Co je reálné a co vysněné? Jestli jste někdy četli knihu a občas jste si při ní tuto otázku položili, vězte, že v případě této knihy si ji budete pokládat od první do poslední řádky. Neutěšenci jsou velmi náročnou prózou, ovšem také neskutečně nádhernou.
Slavný spisovatel s neslavným románem
Kazuo Ishiguro (1954) je držitelem Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2017. Celý svět ho zná díky jeho prvním dvěma románům Vybledlá krajina s kopci a Malíř pomíjivého času. Opomenout nesmíme ani Soumrak dne. Všechny tři knihy vyšly v osmdesátých letech. Ovšem v devadesátých letech vydal Neutěšence, knihu, která zůstala v literárních dějinách tak trochu zapomenutá. Možná za to může i to, že má více než šest set stran. Mě to ale neodradilo, naopak jsem byla nadšená z toho, že se mi po dlouhé době taková bichle dostala do rukou.
Minuta trvá jako hodina
Hlavním hrdinou románu je muž, virtuos Ryder, který přijíždí do nejmenovaného evropského města jako vážený host, který je pozván na blížící se recitál. Toto město může být Prahou stejně jako Budapeští, Paříží nebo třeba Varšavou. Prostřednictvím svých vzpomínek, možná fantazie a iluzí, nás vtahuje do svého života, k nejdůležitějším milníkům, které prožil či prožívá. Ihned po jeho příjezdu do hotelu, tedy na úvodních stránkách, zjišťujeme, že to nebude tak úplně standardní román. Už u výtahu se Ryder seznamuje s nejznámějším portýrem ve městě, který svou práci vykonává dlouhé desítky let a pro všechny ostatní portýry je vzorem. Když onen portýr jménem Gustav nastoupí s Ryderem do výtahu, aby mu pomohl se všemi zavadly, rozproudí monolog, který trvá mnohem déle, než může cesta výtahem trvat. A to i v případě, že by jeli až do třicátého nebo čtyřicátého patra. Už to pro nás může být matoucí. A ještě víc znepokojující pro čtenáře představuje pasáž, kdy se Ryder konečně ubytuje ve svém pokoji a záhy poté, co si lehne do postele, zjistí, že se ocitl v pokoji, který dobře zná.
Skvělý virtuóz, špatný milenec a syn
Každý po Ryderovi něco chce. Ředitel hotelu si přeje, aby si prohlédl alba jeho ženy, která o Ryderovi dlouhé roky shromažďuje vše, co v tisku najde. Portýr by si zase přál, aby promluvil s jeho dcerou, s níž už léta vůbec nekomunikuje. Každý, kdo v Ryderovi poznává věhlasného virtuosa, po něm chce větší či menší službu.
Ovšem Ryder není tak vstřícný a korektní, jak se z počátku tváří. Lže sám sobě i čtenářům. Možná je skvělý virtuos, ale do spolehlivého partnera či snad otce a syna má na kilometry daleko.
Všude jinde, jen ne v realitě
Co vás ale bude mást ze všeho nejvíc? Že více než třetinu knihy se snaží Ryder dostat na koncert, jehož je čestným hostem. Přitom ovšem zažije mnoho více či méně bizarních situací, které se normálně neodehrají ani za jeden nebo dva dny. Chvílemi si připadáte jako ve snu. A když si budete myslet, že jste se zase vrátili do reality, záhy přijdete na to, že jste kdekoliv jinde, jen ne ve skutečném světě.
Něco mimořádného
Neutěšenci je krásná kniha, která ve čtenářích vzbuzuje spoustu emocí. Vztek, radost, smutek, úžas, rozčarování i znepokojení. Především nám ale přináší potěšení z četby. Vychutnáváme si každý řádek. Nic jiného nám asi ani nezbývá. Abychom se v ději orientovali, musíme číst pozorně. Některé pasáže i několikrát za sebou. Ne proto, že bychom textu neporozuměli, ale proto, abychom se ujistili, že se doopravdy děje to, co si myslíme, že se děje, a že jsme během jediné věty společně s Ryderem změnili místo i čas.
Jestliže jste od japonského spisovatele Kazua Ishigura nikdy nic nečetli, začněte Neutěšenci. Pokud se vám kniha zalíbí, pokračujte jeho méně náročnějšími již výše zmíněnými romány. I kdyby nic jiného, Neutěšenci ve vás zanechají pocit, že jste četli něco mimořádného, něco, co už možná nikdy číst nebudete.
Knihy Neutěšenci od Kazua Ishigura vydalo nakladatelství Argo roku 2020.
Foto: archiv
Napsat komentář