Recenze: Černobyl

O Černobylu už bylo řečeno mnohé. Je tu snad mezi námi ještě někdo, kdo neviděl hit letošního roku, seriál Černobyl? Cože? Vy jste ho vážně ještě neviděli? Pak vám prozradím jedno malé tajemství. Přicházíte o hodně. O ještě víc ale přijdete, pokud si nepřečtete tuto knihu.

Na téma černobylské katastrofy u nás zatím příliš knih nevyšlo. Naštěstí všechno, co o největší jaderné katastrofě v historii lidstva potřebujete vědět, najdete právě zde. Kniha Černobyl: Historie jaderné katastrofy není jen podrobným líčením toho, co se onoho osudného dne 26. dubna 1986 v časných ranních hodinách stalo, ale i toho, co katastrofě předcházelo a co po ní následovalo.

Seriál versus kniha

Obrázek si samozřejmě můžete udělat i (nebo jen) prostřednictvím seriálu. Ale je dobré mít na paměti, že seriál z produkce HBO, není dokumentem, proto neodráží realitu tak, jak se skutečně stala. Mnohé si tvůrci přetvořili k obrazu svému, aby byl seriál poutavější. Přesto však události výrazně nepozměnili, jen sem tam něco přidali, něco vynechali. Na to, abychom si z toho dokázali vyvodit obrázek, který více méně skutečnosti odpovídá, to stačí. Na což přijdete i po přečtení této knihy. V mnohém se ale také kniha od seriálu liší. A to zejména svou naléhavostí něco změnit.

Černobyl zlomil Sovětskému svazu vaz

Černobylská havárie byla zřejmě jednou z příčin pádu Sovětského svazu. Nešlo totiž jenom o pochybení zaměstnanců jaderné elektrárny, ale chyby a obrovské přešlapy se staly už v její samotné výstavbě. Následné zatajování a záměrné pozměňování skutečností Sovětským svazem vedlo k tomu, že se pohled celého světa zaměřil na někdejšího generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Michaila Gorbačova a také na sovětskou tajnou službu KGB, která do poslední možné chvíle odmítala o jaderné katastrofě informovat nejenom své občany, ale i státy, které byly touto katastrofou zasaženy.

Ani za 20 000 let nebude po všem

Dodnes nikdo přesně neví, kolik lidí na následky ozáření zemřelo. Má se za to, že počet obětí se pohybuje mezi čtyřmi až devadesáti tisíci. Během prvních pěti let po nehodě se na Ukrajině zvýšil počet případů dětské rakoviny o více než devadesát procent. Během dvaceti let po nehodě bylo v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině zaznamenáno kolem pěti tisíc výskytů rakoviny štítné žlázy u dětí. Následky po výbuchu budeme vnímat ještě dlouho, přesto se už do Černobylu pořádají turistické zájezdy. Podle všeho je totiž oblast kolem Černobylu a ukrajinského města Pripjať, které leží tři kilometry od jaderné elektrárny a které svého času poskytovalo domov padesáti tisícům obyvatel, bezpečná. Ale jen po určitou dobu. Žít se tam nedá a zřejmě tam nikdo nikdy už žít nebude. Poločas rozpadu plutonia-239, které při výbuchu Černobylu uniklo do vzduchu a jenž se dostalo až do Švédska, činí 24 000 let. Na Ukrajině bylo kontaminováno téměř 38 000 čtverečních kilometrů, což je přibližně 5 % celé země. Bělorusko bylo zasaženo ještě více. Kontaminované území se rozkládá na ploše 44 000 kilometrů čtverečních. A Rusko? Znečištěno a znehodnoceno je 60 000 kilometrů čtverečních.

Ani po třiatřiceti letech nemůže svět říct, že nebezpečí plynoucí z černobylské jaderné katastrofy je konečně zažehnáno. Není. Elektrárnu sice nyní obklopuje ocelobetonový sarkofág, jehož cílem je zabránit úniku radioaktivních látek, ale ten rozhodně nevydrží věčně. Dokonce podle všeho vydrží pouhých sto let. A pod sarkofágem se stále skrývá 95 % paliva reaktoru, které je stále vysoce radioaktivní a může se kdykoliv dostat ven.

Povinná školní četba

Kniha, jejímž autorem je Serhii Plokhy, by měla být zařazena do povinné školní četby. Není to žádné suché převyprávění faktů, je to strhující příběh, po jehož přečtení zjistíte, že stále nemá konec. Svět a lidé, kteří tu dnes žijí anebo budou za pár desítek či stovek let žít, si musí uvědomit jednu důležitou věc. Jaderný průmysl už si nemůže dovolit žádnou podobnou chybu, která se stala onoho 26. dubna 1986. Pro svět by to mělo katastrofální dopad.

Nepotřebujete znát nic o Černobylu, nemusíte rozumět odborným termínům, stačí vám jenom chuť číst a něco se dozvědět. Kniha Černobyl vás přesvědčí o tom, že i fakta mohou být popsána poutavě, bez toho, aniž by si musel autor cokoliv přikrášlovat. A u Černobylu to platí dvojnásob.

Foto: archiv