Recenze: Podzemní železnice

V poslední době je téma otrokářství zase o něco viditelnější. Nejspíš kromě jiného i kvůli tomu, co se květnu odehrálo v americkém státě Minneapolis, kdy policista-běloch zabil černocha. To se v Americe nestává úplně zřídka, kdysi na tom ale černošské obyvatelstvo bylo ještě hůř, dá-li se to vůbec s dneškem srovnávat. 

Tajná úniková cesta

Podzemní železnice od Colsona Whiteheada je co se týče tématu otrokářství skutečně přelomovou knihou. Také za ni spisovatel obdržel Pulitzerovu cenu. Vypráví o otrokyni jménem Cora, která vyrůstá na bavlníkové plantáži, kde zažívá ještě větší utrpení než otrokáři na jiných plantážích. Jednoho dne ovšem její otrokář koupí na trhu další pracovní sílu, Caesara, jenž Coře vypráví o takzvané podzemní železnici, která pomáhá otrokům dostat se na sever Ameriky, kde je pro ně o něco bezpečněji. Podzemní železnice je sice historickým krycím názvem pro tajné únikové cesty, ale Whitehead jí v této knize dává zcela reálný a doslovný význam. 

Vydaná na pospas krutému otrokáři

Cora se jednoho dne skutečně nechá zlákat k útěku a tím započne její velká cesta za svobodou. Na pozadí skutečných dějin odehrávajících se před občanskou válkou líčí hrůzy, kterých se běloši na černošských otrokářích dopouštěli. Coru však kromě nesvobody trápí ještě jedna věc a tou je její matka, která ji kdysi nechala jen tak napospas otrokářům a utekla bez ní. Nakonec to ale možná bylo jinak, než si Cora myslí. 

Podzemní železnice vás doslova pohltí, jízda to bude velmi náročná, nebezpečná a často bolestivá. A na konci se dozvíte to, co Coře zůstane navždy skryto. A mezitím načerpáte historické znalosti, z nichž se mnozí nepoučili, a proto se v Americe stále občas děje to, co by se nikdy a nikde za žádných okolností dít nemělo. 

Dvě Pulitzerovy ceny za sebou

Colson Whitehead je spisovatel, kterého literární kritici často řadí mezi představitele takzvaného afrofuturismu. Jde o směr, v němž Afroameričané hledají a nacházejí svobodu a spravedlnost mimo naši planetu. Poprvé se objevil v polovině dvacátého století a od devadesátých let je opět na vzestupu. Whitehead do tohoto myšlenkového směru přispěl svou knihou The Intuitionist (1999). Kromě toho je také autorem postapokalyptického thrilleru Zone One (2011). Ve svých knihách používá prvky magického realismu a alternativní historie. Za knihu Podzemní železnice (2016) získal v roce 2016 cenu National Book Award. O rok později i Pulitzerovu cenu. V roce 2020 získal druhou Pulitzerovu cenu za svůj nejnovější román The Nickel Boys (2019), jež se opět týká rasové segregace, tentokrát však děj své knihy zasadil nikoliv do první poloviny devatenáctého století jako v případě Podzemní železnice, ale do šedesátých let století dvacátého. Děj se odehrává v diagnostickém ústavu pro mladé delikventy na Floridě, kde často dochází k šikaně a zneužívání.

Whitehead je Afroameričan a tak má k tématu rasové otázky blízko. Sám se však narodil v New Yorku, přesněji na Manhattanu zámožným rodičům, kteří mu umožnili vystudovat prestižní Harvardovu univerzitu. Snaží se však bojovat za práva Afroameričanů prostřednictvím svých knih, které v překladu vycházejí po celém světě. 

Foto: archiv