Recenze: Spiritistky

Kláru Vlasákovou známe jako scenáristku a dramaturgyni. Je však také publicistkou a autorkou knihy Praskliny, která byla nominována na Cenu Jiřího Ortena v roce 2021. Zároveň je autorkou tíživého a melancholického komiksu Spiritistky.

Na komiksu Spiritistky spolupracovala s absolventkou Ateliéru ilustrace na pražské UMPRUM Juliánou Chomovou. Spiritistky nejsou jen pouhým komiksem, jsou uměleckým dílem o toxických vztazích, klamání, lásce, lidské hlouposti a malosti. Život někdy je takový. Krutý, hluchý ke všem našim touhám a prosbám.

Karty se obrátí

Spiritistky vyprávějí příběh dvou žen, přítelkyní, které se od sebe nemohou odtrhnout. Obě jsou ale velmi rozdílné. Laura je racionálně uvažující žena, zatímco Salvátora vyznává spíše duchovno než racionálno a pevně věří tomu, že má nadpřirozené schopnosti, díky kterým může na svých seminářích pomáhat druhým. Laura tomu sice nerozumí a ani tomu příliš nevěří, přesto se svou přítelkyni snaží podporovat. Skepticismus ji ovšem jednoho dne rázem opustí, neboť se setká s jakýmsi kotoučem světla, který jí dá zázračnou moc léčit nemoci druhých pouhým dotykem. Přesně po něčem takovém její přítelkyně Salvátora vždycky toužila. Jí se ale o takové moci může jen zdát.

Laura, obdařená léčivou mocí, se stává středem pozornosti trpících lidí i pochybovačných médií, zatímco Salvátora se dostává na okraj společnosti a nemůže uvěřit tomu, že její přítelkyně je ta slavnější. Ze dne na den se jí zhroutí svět a ač se ji Laura snaží přesvědčit o tom, že o léčitelskou moc nikdy nestála, není jí to nic platné. Jejich přátelství rázem bere za své.

Všechny barvy života čítají jen černou, bílou a občas béžovou nebo světle zelenou

Text Kláry Vlasákové doplňují neotřelé kresby Juliány Chomové, která střídá světlé kresby s tmavými (rozuměj bílou kresbu na černém papíře s černou kresbou na světlém podkladu, kdy se střídá hned několik barev). Barvy v komiksu nehledejte, ani život Laury a Salvátory není příliš barevný, spíš je černobílý, v jejich vztahu je to všechno, nebo nic.

Je krásné mít v domácí knihovně Spiritistky vázané v krásné lahvově zelené plátěné vazbě. Je příjemné si Spiritistkami listovat a do detailu zkoumat kresby. Ale ke knize jako celku není třeba se opakovaně vracet. Příběh byl odvyprávěn, nutno podotknout, že velice úsporně, ale ani jedna z hlavních hrdinek nezaujme čtenáře natolik, aby měli důvod se s nimi shledat znovu a prožívat část jejich života podruhé. Laura je příliš zakřiknutá a neprůbojná, proč bychom si měli oblíbit zrovna ji? Salvátora je sice rázná a průbojná až až, ale její neopodstatněný vztek, který k Lauře cítí, vyvolává ve čtenářích tak akorát vztek další.

I přesto by však žádný sběratel a milovník komiksu neměl Spiritistky nechat bez povšimnutí. Je příjemné sledovat, že komiks je znovu plnohodnotným literárním žánrem, který může mít mnoho podob.

Knihu Spiritistky vydalo nakladatelství Lipnik v roce 2020.

Foto: archiv