Recenze: Normální lidi

Tuhle knihu jsem po dočtení musela nechat odležet. Donutily mě k tomu recenze ostatních, přehlcené sociální sítě a všeobecně obrovský zájem o tuto knihu. Řekla jsem si, že hodnocení napíšu tehdy, až o knize aspoň čtrnáct dní vůbec nic neuslyším, nic si o ní nepřečtu v žádném tištěném ani online mediu ani na sociálních sítích.

Někdy máte o knize jasno hned, jindy nad ní musíte hodně přemýšlet

Ta chvíle nastala celých pět neděl po dočtení knihy. Docela dlouhá doba na to, abych teprve teď začala psát recenzi. Jenže k tomu mám své důvody. Tím prvním je moje impulsivnost ke všemu se hned vyjádřit a každému sdělit první myšlenky. Které se ovšem bohužel většinou vůbec neshodují s tím, co si o dané knize (filmu, divadelním představení, výstavě…) myslím o dva dny, týden nebo měsíc později. Ten druhý důvod pak spočívá v tom, že v prvních hodnoceních jsem nespravedlivě tvrdá. Ještě tvrdší a nespokojenější jsem s dílem ve chvíli, kdy od něj mám úplně jiné očekávání, než které mi dílo nakonec poskytne. Takže nejdřív vydýchat, spolknout všechnu kritiku a nadávky a v průběhu dalších pár dní či týdnů si v klidu o knize popřemýšlet. Možná se i ke knize vrátit. To je můj recept na co nejobjektivnější recenzi. Neplatí to ale u všech knih, samozřejmě. Občas jsem tak nadšená, že zkrátka napíšu recenzi hned druhý den po dočtení a stojím si za ní i o rok později. Proč to ale takhle nešlo u Normálních lidí od Sally Rooney?

Vztahy ovlivněné společenským postavením

Když jsem četla Rozhovory s přáteli, neměla jsem ani páru, co čekat. A tak jsem nečekala vůbec nic a byla velmi mile překvapená, jak vrstevnatého románu se mi dostalo. Nebyl jenom o vzájemné lásce dvou nejlepších kamarádek a o tom, co se stane, když se dostanou do `lepší společnosti`, ale vnořil nás i do situací a myslí ovlivněných tím, jaké postavení ve společnosti hlavní hrdinky zastávají, jak je předurčuje to, že mají nebo nemají peníze. Zkrátka je to román odrážející dnešní dobu a život mladých lidí nejen v Irsku, kam je kniha situována, ale po celém světě. Od Normálních lidí jsem proto čekala totéž.

Generace Y nemůže najít své místo ve světě

A bylo to totéž. Až moc totéž. Začalo mě štvát, jak moc se hlavní hrdina Connell a jeho láska Marianne starají jenom sami o sebe, o to, co je dobré pro ně. Nepřemýšlejí nad ničím jiným než nad vlastním životem, nad tím, jak žijí, jestli je to správné, jak by měli žít. Nevyhnutelně přicházejí deprese. Hlavní hrdinové se scházejí a zase rozcházejí, ať už v jejich rodném městě nebo jinde v Evropě. Pořád je to k sobě táhne, ale nakonec si vždy oba najdou jiné partnery, aby se k sobě po dlouhých měsících zase vrátili. V půlce jsem musela přestat číst. Pak se ale ve mně něco zlomilo. Vždyť tohle je román ze života, většina z nás se přece zaobírá hlavně vlastními city, pořád přemýšlíme nad tím, jestli děláme věci správně, jestli žijeme, jak nejlíp dokážeme. A bohužel občas zjistíme, že ne a začneme trpět úzkostmi a depresemi. Dnešní mileniálové, takzvaná generace Y k tomu bohužel inklinuje víc než generace předchozí. Sally Rooney se tak opět bravurně podařilo vystihnout to nejpodstatnější, co věkovou skupinu, k níž se řadím i já, vystihuje. Obyčejný vztahový a psychologický román opět okořenila vsunutím společensko-ekonomických dopadů a souvislostí, v nichž se hrdinové knihy ocitají. Connell je z chudé rodiny, jehož matka uklízí v domě bohaté matky Marianne, kterou trápí všechno, jenom ne peníze. Když si knihu čas od času pročítám znovu, vím, že se k ní jednou zase vrátím jako k celku. Stejně jako k Rozhovorům s přáteli.

Nejdřív si přečtěte knihu, pak přejděte k seriálu

Sally Rooney (19991) znají čtenáři po celém světě. Rodilá Irka debutovala v roce 2017 právě Rozhovory s přáteli (Conversations with Friends). O rok později přišla kniha Normální lidi (Normal Peole, 2018), podle které byl v letošním roce dotočen seriál (Hulu, od prosince 2020 na HBO GO). Vystudovala americkou literaturu a umístila se na prvním místě v Debatních mistrovstvích evropských univerzit. Kritici ji vnímají jako spisovatelku, která perfektně ovládá a zná prostředí, do kterého děj a postavy zasazuje, a zároveň ukazuje dnešní teenagery a mladé lidí, jako ty, které utváří nejen společnost a ekonomická situace, ale také komunikační kanály. Často své postavy nechává vyjadřovat prostřednictvím esemesek, e-mailů a dalších výdobytků moderní doby.

Knihu Normální lidi vydalo nakladatelství Argo v roce 2020.

Foto: archiv