Recenze: Pohyby ledu

Román, který vás vezme do Grónska. Zažijete situace, které jste ještě nikdy nezažili. Budete se bát a pochybovat. Budete pochybovat o svém zdravém rozumu, o tom, co je skutečnost a co se nikdy nestalo. Pohyby ledu jsou mrazivým thrillerem i sondou do duše a do skromného života obyčejného novináře.

A. Gravensteen není skutečné jméno. Tedy možná je, ale rozhodně ne opravdové jméno autora knihy Pohyby ledu. Ten totiž svou identitu tají. Víme o něm jen dvě věci. Je to muž a je to Čech. A vzhledem k tomu, jak autenticky popisuje novinářskou práci, můžeme se domnívat, že má nebo měl s tímto povoláním něco společného. Jeho identita však pro příběh nyní není důležitá. Hlavní je to, že jde o skutečně výjimečnou knihu s výjimečným jazykovým zpracováním.

Autor se nebojí ničeho

Možná doteď ani netušíte, že Pohyby ledu kdy vyšly. Nevěnuje se jim totiž taková mediální pozornost, jakou by si jistě zasloužily. Škoda. Gravensteen (ano, říkejme mu jeho falešným jménem, jiné totiž nemáme) totiž vystavěl příběh, který v Česku hned tak někdo nemá odvahu napsat. Ve své knize si totiž hraje se světy paralelními, alternativními i minulými. A to je pro každého editora a redaktora velkým oříškem. Uhlídat celý děj, aby byl smysluplný, nic nepřebývalo ani nechybělo, si vyžaduje obrovské množství času a pozornosti. Gravensteen však ve své knize pracuje s realitami takovým způsobem, že čtenář nemá nejmenší problém se v ději orientovat. Jeden velký problém ale mít bude – poznat, co se doopravdy stalo a co se možná jenom mohlo stát.

Tak obyčejný, jak jen může být

Třicetiletý novinář Miroslav Hammer, kterému všichni říkají Rosli, je tak obyčejný, jak jenom může být. Má hrstku kamarádů, vlastně skoro žádné, v práci se s nikým moc nebaví. Ženy, které by ho chtěly, opouští, a ty, které miluje, jsou až příliš komplikované. Už dávno rezignoval na nějaký vznešený život a smířil se s tím, co a čím je. Je sebeironický a v milostném životě velmi neobratný. A také má svou hrdost. Od svých rodičů nechce vůbec nic, ačkoliv by mu mohli dát všechno.

Dobře promyšlený plán

Když se jednoho dne dostaví na tiskovou konferenci pořádanou ve skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě v Praze, do života mu vstoupí žena, studentka mikrobiologie Klára Tesaříková. Ta Rosliho krátce po seznámení upozorní na podivné financování skleníku. A Rosli jako správný novinář dychtící po senzaci a sólokaprovi se celé kauzy chopí. Záhy ovšem ředitel botanické zahrady umírá. Rosli od kauzy tak trochu upouští a rozhodne se raději věnovat pozornost Kláře. Pár dní nato se dočká pozvání, které mu změní život. Se skupinkou glaciologů (vědci zabývající se zkoumáním ledovců a ledovcové činnosti) odlétá do Grónska, aby napsal článek o tomto oboru i výzkumu českých vědců a glaciologii trochu zpropagoval. Nebo si alespoň myslí, že právě tohle je v Grónsku jeho prvořadým posláním. Co však netuší ani v nejmenším, je, že se stal hlavní postavou dobře promyšleného plánu.

Glaciologie pro začátečníky i pokročilé

Gravensteenovy mistrně vystavěné dialogy doplňuje svižné vyprávění. Čtenář tak, chtě nechtě, hltá každé slovo. Co ho naopak může od děje vyrušovat, jsou odborné pasáže, které si Gravensteen neodpustil nebo spíš nemohl odpustit, když svou knihu pojmenoval tak, jak ji pojmenoval. Pohyby ledu aneb Glaciologie pro manipuláty. Jeho odborný výklad samozřejmě směřuje ke Grónsku a ledovcům. Můžete ho přeskočit a dál pokračovat ve čtení, ale byla by to chyba. Nikdy není na škodu dozvědět se něco nového o něčem, o čem jste doposud slyšeli možná jen jednou nebo dvakrát v životě. Navíc i tyto pasáže působí tak, jako by byl autor současně novinářem i glaciologem. Nebo že se alespoň o tento obor už nějakou dobu intenzivně zajímá.

Pro každého něco. Pro všechny všechno

Gravensteen a jeho kniha Pohyby ledu je dílem, které může nadchnout širokou čtenářskou obec. Na své si totiž přijdou ti, co rádi čtou thrillery a detektivky, co dávají přednost dobrodružnému románu i ti, kteří potřebují v každém příběhu nějaké ty vztahové zápletky.

Po dočtení knihy vám ale hrozí jedno velké nebezpečí. Budete se tak moc chtít dozvědět, kdo je skutečným autorem, že z toho možná pár dní nebudete spát. Chtěli byste se ho totiž zeptat na to, co z toho je realita, co paralelní realita a co se nikdy nestalo. Možná nám ale postačí, když autor napíše další knížku. Aspoň z poloviny tak dobrou, jako jsou Pohyby ledu.

Foto: archiv