečného ráje? Pak vám doporučím knížku, která vás zavede na Havajské ostrovy. Seznámíte se nejen s tamní krajinou, jejími obyvateli, ale i dávnou historií a mýty, které se těchto ostrovů týkají.
Jeden ostrov vidět nestačí
Kniha Očarovaná Havaj vznikla díky jednomu z nejznámějších a nejoblíbenějších českých cestovatelů současnosti Miroslavu Stinglovi. Ten navštívil Havaj už několikrát a vždy si ze svých cest odnesl něco nového, jedinečného. A právě to chce předat čtenáři ve své knize, doplněné o dobové fotografie českého fotografa a spisovatele Jiřího Kolbaby.
Havaj, Lanai, Maui, Oahu, Molokai či Kauai. To je jen výběr z několika desítek ostrovů, které se souhrnně nazývají Havajské. Navštívit jen jeden z nich znamená, že nikdy nepoznáte, jak skutečně tato část světa vypadá. Musíte navštívit alespoň ty největší a nejznámější, abyste porozuměli. Pokud se tam ale nemůžete vypravit osobně, zkuste to prostřednictvím této knihy.
Minulost i současnost
Miroslav Stingl se tomuto souostroví v Tichém oceánu věnoval skutečně důkladně. Kniha je rozdělena do pěti desítek kapitol a z každé si odnesete neuvěřitelné množství informací. Seznámíte se s původními obyvateli, tradiční hudbou, zvyky i s legendami, které vypráví nejen o vzniku souostroví a jeho božstvu, ale dozvíte se například i to, jak vzniklo surfování a proč se dodnes na uvítanou turistům věší na krk orchideový lei neboli věnec či náhrdelník.
Na obyčejný cestopis zapomeňte
Není to jen vyprávění, co a kde můžete vidět. To není Stinglův styl. Ten prostřednictvím svých textů líčí celé příběhy a je zhola nemožné, aby nedokázal nalákat své čtenáře k návštěvě míst, o kterých se rozepisuje s takovým nadšením.
Kniha doplněná o barevné i černobílé fotografie a ilustrace potěší hlavně ty, kteří se chtějí dozvědět něco víc než jen to, co si přečtou v každém průvodci. Nenajdete v ní tipy, kde se ubytovat nebo kde můžete ochutnat typickou havajskou kuchyni. Naopak tu naleznete informace, které se hned tak nedovíte a díky kterým budete nejspíš vědět víc, než kdejaký turista, který Havajské ostrovy navštívil.
Užijte si to, protože Miroslav Stingl je jen jeden. Nikdo neumí své čtenáře pro nějaké místo nadchnout tak, jako to umí on.
Aktualizované vydání knihy Očarovaná Havaj vydalo nakladatelství Jota v roce 2018.
Foto: archiv
K audioknihám jsem se vrátila po tříleté přestávce ze dvou hlavních důvodů. Čím dál méně času mám na to, jen tak si sednou a číst si klasickou knihu, a navíc mě kolikrát z celodenního zírání do počítače tak bolí oči, že dívat se do knížky mi přináší jen další muka. Tohle ovšem není článek o tom, proč poslouchat audioknihy jako takové, ale proč byste si měli poslechnout knihu české autorky Aleny Mornštajnové.
Audiokniha Tiché roky v režii Jitky Škápíkové je jednou z nejlepších, kterou jsem kdy měla možnost si poslechnout. A to hlavně díky jejím interpretům, neuvěřitelně uchu příjemnému a uklidňujícímu hlasu herečky Kláry Suché, a hlasu Miroslava Hanuše, jenž působí rázně a staví nás do pozoru. Něco se děje a čtenář to už při prvním vyřčeném slovu z hercových úst pozná. Pozná, že by měl zbystřit, protože právě dějová linka, kterou Hanuš předčítá, nás vede k rozpletení mnoha záhad, které se linou z úst Kláry Suché.
Složité rodinné vztahy
Pokud jste ještě knihu Tiché roky nečetli anebo vůbec netušíte, o čem je, tady je malé shrnutí. Bohdana je plachá a velmi uzavřená dívka, která nemá příliš kamarádek. Navíc když byla ještě malá, přišla o maminku, a otec o ni nejeví sebemenší zájem, ačkoliv žijí pod jednou střechou. Snad jen Běla, otcova druhá žena, je pro ni něco jako matkou a spřízněnou duší. Jenže to Bohdaně nestačí, chce o své rodině, o svých příbuzných vědět víc.
A pak tu máme druhou dějovou linku, která nás zavádí do života a mysli Svatopluka Žáka, otce Bohdany. Co se stalo, že tak zatrpkl? Proč se na svou dceru Bohdanu nemůže ani podívat? Proč nenávidí celý svět? Už po prvních pár minutách čtení/poslechu má čtenář spoustu otázek, na které potřebuje stůj co stůj znát odpověď.
Předčítat neumí každý
Svatopluk Žák není příliš kladnou postavou, alespoň ne po celou dobu, ale v podání Miroslava Hanuše si k němu čtenář přeci jen určité sympatie vytvoří. I když o ně možná vzápětí přijde, aby je zase mohl po čase znovu nalézt. Naopak Bohdana v podání Kláry Suché je radost sama. Smutná dívenka má v sobě něco, co člověku dodává energii, chuť číst dál a dál. Teď ovšem nastává otázka, zdali tak skutečně Bohdana jakožto literární osoba působí, nebo zdali je to zásluha hereččiny interpretace. Klasickou knihu jsem bohužel nečetla, tudíž to nemohu posoudit. Snad budete vy, co jste již knihu četli a rádi byste si ji i poslechli, moudřejší.
Hřejivý pocit z dokonalosti
Tiché roky jsou příběhem o narušených mezilidských vztazích, o rodině, která si je tak cizí, jak jenom může být. Není to veselé čtení, není to ale ani nic, u čeho proléváté potoky slz. Přesto si z knihy/audioknihy odnesete mnohé. Především hřejivý pocit, že máme české autory, kteří dokážou o vztazích psát tak citlivě, poutavě a hlavně tak, že donutí čtenáře přečíst si i další jeho knihy. A také že máme herce, kteří umí knize vdechnout nový život.
Jednotlivé kapitoly jsou od sebe odděleny místy dramatickou, jindy melancholickou melodií, v níž hlavní roli hraje klavír, akustická kytara, klavír nebo triangl. Celou atmosféru knihy tak krásně doplňuje.
Audioknihu si můžete zakoupit ZDE.
Foto: OneHotBook