O architektonické podobě Prahy máme představu snad všichni. I když v ní nebydlíme a navštěvujeme ji jen sporadicky. Víme, že je `stověžatá`, moderní architektura se tu prolíná s tou klasickou, dokážeme si v hlavě vybavit, jak vypadá Staroměstské náměstí a jak náměstí Republiky. Málokdo si ale uvědomuje, že skoro celá Praha dnes mohla vypadat úplně jinak.
Co v Praze není a mohlo být?
Pražské vize Kláry Brůhové jsou knižní podobou její úspěšné doktorské disertační práce Praha nepostavená. Text, v němž představuje známé i méně známé architekty a jejich smělé plány, nadchne nejen odborníky z řad architektů, ale i širokou veřejnost. Autorka podrobně popisuje, jak architektonické plány vznikaly, kam až v soutěžích postoupily i proč byly zamítnuty. Kniha je rozdělená na šest částí – Staré a Nové Město pražské, Pravobřežní nábřeží, Vyšehrad, Petřín, Malá Strana a Letná. Každé části věnuje Brůhová stejnou pozornost. Díky tomu zjišťujeme, že na Petříně dnes mohla stát otáčivá kavárenská restaurace Panorama nebo monumentální letní divadlo shlížející na Hradčany. Že se nad Čechovým mostem mohla tyčit rozlehlá galerie českého umění či že Staroměstské náměstí dnes mohlo být od slavné Pařížské ulice odděleno vysokou zdí.
Bez ilustrací se čtenář neobejde
Textová část knihy je také bohatě doplněna o část obrazovou. Ilustrace slouží k tomu, aby si čtenář dokázal představit, co tehdejší architekti zamýšleli, nad jakou podobou dané části Prahy přemýšleli. Kdo Prahu nezná skutečně dobře, mohl by se v textu občas ztrácet. Podle ilustrací už si ale snad každý dokáže představit, o jaké místo jde, jakou podobu nabízí dnes, oproti té, které nám před mnohými lety nabízeli architekti. V knize najdeme také barevné ilustrace od Jana Šrámka a Veroniky Vlkové. Ti dostali na starost barevně a hlavně tematicky rozlišit jednotlivé kapitoly. Jejich výsledek rozhodně stojí za to.
Kniha nadchne odborníky i širokou veřejnost
Jak již bylo zmíněno výše, Pražské vize jsou knižní podobou dizertační práce a proto je psána odborným, akademickým stylem, který však knize nijak neškodí. Ba naopak. Přidává jí na kvalitě. Ani naprostý laik se ale lekat nemusí. Je psána srozumitelným a živým stylem, který nikoho nenechá na pochybách, že je Klára Brůhová, jakožto publikující historička architektury a architektka, ve svém oboru skutečným odborníkem.
Foto: Petr Kučera
Napsat komentář